Kostel sv. Kříže

Kostel sv.KřížeFiliální kostelík sv. Kříže návštěvník snadno nalezne v severovýchodní části historického jádra města Příbora, v místech, kde se Místecká ulice větví v okružní třídu a uličku směřující k severovýchodnímu nároží náměstí.

Kostel samotný je tvořen jednolodní stavbou s ustupujícím polygonálně ukončeným presbytářem s opěráky. Presbytář je zaklenut jedním polem valené klenby se styčnými lunetami. Kostelní loď je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby se štukovými lunetami a svorníky. Interiér kostela je doplněn řadou renesančních, popřípadě ještě gotizujících prvků, jakými ji lomený portál do sakristie, portál hlavních dveří v západní fasádě či dřevěné dveře v západní fasádě s kovovým plátováním a zámkem ze 17. století. Rustikální hlavní oltář pochází z poloviny 18. století. Je zdoben imitací mramoru a zlacenými řezbami. Uprostřed je dřevěný kříž, na němž je tělo Kristovo v životní velikosti. Na straně epištolní je dřevěná socha klečící sv. Heleny s korunkou na hlavě. U hlavního oltáře jsou tři okna provedená v různobarevné mozaice. Na evangelní straně vidíme obraz Bolestné Panny Marie a na straně epištolní obraz sv. Jana Evangelisty, miláčka Páně. Prostřední okno je tvořeno z různobarevných kruhovitých ornamentů.

U kostela je kříž s dedikačním nápisem z roku 1802. Kostel i kříž jsou chráněné památky. Při návštěvě města Příbora by návštěvník neměl na prohlídku tohoto kostelíka zapomenout, naopak prohlídku města by měl právě zde započít.
 

Historie kostela sv. Kříže

Původní dřevěný hřbitovní kostel byl postaven někdy kolem roku 1516 jako kostel filiální sloužil pro věřící z okolních vesnic. V roce 1611 byl se svolením olomouckého biskupa, kardinála Františka z Dietrichštejna zbořen pro velkou zchátralost. Roku 1645 však znovu vystavěn zásluhou Markéty Knurové. Po požárech v letech 1728 a 1758 obnoven a přestavěn barokně v roce 1778. Pro havarijní stav věže bylo v roce 1888 zakázáno zvonění, avšak teprve až v letech 1897 – 1898 došlo k celkové rekonstrukci kostelíka , kdy ten získal nový výtěžný oblouk či náhrada šindelové krytiny za břidlici. Poslední velkou opravu prodělal kostel v letech 1948 – 1950, kdy byla střešní břidlice nahrazena pozinkovaným plechem. Až v roce 1994 byl celkově rekonstruován.

Hřbitov kolem kostela sloužil s přestávkou v letech 1611 – 1645 až do roku 1720 a pro vypravování pohřbů byl využíván až do roku 1962.