Muzeum Fojství Kopřivnice

Muzeum Fojtství je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici, o. p. s.. Dalšími objekty jsou Technické muzeum Tatra a Muzeum Šustalova vila.

Muzeum Fojství Kopřivnice 4Budova muzea je nejstarší dochovanou budovou na území Kopřivnice a je současně centrem bohaté historie našeho města. První zmínky o nynější, zděné podobě objektu pocházejí z roku 1789.

Expozice je věnována výrobě kočárů, bryček a saní, ale také zakladateli kočárové výroby Ignáci Šustalovi. Ve stodole Muzea Fojtství je vystaveno šest zachovaných výrobků kopřivnické kočárovky, např. ruské saně, pohřební vůz či bryčka Mylord. Celá muzejní expozice je uspořádána jako řeka času, po které můžete plout a pátrat po zajímavých a důležitých událostech města Kopřivnice. Část expozice je věnována historii města a jeho okolí, zejména hradu Šostýn. Tu tvoří archeologické artefakty nalezené v ruinách hradu a okolí, např. Šostýnská Venuše, staré mince či dochovaná torza středověkých zbraní.

 

V další části muzea se můžete dočíst o nejvýznamnějších kopřivnických rodácích, např. o zakladateli místního muzea Emilu Hanzelkovi. Dále se zde dozvíte o zajímavých místech města Kopřivnice a kdo všechno se stal jeho čestným občanem. V horním patře budovy měl v minulosti kopřivnický fojt svou sýpku.

 

Muzeum Fojství Kopřivnice 1

 

Dnes je celý prostor stylovou galerií, kde v průběhu celého roku pořádáme výstavy. Jestliže máte vlastní námět na výstavu, neváhejte nás kontaktovat. K muzeu náleží rozlehlý ohrazený dvůr s posezením a bývalý kopřivnický hřbitov. Zde se dochovala pseudogotická kaple a novogotická pískovcová hrobka.

Kopřivnice

KOPŘIVNICE

 

S historií výroby v kopřivnické automobilce se můžete seznámit v Technickém muzeu Tatra Kop­řivnice a za zhlédnutí stojí i expozice věnovaná kopřivnickému rodákovi Emilu Zátopkovi a jeho manželce Daně. Automobilů se týká i budova dnešního Muzea Fojtství z roku 1789, v níž Ignác Šustala v polovině 19. století začínal s výrobou ko­čárů. Vzniku továrny je věnována zdejší expozice, jejíž součástí jsou i archeologické nálezy z okolí města, sbírka moravských krojů, historického ná­bytku apod. Ve stodole jsou vystaveny některé z prvních bryček a kočárů. K areálu fojtství přiléhá bývalý hřbitov přeměněný na park, v němž stojí novogotická hrobka rodiny Šustalů a hrobka ro­diny Raškovy z 2. poloviny 19. století. Kopřivnický novogotický kostel sv. Bartoloměje ve Štramberské ulici byl založen roku 1894. Poblíž stojí novorene­sanční budova měšťanské školy z roku 1909.

Panoramatický snímek Kopřivnice

 

 

Praktické informace

Muzeum Fojtství

Záhumenní 1

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 812 610

e-mail: info@tatramuseum.cz

www.tatramuzeum.cz


Návštěvní doba:

 

květen-září: út-ne 9.00-17.00 hod.

říjen—duben: út-ne 9.00-16.00 hod.

 

Informační centrum

Obránců míru 368

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 821 600

fax: (+420) 556 821 488

e-mail: ic@kdk.cz

http://www.koprivnice.cz

 

 

Přístup

Kopřivnice leží na silnici č. 480, odbočující ze sil­nice č. 58 (Ostrava-Rožnov pod Radhoštěm), a na železniční trati č. 325 (Studénka-Veřovice). Město najdete na mapě KČT č. 96 Moravskoslezské Bes­kydy.

 

Čerpáno z: Toulavá kamera 3, Iveta Toušlová, Marek Podhorský, Josef Maršál, 2006, Česká televize, 2006, nakladatelství freytag & Bernát Praha, 2006

Emil Zátopek (1922-2000)

Zatopek_A2_2Myslím, vážení a milí, že vás nepřekvapí, že jsme s Emilem měli mnoho společného. Nejenže jsme se oba narodili ve stejném dni, stejného měsíce a stejného roku, ale navíc nás oba pojila láska ke sportu, samozřejmě také láska manželská a v řadě neposlední i láska k našemu rodišti - k Moravě, kam jsme se často a rádi, a nejen v myšlenkách, vraceli.


Emil Zátopek


Vynikající běžec dlouhých tratí byl právem zařazen mezi nejlepší světové atlety 20. století. Narodil se 19. 9. 1922 v Kopřivnici a během své sportovní kariéry překonal 18 světových rekordů. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, ale největší slávu si vydobyl na OH 1952 v Helsinkách, kde vyhrál 3 zlaté medaile v běhu na 5 a 10 km a v maratonu. Emil Zátopek zemřel 21. 11. 2000 a je pochován ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Mezinárodní olympijský výbor jej vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.


Dana Zátopková

 

Získala dvě olympijské medaile za vynikající výkony v hodu oštěpem, zlatou na OH 1952 v Helsinkách a stříbrnou na OH 1960 v Římě. Mezinárodní olympijský výbor ji vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.

 

Zatopek_A2_4

 

 




with regards Prague International Marathon, spol. s.r.o.

TATRA, a. s.

Tatra, a.s. Kopřivnice logoTATRA, a. s.

Areál Tatry 1450/1

742 21 Kopřivnice

Česká republika

 

IČO: 451 93 444
Tel: +420 556 491 111
Mail: tatra@tatra.cz
Web: www.tatra.cz

 



TATRA, a. s.

 

Obchodní společnost Tatra, a. s. se řadí mezi nejstarší automobilky světa. Od svého vzniku sídlí ve městě Kopřivnice, ležícím ve východní části České republiky v Moravskoslezském kraji.

 

Nosným výrobním programem jsou těžká nákladní off-road vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu terén-silnice, které jsou v rámci zvyšujících se zákaznických požadavků neustále zdokonalovány. Významnou výhodou společnosti Tatra, a. s., nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních kapacit, je vysoká úroveň lidského potenciálu.

 

Tatra Kopřivnice a.s. - company-s

 

Nákladní vozidla se značkou Tatra jsou založena především na tatrovácké koncepci automobilu, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit.

 

TATRA koncepce_2-s

 

Těžká nákladní vozidla z Kopřivnice jsou pověstná díky jejich průchodivosti nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách a vysoké spolehlivosti. Tatra se přizpůsobí třeskutým mrazům i abnormálně vysokým pouštním teplotám.

 

Dnešní nabídka vozidel Tatra

 

Současná škála nákladních vozidel vychází svou různorodostí maximálně vstříc svým zákazníkům. Tvoří ji šest základních modelových řad. Civilní produkci reprezentují vozidla řad:

  • TERRNo 1
  • JAMAL
  • T 810

 

Speciální a vojenskou produkci představují obchodní řady:

  • ARMAX
  • FORCE
  • T 815-7
  • T 810

 

TERRNo1_facelift_2-s

 

Mezi významná obchodní teritoria společnosti patří již tradičně Rusko, bývalé země SNS, Izrael, Indie, země Arabského poloostrova, Austrálie, USA a Evropa. Nelze samozřejmě nezmínit domácí trh, kde mezi zákazníky dominuje Armáda České republiky.


Vynikající jízdní vlastnosti a mnohé technické a konstrukční novinky vozidel Tatra jsou již léta ověřovány na trasách maratónských soutěží. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhly posádky Tater ve známé Rallye Dakar.

 

Hrad Šostýn


Původní název hradu byl Schornstein. Hrad byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu.


Ve vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí. Do zřejmě věžové brány s propadlištěm, zčásti vytesané do skály, se přicházelo po druhém mostě s propadlištěm. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stálo jádro hradu, nyní nejlépe zachovaná část. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val, na jihu, na západě a na východě zdvojený nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky. Zatímco hrady Hukvaldy a Starý Jičín stojí na osamělých kopcích, Šostýn vyrostl ve stínu Pískovny, v poměrně nevýhodné poloze. To mohlo být v dobách vyspělejší dobývací techniky důvodem jeho ztečení a zboření. Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu jeho obyvatelé brali zřejmě z cisterny. Podle zvyku se do ní sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech, protože jí na hradech bývalo vždy spíše méně než více.

 
Hrad Šostýn Kopřivnice
 

Hrad náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. K nejznámějším správcům hradu patřil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl obléhán r. 1404 polským vojskem a někdy brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Hrad byl natrvalo opuštěn a chátral. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží. V roce 1945 přešel hrad do státního majetku.

Zajímavé dějiny má hrad od počátku 20. století. S jeho soustavným výzkumem začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Ve 30. letech byly odkryty základy jádra hradu, byla provedena konzervace odkrytých zdí. Od konce 30. let do konce let 80. sloužil hrad jen výletníkům a vandalům. Od roku 1988 se v lokalitě provádí záchranný archeologický výzkum spojený se záchovnou údržbou vykopaných zbytků zdí a hradeb. Četné archeologické nálezy (např. Šostýnská Venuše) jsou vystaveny v expozici muzea Fojtství.

Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Nazvána tak byla podle posledních držitelů hradu Šostýna, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří je asi 200 - 250 let.

Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále jsou důležitá zimoviště obojživelníků a plazů. Zimují zde ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký. Poslední dva jmenované druhy se zde zdržují po celý rok.

Poloha :

3 km od centra města Kopřivnice.
 

Rozhledna Bílá hora

Výstavbou víceúčelové věže na Bílé hoře se zařadily Kopřivnice a Štramberk mezi jedny z mála míst Severní Moravy, která se mohou pochlubit tak významnou dominantou jako je rozhledna.
Rozhledna na Bílé hoře byla již v záměrech pana Dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla, jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době lysého) co nejlepší rozhled do kraje. Předpokládá se, že vrchol Bílé hory, který je tvořen masívním kamenným povrchem až dodnes, vznikl právě v souvislosti s přivážením kamene na tuto stavbu.

 

Bílá hora rozhledna Kopřivnice

 


Současná věž je moderní architektonické konstrukce navržená Ing.arch. Milanem Šmídem a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, má být v budoucnu ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberku a nazývá se Sluneční cestou. Rozhledna se tak stane jejím logickým zakončením s možností dále pokračovat do Kopřivnice.

Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5m. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Průměr skruží je 2,6 m s tloušťkou stěny 21 cm. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,90,7 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Věž budou využívat pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil a.s. a EuroTel spol. s r.o. a nejvyšší patro bude v budoucnu sloužit k pokrytí města Štramberka a Kopřivnice televizním vysíláním. Vlastní plošina má nosnost 500 kg/m2 a její užitná plocha je 42 m2. Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

Tato nová turistická atrakce by měla postupem doby navázat na vybudované stezky a stát se zajímavou zastávkou na procházce z Kopřivnice do Štramberka.

Jednání o výstavbě věže se datují od konce roku 1997. Komplikovaná jednání v letech 1998 přinesla výsledek a dokázala spojit dvě konkurenční společnosti a vybudovat jednu víceúčelovou věž Rozhlednu na Bílé hoře. V roce 1999 byla zahájena výstavba. Stavební povolení nabylo právní moci k 6. říjnu 1999 a slavnostní uvedení rozhledny do provozu bude 28. dubna 2000. Investorem celé akce byly společnosti EuroTel spol. s r.o. a RadioMobil a.s. a výše investice dosáhla téměř 12 mil. Kč. Město Kopřivnice zajistilo vybudování přístupové cesty, na které se podílelo částkou 2 mil. Kč. Dodavatelem stavby včetně projektové dokumentace byla Teplotechna Ostrava a.s. Většina výstavby probíhala v zimních měsících, což podstatně komplikovalo montážní práce, zejména pak instalaci betonového dříku, která vyžadovala použití speciálního jeřábu o nosnosti 90 t s operační hmotností 48 t a 20ti tunového závaží.

Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) ma váhu 11 t. Pro zachování koloritu okolní krajiny bylo přeloženo i nadzemní vedení elektrické přípojky do země.

Snahou realizátorů celého projektu bylo co nejvíce vyhovět požadavkům na ochranu životního prostředí a vybudovat nejen technologicky účelné zařízení, ale i stavbu, která bude dominantou kraje a vyhledávaným návštěvním místem jak místních obyvatel, tak návštěvníků, kteří přijíždějí do Kopřivnice či Štramberka z celé republiky.

 

Provozní doba rozhledny na Bílé hoře:

od 1. května do 31. října, úterý až neděle od 9.00 do 18.00 hodin


Vstupné na rozhlednu:

- děti do 6 let zdarma v doprovodu rodičů

- děti do 15 let a studenti 15,- Kč

- dospělí 23,- Kč

- hromadná vstupenka pro skupiny 20-39 osob 285,- Kč


zdroj www.ktk.cz

Technické muzeum TATRA

Technické muzeum v Kopřivnici

Historie znamená pro lidstvo totéž co automobil dnes pro moderní společnost. Jsou to pilíře, bez kterých bychom se z dlouhodobého hlediska neobešli. Tyto dva pojmy spolu neodmyslitelně souvisejí přičemž výsledkem jejich sloučení vzniká pojem automobilová historie.


Automobilová historie je relativně mladým pojmem, ostatně první seriozní zmínky o předchůdcích dnešních motorizovaných dopravních prostředků spadají do období 19. století. Starý kontinent - Evropa měla při vzniku průmyslu téměř výsadní pozici. Nejinak tomu bylo i u zrodu automobilního průmyslu.

Přijďte poodhrnout roušku tajemství jež halí počátky výroby dopravních prostředků v Českých zemích (potažmo tehdejším Rakousku - Uhersku a později Československu). Z malé dílny v Kopřivnici, kde Ignác Šustala začal se stavbou kočárů, saní a bryček, se v průběhu desítek let zrodil světově uznávaný fenomén - automobilka TATRA.

Nejucelenější sbírka, věnovaná dokumentaci historického vývoje výše zmíněné firmy, má své místo rovněž v Kopřivnici. V reprezentativních prostorách se laické i odborné veřejnosti naskýtá fascinující odraz epoch, ve kterých se pomocí průkopnických metod podařilo dosáhnout kopřivnické automobilce až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel.

Vystavené automobily samotné, ale i jejich součásti (včetně unikátních vzduchem chlazených motorů) umožňují vnímat dobově nekonvenční myšlenky na které se staly zásadou místních konstruktérů. Expozici doplňuje 7 audiovizuálních boxů, které poskytují vyčerpávající dodatkové informace ve formě videosekvencí. Výčet exponátů uzavírá největší z nich, reprezentant tatrovácké železniční výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem "Slovenská strela". Celková rozloha muzea vč. renovačních dílen činí 4.921 metrů čtverečních.
Muzeum Tatra Kopřivnice - foto Ing. Milena Kozuplíková

U služby průvodce se vyžaduje telefonická či e-mailová rezervace minimálně 10 dnů předem! Jedná se o doplňkovou službu, za příplatek, určenou zejména pro skupiny. Lze ji však objednat i pro jednotlivce.

Kontakt:

Regionální muzeum Kopřivnice, o.p.s.
Záhumenní 369, 742 21 Kopřivnice
tel:  +420 556 871 106 
e-mail: info@tatramuseum.cz
web: www.TatraMuseum.cz

  
zdroj: www.uholubu.com