výše do sekce 'Pro turisty'
Od Národního sadu po Č kolem žel. stanice Štramberk přes Drážné úpatím Červeného kamene (690 m n. m., nejvyšší vrchol Kopřivnických hor, Přírodní park Červený kámen, rozhled na Radhošťské Beskydy a do Moravské brány) na Lichnov.
Z Lichnova stále po Č na Frenštát - rodiště sochaře Albína Poláška (1879-1965), malíře Břetislava Bartoše (1893-1926), básníka Josefa Kaluse (1855-1934), spisovatele Františka Horečky (1894-1976) a sportovce Jiřího Rašky (nar. 1941); farní kostel sv. Martina, Vlastivědné muzeum a další pamětihodnosti.
Z Frenštátu zpět po Č k rozdělovníku a dále po Z na Na okluku a na vrch Pískovna (583 m n. m.), kolem zříceniny hradu Šostýn z 13. století (v blízkosti vyhlídková plošina Raškův kámen, 540 m n. m.) až do Kopřivnice - rodiště malíře Zdeňka Buriana (1905-1981), atleta Emila Zátopka (1922-2000), hudebního skladatele Zdeňka Petra (1919-1994) a zakladatele továrny na kočáry Ignáce Šustaly (1822-1891); Technické muzeum TATRA Kopřivnice, Muzeum Fojtství (původně lidová stavba z r. 1789), Muzeum Šustalova vila, koupaliště.
Z Kopřivnice po M na Váňův kámen (15 m vysoká skála, místo selského povstání hukvaldského panství 26. června 1695 - 1500 poddaných) - součást 16 km Lašské naučné stezky) a kolem Bílé hory (557 m n. m., též Bílý kámen, výhledy) "domů" do Štramberka přes štramberské náměstí k Národnímu sadu.
zdroj: www.infomorava.cz
Z Lichnova stále po Č na Frenštát - rodiště sochaře Albína Poláška (1879-1965), malíře Břetislava Bartoše (1893-1926), básníka Josefa Kaluse (1855-1934), spisovatele Františka Horečky (1894-1976) a sportovce Jiřího Rašky (nar. 1941); farní kostel sv. Martina, Vlastivědné muzeum a další pamětihodnosti.
Z Frenštátu zpět po Č k rozdělovníku a dále po Z na Na okluku a na vrch Pískovna (583 m n. m.), kolem zříceniny hradu Šostýn z 13. století (v blízkosti vyhlídková plošina Raškův kámen, 540 m n. m.) až do Kopřivnice - rodiště malíře Zdeňka Buriana (1905-1981), atleta Emila Zátopka (1922-2000), hudebního skladatele Zdeňka Petra (1919-1994) a zakladatele továrny na kočáry Ignáce Šustaly (1822-1891); Technické muzeum TATRA Kopřivnice, Muzeum Fojtství (původně lidová stavba z r. 1789), Muzeum Šustalova vila, koupaliště.
Z Kopřivnice po M na Váňův kámen (15 m vysoká skála, místo selského povstání hukvaldského panství 26. června 1695 - 1500 poddaných) - součást 16 km Lašské naučné stezky) a kolem Bílé hory (557 m n. m., též Bílý kámen, výhledy) "domů" do Štramberka přes štramberské náměstí k Národnímu sadu.
zdroj: www.infomorava.cz
