+420 608 778 308 pribor@sokol.eu
Síla myšlenky: Tělocvičná jednota SOKOL PŘÍBOR skrze generace
Zrození a první úspěchy
Historie tělocvičné jednoty SOKOL PŘÍBOR se začala psát v bouřlivém závěru 19. století, kdy se sokolská idea, založená na principech všestranného tělesného a duchovního rozvoje, pevně zakotvila i v tomto moravském městě. Důležitým milníkem byla přípravná schůze svolaná Aloisem Jansou 19. června 1892. Formální založení jednoty se uskutečnilo 6. srpna 1893 ve velké účasti 200 občanů v restauraci Mexiko. Ustavující schůzi, na níž byl přítomen i tehdejší starosta města, zemský poslanec František Peřina, řídil PhDr. Ferdinand Pokorný. Prvním starostou TJ Sokol se stal JUDr. Hubert Slezák.
Počátky cvičení probíhaly ve skromných podmínkách školní tělocvičny, přičemž spolkovou místnost jednota našla v měšťanském pivovaru. Touha po vlastním zázemí byla silná, a tak již v roce 1895 padla myšlenka na vybudování sokolovny. Příborské Sokolstvo projevilo velkou obětavost – finanční prostředky se šetřily z příspěvků členů, z výtěžků kulturních akcí, a významně přispěl i místní divadelní soubor. Sen se naplnil v září 1919, kdy byla slavnostně otevřena sokolovna.
Dynamický rozvoj jednoty však brzy ukázal, že prostory jsou nedostatečné. Následovala rozsáhlá přestavba a přístavba, kterou navrhl a řídil bratr M. Koudelka. Modernizovaná sokolovna, dokončená v roce 1933 nákladem 360 000,- Kčs, se stala hrdým centrem, v němž se v témže roce slavilo 40. výročí založení jednoty.
Kulturní a sportovní centrum plné inovací
Sokol v Příboře nebyl jen o tělesné výchově. Jednota aktivně přispívala i k bohatému kulturnímu životu města, což odráželo tehdejší pokrokový duch sokolského hnutí. Příborští sokolové se pravidelně účastnili sletů na župní, okrskové i celostátní úrovni, a dokonce v roce 1907 reprezentovali jednotu i ve Vídni.
Jednota se chlubila i bohatou uměleckou činností. V roce 1922 založil František Vojtěchovský velké hudební těleso, orchestr, který doprovázel sokolské akademie i divadelní představení. Od roku 1925 fungovaly také mužský a ženský pěvecký sbor. Místní TJ Sokol provozovala dokonce i vlastní kino "Vesmír", kde se promítalo přes 150 filmových představení.
Nechyběla ani rozsáhlá knihovna čítající stovky svazků a loutkové divadlo. V roce 1935 se Sokol mohl pyšnit nejmoderněji vybaveným divadlem v širokém okolí. Všechny finanční zisky z těchto kulturních a společenských aktivit, včetně provozu hostince, putovaly na splacení dluhů spojených s nákladnou rekonstrukcí sokolovny.
Okupace, obnova a útlum
Rozkvět jednoty byl násilně přerušen 10. října 1938, kdy byla sokolovna obsazena německým vojskem po okupaci města. Veškerý majetek propadl ve prospěch německých okupačních sil a činnost TJ Sokol, v té době pod vedením starosty Michala Koudelky, byla zcela zastavena. Tragické období si vyžádalo i oběti z řad členů, z nichž někteří byli vězněni v koncentračních táborech.
Po osvobození v květnu 1945 se příborští sokolové s nadšením pustili do obnovy. Dne 29. června 1945 došlo k sjednocení všech tělovýchovných organizací (Sokol, Orel, DTJ) pod názvem TJ Sokol Příbor. První poválečná valná hromada se konala v srpnu 1945, a jednota se kromě Tryzny za oběti války intenzivně věnovala nápravě majetkových škod a úpravám cvičiště a sokolovny. Vrcholem poválečné snahy byla účast na XI. všesokolském sletu. Krátce po něm, v důsledku politických změn, však došlo k definitivnímu ukončení samostatné činnosti. Historie Sokola v Příboře se dočasně uzavřela 11. února 1951, kdy došlo ke sloučení s TJ Transporta do nového celku, TJ Tatra Příbor.
Novodobá renesance a výzvy současnosti
Sokolská myšlenka, silnější než politické režimy, se do Příbora vrátila s pádem komunismu. Dne 20. června 1991 se konala ustavující schůze, na níž byl starostou zvolen František Bittner a hnutí oficiálně ožilo. Hlavním úkolem bylo znovuzískání protiprávně odňatého majetku, což se protáhlo do vleklých sporů s TJ Tatra, přestože byla podepsána dohoda o navrácení majetku mezi ČOS a ČSTV.
Navzdory počátečnímu nedostatku cvičitelů se navázalo na pravidelné cvičení dětí a mládeže. Jednota se zaměřila na obnovu a modernizaci dlouho zanedbávaného majetku. Opravila se tělocvična, zavedlo se nové osvětlení a topení. V roce 1996 se pozornost soustředila na nezbytnou opravu střechy a fasády. Sokol se opět stal centrem nejen sportu (malá kopaná, stolní tenis, gymnastika), ale i společenských událostí (šibřinky, plesy, výlety).
V roce 2009 nastoupil do funkce starosty Mgr. Vlastimil Sedláček. Sokol Příbor v současnosti sdružuje přes sto členů v moderních oddílech jako badminton, florbal, sálová kopaná a sportovní gymnastika, přičemž stolní tenis dosahuje úspěchů i v krajských soutěžích.
Jednota je dnes důležitou levnější alternativou pro rekreační sportovce a děti z méně majetných rodin. Hlavním cílem současného výboru je zastavit chátrání historických prostor a zvýšit atraktivitu zázemí, aby mohl Sokol konkurovat moderním sportovištím. S podporou Městského úřadu Příbor a s odhodláním udržet duchovní i tělesné dědictví Tyrše a Fügnera, se TJ Sokol Příbor s optimismem dívá do budoucna.
