výše do sekce 'O městě'
V knize Dějiny města Příbora píše historik Jiří Jurok:
Výklad názvu města Příbor je dodnes sporný. K výkladu z německého Vriburch - tj. Freiburg, česky „svobodný hrad nebo „hrad, k němuž je volný přístup" se nakonec přiklonil náš přední znalec Rudolf Šrámek v letech 1975 a 1980 a po něm Jaroslav Bakala v roce 1976. Šrámek to odůvodňuje obvyklým zčešťováním německého F, V českým P a změkčováním německého r či ri českým ř či ři, tedy z Vriburch Příbor. Přesto i on si podržel pochybnost proč zčeštění neproběhlo jednoznačně jako v blízkém okolí v případech Brunsperch, Brunnsberg - Brušperk či Fridek - Frýdek, potom by mělo být obdobně nikoliv Příbor, ale Frýburg nebo Frymburk, což není. Proto lze rovnocenně držet opačný výklad, že z původního českého Příbor či Předbor vzniklo zněmčením Friburg, Vriburch. Nejstarší výklad po¬jmenování z českého „při zboru" („při zbořeništi, ruinách) zastával například historik Řehoř Volný, pocházející z Příbora. K druhému obdobnému výkladu vzniku pojmenování „při boru“ (při borovém lese) se hlásil J. Kämmerling a zprvu i R. Šrámek. Konečně třetí možnost odvození od českého vlastního jména Přibor nebo Předbor předpokládají autoři sborníku Moravské Kravařsko, Ferdinand Pokorný a Robert Schünke. V pramenech krátce před založením a v době založení města v letech 1232 - 1247 opravdu nalézáme sudího olomoucké provincie Pribora, Prebora či Predbora a v roce 1232 i jeho syna Búse a později v roce 1247 jeho syna Jurika (částečné falzum z 2. pol. 13. stol.). Kromě něho se v roce 1232 objevují další dva Predborové, v roce 1234 Predbor z Divic a v roce1247 opět Predbor a Prebor a v roce 1255 lovčí Pribor a jeho syn Dun (fal zum z konce 13. století z okruhu kláštera v Hradišťsku u Olomouce). Na váhu by v této souvislosti mohlo padat, že diktátor listiny z roku 1251 notář Wilhelmus z kláštera Velehrad měl zřejmě německou národnost a mohl zkomolit český název města. Sudí Pribor se v listinách z let 1232 - 1235 vyskytuje většinou na významném třetím místě mezi svědky v okruhu moravského markrabí Přemysla a královny Konstancie a třikrát je před ním jmenován komorník Semislav (Semizlaus), význačný domácí kolonizátor na Opavsku (újezd u Slavkova a Březové - circuitum Szemizlav 1238) a asi dvakrát dokonce Arnold y Hückeswagenu. Žádný přímý důkaz o podílu sudího Pribora či oněch dalších Předborů na založení města Příbora či zdejší kolonizaci (před Hückeswageny před rokem 1234?) ovšem nemáme. První české výskyty pojmenování města z roku 1307 jsou ve tvaru Prsybor, v roce 1360 Przibor a v roce 1403 Prziebor. Zatímco první dva výskyty naznačují možnou spojitost se zmíněným osobním jménem Priborem, poslední ojedinělý výskyt Přěbor nevylučuje obdobný výklad jako Přelouč (Priluche 1073, civitatem Bredlucz hodie Przelaucz 1261) nebo Příluky u Valašského Meziříčí (Przieluk 1358), tj. místo situované před 1oukou, v našem případě pak osídlení, situované před borovým lesem. Tak tomu zřejmě bylo v případě pojmenování polského města Przedborze položeného obdobně na brodě nad řekou Pilicou u Lodže ve středním Polsku, poprvé zmiňovaném v roce 1155. Osobně se přikláním buď k výkladu „místo před borovým lesem“ nebo pojmenování podle osobního jména Pribor, což je pravděpodobnější než převzetí pojmenování Freiburg - „svobodný hrad" z němčiny.
zdroj: Dějiny města Příbora, Jiří Jurok – Stanislava Kolářová – Lubomír Loukotka – Jiří Urbanec – Bohumil Vlach, Nový Jičín – Příbor 2002
Výklad názvu města Příbor je dodnes sporný. K výkladu z německého Vriburch - tj. Freiburg, česky „svobodný hrad nebo „hrad, k němuž je volný přístup" se nakonec přiklonil náš přední znalec Rudolf Šrámek v letech 1975 a 1980 a po něm Jaroslav Bakala v roce 1976. Šrámek to odůvodňuje obvyklým zčešťováním německého F, V českým P a změkčováním německého r či ri českým ř či ři, tedy z Vriburch Příbor. Přesto i on si podržel pochybnost proč zčeštění neproběhlo jednoznačně jako v blízkém okolí v případech Brunsperch, Brunnsberg - Brušperk či Fridek - Frýdek, potom by mělo být obdobně nikoliv Příbor, ale Frýburg nebo Frymburk, což není. Proto lze rovnocenně držet opačný výklad, že z původního českého Příbor či Předbor vzniklo zněmčením Friburg, Vriburch. Nejstarší výklad po¬jmenování z českého „při zboru" („při zbořeništi, ruinách) zastával například historik Řehoř Volný, pocházející z Příbora. K druhému obdobnému výkladu vzniku pojmenování „při boru“ (při borovém lese) se hlásil J. Kämmerling a zprvu i R. Šrámek. Konečně třetí možnost odvození od českého vlastního jména Přibor nebo Předbor předpokládají autoři sborníku Moravské Kravařsko, Ferdinand Pokorný a Robert Schünke. V pramenech krátce před založením a v době založení města v letech 1232 - 1247 opravdu nalézáme sudího olomoucké provincie Pribora, Prebora či Predbora a v roce 1232 i jeho syna Búse a později v roce 1247 jeho syna Jurika (částečné falzum z 2. pol. 13. stol.). Kromě něho se v roce 1232 objevují další dva Predborové, v roce 1234 Predbor z Divic a v roce1247 opět Predbor a Prebor a v roce 1255 lovčí Pribor a jeho syn Dun (fal zum z konce 13. století z okruhu kláštera v Hradišťsku u Olomouce). Na váhu by v této souvislosti mohlo padat, že diktátor listiny z roku 1251 notář Wilhelmus z kláštera Velehrad měl zřejmě německou národnost a mohl zkomolit český název města. Sudí Pribor se v listinách z let 1232 - 1235 vyskytuje většinou na významném třetím místě mezi svědky v okruhu moravského markrabí Přemysla a královny Konstancie a třikrát je před ním jmenován komorník Semislav (Semizlaus), význačný domácí kolonizátor na Opavsku (újezd u Slavkova a Březové - circuitum Szemizlav 1238) a asi dvakrát dokonce Arnold y Hückeswagenu. Žádný přímý důkaz o podílu sudího Pribora či oněch dalších Předborů na založení města Příbora či zdejší kolonizaci (před Hückeswageny před rokem 1234?) ovšem nemáme. První české výskyty pojmenování města z roku 1307 jsou ve tvaru Prsybor, v roce 1360 Przibor a v roce 1403 Prziebor. Zatímco první dva výskyty naznačují možnou spojitost se zmíněným osobním jménem Priborem, poslední ojedinělý výskyt Přěbor nevylučuje obdobný výklad jako Přelouč (Priluche 1073, civitatem Bredlucz hodie Przelaucz 1261) nebo Příluky u Valašského Meziříčí (Przieluk 1358), tj. místo situované před 1oukou, v našem případě pak osídlení, situované před borovým lesem. Tak tomu zřejmě bylo v případě pojmenování polského města Przedborze položeného obdobně na brodě nad řekou Pilicou u Lodže ve středním Polsku, poprvé zmiňovaném v roce 1155. Osobně se přikláním buď k výkladu „místo před borovým lesem“ nebo pojmenování podle osobního jména Pribor, což je pravděpodobnější než převzetí pojmenování Freiburg - „svobodný hrad" z němčiny.
zdroj: Dějiny města Příbora, Jiří Jurok – Stanislava Kolářová – Lubomír Loukotka – Jiří Urbanec – Bohumil Vlach, Nový Jičín – Příbor 2002
