Ottův slovník naučný o městě Příbor

Příbor (Freiberg), město na Moravě v malebné krajině, obklopené výběžky Karpat, je 297 m n. m. a na levém břehu bystřiny Lubiny,  má s předměstím Benátkami 5099 ob., z nichž jsou 4604 Češi, 322 Němci, 4 Poláci 25, Maďarů (1900), sídlo okresního  soudu finanční stráže, stanice četnické, pošty, telegrafu a telefonu. Obyvatelstvo živí  se řemeslem a rolnictvím nebo prací v továrnách. Starší dělají papuče tak zv. »páskové«. Průmysl oživují: továrna soukenická a kloboučnická,  rukodílna na punčochy, pivovar, par. cihelna, válc. mlýn, strojírna  na zpracování dřeva, 8 výroč. a trhy týdenní. P. má pokr. školu průmyslovou, pokr. běh hospodářský, zemskou reálku, ústav pro vzděl. učitelů se cvič. školou, měšť. a obec. školy chlapecké a dívčí,  2tř. školu něm., mateřskou školku českou i něm., nemocnici a chudobinec, 4 záložny. Na náměstí zajímají starobylá podloubí a pěkný národní dům, socha P. Marie a sv. Zachariáše, jednopatrová radnice, v níž je  býv. knihovna piaristská  s  inkunabulemi z 2. pol. XV. stol. a archiv s nejstaršími listinami  ze  XVI.  stol.  Na strmém  pahorku stojí děkanský chrám Naroz. Panny Marie ve slohu gotickém ze stol. XII. Filiální kostel sv. Kříže připom. se v XV. stol. a má staré varhany bez pedálů. Poblíže je kostel sv. Valentina ve slohu barokovém. V parku je pomník Řehoře Volného. P. uvádí se nejprve r. 1215, r. 1260 dostal se Frankovi hr. de Hukeswage za léno od biskupa Brunona ze Schauenburka. Frank vystavěl si tu pevný hrad, jejž po něm drželi synové Blud a Jindřich. Jan VIII., biskup., r. 1359 manům léno odňal a P. připojil trvale k Hukvaldu. R. 1493 dostalo se městečku od krále Vladislava dvou trhů. Evangelíci nenalezli zde nikdy půdy, proto biskup Dietrichštein P. nemálo si zamiloval a hojně nadal. P. má míti tatáž práva jako jiná města a naučení má bráti od Olomouce a ne jako dosud z Ostravy, smí pečetiti červeným voskem a užívati erbu. R. 1643 Švédové P. vypálili a vydrancovali, před tím pak vyssáli kontribucemi. Ale zase vzkvetl, když zřízena  r. 1694 kollej piaristská, a stal se střediskem osvěty v okolí.  Neméně trpěl P. i za válek pruských. R. 1774 bylo gymnasium  přeměněno  ve školu hlavní, otevřeno zase r. 1806 o 6 tř. a r. 1832 znova zrušeno, ale obětavostí obyvatelstva ze sbírky peněžní r. 1858 obnoveno a převzato městem do vlastní správy, ale posléz přece opět zrušeno. Když pak čes. rada obecní chtěla gymnasium obnoviti, tehdejší ministr Gautsch jí to telegraficky zapověděl.   Ruch český  se  probouzel v letech šedesátých XIX. stol., r. 1862 založena  Obč.  beseda  a   r.   1882  přešlo  město v českou správu. P. je rodištěm: dra. Jos. šl. Bučka, P. Fr. Poláška, P. Benedikta Richtra, P. Jana B. Volného a dra Ř. Volného.