Příbor- Křest ojedinělé publikace se uskuteční v pátek 16. listopadu v Muzeu Příbor. Knížka s názvem Stoleté svědectví připomíná formou dopisů rodině osud vojáka I. světové války.
Irenu Kopeckou znají v Příboře i širokém okolí hlavně jako básnířku, která má na svém kontě již třináct básnických sbírek. Z jejího posledního díla ale až mrazí. Nová knížka totiž přináší autentické záznamy dopisů Rudolfa Kalmuse, strýce Ireny Kopecké, které posílal z fronty v I. světové válce otci autorky, Adolfu Kalmusovi.
Jak uvádí Irena Kopecká na svých internetových stránkách, z korespondence je patrné, jak důležitý byl dotek domova, jaký význam mělo citové pouto mezi dvěma bratry, jak jedině díky tomu přežívali hrůzu války každý den znova. „Vždyť lidé na frontě nevěděli dne ani hodiny, kdy si je smrt vybere za svou kořist," uvádí Irena Kopecká s vědomím, že jméno Rudolfa Kalmuse je jedním ze jmen na pomníku padlých v parčíku v Příboře, odkud rodina pochází.
Knížka Stoleté svědectví obsahuje celkem 36 fotokopií dopisů, některé více, jiné méně čitelné. Proto je autorka publikace přepisovala. Jak uvedla pro LTV Příbor, do obsahu Feldpostkorrespondenzkarte, či dopisů psaných v zákopech inkoustovou tužkou, nijak nezasahovala. „Jsou autentickým svědectvím dopadu války na člověka, který se bez vlastní vůle ocitl na bojišti a jehož jedinou touhou bylo dožít se konce války a vrátit se ke svým milovaným." vysvětlila Irena Kopecká.
Knížka přináší fotografovanou korespondenci dvou příborských rodáků, vojáka Rudolfa Kalmuse a jeho bratra Adolfa, z doby od 11. listopadu 1914 do 7. července 1915. Poslední polní psaní je z 10. srpna 1915 a se zpožděním třiadvaceti dnů oznamuje Rudolfovu smrt, která přišla 15. července 1915.
„Růžový dopis bez data, vyhozený z vlaku na nádraží, myslím, byl předposlední. Dostal se do rukou cenzury, ale černé skvrny lze pod světlem přečíst. První zamazané místo skrývá slovo ruského, druhá skvrna zakrývá slovo Itálie. Je s podivem, že Militarzensur Przemysl dopis mému otci doručila. Čtu ho znovu a znovu. Nemohu než obdivovat velikou odvahu lidí ve válce, kteří, ač poznali její hrůzy, skromně podotknou Ač jsme staří majstři, přece máme trochu strach. Ten strach byl oprávněný. Můj strýc Rudolf Kalmus se už nikdy nevrátil ke své rodině, k svým pěti sourozencům, ani k ženě, kterou miloval. Nevím, kde zemřel, kde leží, která země mu poskytla hrob. Byl jedním z mnoha, koho pohltila válka," konstatuje Irena Kopecká.
Její ojedinělé dílo pokřtí v příborském muzeu v 18 hodin mimo jiné vydavatel Pavel Šmíra, spisovatel Jiří Tichánek a vedoucí Muzea Příbor Václav Michalička. Společně s knížkou Stoleté svědectví se návštěvníci budou moci seznámit s další novinkou nazvanou Proměny duše, kterou napsala Irena Kopecká ve spoluautorství s Annou Pustowkovou.
Zdroj: www.denik.cz
