Klášterní kostel sv. Valentina

Na západním okraji města Příbora, naproti barokní piaristické koleji, která dnes slouží jako městské muzeum, se nachází barokní skvost města. Tím je klášterní kostel zasvěcený sv. Valentinovi. Jednolodní mohutná stavba s odsazeným presbytářem a věží v zadní části stavby, je bohatě zdobeným štítem otočena k východu. Nad vstupním portálem se nachází alianční znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna. V letech 1995 – 96 byl celý kostel nákladně opraven a dnes opět září svou bíločervenou fasádou do kraje.

Historie kostela
Piaristický kostel sv. Valentina je poprvé zmiňován roku 1596 jako dřevěný. O rok později jej vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Kostel byl předán v roce 1694 piaristům. V letech 1758 – 66 byl starý dřevěný kostelík nahrazen barokní novostavbou, jejíž budování řídil zdejší rektor a rodák, P. Heliodor Knauer. Většinu obrazů v kostele vytvořil Ignác Raab (např. obraz Krista na hlavním oltáři) a Felix Ivo Leicher (např. sv. Josef Kalasanský). Reliéf s výjevem ze života sv. Valentina na hlavním oltáři snad pochází z doby kolem roku 1596. Rokokové lavice a kazatelna pocházejí z poloviny 18. století. Při kostele byl starý piaristický hřbitov. V roce 1768 byl kostel spojen krytou chodbou s protější piaristickou kolejí. Tato chodba byla zbořena v roce 1875. Roku 1785 zničil požár báň kostelní věže a střechu kostela. Od této doby je věž kostela krytá pouze jednoduchou stanovou střechou.