Kopřivnice

KOPŘIVNICE

 

S historií výroby v kopřivnické automobilce se můžete seznámit v Technickém muzeu Tatra Kop­řivnice a za zhlédnutí stojí i expozice věnovaná kopřivnickému rodákovi Emilu Zátopkovi a jeho manželce Daně. Automobilů se týká i budova dnešního Muzea Fojtství z roku 1789, v níž Ignác Šustala v polovině 19. století začínal s výrobou ko­čárů. Vzniku továrny je věnována zdejší expozice, jejíž součástí jsou i archeologické nálezy z okolí města, sbírka moravských krojů, historického ná­bytku apod. Ve stodole jsou vystaveny některé z prvních bryček a kočárů. K areálu fojtství přiléhá bývalý hřbitov přeměněný na park, v němž stojí novogotická hrobka rodiny Šustalů a hrobka ro­diny Raškovy z 2. poloviny 19. století. Kopřivnický novogotický kostel sv. Bartoloměje ve Štramberské ulici byl založen roku 1894. Poblíž stojí novorene­sanční budova měšťanské školy z roku 1909.

Panoramatický snímek Kopřivnice

 

 

Praktické informace

Muzeum Fojtství

Záhumenní 1

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 812 610

e-mail: info@tatramuseum.cz

www.tatramuzeum.cz


Návštěvní doba:

 

květen-září: út-ne 9.00-17.00 hod.

říjen—duben: út-ne 9.00-16.00 hod.

 

Informační centrum

Obránců míru 368

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 821 600

fax: (+420) 556 821 488

e-mail: ic@kdk.cz

http://www.koprivnice.cz

 

 

Přístup

Kopřivnice leží na silnici č. 480, odbočující ze sil­nice č. 58 (Ostrava-Rožnov pod Radhoštěm), a na železniční trati č. 325 (Studénka-Veřovice). Město najdete na mapě KČT č. 96 Moravskoslezské Bes­kydy.

 

Čerpáno z: Toulavá kamera 3, Iveta Toušlová, Marek Podhorský, Josef Maršál, 2006, Česká televize, 2006, nakladatelství freytag & Bernát Praha, 2006

Emil Zátopek (1922-2000)

Zatopek_A2_2Myslím, vážení a milí, že vás nepřekvapí, že jsme s Emilem měli mnoho společného. Nejenže jsme se oba narodili ve stejném dni, stejného měsíce a stejného roku, ale navíc nás oba pojila láska ke sportu, samozřejmě také láska manželská a v řadě neposlední i láska k našemu rodišti - k Moravě, kam jsme se často a rádi, a nejen v myšlenkách, vraceli.


Emil Zátopek

 

Vynikající běžec dlouhých tratí byl právem zařazen mezi nejlepší světové atlety 20. století. Narodil se 19. 9. 1922 v Kopřivnici a během své sportovní kariéry překonal 18 světových rekordů. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, ale největší slávu si vydobyl na OH 1952 v Helsinkách, kde vyhrál 3 zlaté medaile v běhu na 5 a 10 km a v maratonu. Emil Zátopek zemřel 21. 11. 2000 a je pochován ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Mezinárodní olympijský výbor jej vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.


Dana Zátopková

 

Získala dvě olympijské medaile za vynikající výkony v hodu oštěpem, zlatou na OH 1952 v Helsinkách a stříbrnou na OH 1960 v Římě. Mezinárodní olympijský výbor ji vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.

 

Zatopek_A2_4

 

 




with regards Prague International Marathon, spol. s.r.o.

Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice

PROVOZNÍ DOBA

ŘÍJEN–DUBEN: úterý–neděle 9.00–16-00
KVĚTEN–ZÁŘÍ: úterý–neděle 9.00–17.00

  

Od 17. listopadu 2021 můžete v Kopřivnici navštívit nové muzeum, které vzniklo v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky Tatra v Kopřivnici. Muzeum představí na ploše více než 5000 m2 unikátní sbírku 80 nákladních vozidel a podvozků značky Tatra. Nejstarší česká automobilka je synonymem pro řadu přelomových konstrukčních řešení. Poznejte zblízka věhlas „tatrovácké koncepce“. 

Expozice zaujmou návštěvníky všech generací. Jádro sbírky tvoří původní sbírka Jiřího Hlacha, soukromého sběratele, kterou Tatra získala v roce 2015. Proč bylo vybráno pro otevření datum 17. listopadu 2021? Jedná se  právě o 1. výročí úmrtí Jiřího Hlacha.

 

 

 

Muzeum nákladních automobilů TATRA

TATRA, a. s.

Tatra, a.s. Kopřivnice logoTATRA, a. s.

Areál Tatry 1450/1

742 21 Kopřivnice

Česká republika

 

IČO: 451 93 444
Tel: +420 556 491 111
Mail: tatra@tatra.cz
Web: www.tatra.cz

 



TATRA, a. s.

 

Obchodní společnost Tatra, a. s. se řadí mezi nejstarší automobilky světa. Od svého vzniku sídlí ve městě Kopřivnice, ležícím ve východní části České republiky v Moravskoslezském kraji.

 

Nosným výrobním programem jsou těžká nákladní off-road vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu terén-silnice, které jsou v rámci zvyšujících se zákaznických požadavků neustále zdokonalovány. Významnou výhodou společnosti Tatra, a. s., nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních kapacit, je vysoká úroveň lidského potenciálu.

 

Tatra Kopřivnice a.s. - company-s

 

Nákladní vozidla se značkou Tatra jsou založena především na tatrovácké koncepci automobilu, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit.

 

TATRA koncepce_2-s

 

Těžká nákladní vozidla z Kopřivnice jsou pověstná díky jejich průchodivosti nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách a vysoké spolehlivosti. Tatra se přizpůsobí třeskutým mrazům i abnormálně vysokým pouštním teplotám.

 

Dnešní nabídka vozidel Tatra

 

Současná škála nákladních vozidel vychází svou různorodostí maximálně vstříc svým zákazníkům. Tvoří ji šest základních modelových řad. Civilní produkci reprezentují vozidla řad:

  • TERRNo 1
  • JAMAL
  • T 810

 

Speciální a vojenskou produkci představují obchodní řady:

  • ARMAX
  • FORCE
  • T 815-7
  • T 810

 

TERRNo1_facelift_2-s

 

Mezi významná obchodní teritoria společnosti patří již tradičně Rusko, bývalé země SNS, Izrael, Indie, země Arabského poloostrova, Austrálie, USA a Evropa. Nelze samozřejmě nezmínit domácí trh, kde mezi zákazníky dominuje Armáda České republiky.


Vynikající jízdní vlastnosti a mnohé technické a konstrukční novinky vozidel Tatra jsou již léta ověřovány na trasách maratónských soutěží. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhly posádky Tater ve známé Rallye Dakar.

 

Červený kámen - Kopřivnice 690 m.n.m.

Červený kámen je vrchol poblíž Kopřivnice. Na vrchol vede několik pěších i cyklistických stezek, pro bikery je zde sjezd podél sjezdovky až k parkovišti u koupaliště v Kopřivnici.

Vrchol je 690 metrů nad mořem a je z něj výhled na téměř celou Kopřivnici, Raškovu vyhlídku, Pískovnu, Větřkovickou přehradu, Příbor. Po hřebenu jde vidět také Velký Javorník a Štramberk.

Při dobrých povětrnostních podmínkách zde startují paraglidisté.

Také se zde na svahu nachází lyžařská sjezdovka, která v zimním období bývá zasněžovaná.

 

Hrad Šostýn


Původní název hradu byl Schornstein. Hrad byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu.


Ve vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí. Do zřejmě věžové brány s propadlištěm, zčásti vytesané do skály, se přicházelo po druhém mostě s propadlištěm. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stálo jádro hradu, nyní nejlépe zachovaná část. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val, na jihu, na západě a na východě zdvojený nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky. Zatímco hrady Hukvaldy a Starý Jičín stojí na osamělých kopcích, Šostýn vyrostl ve stínu Pískovny, v poměrně nevýhodné poloze. To mohlo být v dobách vyspělejší dobývací techniky důvodem jeho ztečení a zboření. Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu jeho obyvatelé brali zřejmě z cisterny. Podle zvyku se do ní sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech, protože jí na hradech bývalo vždy spíše méně než více.

 
Hrad Šostýn Kopřivnice
 

Hrad náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. K nejznámějším správcům hradu patřil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl obléhán r. 1404 polským vojskem a někdy brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Hrad byl natrvalo opuštěn a chátral. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží. V roce 1945 přešel hrad do státního majetku.

Zajímavé dějiny má hrad od počátku 20. století. S jeho soustavným výzkumem začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Ve 30. letech byly odkryty základy jádra hradu, byla provedena konzervace odkrytých zdí. Od konce 30. let do konce let 80. sloužil hrad jen výletníkům a vandalům. Od roku 1988 se v lokalitě provádí záchranný archeologický výzkum spojený se záchovnou údržbou vykopaných zbytků zdí a hradeb. Četné archeologické nálezy (např. Šostýnská Venuše) jsou vystaveny v expozici muzea Fojtství.

Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Nazvána tak byla podle posledních držitelů hradu Šostýna, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří je asi 200 - 250 let.

Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále jsou důležitá zimoviště obojživelníků a plazů. Zimují zde ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký. Poslední dva jmenované druhy se zde zdržují po celý rok.

Poloha :

3 km od centra města Kopřivnice.