BESKYDY - Historie

 

Historie

 

Historický vývoj české části regionu Beskyd nebyl v jeho minulosti jednotný, neboť je rozdělen řekou Ostravicí mezi dvě historické země. Východní část se nachází ve Slezsku, konkrétně v jeho části zvané Těšínské Slezsko. Těšínské Slezsko je historickým územím, které je od roku 1920 rozděleno řekou Olší mezi dva státy, Česko a Polsko. Centrum tohoto regionu, bývalé město Těšín, které se rozkládalo po obou březích řeky Olše, je dnes touto řekou rozděleno na Český Těšín a Cieszyn, ležící v Polsku.
Beskydy Rožnov pod Radhoštěm
Území na západ od řeky Ostravice leží na Moravě. Ostravice zároveň rozděluje město Frýdek-Místek na dvě části – slezský Frýdek a Místek,


Počátek osídlení některých oblasti Beskyd sahá až do pravěku. Doklad o tom poskytla jeskyně Šipka na svahu vrchu Kotouče u města Štramberk. Při archeologickém výzkumu v roce 1988 byly nalezeny poblíž krápníkové jeskyně Šipka pozůstatky kostí člověka neandrtálského a soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové. Nálezy a výzkumy bylo prokázáno, že jeskyně byla osídlena již před 32 tisíci lety. Dalším významným nalezištěm je Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína, kde je doloženo osídlení z doby halštatské (800-400 př.n.l), na stejném nalezišti je prokázáno i osídlení slovanské.

 

První osadníci slovanského i německého původu se v dnešním regionu Beskyd usídlili v údolích řek. Bylo to ve 13. a 14. století na Valašsku slovanské a na ostatním území i německé obyvatelstvo. Mezi nejstarší města v regionu Beskyd jsou Nový Jičín, Příbor, Štramberk, Frýdek-Místek a Český Těšín. Nejstarší zmínky jsou zmínky o osadách v níže položených oblastech Novojičínska. Většina hradů, měst a obcí, které existují dodnes, vznikla v období 13. a 14. století. Jedna z nejstarších zmínek je z roku 1155 o Těšíně, kde byl vybudován zeměpanský hrad s rotundou jako střediskem církevní správy, dnes ležící v Polsku.

 

Pustevny panorama hřebenV období od osmdesátých let 13. století do padesátých let 14. století, což odpovídá době vzniku velké části obcí v níže položených oblastech regionu, dosáhla své vrcholné fáze středověká kolonizace německým obyvatelstvem podporovaná knížaty, doprovázená následnou germanizací. V horské oblasti se ve větší míře projevila až pozdější valašská kolonizace.

Počátek trvalého osídlení horské části Beskyd spadá do 16. - 17. století, kdy probíhala valašská kolonizace, druhá velká kolonizační vlna spojená s osídlením vyšších poloh v území a s horským pastevectvím a především chovem ovcí. Znamenala přesun obyvatelstva z údolí na hřebeny a úbočí hor a počátek využívání horských poloh. Do Beskyd se přesunuli kolonisté ze sousedních uherských karpatských pohoří, podle pojmenování kolonistů-Valachů, získal jeden z beskydských regionů název Valašsko.


Čerpáno z: http://www.risy.cz/historie_beskydy_cz

Pustevny - Radhošť


Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.


V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami.

 

Pustevny Beskydy


Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout Čertův mlýn (1207 m) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m), odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí.

Radhošť

1129 metrů vysoká hora v Beskydech, kde měl podle pověstí od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.


Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.

Lanová dráha Ráztoka-Pustevny

 

Na Pustevny se můžete dopravit po silnici z Prostřední Bečvy nebo sedačkovou lanovkou, která nabízí zajímavé pohledy na krajinu z ptačí perspektivy. Nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Během letní sezóny je lanovka v provozu od 7.00 do 18.00 hod. Odjezdy jsou každou celou hodinu.

 

Lanová dráha Pustevny

AKTUÁLNÍ JÍZDNÍ ŘÁD 2016

Odjezd lanovky ze spodní stanice Ráztoka

  • 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 12:00, 12:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00

CENÍK LANOVKY

platný od 1.7.2016

Dospělí

Jednotlivé jízdné 130 Kč
Zpáteční jízdné 160 Kč

Děti do 140 cm výšky (děti do 5 let jsou zdarma)

Jednotlivé jízdné 80 Kč
Zpáteční jízdné 110 Kč

Senioři nad 65 let / Studenti / ZTP

Jednotlivé jízdné 90 Kč
Zpáteční jízdné 120 Kč

Rodinné jízdné

Jednotlivé jízdné – 2 dospělí + 2 děti do 140 cm 340 Kč
Zpáteční jízdné – 2 dospělí + 2 děti do 140 cm 470 Kč
Jednotlivé jízdné – 2 dospělí + max. 3 děti do 140 cm 400 Kč
Zpáteční jízdné – 2 dospělí + max. 3 děti do 140 cm 550 Kč

Ostatní

ZTP/P + doprovod zdarma
Přeprava jízdního kola 30 Kč
Přeprava dětského kočárku zdarma
Přeprava psa (na vlastní nebezpečí) zdarma

Socha pohanského boha Radegasta - RADHOŠŤ

 

Hlava sochy Radegasta

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta - boha slunce, hojnosti a úrody je realizována v umělém kameni ve velikosti 3m 20 cm a váží 1,4 tuny. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek (14.2.1879 - 20.5.1965).

 

Socha Radegasta se stala neodmyslitelnou součástí radhošťského masívu. Za dlouhá desetiletí však přestal umělý kámen odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat.

Tohoto úkolu se již v roce 1980 ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil a vnitřek vylil betonem a vystužil. Na své původní místo byl vrácen 11.června 1982.

Vlivem povětrnostních podmínek však provedená oprava nemohla sochu zachránit natrvalo. Proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z přírodního materiálu -žuly. Tento úkol byl svěřen Kamenickému a restaurátorskému sdružení z Leskovce panu Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Originál Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu 1996. V témže roce se Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála téměř 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 tuny vážícího žulového kvádru kopii, ( 3,28 m a 3,2 t), která od 4.července 1998 kraluje na původním místě na hřebeni Radhoště.

Původní socha Radegasta byla odhalena 5.července 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje veřejnosti se uskutečnilo 5. 7.1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti.

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najímá Novákův ateliér a vzniká konečná podoba Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlavu zdobí přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou, dvě sochy. Její druhý odlitek původně určen pro autorovu zahradu, po čase končí v pražské zoologické zahradě.

Současně bylo odlito do bronzu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v září roku 1930 jsou obě díla po svízelné dopravě instalována na Radhošti. Sádrový originál sousoší Cyrila a Metoděje je umístěn ve vstupní části radnice.

Na frenštátské radnici byl zrestaurovaný originál sochy umístěn po složitých jednáních z rozhodnutí Ministerstva kultury 3.11.1998 a slavnostně odhalen 6. listopadu 1998.

Kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje - RADHOŠŤ

Kaple na Radhošti


Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. Kaple byla ozdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu je v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po sněti z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj". V srpnu 1906 přijel na Radhošť nástupce arcibiskupa Kohna František Bauer, jenž se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska tak zvané "Knížecí cesty".

K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří. Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba byla provedena z důvodu neustálého zatékání a nedostatečné údržby za první světové války.

Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.

 

Kostel Cyrila a Metoděje Pustevny Beskydy hora Radhošť



Sousoší Cyrila a Metoděje


Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška. Je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta. Vyzařuje z něj bratrství a touha po sjednocení.

Žilnaté ruce ukazují, že oba jsou muži práce. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril (= velebný), čteme hlaho1ským písmem počátek evangelia sv. Jana "Na počátku bylo Slovo". Sv. Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně rozlišeny a charakterizovány a divákovi přiblíženy v účinné realitě.

Sv . Cyril nezapře filosofa, mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než sv. Metoděje, již holohlavého, jenž s vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené a jeví stopy bolestí, kterých zůstal Cyril svou předčasnou smrtí (ve 42 letech) ušetřen.

Duté sousoší, 2.60 m vysoké a vážící 800 kg, je ulito z bronzu, čímž je oproti kameni vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Zdvihá se na žulovém podstavci vysokém 1.60 cm, za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž.

 

zdroj : www.uholubu.com

Lidová architektura - PUSTEVNY

 


Útulny Libušín a Maměnka na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budila dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou formu dřevěných venkovských staveb a u Maměnky uplatnil valašskou formu dřevěných venkovských staveb.


Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikuláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895, na níž byla instalována mimo jiné Valašská dědina s hospodou "Na posledním groši". Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kusyckých vesnic.
 
 
Ukázka lidové architektury na Pustevnách


K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří také sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala. Proto podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě byla zvonička v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.

Druhá světová válka přinesla zpustošení pustevenských objektů, neboť v závěru války tam byli ubytováni příslušnici Hitlerjugend a maďarských asistenčních oddílů.

Po válce, v roce 1947 se na Pustevny dostavil tehdy téměř osmdesátiletý Jurkovič a přimluvil se za zachování objektů, přestože se vyjádřil, že by takto již nestavěl. Nejstarší útulny se pomalu dostávaly do havarijního stavu, takže časem zůstal plně funkční jen hotel Tanečnica a nedaleký hotel Radegast.

S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo až v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo až od roku 1995. Po čtyřech letech, v roce 1999 mohla být slavnostně znovuotevřena útulna Libušín a v průběhu roku 2003 byla zpřístupněna také útulna Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní kulturní památkou.

 

Pustevny lidová architektura Maměnka Beskydy

 


zdroj: www.uholubu.com

Valašské muzeum v přírodě - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě.


Dřevěné městečko


Nejstarší areál,  dokumentuje převážně městský typ valašské lidové architektury. Do malebného prostředí rožnovského parku byly z místního náměstí postupně převezeny radnice, Billův měšťanský dům a Vaškova hospoda. K nim později přibyla rekonstrukce fojtství z Velkých Karlovic a rekonstrukce kostelíka z Větřkovic. Vzniklé muzejní náměstíčko doplňuje rekonstrukce hostince „Na posledním groši“ podle originálu Žingorova domu z rožnovského náměstí, demontovaného až v roce 1969.

Valašská dědina


Druhý, nejrozsáhlejší areál, dokumentuje již od začátku šedesátých let vesnický typ lidové architektury Valašska, včetně tzv. živého hospodářství s několika druhy domácích hospodářských zvířat a stádem valašských oveček. Jednotlivé objekty jsou situovány v různých částech Valašské dědiny s mimořádných citem pro charakter krajiny. Obzvlášť zdařilými doklady tohoto úsilí jsou např. selská usedlost z Velkých Karlovic-Miloňova, fojtství z Lidečka nebo formanova usedlost z Velkých Karlovic-Jezerného. V tomto areálu se zároveň realizuje program záchrany původního genofondu a po celý vegetační rok se tu předvádějí tradiční postupy zemědělských prací.

Valašské muzeum v přírodě - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

 

Mlýnská dolina


Nejmladší areál, dokumentuje od roku 1982 tradiční technologie, závislé na vodním pohonu. Mlýn, hamr, pila i valcha ještě před nedávnem plnily svou funkci ve Velkých Karlovicích a bylo přáním muzejníků, aby svou roli plnily i v novém prostředí. Kromě těchto vodních mechanismů najdete v Mlýnské dolině ještě funkční úsovnu oleje z Brumova, pocházející již ze 17. století.

V areálu muzea se každoročně pořádá kolem šedesáti zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů, které naplňují představu generace zakladatelů vytvořit z muzea v přírodě tzv. živé muzeum. Velkou pozornost si během let získal folklórní festival Rožnovské slavnosti, Jánošíkův dukát, Pekařská sobota, den řemesel, setkání řezbářů zvané Hejův nožík, Anenská pouť, Velikonoce a Vánoce na Valašsku, letní a předvánoční jarmarky.

Valašské muzeum v přírodě se roku 1995 stalo správcem objektů jídelny Libušín a útulny Maměnka v areálu beskydského turistického střediska Pustevny.

Další informace, fotogalerii a program akcí naleznete na internetových stránkách www.vmp.cz