Žerotínský zámek Nový Jičín

Rozsáhlý renesanční trojkřídlý objekt na půdoryse tvaru písmene F se dvěma nádvořími, budovaný postupně v průběhu 16. století na místě městského hradu, který stál při městských hradbách, nedaleko od Horní brány, v jihozápadním rohu obvodu středověkého města. Jádrem stavby byl zřejmě kamenný dům pánů z Kravař, vybudovaný v 80. letech l4. století. Ten byl ještě v roce 1465 nazýván "propugnaculum", tj. tvrz nebo opevněný dům. Patrně tedy teprve v 2. polovině l5. století ho nechali páni z Cimburka rozšířit na opevněný pozdně gotický dvoukřídlý městský hrad. V roce 1500 koupili starojické a novojické panství Žerotínové. Ti zřejmě již od počátku 16. století prováděli dílčí úpravy hradu, k rozsáhlejším stavebním zásahům však došlo až ve 30. a na počátku 40. let 16. století. Bedřich ze Žerotína (majitel panství v letech 1533 - 1541) se rozhodl přenést své sídlo ze Štramberka do Nového Jičína, proto dal přestavět a rozšířit novojický hrad tak, aby odpovídal novým, renesančním nárokům na bydlení. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v hlavním, dnes středním křídle.

Po roce 1558 se nyní již renesanční zámek stal spolu s panstvím majetkem města, které získalo v roce 1577 od císaře Rudolfa II. povolení užívat ho jako radnici a sídlo správy panství. Záhy poté, v 80. letech 16. století nechalo město přistavět při hradbách třetí, západní křídlo s vysokou atikou se sedmnácti (?) věžicemi s lucernami (podle vyobrazení z roku 1772), takže byl v zásadě dotvořen dnešní půdorys tvaru písmene F. Zámek byl během třicetileté války vydrancován švédskými vojsky a roku 1678 vyhořel.

V průběhu 17. a 18. století byly prováděny jen menší opravy. V roce 1760 byly zasypány valy a příkopy a na jejich místě vznikly zahrady, později zastavěné. Poslední rozsáhlé stavební zásahy, při nichž byla snesena atika s věžicemi nad západním křídlem, lze datovat do let 1868 - 1869.

Předdvoří zámku, přístupné z ulice 28. října průjezdem u domu č.p. 52, je na pravé straně uzavřeno novodobým přízemním křídlem, na levé straně dvoupodlažním jihovýchodním křídlem, přiléhajícím původně ke hradbám.

V přízemí jihovýchodního křídla jsou pravoúhlá renesanční okna s kamennými profilovanými nadokenními římsami, patro je novodobě upravené.

Střední (hlavní) křídlo, oddělující předdvoří od vnitřního nádvoří, je třípatrové se slepým půdním patrem odděleným kordonovou římsou a členěnými lizénami, pod korunním a kordonovou římskou je obloučkový vlys. V ose západní fasády středního křídla je valeně klenutý pozdněgotický průjezd do vnitřního nádvoří s lomeným profilovaným portálem na východní straně. Nad průjezdem je pravoúhlý renesanční arkýř se dvěma arkádami nesenými toskánskými sloupky. K arkýři vede představené kryté schodiště. Pod arkýřem je vysazena kamenná deska s aliančním znakem stavebníků - Bedřicha ze Žerotína a jeho ženy Libuše z Lomnice. Plochu fasády po stranách arkýře člení pravoúhlá renesanční okna, v prvním patře sdružená, s profilovanými kamennými nadokenními římsami.

Východní fasáda středního křídla (ze strany vnitřního nádvoří) se skládá ze tří částí. Levá krajní část je dvoupodlažní, s pěti okenními osami, střední a pravá část je třípodlažní. Ve střední části jsou v patře tři okenní osy a dole průjezd. Pravá krajní část o něco ustupuje za linii fasády, v jejím přízemí jsou dva renesanční portálky (sedlový s nadsvětlíkem a pravoúhlý), v patře jsou krakorce ze zaniklého arkýře a zcela vpravo mělký pravoúhlý arkýř na krakorcích. Pod arkýřem je obdélné renesanční okno s částečně dochovanými původními kamennými pruty. Fasády dalších křídel, uzavírajících vnitřní nádvoří, jsou členěny okny, v jižním křídle je pravoúhlý portál, v západním křídle je portál s půlkruhovou profilovanou archivoltou a pravoúhlý portálek z 19. století. Severní strana nádvoří je otevřena. Strohé vnější fasády zámku odpovídají původně pevnostnímu charakteru stavby, jež byla součástí městského opevnění. Na severním nádvoří západního křídla zámku se dochoval zbytek atiky s dvojicí nárožních válcových věžic s renesančními lucernami a kuželovitými střechami.

V interiéru zámku byly v 2. polovině 19. století provedeny rozsáhlé změny, které ovlivnily především charakter místností v patrech. V přízemí se částečně dochovaly původní klenby, většinou valené a valené s výsečemi. Intaktněji se dochovala renesančně upravená dispozice hlavního (středního) křídla s valenými lunetovými klenbami s hřebínky v místnostech v přízemí a reprezentačními sály se složitějšími klenebními vzorci doplněnými reliéfním dekorem v druhém patře. V jedné z místností prvního patra se dochoval renesanční malovaný trámový strop.

Nyní v prostorách zámku sídlí Muzeum Novojičínska, jehož expozice poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy a historie města. V historických sálech zámku se pořádají také pravidelné muzejní výstavy.

Kontakt:

Žerotínský zámek v Novém Jičíně
28. října 12

741 01 Nový Jičín

tel:	+420 556 701 156
e-mail:	ovmnj@atlas.cz
web:	www.muzeum.novy-jicin.cz

 

.

zdroj: www.uholubu.com