Kulturní dům v Příboře

adresa: Lidická 560, 742 58  Příbor
správce Petr Špaček
tel: +420 739 681 287
mail: spravcekdpribor@seznam.cz
   
POKLADNA KD
PO a ST 13:00 - 17:00 hodin
tel: +420 556 455 494

 

  • 1910 Družstvo Katolický spolkový dům zahájilo stavbu domu

  • 1911 v září byl Katolický dům vysvěcen A. C. Stojanem a otevřen

  • 1921 přistavena tělocvična, malý sál

  • 1945–1991 opět Katolický dům, pak Osvětový

  • 1980–1990 chod domu a činnost zajišťovaly Příbor, Vysoká škola veterinární

  • 2010 dům koupilo město Příbor

  • 2014–2016 rekonstrukce Kulturního domu do stávající podoby

  • 2016, 3. září znovuotevření Kulturního domu

 

Kulturní dům v Příboře

 

1908 „Zařizující“ výbor Katolického spolkového domu v Příboře zažádal o schválení stanov. Píše se v nich: „Účelem spolku jest opatřiti a udržovati v Příboře aneb též i v nejbližším okolí pro sdružování českých katolíků dům, místnosti a zahrady. ... Ku dosažení a splnění účelu spolkového sloužiti budou nejen příspěvky členů, nýbrž spolek bude oprávněn sbírati a přijímati dary, pořádati zábavy, slavnosti... Zejména jest také spolek oprávněn ve svých místnostech hostinskou živnost zaříditi… Spolek nabývá jmění ... movitého pod názvem Katolický spolkový dům v Příboře.“
1909 první valná hromada spolku, tento rok je považován za rok vzniku Družstva
1910 Družstvo Katolický spolkový dům pověřilo stavitele Bedřicha Karlsedera vypracováním projektu budovy s divadelním sálem, tělocvičnou TJ Orla, s venkovním cvičištěm, parkem, konzumem, kampeličkou,
kuželnou, divadelními šatnami, byty pro domovníka a hostinského, kinem, s kancelářemi pro berní úřad. Katolíci měli k dispozici farskou zahradu. Na ní dům stojí. Dům stavěli „prostí lidé, proto, aby se měli čeští katolíci kde scházet za starého Rakouska - Orel, Všeodborové sdružení, Katolické studentstvo, divadelní spolek. Aby měli příležitost k laciným nákupům, k laciným hypotečním úvěrům, zábavě.“
1911 19. 8 byla budova zkolaudována, v září ji vysvětil dr. Antonín Cyril Stojan.
1912 zaveden elektrický proud ze „soukromé“ výrobny elektrického proudu Augustina Kupky
1913 pořádala se kinematografická, filmová představení. V domě fungovaly - restaurace, sál s jevištěm, šatny, obchod smíšeným zbožím a berní úřad.
1914 dostavěla se kuželna a další hospodářské budovy za domem
1921 přistavena tělocvična – dnes malý sál, cvičila v ní početná TJ Orel, měla 200 členů a 150 žáků a žaček
1922 spolek zažádal o zřízení kina, přesto hrál nadále pod firmou Jaroslava Popeláře „majitele kinolicence“
1938 Němci přejmenovali dům na Beskidenhof, pronajal si ho Peter Dorosch
1939 vlastnictví domu bylo převedeno na německý stavební fond ve Vídni
1940 Družstvo Katolický spolkový dům byl vymazán ze spolkového katastru, ležel mimo Protektorát
1942 dům i s velkou zahradou koupila „Gemeinde Freiberg Kreis Neutitschein“
1944 „Gemeide....“ prodala KD s velkou částí zahrady - katovickému hospodskému Petru Doroschovi, na menším kousku zahrady si Němci zřídili střelnici
1945 během osvobozování dostal Katolický dům zásah, a tak „osvobození bylo pro katolíky radostné i smutné. Radostné - spolek byl na základě dekretu prezidenta Beneše obnoven, smutné - dům byl poničen, vyhořela střecha a první patro.“ Lidé se pustili do oprav a sbírali peníze. Dům opravili.
1947 byla v KD otevřena knihovna, knihy se půjčovaly ve středu a v neděli odpoledne
1950 založen Závodní klub Transporta Příbor, dostal přiděleno 1. poschodí KD. Mimo jiné klub požádal o zřízení přírodního divadla s tanečním parketem a s 1200 místy pro diváky.
1951 Družstvo předalo KD (aby ho neodňal stát) Římsko-katolickému farnímu úřadu (kostelu) v Příboře a požádalo na základě dobrovolného rozchodu spolku o výmaz z evidence. Vznikl Komunální podnik Příbor a do něj byla „zapojena restaurace Katolický dům i zahrada, v níž bylo zřízeno zátiší pro děti“.
1951 dramatický kroužek, původně odbor TJ Orel, pak Lidová scéna, sehrál zásluhou V. Pokorného, lékárníka a hudebního skladatele, unikátní Divotvorný hrnec. Hra znovu ožila r. 1966 a byla neméně úspěšná.
1955 Katolický dům byl pořád centrem kulturního dění. Např. v únoru Závodní klub Tatra Příbor zval na Maškarní veselí - masopust „do všech místností Katolického domu a Závodního klubu“.
1956 Katolický dům přejmenován na Osvětový, „byla otevřena první kavárna v přízemí, kde hraje každou sobotu hudba k poslechu a tanci, aby tak noví občané rostoucího města mohli se slušně pobavit...“ Kronikář chválil i čítárnu v patře domu. „Denně tam bylo více jak 50 různých časopisů, které sloužily k ušlechtilé zábavě i poučení.“ A nejen to: „V čítárně prožilo mnoho občanů města příjemné chvíle při televizoru, který byl 1x týdně (nejméně) přístupný široké veřejnosti.“ (1959)
1957 kromě masopustu se uskutečnila velmi bohatá plesová sezona. Konal se i ples „PZST (vojenských pracovníků) letiště v Mošnově. Tímto se poprvé v dějinách společenského života prezentovali členové čsl. armády, posádky v Mošnově.“ Píše se v kronice.


KULTURNÍ DŮM PŘÍBOR 1911–2016


1960 stát vyvlastnil Katolický dům, do té doby ho farnost městu (MěNV) Příbor pronajímala. Činnost v domě pokračovala dál.
1962 město pronajalo Osvětový dům Tatře Příbor „...za účelem, aby sloužila zajištění kulturního života ve městě Příboře.“ Průběžně probíhaly v domě různé opravy.
1967 Osvětový dům se změnil v Dům kultury (DK ROH). Domu se ale stále říkalo „káťák“.
1968 „...teprve rok 1968 znamená pohromu“ (archiv Družstva Katolický spolkový dům) „...budova přestavěna, vznikla panelová kostka.“ Kronikář dodal: „... jest jen litovati, že nebylo šetřeno původního vzhledu budovy, který byl charakteristický s dobou výstavby domu, čímž ráz budovy velmi utrpěl k neprospěchu celé ulice.“ Katolíci a lidovci vyvinuli nesmírné úsilí - prosili, žádali, psali, vysvětlovali, aby rekonstrukci naplánovanou tehdejším majitelem domu - n. p. Tatra, zastavili. K velikému smutku zainteresovaných se to nepodařilo.
1970 kulturní a politický život se opět soustředil do Domu kultury. Od r. 1962 ho vedl Vladimír Bílský.
1972 začalo pracovat středisko odborářské výchovy, pořádalo kurzy taneční, šití, jazykové, výuku na hudební nástroje, psaní strojem, kurzy, besedy, přednášky; opravoval se strop ve velkém sále.
1977 stavební stav domu označen za havarijní, začala se připravovat rekonstrukce financovaná sdruženými prostředky - města, Vojenské správy - posádky Mošnov, Tatry, Loany, Zemědělského podniku - Vysoké školy veterinární, Okresního podniku komunálních služeb. V Domě kultury pracovalo 22 souborů a kroužků. V té době se objevuje v materiálech nejen název Dům kultury, ale také SK ROH Tatra..., tzn. Sdružený klub ROH.
1979 zahájena stavba M klubu, stavěli i mladí - na základech staré budovy. Kolaudace r. 1985.
1981 Tatra nechala zpracovat studii souboru staveb, „kde v 5 etapách mělo dojít ke zvýšení standardu DK.“ Bylo popsáno mnoho papíru, proběhla řada jednání, než se rekonstrukce rozběhla.
1983 vydáno 1. stavební povolení - na přístavbu u restaurace. Boční vchod z parku zrušen, postaven nový - zepředu. Přistavěly se WC, nad nimi kanceláře. Stavba skončila r. 1987 (kolaudace 1988).
1985 rekonstrukce sálů, jeviště. Šlo o velký rozsah prací, vč. nových WC aj. Řešil se interiér. Zápis červen: „Interiér velkého sálu bude proveden v původním historizujícím stylu. V plném rozsahu bude zachován strop, plastické členění stěn bude mírně zjednodušeno. Žádoucího zvýraznění vnitřních prostorů bude dosaženo použitím moderních zařizovacích předmětů a vybavení....“, dále byl dán úkol architektům: „zaměřit a zkreslit stávající stav úprav povrchů stěn ve velkém sále a vypracovat návrh nových povrchových úprav stěn.“ A zápis červenec? „Interiér ve velkém sále bude proveden v původním historizujícím stylu, strop bude stávající, stěny budou otlučeny a upraveny dle návrhu...“. Vše bylo definitivně zkolaudováno v březnu 1990.
1986 přístavba kotelny, WC, spojovací chodby, rampy v zadním traktu. Kolaudováno v roce 1988.
1987 „budování hlavního vchodu s bytem domovníka, sociálním zařízením, klubovnou, šatnou, sprchou, dvěma záchody a skladem.“ Skončeno 1989. Některé práce probíhaly v rámci akce „Z“, pomáhali brigádníci.
1990 ukončeny terénní úpravy areálu DK. Nebylo možné ukončit venkovní omítky - důvod nedostatek peněz majitele objektu. Rekonstrukcí domu v 80. letech se opět změnil jeho vzhled.
1990 katolíci ustavili přípravný výbor na získání Katolického spolkového domu zpět
1991 Družstvo Katolický spolkový dům v Příboře opět zaregistrováno jako spolek, mělo 90 členů
1993 během let 1991–1993 dostalo Družstvo svůj majetek v rámci restitucí zpět
1993 až do r. 1996 pracoval spolek Kulturní sdružení města Příbora. Město se dohodlo s katolíky na vzájemné spolupráci, společném pořádání akcí a zároveň na finanční roční podpoře.
1998 nová dohoda „...konečně došlo k dohodě s městem - ale hlavně se vedoucí funkcionáři a vedoucí odborů městského úřadu přesvědčili, že spolek má velmi výhodné nájemní podmínky a že je připraven v plném rozsahu s obcí spolupracovat.“ Zaznělo na jedné ze schůzí Družstva. Družstvo se zároveň snažilo pořádat akce a pronajímat prostory. Ani jedno, ani druhé se nedařilo podle představ majitelů Katolického domu.
2008 Družstvo odeslalo dopis městu, že je ochotno jednat o odprodeji domu.
2010 podepsána kupní smlouva, město koupilo dům za 10 mil. korun. Z toho 4 miliony Kč Družstvo Katolický spolkový dům darovalo městu Příboru na vybavení domu (např. na koncertní křídlo).
2012 do r. 2014 firma ASA expert, a. s., zpracovávala projekt stavebních úprav domu. Náklady na ně byly vyčísleny na 69,9 mil. Kč. Částka nezahrnovala audio, video a světelnou techniku a vnitřní vybavení.
2014 v říjnu převzala staveniště spol. Subttera. Během rozsáhlých oprav od sklepů až po střechu byly realizovány i stavební práce, které původní projekt nezahrnoval.
2016 práce skončily 30. 3., v květnu zkolaudováno. V březnu a dubnu probíhaly práce v interiéru - instalace techniky a zařízení i vybavení. Dům byl připraven k otevření.

 

Celkové náklady na rekonstrukci, včetně projekčních prací i stavebních prací nad rámec projektu a vybavení KD v Příboře dosáhly 61 milionů Kč. 30 mil. 240 tisíc Kč Příbor získal jako dotaci z ROP Moravskoslezsko.

 

Kulturní dům v Příboře

 

Kulturní dům v Příboře 1

 

Zdroj: Měsíčník města Příbora - září 2016

Nově rekonstruovaný Kulturní dům v Příboře

Kulturní dům v Příboře, byl po rekonstrukci znovuotevřen dne 3. září 2016.

Na architektonickou studii, která předcházela samotné realizaci se můžete podívat zde

 

Níže jsou fotky již realizované rekonstrukce.

Rekonstrukce Kulturního domu v Příboře

Příborští zastupitelé přes rozdílnost názorů, zda postavit úplně nový objekt místo původního, nebo provést rekonstrukci se zachováním historických částí, se nakonec rozhodli pro celkovou rekonstrukci stávajícího objektu kulturního domu, když rozhodné slovo měl ekonomický pohled na problematiku.

V soutěži vybraná ostravská projekční kancelář ASA expert, a. s., zpracovala dle zadání prvotní studii rekonstrukce Kulturního domu v Příboře. Tato studie prošla připomínkováním zastupitelů a na základě mírných úprav zadání se v současné době zpracovává projektová dokumentace pro územní rozhodnutí.

„Rekonstrukce kulturního domu bude znamenat především sjednocení fasády celého objektu, obnovení původního vstupu z Lidické ulice, výměnu střešní krytiny, oken a dveří, kompletní výměnu všech rozvodů, nové řešení vytápění a vzduchotechniky, dispoziční úpravy dle požadavků budoucího využití objektu, včetně řešení bezbariérovosti objektu a odstranění spojovacího krčku mezi hlavní budovou a M-klubem,“ vyjmenoval Ivo Kunčar z odboru investic a správy majetku oblasti, kterých se rekonstrukce dotkne.

Budova M-klubu bude ponechána ve stávajícím stavu a využití. „Termín jednotlivých stupňů projekčních prací je dohodnut tak, že by v případě bezproblémového průběhu přípravy projektu a povolovacího řízení mohly stavební práce začít v roce 2014,“ doplnil Kunčar.

 

 

Barevné řešení fasády Kulturní dům Příbor 1

 

Barevné řešení fasády Kulturní dům Příbor jižní pohled

 

Barevné řešení fasády Kulturní dům Příbor severní pohled

 

Barevné řešení fasády Kulturní dům Příbor západní pohled

 

Kulturní dům Příbor půdorys a situační řešení

 

Zdroj:

text: www.koprivnice.cz
obrazky: www.pribor.eu