🕊️ Kostelík Strážce Vzpomínek: Svatý František Serafínský a příborský Starý hřbitov

Na mírném návrší, na severním okraji historického Příbora, stojí nenápadná, ale o to cennější sakrální stavba – kostelík sv. Františka Serafínského. Tento raně barokní klenot, postavený na počátku 17. století, je neodmyslitelně spojen s historií příborského pohřebnictví. Dnes se jedná o pietní a klidné místo, které skrývá nejedno tajemství a poutavé historky.

Raně Barokní Svatyně a „Nový Hřbitov“

Kostelík, který je spíše větší hřbitovní kaplí, byl postaven v roce 1622. Sloužil jako hřbitovní svatyně pro tehdy nově založené pohřebiště. Prostor kolem kostelíku byl posvěcen roku 1623, ačkoliv se zde začalo pohřbívat až později – pravidelně od roku 1720 do poloviny 19. století.

Kostelík, který návštěvník snadno rozpozná jako raně barokní jednolodní stavbu s polygonálním závěrem, je sám o sobě zajímavý. Údajně byl postaven za skromnou částku pouhých 8 dukátů! I přes svou nevelkou velikost měl na kůru varhany a ve věži dva malé zvonky. V 90. letech 20. století hrozilo stavbě zřícení, ale díky generální opravě v roce 1994 byl kostelík zachráněn a dnes opět slouží k příležitostným kulturním účelům, jako jsou výstavy církevních předmětů a ornáty.

Hřbitov Významných Osobností

Oblast kolem kostela se začala označovat jako „Starý hřbitov“ poté, co v polovině 19. století vzniklo nové pohřebiště u cesty do Skotnice. Tento „starý“ hřbitov však zůstává klíčovým místem pro poznání příborské historie.

Zde odpočívá mnoho významných měšťanů – starostové, radní, učitelé z proslulého učitelského ústavu, profesoři (např. z piaristického gymnázia), lékaři a stavitelé. Najdeme zde i kněžskou hrobku.

Areál je dodnes cenný zejména díky dochovaným kamenným a litinovým náhrobkům. Mnohé z nich jsou dokonce dílem Františka Juráně, význačného příborského sochaře. Ačkoliv mnohé původní litinové kříže a kované lucerny podlehly zubu času, genius loci tohoto místa, kde se proplétají rezavé ploty hrobek s popínavou zelení, je stále silný.

🌳 Historka o Lípě Záchrany

K areálu kostelíku se váže i jedna z nejzajímavějších místních pověstí, spojená s tzv. „Lípou záchrany“.

Tato mohutná lípa stála nedaleko kostelíka sv. Františka Serafínského a hrála důležitou roli v pověsti o přepadení Příbora švédským vojskem. Podle historky měla lípa pomoci ochránit město. Ačkoliv byla lípa pokácena v roce 1831, její památka a s ní spojená pověst o zázračném záchranném momentu zůstala v paměti místních.

Kostelík sv. Františka Serafínského tak představuje nejen památku raně barokní architektury, ale především živou galerii příborských dějin, kde se tichá krása stavebních detailů snoubí s památkou na generace významných rodáků a staré příběhy.