Klášterní kostel svatého Valentina

Na západním okraji města Příbora, naproti barokní piaristické koleji, která dnes slouží jako městské muzeum, se nachází barokní skvost města. Tím je klášterní kostel zasvěcený sv. Valentinovi. Jednolodní mohutná stavba s odsazeným presbytářem a věží v zadní části stavby, je bohatě zdobeným štítem otočena k východu. Nad vstupním portálem se nachází alianční znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna. V letech 1995 – 96 byl celý kostel nákladně opraven a dnes opět září svou bíločervenou fasádou do kraje. Kostel je jednou z rarit města jelikož jako jediný má otočený oltář na východ.

Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 680 m na severozápadních svazích hory Radhošť[1] v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jihovýchodně od osady Pindula. Celý následující tok pak, jen s menšími výchylkami, směřuje k severu. Její horní tok je velice dravý a v minulosti byl zregulován řadou staveb a malých zábran, které umožnily vznik několika mlýnů.[2] Prvním větším sídlem, ležícím při toku Lubiny je město Frenštát pod Radhoštěm. Říčka protéká při západním okraji města a na jeho konci zprvu přijímá první významnější přítok, Lomnou. Za Frenštátem míjí Lichnov, následují místní části města Kopřivnice. Nejprve Vlčovice, kde zprava ústí potok Tichávka, a pak Lubina, kterou tvoří původně samostatné obce Větřkovice a Drnholec, sloučené pod jménem říčky v roce 1959. Pod Kopřivnicí přibírá Lubina zleva potok Kopřivničku a protéká městem Příbor; dále pak při toku leží obce Skotnice, Mošnov (s ostravským mezinárodním letištěm) a Petřvald. Pod Petřvaldem do Lubiny zprava ústí poslední významnější přítok, Trnávka. V rovinaté krajině asi 1,5 km severovýchodně od Košatky (místní část obce Stará Ves nad Ondřejnicí) se Lubina vlévá zprava do Odry.

Zdroj: www.wikipedia.org