Prosper Golf Club - ČELADNÁ

Prosper Golf Resort ČelaČeladná prosper golf ranchdná byl založen roku 2001 a jeho jedinečnosti tvůrci docílili samotným umístěním resortu v Čeladné, uprostřed zalesněných svahů obklopujících tuto malebnou obec v samotném nitru Beskyd.

 

Dominantou jednoho z největších středoevropských resortů jsou dvě 18-ti jamková hřiště s klubovnou a bohatým zázemím pro golfisty. Nově rozšířený PRO-SHOP, jak prostorem, tak i sortimentem oblíbených značek, víceúčelová Společensko-konferenční hala, stylová Restaurace Golf a moderní jízdárna Prosper Horse Ranch jsou nedílnou součástí celého komplexu služeb poskytovaných přímo v areálu a dotvářejících příjemnou atmosféru v nedotčeném údolí Beskyd. V okolí resortu naleznete také mnoho možností pro ubytování a relaxaci, například v nedalekém Spa v hotelu MIURA.

 

Z historie resortu stojí za zmínku návrat pořadatelství turnajů PGA European Tour do ČR v letech 2009 - Moravia Silesia Open, 2010 - Czech Open a 2011 - Czech Open. Tímto jsme po 12-ti leté pauze, převzali štafetu pořadatelství od Golf Resortu Karlštejn a mohli jsme po dlouhé době zažít atmosféru světových turnajů, televizních vysílání a překonávání rekordů hřišť také u nás.

The Old Course nebylo v turnaji pokořeno od roku 2009, kdy zahrál argentinec Tano Goya pěkných 65 ran. Při posledním ročníku Czech Open v roce 2011 zahrál ind Gaganjeet Bhullar na The European Course dokonce, pro někoho neskutečných, 64 ran. Nutno podotknout, že na zdejší obtížnost hřiště je to nádherný výsledek.

 

Pro pořadatelství těchto turnajů bylo nejdůležitější splnit nároky na kvalitu hřiště, což dokazuje, že Prosper Golf Resort Čeladná patří nesporně ke golfovým evropským špičkám.

 

Pro ty z Vás, kteří chtějí vstoupit do světa GOLFU a objevit pravou krásu této hry, jsou zde pro Vás k dispozici naši zkušení trenéři, rozlehlé tréninkové plochy a dvě precizně připravené "osmnáctky". Přijměte jejich výzvu…



Příjezd

Příjezd po silnici č. 56 ve směru Ostrava - Frýdek-Místek, na trase mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frenštátem pod Radhoštěm při průjezdu obcí Čeladná odbočka vlevo na Podolanky, po 1200 m odbočka vpravo dle ukazatele.
 


Golf resort Čeladná
Kontakt:

Golfové hřiště Čeladná
Čeladná 741, 739 12 Čeladná

tel: +420 558 440 410, +420 558 440 411, +420 603 166 697

e-mail: golf@prosper-golf.cz
http://www.prosper-golf.cz

BESKYDY - Historie

 

Historie

 

Historický vývoj české části regionu Beskyd nebyl v jeho minulosti jednotný, neboť je rozdělen řekou Ostravicí mezi dvě historické země. Východní část se nachází ve Slezsku, konkrétně v jeho části zvané Těšínské Slezsko. Těšínské Slezsko je historickým územím, které je od roku 1920 rozděleno řekou Olší mezi dva státy, Česko a Polsko. Centrum tohoto regionu, bývalé město Těšín, které se rozkládalo po obou březích řeky Olše, je dnes touto řekou rozděleno na Český Těšín a Cieszyn, ležící v Polsku.
Beskydy Rožnov pod Radhoštěm
Území na západ od řeky Ostravice leží na Moravě. Ostravice zároveň rozděluje město Frýdek-Místek na dvě části – slezský Frýdek a Místek,


Počátek osídlení některých oblasti Beskyd sahá až do pravěku. Doklad o tom poskytla jeskyně Šipka na svahu vrchu Kotouče u města Štramberk. Při archeologickém výzkumu v roce 1988 byly nalezeny poblíž krápníkové jeskyně Šipka pozůstatky kostí člověka neandrtálského a soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové. Nálezy a výzkumy bylo prokázáno, že jeskyně byla osídlena již před 32 tisíci lety. Dalším významným nalezištěm je Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína, kde je doloženo osídlení z doby halštatské (800-400 př.n.l), na stejném nalezišti je prokázáno i osídlení slovanské.

 

První osadníci slovanského i německého původu se v dnešním regionu Beskyd usídlili v údolích řek. Bylo to ve 13. a 14. století na Valašsku slovanské a na ostatním území i německé obyvatelstvo. Mezi nejstarší města v regionu Beskyd jsou Nový Jičín, Příbor, Štramberk, Frýdek-Místek a Český Těšín. Nejstarší zmínky jsou zmínky o osadách v níže položených oblastech Novojičínska. Většina hradů, měst a obcí, které existují dodnes, vznikla v období 13. a 14. století. Jedna z nejstarších zmínek je z roku 1155 o Těšíně, kde byl vybudován zeměpanský hrad s rotundou jako střediskem církevní správy, dnes ležící v Polsku.

 

Pustevny panorama hřebenV období od osmdesátých let 13. století do padesátých let 14. století, což odpovídá době vzniku velké části obcí v níže položených oblastech regionu, dosáhla své vrcholné fáze středověká kolonizace německým obyvatelstvem podporovaná knížaty, doprovázená následnou germanizací. V horské oblasti se ve větší míře projevila až pozdější valašská kolonizace.

Počátek trvalého osídlení horské části Beskyd spadá do 16. - 17. století, kdy probíhala valašská kolonizace, druhá velká kolonizační vlna spojená s osídlením vyšších poloh v území a s horským pastevectvím a především chovem ovcí. Znamenala přesun obyvatelstva z údolí na hřebeny a úbočí hor a počátek využívání horských poloh. Do Beskyd se přesunuli kolonisté ze sousedních uherských karpatských pohoří, podle pojmenování kolonistů-Valachů, získal jeden z beskydských regionů název Valašsko.


Čerpáno z: http://www.risy.cz/historie_beskydy_cz

Pustevny - Radhošť


Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.


V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami.

 

Pustevny Beskydy


Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout Čertův mlýn (1207 m) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m), odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí.

Radhošť

1129 metrů vysoká hora v Beskydech, kde měl podle pověstí od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.


Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.

Lanová dráha Ráztoka-Pustevny

 

Na Pustevny se můžete dopravit po silnici z Prostřední Bečvy nebo sedačkovou lanovkou, která nabízí zajímavé pohledy na krajinu z ptačí perspektivy. Nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Během letní sezóny je lanovka v provozu od 7.00 do 18.00 hod. Odjezdy jsou každou celou hodinu.

 

Lanová dráha Pustevny

AKTUÁLNÍ JÍZDNÍ ŘÁD 2016

Odjezd lanovky ze spodní stanice Ráztoka

  • 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 12:00, 12:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00

CENÍK LANOVKY

platný od 1.7.2016

Dospělí

Jednotlivé jízdné 130 Kč
Zpáteční jízdné 160 Kč

Děti do 140 cm výšky (děti do 5 let jsou zdarma)

Jednotlivé jízdné 80 Kč
Zpáteční jízdné 110 Kč

Senioři nad 65 let / Studenti / ZTP

Jednotlivé jízdné 90 Kč
Zpáteční jízdné 120 Kč

Rodinné jízdné

Jednotlivé jízdné – 2 dospělí + 2 děti do 140 cm 340 Kč
Zpáteční jízdné – 2 dospělí + 2 děti do 140 cm 470 Kč
Jednotlivé jízdné – 2 dospělí + max. 3 děti do 140 cm 400 Kč
Zpáteční jízdné – 2 dospělí + max. 3 děti do 140 cm 550 Kč

Ostatní

ZTP/P + doprovod zdarma
Přeprava jízdního kola 30 Kč
Přeprava dětského kočárku zdarma
Přeprava psa (na vlastní nebezpečí) zdarma

Socha pohanského boha Radegasta - RADHOŠŤ

 

Hlava sochy Radegasta

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta - boha slunce, hojnosti a úrody je realizována v umělém kameni ve velikosti 3m 20 cm a váží 1,4 tuny. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek (14.2.1879 - 20.5.1965).

 

Socha Radegasta se stala neodmyslitelnou součástí radhošťského masívu. Za dlouhá desetiletí však přestal umělý kámen odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat.

Tohoto úkolu se již v roce 1980 ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil a vnitřek vylil betonem a vystužil. Na své původní místo byl vrácen 11.června 1982.

Vlivem povětrnostních podmínek však provedená oprava nemohla sochu zachránit natrvalo. Proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z přírodního materiálu -žuly. Tento úkol byl svěřen Kamenickému a restaurátorskému sdružení z Leskovce panu Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Originál Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu 1996. V témže roce se Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála téměř 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 tuny vážícího žulového kvádru kopii, ( 3,28 m a 3,2 t), která od 4.července 1998 kraluje na původním místě na hřebeni Radhoště.

Původní socha Radegasta byla odhalena 5.července 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje veřejnosti se uskutečnilo 5. 7.1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti.

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najímá Novákův ateliér a vzniká konečná podoba Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlavu zdobí přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou, dvě sochy. Její druhý odlitek původně určen pro autorovu zahradu, po čase končí v pražské zoologické zahradě.

Současně bylo odlito do bronzu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v září roku 1930 jsou obě díla po svízelné dopravě instalována na Radhošti. Sádrový originál sousoší Cyrila a Metoděje je umístěn ve vstupní části radnice.

Na frenštátské radnici byl zrestaurovaný originál sochy umístěn po složitých jednáních z rozhodnutí Ministerstva kultury 3.11.1998 a slavnostně odhalen 6. listopadu 1998.

Kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje - RADHOŠŤ

Kaple na Radhošti


Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. Kaple byla ozdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu je v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po sněti z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj". V srpnu 1906 přijel na Radhošť nástupce arcibiskupa Kohna František Bauer, jenž se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska tak zvané "Knížecí cesty".

K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří. Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba byla provedena z důvodu neustálého zatékání a nedostatečné údržby za první světové války.

Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.

 

Kostel Cyrila a Metoděje Pustevny Beskydy hora Radhošť



Sousoší Cyrila a Metoděje


Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška. Je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta. Vyzařuje z něj bratrství a touha po sjednocení.

Žilnaté ruce ukazují, že oba jsou muži práce. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril (= velebný), čteme hlaho1ským písmem počátek evangelia sv. Jana "Na počátku bylo Slovo". Sv. Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně rozlišeny a charakterizovány a divákovi přiblíženy v účinné realitě.

Sv . Cyril nezapře filosofa, mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než sv. Metoděje, již holohlavého, jenž s vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené a jeví stopy bolestí, kterých zůstal Cyril svou předčasnou smrtí (ve 42 letech) ušetřen.

Duté sousoší, 2.60 m vysoké a vážící 800 kg, je ulito z bronzu, čímž je oproti kameni vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Zdvihá se na žulovém podstavci vysokém 1.60 cm, za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž.

 

zdroj : www.uholubu.com

Lidová architektura - PUSTEVNY

 


Útulny Libušín a Maměnka na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budila dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou formu dřevěných venkovských staveb a u Maměnky uplatnil valašskou formu dřevěných venkovských staveb.


Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikuláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895, na níž byla instalována mimo jiné Valašská dědina s hospodou "Na posledním groši". Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kusyckých vesnic.
 
 
Ukázka lidové architektury na Pustevnách


K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří také sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala. Proto podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě byla zvonička v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.

Druhá světová válka přinesla zpustošení pustevenských objektů, neboť v závěru války tam byli ubytováni příslušnici Hitlerjugend a maďarských asistenčních oddílů.

Po válce, v roce 1947 se na Pustevny dostavil tehdy téměř osmdesátiletý Jurkovič a přimluvil se za zachování objektů, přestože se vyjádřil, že by takto již nestavěl. Nejstarší útulny se pomalu dostávaly do havarijního stavu, takže časem zůstal plně funkční jen hotel Tanečnica a nedaleký hotel Radegast.

S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo až v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo až od roku 1995. Po čtyřech letech, v roce 1999 mohla být slavnostně znovuotevřena útulna Libušín a v průběhu roku 2003 byla zpřístupněna také útulna Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní kulturní památkou.

 

Pustevny lidová architektura Maměnka Beskydy

 


zdroj: www.uholubu.com

Valašské muzeum v přírodě - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě.


Dřevěné městečko


Nejstarší areál,  dokumentuje převážně městský typ valašské lidové architektury. Do malebného prostředí rožnovského parku byly z místního náměstí postupně převezeny radnice, Billův měšťanský dům a Vaškova hospoda. K nim později přibyla rekonstrukce fojtství z Velkých Karlovic a rekonstrukce kostelíka z Větřkovic. Vzniklé muzejní náměstíčko doplňuje rekonstrukce hostince „Na posledním groši“ podle originálu Žingorova domu z rožnovského náměstí, demontovaného až v roce 1969.

Valašská dědina


Druhý, nejrozsáhlejší areál, dokumentuje již od začátku šedesátých let vesnický typ lidové architektury Valašska, včetně tzv. živého hospodářství s několika druhy domácích hospodářských zvířat a stádem valašských oveček. Jednotlivé objekty jsou situovány v různých částech Valašské dědiny s mimořádných citem pro charakter krajiny. Obzvlášť zdařilými doklady tohoto úsilí jsou např. selská usedlost z Velkých Karlovic-Miloňova, fojtství z Lidečka nebo formanova usedlost z Velkých Karlovic-Jezerného. V tomto areálu se zároveň realizuje program záchrany původního genofondu a po celý vegetační rok se tu předvádějí tradiční postupy zemědělských prací.

Valašské muzeum v přírodě - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

 

Mlýnská dolina


Nejmladší areál, dokumentuje od roku 1982 tradiční technologie, závislé na vodním pohonu. Mlýn, hamr, pila i valcha ještě před nedávnem plnily svou funkci ve Velkých Karlovicích a bylo přáním muzejníků, aby svou roli plnily i v novém prostředí. Kromě těchto vodních mechanismů najdete v Mlýnské dolině ještě funkční úsovnu oleje z Brumova, pocházející již ze 17. století.

V areálu muzea se každoročně pořádá kolem šedesáti zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů, které naplňují představu generace zakladatelů vytvořit z muzea v přírodě tzv. živé muzeum. Velkou pozornost si během let získal folklórní festival Rožnovské slavnosti, Jánošíkův dukát, Pekařská sobota, den řemesel, setkání řezbářů zvané Hejův nožík, Anenská pouť, Velikonoce a Vánoce na Valašsku, letní a předvánoční jarmarky.

Valašské muzeum v přírodě se roku 1995 stalo správcem objektů jídelny Libušín a útulny Maměnka v areálu beskydského turistického střediska Pustevny.

Další informace, fotogalerii a program akcí naleznete na internetových stránkách www.vmp.cz