Piaristé v Příboře: Tři století vzdělání, baroka a proměn

Příbor – Piaristický klášter, kolej a s ním spojené gymnázium představují jednu z nejdůležitějších a nejzachovalejších architektonických památek v Příboře. Barokní komplex, založený na konci 17. století, byl po staletí centrem vzdělanosti a dodnes je srdcem kulturního a muzejního života města.

Zrod piaristické koleje (1694–1700)

Historie komplexu se začala psát v barokní éře, kdy bylo vzdělání vnímáno jako klíč k rozvoji společnosti.

• Založení: Piaristickou kolej založil 5. února 1694 Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, tehdejší olomoucký biskup. Piaristé, neboli řád zbožných škol, si za cíl kladli bezplatné vzdělávání mládeže, zejména z chudších poměrů.

• Architektura: Výstavba probíhala v letech 1694–1700. Budova byla navržena slavným řádovým architektem Giovannim Pietrem Tencallou a původně měla tvar písmene „L“.

• Využití: Od roku 1700 začali piaristé v nové budově vyučovat. Příborská kolej se stala 11. nejstarší v českých zemích a výrazně pozvedla vzdělanostní úroveň celého regionu.

Architektonické prvky a umělecká hodnota

Piaristický klášter je cennou kulturní památkou, vyhlášenou již v roce 1958.

• Interiéry: Přízemí kláštera je zdobeno působivými křížovými a neckovými klenbami. Patro je plochostropé, ale celé interiéry jsou bohatě vyzdobeny četnými freskami a výmalbami, které ilustrují barokní umění a zbožnost.

• Bývalé spojení s kostelem: V roce 1768 byla dokonce přistavěna dřevěná chodba, která ve výši druhého podlaží spojovala klášterní budovu s kostelem sv. Valentina. Tato spojovací chodba, sloužící řádu, byla zbourána v roce 1875.

Důležitá etapa: Gymnázium a učitelský ústav

Piaristé působili v Příboře nepřetržitě až do roku 1870, kdy vypověděli smlouvu obci. To vedlo k další zásadní proměně budovy:

• Adaptace pro světské školství: Podle projektu architekta K. Karlsedera byla budova v roce 1875 adaptována pro potřeby gymnázia a učitelského ústavu.

• Stavební úpravy: Bylo prodlouženo jižní křídlo (přístavek bytu ředitele školy) a na dvorní straně přibyly hranolové přístavky toalet. Tyto úpravy mírně změnily původní Tencallovu dispozici.

Po desetiletí tak budova sloužila výchově budoucích učitelů a studentů, čímž potvrdila svůj trvalý význam jako centrum vzdělávání.

Současné využití a zásadní obnova

V současnosti piaristický komplex opět hraje klíčovou roli v životě města.

• Kulturní centrum: Dnes v budově sídlí Městské muzeum a knihovna, což zajišťuje kulturní a informační funkce pro občany i návštěvníky.

• Reprezentativní prostory: Místnosti v přízemí západního křídla jsou využívány pro společenské a kulturní akce, včetně svatebních obřadů.

• Obnova piaristických zahrad: Jedním z nejnovějších a nejvýznamnějších projektů byla revitalizace a slavnostní otevření piaristických zahrad v říjnu 2015. Zahrady, dříve zanedbané, se proměnily v relaxační prostor pro klidné trávení volného času všech generací. Tím se celý komplex otevřel veřejnosti a nabízí cenné venkovní zázemí.

• Muzejní expozice: V rámci Muzea Novojičínska v Příboře zde dříve fungovala i Pamětní síň Sigmunda Freuda(před otevřením jeho Rodného domu). V roce 2020 se pak pobočka muzea přeměnila na Centrum tradičních technologií Příbor, které kombinuje vystavení autentických předmětů s experimenty zaměřenými na zaniklé rukodělné techniky – téma, které by vás jako milovníka nových trendů, ale i tradic, mohlo zaujmout.

Piaristický klášter je tak dodnes živou kulturní institucí, která čerpá ze své bohaté barokní historie, aby nabídla moderní služby a vzdělávání. Stojí jako pevný bod v Příboře, připomínající význam vzdělanosti a kulturního dědictví pro rozvoj města.

Článek, foto, video Jiří Jurečka