Novojičínsko

Okres Nový Jičín leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou 918 km2 se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Z hlediska geomorfologického náleží území okresu Nový Jičín ke dvěma odlišným geologickým útvarům – k České vysočině, zabíhající na území okresu výběžky Nízkého Jeseníku s Vítkovskou vrchovinou a Karpatům s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Většina území má pahorkatinný ráz s výškovým rozdílem nejvyššího a nejnižšího místa okresu 929 m n.m. (200 m n.m. u Jistebnických rybníků a 1 129 m výšková kóta Radhoště).

 

Složitý geologický vývoj se odrazil v členité horninové stavbě okresu. Oblast Nízkého Jeseníku se skládá výhradně z mořských sedimentů, zbroušených vnějšími biotickými a abiotickými činiteli v parovinu se zalesněnými vyvýšeninami, rozčleněnou vodními toky na menší celky. Mladší karpatská oblast s ostrými horskými hřbety, výraznými vrcholy a ostře zaříznutými údolími řek je tvořena převážně písčitými horninami a slinitými usazeninami druhohorního moře, proloženými štěrkovými náplavami. Ve východní části okresu jsou uloženy kamenouhelné sloje, které silné horotvorné tlaky zasunuly do značných hloubek.

Na území okresu se na mnoha místech vyskytují vápencové útesy a kry, na nichž se vyvinuly typické krasové útvary – Kotouč, Váňův kámen, vápencové útesy na Červeném kameni, Holém vrchu, Šostýně u Kopřivnice i na dalších místech.

 

Území okresu Nový Jičín se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen jihovýchod zasahuje do oblasti mírně chladné. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se klimatické poměry zdrsňují s přibývající nadmořskou výškou. Přes značnou rozdílnost klimatických podmínek je celé území s ohledem na klima vhodné pro zemědělskou výrobu, zejména střed okresu, kde při správné agrotechnice lze úspěšně pěstovat i náročné plodiny příslušné produkční oblasti (cukrovka, pšenice, ječmen). Okrajová území okresu jsou vhodná pro méně náročné plodiny (žito, oves, brambory a hlavně pícniny).
 

Nový Jičín Kostelní ulice



Okres Nový Jičín patří z naprosté většiny k povodí řeky Odry, pouze nepatrná část na jihozápadě je povodím řeky Bečvy. Území okresu je protkáno vodními toky o celkové délce 750 km. Tokem Odry a Luhy je rozděleno na severozápadní a jihovýchodní část, které se od sebe silně odlišují počtem a hustotou vodních toků, přičemž v tomto směru dominuje část jihovýchodní, kde na 1 km2 připadá až 1,1 km vodních toků. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím. Rozloha vodních ploch včetně vodních toků přesahuje 1 769 ha, tj. 1,9 % z celkové výměry.

 

Na území okresu se nacházejí poměrně bohaté zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. vápence, štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, sialitické hlíny, horniny pro výrobu cementu apod.). Významné jsou zásoby kamene u Jakubčovic nad Odrou a ložiska vápence u města Štramberk v lokalitě hory Kotouč. Na základě výsledků geologického průzkumu byla v okrese zjištěna dvě důlní pole pro rozvoj těžby černého uhlí, a to v oblastech Frenštátu pod Radhoštěm a Příbora. Další postup geologicko-průzkumných prací v těchto lokalitách byl pozastaven a v nejbližší době se zde s náběhem těžby neuvažuje.

 

Administrativní členění okresu v roce 2001 (sčítání lidu) bylo do 57 obcí, z toho bylo 10 měst, z nichž počtem obyvatel největší – Nový Jičín je okresním městem. V osmi největších městech vykonávaly státní správu pověřené obecní úřady. Od 1.1.2000 je okres součástí Moravskoslezského kraje.

 

Okres Nový Jičín je okresem průmyslově zemědělským. Průmyslová výroba je soustředěna do městských center. Postupně se zvyšuje vlastnický podíl zahraničních firem v mnoha podnicích regionu. Těžištěm průmyslové výroby a největším zaměstnavatelem je Autopal s.r.o. Nový Jičín. Firma je jedním z mála stabilních velkých zaměstnavatelů okresu se stále narůstajícím počtem zaměstnanců. Další významnou strojírenskou firmou, i přes značný útlum výroby po roce 1990, je Tatra, a.s. Kopřivnice.

 

Zemědělství má k dispozici 60 130 ha zemědělské půdy, tj. 65,5 % z celkové rozlohy okresu, z toho je 45 002 ha orné půdy. Nejúrodnější půdy v okrese – hnědozemě jsou v oblasti Bílovce, Klimkovic, Pustějova, Petřvaldu, Hladkých Životic a Jeseníku n.O.

 

Nový Jičín náměstí

 

 

Investiční aktivita se v devadesátých letech zaměřila na budování průmyslové zóny v Novém Jičíně, velmi rychle se doplňovala infrastruktura výstavbou nových benzínových čerpacích stanic a obchodní sítě ve formě hypermarketů a supermarketů (Hypernova, Kaufland, Hruška, Jednota) ve všech větších městech v okrese. Rekonstruována byla náměstí a historická centra měst. K bezpečnosti silničního provozu přispěla přestavba mnoha křižovatek na kruhové objezdy.

 

Od počátku devadesátých let došlo k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a značných investic do ekologických opatření. Vliv na zlepšení životního prostředí má také přechod na topení těmi zdroji energie, které méně zatěžují životní prostředí. Emise základních znečišťujících látek v tunách za rok (zdroje nad 5 MW) dosahovala v roce 2000 této úrovně:
-   tuhé emise 73 (2 348 v r.1991);
-   oxid siřičitý (SO2) 423 (5 928 v r.1991);
-   oxidy dusíku (NOx) 375 (3 624 v r. 1991);
-   oxid uhelnatý (CO) 1 732 (2 841 v r.1991);
-   uhlovodíky (Cx Hy) 85 (267 v r. 1991).

Novojičínsko je region s nebývalou koncentrací architektonických památek a velmi příznivými podmínkami pro cestovní ruch. V historicky nejcennějších částech měst Nový Jičín, Štramberk a Příbor byly vyhlášeny městské památkové rezervace, ve městech Fulnek, Bílovec a Odry městské památkové zóny. Okresní město Nový Jičín má historické, velmi zachovalé náměstí, Žerotínský zámek a celý soubor dalších kulturních památek. Pod hradní věží Trúbou ve Štramberku je zachován ojedinělý urbanistický soubor rázovitých dřevěných chalup. Starobylý Příbor, rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, je spjat s piaristickou kolejí a učitelským ústavem, jedním z nejstarších na Moravě. V okrese jsou také dvě národní kulturní památky: Bratrský sbor ve Fulneku, ve kterém působil J. A. Komenský, a rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích. Okres Nový Jičín nabízí turistům pestrou paletu dalších turistických zajímavostí. Dlouhodobé výrobní tradice jsou zachyceny v unikátních sbírkách technického muzea automobilové výroby v Kopřivnici, vagonářského muzea v zámku ve Studénce či novojičinského muzea se stálou expozicí kloboučnické výroby. Milovníci přírody mají možnost navštívit dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Poodří, dva velkoplošné přírodní parky i velký počet rezervací. Pro letní i zimní rekreaci je dobře vybaveno zejména město Frenštát p. R. s blízkým okolím, kde je také soustředěna nabídka vhodných ubytovacích zařízení. Lyžařské vleky, jezdecké areály, lovecké revíry, turistické stezky, možnosti koupání – to vše čeká na návštěvníky Frenštátska, ale i jiných míst okresu. Nově vybudovaný lázeňský komplex v Klimkovicích je připraven zajistit léčebné pobyty pro pacienty z tuzemska i ze zahraničí.

 

Strategická poloha okresu v koridoru Moravské brány předurčuje budování významných zařízení technické infrastruktury celostátního i mezinárodního významu, jako jsou dálnice z Brna do Ostravy, železniční vysokorychlostní tratě a přenosové energetické sítě. Letecký provoz je dislokován na letišti v Mošnově.

 

© Český statistický úřad, 2007

Žerotínský zámek Nový Jičín

Žerotínský zámek Nový Jičín - foto Jiří Jurečka

Žerotínský zámek, jehož dvě věžičky upoutají každého navštěvníka města, je původně dřevěná tvrz z konce 14. století, která byla mnohokrát přestavována.


Rozsáhlý renesanční trojkřídlý objekt na půdoryse tvaru písmene F se dvěma nádvořími, budovaný postupně v průběhu 16. století na místě městského hradu, který stál při městských hradbách, nedaleko od Horní brány, v jihozápadním rohu obvodu středověkého města. Jádrem stavby byl zřejmě kamenný dům pánů z Kravař, vybudovaný v 80. letech l4. století. Ten byl ještě v roce 1465 nazýván "propugnaculum", tj. tvrz nebo opevněný dům. Patrně tedy teprve v 2. polovině l5. století ho nechali páni z Cimburka rozšířit na opevněný pozdně gotický dvoukřídlý městský hrad. V roce 1500 koupili starojické a novojické panství Žerotínové. Ti zřejmě již od počátku 16. století prováděli dílčí úpravy hradu, k rozsáhlejším stavebním zásahům však došlo až ve 30. a na počátku 40. let 16. století. Bedřich ze Žerotína (majitel panství v letech 1533 - 1541) se rozhodl přenést své sídlo ze Štramberka do Nového Jičína, proto dal přestavět a rozšířit novojický hrad tak, aby odpovídal novým, renesančním nárokům na bydlení. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v hlavním, dnes středním křídle.

Po roce 1558 se nyní již renesanční zámek stal spolu s panstvím majetkem města, které získalo v roce 1577 od císaře Rudolfa II. povolení užívat ho jako radnici a sídlo správy panství. Záhy poté, v 80. letech 16. století nechalo město přistavět při hradbách třetí, západní křídlo s vysokou atikou se sedmnácti (?) věžicemi s lucernami (podle vyobrazení z roku 1772), takže byl v zásadě dotvořen dnešní půdorys tvaru písmene F. Zámek byl během třicetileté války vydrancován švédskými vojsky a roku 1678 vyhořel.


V průběhu 17. a 18. století byly prováděny jen menší opravy. V roce 1760 byly zasypány valy a příkopy a na jejich místě vznikly zahrady, později zastavěné. Poslední rozsáhlé stavební zásahy, při nichž byla snesena atika s věžicemi nad západním křídlem, lze datovat do let 1868 - 1869.

Předdvoří zámku, přístupné z ulice 28. října průjezdem u domu č.p. 52, je na pravé straně uzavřeno novodobým přízemním křídlem, na levé straně dvoupodlažním jihovýchodním křídlem, přiléhajícím původně ke hradbám.

V přízemí jihovýchodního křídla jsou pravoúhlá renesanční okna s kamennými profilovanými nadokenními římsami, patro je novodobě upravené.

Střední (hlavní) křídlo, oddělující předdvoří od vnitřního nádvoří, je třípatrové se slepým půdním patrem odděleným kordonovou římsou a členěnými lizénami, pod korunním a kordonovou římskou je obloučkový vlys. V ose západní fasády středního křídla je valeně klenutý pozdněgotický průjezd do vnitřního nádvoří s lomeným profilovaným portálem na východní straně. Nad průjezdem je pravoúhlý renesanční arkýř se dvěma arkádami nesenými toskánskými sloupky. K arkýři vede představené kryté schodiště. Pod arkýřem je vysazena kamenná deska s aliančním znakem stavebníků - Bedřicha ze Žerotína a jeho ženy Libuše z Lomnice. Plochu fasády po stranách arkýře člení pravoúhlá renesanční okna, v prvním patře sdružená, s profilovanými kamennými nadokenními římsami.

Žerotínský zámek Nový Jičín - foto Jiří JurečkaVýchodní fasáda středního křídla (ze strany vnitřního nádvoří) se skládá ze tří částí. Levá krajní část je dvoupodlažní, s pěti okenními osami, střední a pravá část je třípodlažní. Ve střední části jsou v patře tři okenní osy a dole průjezd. Pravá krajní část o něco ustupuje za linii fasády, v jejím přízemí jsou dva renesanční portálky (sedlový s nadsvětlíkem a pravoúhlý), v patře jsou krakorce ze zaniklého arkýře a zcela vpravo mělký pravoúhlý arkýř na krakorcích. Pod arkýřem je obdélné renesanční okno s částečně dochovanými původními kamennými pruty. Fasády dalších křídel, uzavírajících vnitřní nádvoří, jsou členěny okny, v jižním křídle je pravoúhlý portál, v západním křídle je portál s půlkruhovou profilovanou archivoltou a pravoúhlý portálek z 19. století. Severní strana nádvoří je otevřena. Strohé vnější fasády zámku odpovídají původně pevnostnímu charakteru stavby, jež byla součástí městského opevnění. Na severním nádvoří západního křídla zámku se dochoval zbytek atiky s dvojicí nárožních válcových věžic s renesančními lucernami a kuželovitými střechami.

V interiéru zámku byly v 2. polovině 19. století provedeny rozsáhlé změny, které ovlivnily především charakter místností v patrech. V přízemí se částečně dochovaly původní klenby, většinou valené a valené s výsečemi. Intaktněji se dochovala renesančně upravená dispozice hlavního (středního) křídla s valenými lunetovými klenbami s hřebínky v místnostech v přízemí a reprezentačními sály se složitějšími klenebními vzorci doplněnými reliéfním dekorem v druhém patře. V jedné z místností prvního patra se dochoval renesanční malovaný trámový strop.

Nyní v prostorách zámku sídlí Muzeum Novojičínska, jehož expozice poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy a historie města. V historických sálech zámku se pořádají také pravidelné muzejní výstavy.

Kontakt:

Žerotínský zámek v Novém Jičíně
28. října 12
741 01 Nový Jičín
tel:  +420 556 701 156 
e-mail:  ovmnj@atlas.cz 
web: www.muzeum.novy-jicin.cz 

 
.
zdroj: www.uholubu.com