Počátky hradu a města Štramberka jsou obestřeny tajemstvími. Jedním z nich je domněnka, že byl hrad vystavěn řádem templářských rytířů, dalším je pověst o zázračném zachránění zdejšího obyvatelstva před Tatary na hoře Kotouči r. 1241. S jistotou můžeme tvrdit, že podle archeologických dokladů bylo v prostoru Štramberka středověké osídlení již ve druhé polovině 13. století.

Na svazích přímo nad náměstím byly vedle středověké keramiky zjištěny i keramické zlomky, které dokládají osídlení tohoto kopce nositeli púchovské kultury. Prvním písemnym dokladem o Štramberku je zakládací listina ze 4. 12. 1359. V ní markrabě moravsky Jan Jindřich (bratr Karla IV.) přikazuje podhradní město znovu postavit a podle hradu Strahllenberk nazvat. Dal město opevnit a obdařil ho olomouckým právem městskym a mnoha vysadami: právem tržním, mílovým, soudním, právem hrdelním, právem várečným a šenkovním a právem cechovním. Už r. 1380 Janův syn, markrabě Jošt, dal hrad a panství štramberské v léno panu Vokovi z Kravař. Jeho potomci ho drželi až do r. 1434 a dali městu pečeť i znak. Pak se majitelé střídali. Za působení Puklických z Pozořic probíhala na hradě penězokazecká činnost, jak dokládají nálezy tavícího kelímku, měděnych mincovních střížků a měděnych koleček pro drobnou minci jagellonského období.

Roku 1558 bylo panství prodáno městu Novy Jičín, po r. 1620 připadl Štramberk olomoucké jezuitské koleji. O čtyři roky později byl Štramberk vypálen Poláky. Po zrušení jezuitského řádu se Štramberk stal majetkem C.k. Tereziánské akademie ve Vídni, v jejímž držení byl až do r. 1919. Již v 17. století byl hrad z větší části poničen, v r. 1783 se zřítila jeho předníčást a hrad byl ponechán úplnému zpustnutí. Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky opevnění a gotická věž hradu zvaná Trúba, která se vypíná nad městem Štramberk a slouží jako rozhledna s krásným výhledem na Beskydy a Jeseníky.

Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěnym mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů ze Žerotína přestavěna na renesanční zámek. Do současnosti se ze štramberského hradu zachovaly pouze části hradebních zdí a věž Trúba. Ta byla r. 1903 péčí štramberského zakladatele a předsedy Klubu českých turistů MUDr. Adolfa Hrstky podle plánů architekta Kamila Hilberta upravena na rozhlednu a zastřešena.

Rovněž k ní byl přistavěn hostinec pro turisty. V r. 1925 postavil Klub českých turistů hned pod hradem útulnou chatu, která je dnes nazvána po MUDr. Hrstkovi. Při kopání základů pro tuto chatu byla 20.11.1924 nalezena puklinová jeskyně o průlezné hloubce 54 m. Jeskyně byla na počest povídkáře a národního buditele dr. Františka Slámy, který ve svých povídkách a románech („U Trúby štramberské", „Rytíř Kobylka") často zmiňoval podzemní prostory pod štramberským hradem, pojmenována Slámovou slují. Tato veřejnosti nepřístupná jeskynní prostora je dnes jediná ve štramberském krasu, ve které je nepoškozená krápníková výzdoba.

Ve starém, opuštěném stěnovém lomu je odkryta několik desítek metrů mocná poloha blokové akumulace se štramberskými vápenci, vystupující v bašském souvrství. Zde se těžil vápenec pravděpodobně již počátkem 17. století. Hlavně z tohoto lomu pochází velké množství pěknych zkamenělin, které jsou dodnes ozdobou předních evropských muzeí (např. ve Vídni, Mnichově apod.).

Při pohlédnutí od hradeb ke Kotouči a nádrži pod ním připomínáme ještě pověst o „štramberských uších". Počátkem roku 1241 se podél Odry hrnuli Tataři na Moravu. Lidé opouštěli své příbytky a utíkali na strmý, tehdy dosti nepřístupný Kotouč. Nepřehledné davy Tatarů se rozložily pod Kotoučem a chystaly se k útoku. V noci se strhla prudká bouře. Toho využili křesťané, ukrytí na Kotouči, prokopali hráze rybníka a Tatary zatopili. Po opadnutí vod našli zachránění lidé několik pytlů s nasolenýma ušima, které Tataři pobitým křesťanům utínali a posílali svému chánovi. Na památku těchto událostí se ve Štramberku pečou chutné a voňavé „štramberské uši". Ochutnejte sami, máte z čeho vybírat.

Další informace, fotogalerií a program akcí naleznete na internetových stránkách www.stramberk.cz

Kontakt:
Hrad Štramberk
tel: +420 728 973 319

Zdroj: www.uholubu.com

Jeskyně Šipka (původně Šípova díra) je nejznámnějším krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1988 tu byla Karlem Jaroslavem Maskou, profesorem gymnázia z Nového Jičína, který zde prováděl archeologický výzkum, nalezena spodní čelist neandrtálského dítěte, stáří 8 —10 let, ve skalním výklenku před Jezevčí dírou v nejstarší kulturní vrstvě na okraji ohniště. Tento nález, který byl učiněn pouhých 24 let po nálezu lebky a kostí v německém Neanderthalu, proslavil Štramberk po celém světě. K. J. Maska, který téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku a před tím nalezl soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové, svými výzkumy a nálezy prokázal, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří. Na památku jeho významné práce byla umístěna na stěně jeskyně pamětní deska.

Jeskyně poskytovala člověku útočiště již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili neandrtálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů. Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů též 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu.

Při archeologickém výzkumu bylo v sedimentech nalezeno rovněž na 80 tisíc kostí a zubů rozličných zvířat, z nichž nejvíce rozpoznatelných pozůstatků náleží jeskynnímu medvědu, jemuž tato prostora sloužila po velmi dlouhou dobu jako doupě. Z dalších živočichů zde byly nalezeny kosti Iva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem byly v Šipce nalezeny pozůstatky 130 druhů živočichů.

Vlhké a zastíněné skály spodní části Propástky osidlují společenstva drobných kapradin, např. sleziník červený a routička, osladič obecný a bukovinec vápencový.

Před jeskyní je umístěna busta Bohumíra Jaroňka, akademického malíře, který často navštěvoval a maloval Štramberk. Pomník od sochaře Františka Juraně byl odhalen k Mistrovym šedesátým narozeninám v r. 1926. Po schůdkách okolo jeskyně vystoupíme ke kamenné mohyle s křížem. Byla postavena jako náhrada za zrušené kostely na vrcholu Kotouče. Kříž, původně dřevěný, nalezl své dnešní místo a podobu v r. 1918. Napravo od kříže na Bezručově vyhlídce stojí dřevěná zvonička, která svého času nesla nápis „Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti".

Městský řadový dům (č. p. 31) se štítovou orientací směrem do náměstí byl postaven na počátku 19. století při silném vlivu barokní architektury. Dnes zde sídlí pobočka muzea s orientací na Štramberk a okolí.

Rekreační středisko se nachází v krásném prostředí Beskyd v těsné blízkosti městečka Štramberk, který je pro svou charakteristiku roubených chalup nazýván moravským betlémem.



Středisko je vzdáleno 5 km od města Kopřivnice a 7km od města Nového Jičína. Je vhodné pro ubytování jednotlivců i skupin. Kapacita objektu je 220 lůžek umístěných ve čtyřlůžkových chatkách standartně vybavených. Stravování je zajištěno v hlavní zděné budově, kde se v přízemí nachází kuchyně s potřebným zázemím, v prvním patře jídelna pro 100 strávníků a v druhém patře podkrovní sál. Sociální zařízení – WC a sprchy se nacházejí v bezprostřední blízkosti chatek Součástí objektu je i další budova „Tesko“, kde jsou k dispozici klubovny pro děti, další velký sál a zrekonstruované koupelny. Další rekonstrukce střediska bude probíhat v následujících letech. V areálu je také hřiště na volejbal, kopanou a 2 velké ohniště. Ke středisku přináleží rozsáhlý pozemek vhodný pro různé aktivity venku.

Pořádáme zde každoročně v létě dětské tábory vždy ve 4 turnusech, a to již více než 20 sezón. V období květen, červen, září a říjen se středisko využívá pro různé hromadné akce jako jsou školní výlety, školy v přírodě, adaptační kurzy, soustředění, sportovní soutěže a jiné aktivity. Rovněž atraktivitu zvyšuje zrekonstruované přírodní koupaliště v blízkosti objektu.

Dobrá dostupnost autobusem – zastávka 50 m od objektu
Objekt je napojen na vodovodní řád pitné vody
Atraktivní poloha - blízkost historického městečka Štramberk, přírodní koupaliště s areálem

Kontakt:

Navštivte stálou výstavu akvarijních a terarijních zvířat ve Štramberku.

Největší sladkovodní akvárium ve Štramberku se nachází na náměstí pod schody na hrad Trúba.

Jsou zde stovky tropických ryb v nádržích objemu několika tisíc litrů, dále různé druhy hadů, ještěrů a nově drápkaté opičky.

Další informace, fotogalerii naleznete na internetových stránkách www.aquaterra.wz.cz

 

 

Kontakt:

Aqua Terra
Náměstí 3, 742 66 Štramberk
tel: (+420) 556 852 286, (+420) 737 685 965
www.aquaterra.wz.cz

zdroj: www.uholubu.com