Willy Russell – SHIRLEY VALENTINE

FDA ve spolupráci s MDP Praha
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Zdeněk Kaloč
Hrají: všechny postavy ve hře představuje Simona Stašová
Premiéra: 26. 4. 2008, délka představení: 2 hodiny 25 minut vč. přestávky
„ŽIVOT JE POTŘEBA ŽÍT NAPLNO A NIKDY NENÍ POZDĚ HO ZMĚNIT.“
Ve hře Shirley Valentine použil W. Russell nový žánr: one woman show. Po jejím úspěšném uvedení v Liverpoolu se v roce 1988 hra přenesla do Londýna a v následujícím roce touto hrou debutoval na Broadwayi, kde během 9 měsíců dosáhla 324 repríz. V roce 1989 upravil hru na filmový scénář a stej-ně tak jako divadelní hra i její filmová adaptace získaly mnoho cen a nominací, např. Cena Laurence Oliviera za Nejlepší komedii, BAFTA za nejlepší scénář, cena TONY za nejlepší hru, nominace na Zlatý Globus za nejlepší komedii, atd.
Představení není vhodné pro děti do 15 let.
Z recenzí:
„To prostě musíte vidět!
O této hře se nedá mnoho napsat. To prostě MUSÍTE VIDĚT!!! Bravurní herecký koncert Simony Sta-šové Vás doslova přimrazí do sedadel. Budete s němým úžasem a otevřenou pusou zírat na jeviště a hltat každý její pohyb, každé gesto, každé slovo. Z jeviště na Vás bude zářit to, čemu se říká opravdo-vý kumšt.“
Autor recenze: Pavel Klejna
„Městská divadla pražská zvolila pro svoji inscenaci Russellovy hry Shirley Valentine podtitul "One woman show Simony Stašové". A asi nic nedokáže popsat dění na jevišti přesněji než právě kombina-ce těchto pěti slov. Russellova hra má totiž nejen pevný dramatický tvar, který z ní činí mnohem víc než jen pouhou hříčku o frustrované a zklamané manželce, ale současně je také relativně volným prostorem určeným k výjimečné herecké exhibici. A Simona Stašová dokáže tento prostor využít do-slova excelentním způsobem. Ve fyzicky i emočně náročné roli, kdy po celou dobu téměř tříhodinové inscenace neopustí ani na okamžik jeviště, dokáže neopakovatelným způsobem navázat kontakt s divákem a pak jej bezpečně provést úskalím hry až k závěrečné katarzi. Její Shirley Valentine má v sobě hořkost i poslední zbytky naivity, humor i sentiment, naději i rezignaci. Simona Stašová dokázala spolu s režisérem Zdeňkem Kaločem najít klíč k interpretaci rozporuplné postavy a její trpký jevištní úděl přetavit ve svůj vlastní příběh.“
Autor recenze: Petr Tichý