BESKYDY - Historie

 

Historie

 

Historický vývoj české části regionu Beskyd nebyl v jeho minulosti jednotný, neboť je rozdělen řekou Ostravicí mezi dvě historické země. Východní část se nachází ve Slezsku, konkrétně v jeho části zvané Těšínské Slezsko. Těšínské Slezsko je historickým územím, které je od roku 1920 rozděleno řekou Olší mezi dva státy, Česko a Polsko. Centrum tohoto regionu, bývalé město Těšín, které se rozkládalo po obou březích řeky Olše, je dnes touto řekou rozděleno na Český Těšín a Cieszyn, ležící v Polsku.
Beskydy Rožnov pod Radhoštěm
Území na západ od řeky Ostravice leží na Moravě. Ostravice zároveň rozděluje město Frýdek-Místek na dvě části – slezský Frýdek a Místek,


Počátek osídlení některých oblasti Beskyd sahá až do pravěku. Doklad o tom poskytla jeskyně Šipka na svahu vrchu Kotouče u města Štramberk. Při archeologickém výzkumu v roce 1988 byly nalezeny poblíž krápníkové jeskyně Šipka pozůstatky kostí člověka neandrtálského a soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové. Nálezy a výzkumy bylo prokázáno, že jeskyně byla osídlena již před 32 tisíci lety. Dalším významným nalezištěm je Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína, kde je doloženo osídlení z doby halštatské (800-400 př.n.l), na stejném nalezišti je prokázáno i osídlení slovanské.

 

První osadníci slovanského i německého původu se v dnešním regionu Beskyd usídlili v údolích řek. Bylo to ve 13. a 14. století na Valašsku slovanské a na ostatním území i německé obyvatelstvo. Mezi nejstarší města v regionu Beskyd jsou Nový Jičín, Příbor, Štramberk, Frýdek-Místek a Český Těšín. Nejstarší zmínky jsou zmínky o osadách v níže položených oblastech Novojičínska. Většina hradů, měst a obcí, které existují dodnes, vznikla v období 13. a 14. století. Jedna z nejstarších zmínek je z roku 1155 o Těšíně, kde byl vybudován zeměpanský hrad s rotundou jako střediskem církevní správy, dnes ležící v Polsku.

 

Pustevny panorama hřebenV období od osmdesátých let 13. století do padesátých let 14. století, což odpovídá době vzniku velké části obcí v níže položených oblastech regionu, dosáhla své vrcholné fáze středověká kolonizace německým obyvatelstvem podporovaná knížaty, doprovázená následnou germanizací. V horské oblasti se ve větší míře projevila až pozdější valašská kolonizace.

Počátek trvalého osídlení horské části Beskyd spadá do 16. - 17. století, kdy probíhala valašská kolonizace, druhá velká kolonizační vlna spojená s osídlením vyšších poloh v území a s horským pastevectvím a především chovem ovcí. Znamenala přesun obyvatelstva z údolí na hřebeny a úbočí hor a počátek využívání horských poloh. Do Beskyd se přesunuli kolonisté ze sousedních uherských karpatských pohoří, podle pojmenování kolonistů-Valachů, získal jeden z beskydských regionů název Valašsko.

 

 

 

 

 

Jeskyně Cyrilka

Přírodní památka rozsedlinová jeskyně Cyrilka délkou 370 metru nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě a 4 nejdelší v České republice. Vstup do jeskyně je asi 250 metrů východně od vyhlídky Cyrilka v blízkosti silnice na Pustevny, v mělké sníženině pod 2,5 metrů vysokou skálou. Velká část jeskynních prostor leží v těsné blízkosti povrchu. Místy se na stropě vysrážela z vyluhovaného vápnitého tmelu pískovců drobná brčka o délce 10 až 20 centimetrů. V jeskyni je stálá teplota 4-10 stupňů a relativní vlhkost vzduchu nad 85procent. Vývoj jeskyně nebyl dosud ukončen a proto dochází k posunu kamenných bloků a je nebezpečí řícení stropů. V roce 1998 došlo k zavalení vchodu do jeskyně.

V květnu 2002 poblíž byla poblíž Cyrilky objevena další jeskyně, která byla pojmenována Radegast. Hloubra jeskyně Radegast se pohybuje okolo 12 m a její chodby, které jsou vysoké až 4 metry se táhnou do délky 45 metrů.

Jeskyně se každým rokem v zimním období stáva útočištěm pro množství netopýrů. V minulých letech se zde podařilo objevit také poměrně vzácné druhy těchto živočichů, netopýra ušatého, velkého, vodního i vrápence malého, který patří mezi kriticky ohrožené.

Někteří návštěvníci Beskyd se občas do jeskyně vydávají na "obhlídky", přestože vstup zde není jednoduchý a vyžaduje určitou obratnost při lezení po 3 metrové kamenné stěně. Motivem těchto výprav bývají pověsti o zlatých pokladech, které údajně v radhošťských "ďúrách" v dávných dobách ukryli pohanští kněží. Odtud má také svůj původ pohádka Sirotek z Radhoště.

 

Jeskyně Cyrilka


Čerpáno z: http://www.risy.cz/historie_beskydy_cz
www.wikipedia.org
www.beskydy.org

 

Velký Javorník

Velký Javorník (918 m.n.m.) je hora v podhůří Beskyd, nejvyšší bod Veřovických vrchů. Hora je známé turistické místo s výhledem do širokého okolí, na vrcholu stojí turistická chata z roku 1935, která je otevřena celoročně (mimo pondělí), ale neposkytuje ubytování. Od léta 2013 je na vrcholu také nová rozhledna. Ročně na Velký Javorník vystoupí asi 30 tisíc turistů.

 

Za jasného počasí je z Velkého Javorníku možné vidět Lysou horu, Smrk, Kněhyni, Radhošť, Palkovické hůrky či Ondřejník. Ve směru na severozápad je výhled na částečně odtěžený vrch Kotouč a Štramberskou Trúbu. Vidět jsou i města Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kopřivnice, za dobré viditelnosti Ostrava a Havířov.

 

První turistická útulna byla na Velkém Javorníku postavena v roce 1895 za arcibiskupa Theodora Kohna, o dva roky později byla dána k dispozici Pohorské Jednotě Radhošť. V roce 1915 vyhořela. Nová byla slavnostně otevřena v roce 1935.

Na vrcholu byla také postavena rozhledna už v roce 1934 (původně se jednalo o triangulační věž). Odstraněna byla v roce 1967 kvůli havarijnímu stavu.

Na jaře roku 2012 oznámil státní podnik Lesy České republiky svůj záměr postavit na vrcholu Javorníku rozhlednu. Rozhledna byla dokončena v červenci a otevřena 15. srpna 2013. Celodřevěná stavba je vysoká 25 m a nabízí krásný výhled ze dvou vyhlídkových plošin ve výšce 15 m a 20 m. Vstup na rozhlednu je zdarma.

 

Historie chaty

Jméno této hory pochází pravděpodobně od javorů, ovšem ne mléčných, ale od otužilejších klenů. Podle pověsti byli zde za starodávna pohřbíváni sebevrazi. Za návštěvy arcibiskupa Dr. Theodora Kohna v roce 1895 se poměr mezi Pohorskou jednotou Radhošť a panstvím tak zlepšil, že arcibiskup dal postavit svým nákladem útulny na Velkém Javorníku a Ondřejníku, v roce 1897 dostala Pohorská jednota Radhošť od arcibiskupství tyto chaty k dispozici. Chata na Velkém Javorníku v roce 1915 vyhořela, zapálena zřejmě pytláky, chatu na Ondřejníku později převzal KČT.

Pohorská jednota Radhošť začala v roce 1931, po Všeslovanské slavnosti spojené s odhalením sousoší Cyrila, Metoděje a sochy Radegasta, uvažovat o stavbě chaty na Velkém Javorníku. V roce 1932 byly zakoupeny pozemky o rozloze 5 ha.

Nejdříve se na Rokytné a na Javorníku hledala a měřila voda. Uvažovalo se s postavením větší chaty na Rokytné, jenomže výhledově nebylo prostředků. Avšak nebezpečí, že v prostoru postaví chatu Němci, vyžadovalo rychlého zásahu a těžkého úkolu se ujal Ústřední odbor ve Frenštátě. Za přímé podpory odborů Ostravského, Opavského, Brněnského a všech se nákladové prostředky téměř vyžebraly.

Chata byla postavena téměř ve svépomoci a kromě mzdy a nejnutnějšího stavebního materiálu, provedli činovníci Frenštátského odboru. Je třeba vzpomenout, že všichni kdož se o postavení chaty na Javorníku zasloužili splynuli v nezištný kolektiv PJR. František Steklík, který byl výborem pověřen dohledem nad stavbou, každý den před zahájením práce ve své firmě pěšky navštívil stavbu a zorganizoval vše potřebné.

Základní kámen byl položen 16. 9. 1934 v rámci Krajinské výstavy ve Frenštátě p. R. u příležitosti 50 let od založení Pohorské jednoty Radhošť (14. 9. 1884). Chata byla postavena podle plánů Aleše Parmy, byla dostaveníčkem pravých turistů a říkalo se jí Benjamínek, malá, ale naše. Tato útulna, situovaná východně od vrcholu Velký Javorník, byla slavnostně otevřena 4. 8. 1935. Je to stavba dřevěná na kamenné podezdívce, částečně podsklepená, má přízemí a podkroví. K hostinské místnosti 40 m2 připojuje se kuchyň s příslušenstvím a zbytek přízemí je vyplněn místnostmi pro hostinský provoz. První poschodí, zvýšené to podkroví, kromě obytné místnosti pro nájemce, obsahuje tři útulné pokoje. Celkové řešení je jednoduché a velmi účelné. Fronta je obrácena k východu, kde obzor zakončuje Lysá hora, na níž v roce 1935 vyrazil z Javorníka viditelný pupenec - česká chata KČST. Jako radhošťský masiv je bez vody, tak i na Javorníku prýští voda teprve asi 80 m níže temene. Pramen byl hygienicky upraven a zachován potřebě nejen útulny, ale i jej míjejících turistů. K útulně náležela dřevěná hospodářská budova s komorou a prádelnou, dále k ní patřila otevřená kuželna. Se stavbou byla upravena příjezdová cesta, studánka a serpentiny z Horeček. V roce 1936 byla útulna dokonaleji vybavena, zároveň zřízena cesta ke studánce a rozšířena vozová cesta přes Rokytnou na Velký Javorník.

Celkový náklad na útulnu javornickou činil 104. 654 Kč (mimo inventář a úpravu studánky Na dvořiskách), pořízeno na dluh 30. 000 Kč. Odbory přispěly na stavbu částkou 11. 000 Kč, subvence a dary vynesly 32. 000 Kč, sbírky a slavnosti 38. 000 Kč.

 

 

Jednání o povolení nového chodníku Javorník-Kyčera-Radhošť trvalo několik let. Teprve za nadlesního Ing. Bílého jsme povolení získali. Kromě toho bylo nutno zajistit povolení průchodu soukromým majetkem. Délka kopaného chodníku v Kyčeře je 1269 m a za bm se platilo 3 Kčs. Chodník byl dán do užívání teprve v roce 1940.

Chata na Javorníku byla v dobrých rukou. Nájemce Doležel si vedl velmi dobře a jen málo z početných návštěvníků vědělo, že už od roku 1941 tam žiji v ilegalitě knihkupec Landgraf' a hoteliér Frank, oba z Hodonína, kteří při zatýkaní gestapem utekli do Beskyd a našli útulek na Javorníku, když po třech nedělích byli odvoláni skupinou Prokop (vysílačka na potravní čáře v Jinonicích a Chotči) do Prahy. Ale po prozrazení byli nuceni se znovu vrátit na Javorník kde byli až do července roku 1943. Větší část členů výboru o tom věděla, ale věc přes kruté represálie nebyla prozrazena. Z Javorníku bylo vedení PJR po celou válku spolehlivě informováno o dění ve světě, protože poslech rozhlasu byl plynulý i přes odebrání přijímačů.

Bylo spojeni i se Slovenskem, protože Landraf byl převeden na Slovensko a účastnil se Slovenského povstání.

Od samého počátku existence chaty na Javorníku byla u Jana Paprskáře poštovna. Doležel chodil přesně každou středu a pátek dolů a tak se vzájemně doplňovali o stavu věcí v městě a stavu věcí ve světě a na Javorníku.

Také generál Braun měl několik srazů na Javorníku s dalšími vojenskými činiteli. Od roku 1943 přechody partyzánů byly častější a zastávky v chatě samozřejmější. Konečně místní skupina měla tam hlavní opěrný bod.

Pohorská jednota Radhošť měla ještě další velké plány, ale tyto už nemohla uskutečnit. Chata na Javorníku je poslední stavbou Pohorské jednoty Radhošť.

Činnost tohoto spolku, který působil na poli kulturním, hospodářském, sportovním, vzdělávacím a vlastně i politickém, byla pro náš kraj velikým přínosem. Hodnoty vytvořené Pohorskou jednotou Radhošť nám slouží dodnes, přičemž měly mezinárodní úroveň.

V současné době je naší snahou upravit chatu i okolí tak, aby se opět skvěla jako Benjamínek a rovněž splnit velké plány našich předků.

 

Velký Javorník - Beskydy

Velký Javorník chata a rozhledna 2019

Velký Javorník chata a rozhledna 2019

Velký Javorník chata a rozhledna 2019

 

Zdroj: www.pohorskajednota.cz
www.wikipedia.org

Foto: Jiří Jurečka

Stezka Valaška

Stezka Valaška

Stezka

  • celkem jsme odpracovali 1 945 dní
  • výška v nejvyšším bodě od země 15,2 m
  • délka 394 m
  • celková délka všech použitých dřevěných profilů - 15 935 m
  • počet vrutů, šroubů a jiných spojů je asi 21 000 ks
  • délka vrtaných pilot 1 120 m
  • víte, že stezka není vidět z vesmíru :-)
  • že hlemýžď zahradní ji překoná za dva a půl dne?
  • Usain Bolt za 37 sekund
  • gepard za 11 sekund
  • a Váš hlas za 1 sekundu :-)

Aktuální otevírací doba

Leden 10:00 - 16:00
Únor 10:00 - 16:00
Březen 10:00 - 16:00
Duben 10:00 - 18:00
Květen 10:00 - 18:00
Červen 9:30 - 19:00
Červenec 9:30 - 19:00
Srpen 9:30 - 19:00
Září 9:30 - 19:00
Říjen 10:00 - 18:00
Listopad 10:00 - 16:00
Prosinec zavřeno
 
 
Stezka Valaška

VSTUPNÉ:

DOSPĚLÝ 195,- Kč
DÍTĚ(4-14 let) 150,- Kč
DŮCHODCI nad 65 let, ZTP 150,- Kč
RODINA (max.2 dospělí+2 děti) 490,- Kč
SKUPINA (od 15 osob) 180,- Kč
ŠKOLNÍ SKUPINOVÉ VSTUPNÉ 120,- Kč

 

 

stezkavalaska.cz

 

Stezka Valaška rekapitulace

Pustevny - Radhošť


Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.


V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami.

 

Pustevny Beskydy


Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout Čertův mlýn (1207 m) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m), odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí.

Radhošť

1129 metrů vysoká hora v Beskydech, kde měl podle pověstí od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.


Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.

Lanová dráha Ráztoka-Pustevny

 

Na Pustevny se můžete dopravit po silnici z Prostřední Bečvy nebo sedačkovou lanovkou, která nabízí zajímavé pohledy na krajinu z ptačí perspektivy. Nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Během letní sezóny je lanovka v provozu od 7.00 do 18.00 hod. Odjezdy jsou každou celou hodinu.

 

Lanovka jízda nahoru

AKTUÁLNÍ JÍZDNÍ ŘÁD 2019

Odjezd lanovky ze spodní stanice Ráztoka

  • 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 12:00, 12:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00

CENÍK LANOVKY

Dospělí

Jednotlivé jízdné 180 Kč
Zpáteční jízdné 200 Kč
 
DĚTI, STUDENTI, SENIOŘI NAD 65 LET, ZTP
Jednotlivé jízdné 120 Kč
Zpáteční jízdné 150 Kč

 

DĚTI DO 5 LET ZDARMA

 

OSTATNÍ
ZTP/P + doprovod ZDARMA
Přeprava jízdního kola 30 Kč
Přeprava elektrokola 40 Kč
Přeprava dětského kočárku, psa (na vlastní nebezpečí) 20 Kč

 

FREERIDE BIKEPASY
Celodenní 450 Kč
4 hodiny 350 Kč

Socha pohanského boha Radegasta - RADHOŠŤ

 

Hlava sochy Radegasta

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta - boha slunce, hojnosti a úrody je realizována v umělém kameni ve velikosti 3m 20 cm a váží 1,4 tuny. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek (14.2.1879 - 20.5.1965).

 

Socha Radegasta se stala neodmyslitelnou součástí radhošťského masívu. Za dlouhá desetiletí však přestal umělý kámen odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat.

Tohoto úkolu se již v roce 1980 ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil a vnitřek vylil betonem a vystužil. Na své původní místo byl vrácen 11.června 1982.

Vlivem povětrnostních podmínek však provedená oprava nemohla sochu zachránit natrvalo. Proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z přírodního materiálu -žuly. Tento úkol byl svěřen Kamenickému a restaurátorskému sdružení z Leskovce panu Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Originál Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu 1996. V témže roce se Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála téměř 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 tuny vážícího žulového kvádru kopii, ( 3,28 m a 3,2 t), která od 4.července 1998 kraluje na původním místě na hřebeni Radhoště.

Původní socha Radegasta byla odhalena 5.července 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje veřejnosti se uskutečnilo 5. 7.1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti.

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najímá Novákův ateliér a vzniká konečná podoba Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlavu zdobí přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou, dvě sochy. Její druhý odlitek původně určen pro autorovu zahradu, po čase končí v pražské zoologické zahradě.

Současně bylo odlito do bronzu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v září roku 1930 jsou obě díla po svízelné dopravě instalována na Radhošti. Sádrový originál sousoší Cyrila a Metoděje je umístěn ve vstupní části radnice.

Na frenštátské radnici byl zrestaurovaný originál sochy umístěn po složitých jednáních z rozhodnutí Ministerstva kultury 3.11.1998 a slavnostně odhalen 6. listopadu 1998.

Kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje - RADHOŠŤ

Kaple na Radhošti


Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. Kaple byla ozdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu je v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po sněti z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj". V srpnu 1906 přijel na Radhošť nástupce arcibiskupa Kohna František Bauer, jenž se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska tak zvané "Knížecí cesty".

K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří. Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba byla provedena z důvodu neustálého zatékání a nedostatečné údržby za první světové války.

Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.

 

Kostel Cyrila a Metoděje Pustevny Beskydy hora Radhošť



Sousoší Cyrila a Metoděje


Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška. Je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta. Vyzařuje z něj bratrství a touha po sjednocení.

Žilnaté ruce ukazují, že oba jsou muži práce. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril (= velebný), čteme hlaho1ským písmem počátek evangelia sv. Jana "Na počátku bylo Slovo". Sv. Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně rozlišeny a charakterizovány a divákovi přiblíženy v účinné realitě.

Sv . Cyril nezapře filosofa, mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než sv. Metoděje, již holohlavého, jenž s vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené a jeví stopy bolestí, kterých zůstal Cyril svou předčasnou smrtí (ve 42 letech) ušetřen.

Duté sousoší, 2.60 m vysoké a vážící 800 kg, je ulito z bronzu, čímž je oproti kameni vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Zdvihá se na žulovém podstavci vysokém 1.60 cm, za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž.

 

zdroj : www.uholubu.com