výše do sekce 'O městě'
Městský znak
Páni z Hückeswagenum, kteří město založili před rokem 1251, použili jako znak města Příbora svůj erb, na kterém byly vyobrazeny 3 červené krokve ve stříbrném poli.
František z Dietrichštejna, kardinál, biskup olomoucký, v roce 1615 doplnil znak města o prvky olomouckého biskupství a také o prvky dietrichštejnského rodu. Znak dostal podobu štítu, kde byly na červeném poli zobrazeny 3 krokve zlaté barvy (nad sebou), přes ně dva vinařské nože stříbrné barvy s písmenem F (původní název města byl Freiburg) a nad krokvemi s noži 3 kuželky také stříbrné barvy.
Později, po menších úpravách, doznal znak dnešní podoby.
Městský prapor
Dne 5. 3. 1996 v budově Parlamentu ČR v Praze převzal starosta města Příbora Ing. Milan Strakoš v doprovodu místostarosty Jana Monsporta a měst. Kronikáře Mgr. Lubomíra Loukotky z rukou předsedy Parlamentu ČR Dr.- Milana Uhdeho "Rozhodnutí č. 91", jímž byl starobylému městu Příboru udělen městský prapor.
Jeho podoba vychází z nejstaršího městského znaku. Městský prapor tvoří bílé, červené a bílé pole v poměru 1:3:1. V červeném poli jsou tři zlaté (žluté) krokve nad sebou. Oba bílé pruhy po stranách symbolizují vinařské nože z městského znaku.
Návrh vypracoval ředitel Státního zemského archivu v Opavě Dr. Karel Miller, schválila Heraldická komise Parlamentu ČR. Poprvé zavlál prapor na radnici o příborské pouti dne 8. 9. 1996.
Jeho podoba vychází z nejstaršího městského znaku. Městský prapor tvoří bílé, červené a bílé pole v poměru 1:3:1. V červeném poli jsou tři zlaté (žluté) krokve nad sebou. Oba bílé pruhy po stranách symbolizují vinařské nože z městského znaku.
Návrh vypracoval ředitel Státního zemského archivu v Opavě Dr. Karel Miller, schválila Heraldická komise Parlamentu ČR. Poprvé zavlál prapor na radnici o příborské pouti dne 8. 9. 1996.
zdroj: MIC Příbor
