Kopřivnice

KOPŘIVNICE

S historií výroby v kopřivnické automobilce se můžete seznámit v Technickém muzeu Tatra Kop­řivnice a za zhlédnutí stojí i expozice věnovaná kopřivnickému rodákovi Emilu Zátopkovi a jeho manželce Daně. Automobilů se týká i budova dnešního Muzea Fojtství z roku 1789, v níž Ignác Šustala v polovině 19. století začínal s výrobou ko­čárů. Vzniku továrny je věnována zdejší expozice, jejíž součástí jsou i archeologické nálezy z okolí města, sbírka moravských krojů, historického ná­bytku apod. Ve stodole jsou vystaveny některé z prvních bryček a kočárů. K areálu fojtství přiléhá bývalý hřbitov přeměněný na park, v němž stojí novogotická hrobka rodiny Šustalů a hrobka ro­diny Raškovy z 2. poloviny 19. století. Kopřivnický novogotický kostel sv. Bartoloměje ve Štramberské ulici byl založen roku 1894. Poblíž stojí novorene­sanční budova měšťanské školy z roku 1909.

Praktické informace

Muzeum Fojtství

Záhumenní 1

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 812 610

e-mail: info@tatramuseum.cz

www.tatramuzeum.cz

Návštěvní doba:

květen-září: út-ne 9.00-17.00 hod.

říjen—duben: út-ne 9.00-16.00 hod.

Informační centrum

Obránců míru 368

742 21 Kopřivnice

tel.: (+420) 556 821 600

fax: (+420) 556 821 488

e-mail: ic@kdk.cz

http://www.koprivnice.cz

Přístup

Kopřivnice leží na silnici č. 480, odbočující ze sil­nice č. 58 (Ostrava-Rožnov pod Radhoštěm), a na železniční trati č. 325 (Studénka-Veřovice). Město najdete na mapě KČT č. 96 Moravskoslezské Bes­kydy.

Čerpáno z: Toulavá kamera 3, Iveta Toušlová, Marek Podhorský, Josef Maršál, 2006, Česká televize, 2006, nakladatelství freytag & Bernát Praha, 2006

Myslím, vážení a milí, že vás nepřekvapí, že jsme s Emilem měli mnoho společného. Nejenže jsme se oba narodili ve stejném dni, stejného měsíce a stejného roku, ale navíc nás oba pojila láska ke sportu, samozřejmě také láska manželská a v řadě neposlední i láska k našemu rodišti - k Moravě, kam jsme se často a rádi, a nejen v myšlenkách, vraceli.

Emil Zátopek

Vynikající běžec dlouhých tratí byl právem zařazen mezi nejlepší světové atlety 20. století. Narodil se 19. 9. 1922 v Kopřivnici a během své sportovní kariéry překonal 18 světových rekordů. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, ale největší slávu si vydobyl na OH 1952 v Helsinkách, kde vyhrál 3 zlaté medaile v běhu na 5 a 10 km a v maratonu. Emil Zátopek zemřel 21. 11. 2000 a je pochován ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Mezinárodní olympijský výbor jej vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.

Dana Zátopková

Získala dvě olympijské medaile za vynikající výkony v hodu oštěpem, zlatou na OH 1952 v Helsinkách a stříbrnou na OH 1960 v Římě. Mezinárodní olympijský výbor ji vyznamenal stříbrným Olympijským řádem.

Historie znamená pro lidstvo totéž co automobil dnes pro moderní společnost. Jsou to pilíře, bez kterých bychom se z dlouhodobého hlediska neobešli. Tyto dva pojmy spolu neodmyslitelně souvisejí přičemž výsledkem jejich sloučení vzniká pojem automobilová historie.

Skalní vyhlídka se nachází na západním svahu vrchu Pískovna (584 m). Z místa je pěkný výhled do údolí na Kopřivnici. Z Kopřivnice vás k vyhlídce zavede žlutá turistická značka.

Jihovýchodně od Kopřivnice mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem se ve svahu vrchu Pískovna k nebi vypíná vyhlídka Raškův kámen, známá také jako Raškova vyhlídka, pojmenovaná po bývalém majiteli zdejšího panství.

Skalní útvary Raškova kamene v nadmořské výšce 492 metrů je tvořený bílým vápenecem, jenž byl kdysi součástí korálového útesu. Dnes jsou dominantou kopřivnických hor a z jejich železného můstku s přístupovým schodištěm se otevírají nádherné výhledy do širokého okolí. Vidět jsou odsud štramberský Kotouč, masiv kopřivnických hor s Červeným kamenem a část města Štramberka.

Nedaleko od vyhlídky rostou tři památné buky - ten nejvyšší měří 43 metrů, a je tak zároveň nejvyšším památným stromem celého Moravskoslezského kraje.

Raškův kámen leží na zastavení Lašské naučné stezky, po které k němu mohou dojít všichni, kteří se chtějí dozvědět více zajímavostí o přírodě i historii oblasti. Až pod vyhlídku se dá dojet autem, z železniční stanice v Kopřivnici jsou to nahoru asi 2 kilometry.

Zdroj: www.mapy.cz a www.navylet.cz