Červený kámen - Kopřivnice 690 m.n.m.

Červený kámen je vrchol poblíž Kopřivnice. Na vrchol vede několik pěších i cyklistických stezek, pro bikery je zde sjezd podél sjezdovky až k parkovišti u koupaliště v Kopřivnici.

Vrchol je 690 metrů nad mořem a je z něj výhled na téměř celou Kopřivnici, Raškovu vyhlídku, Pískovnu, Větřkovickou přehradu, Příbor. Po hřebenu jde vidět také Velký Javorník a Štramberk.

Při dobrých povětrnostních podmínkách zde startují paraglidisté.

Také se zde na svahu nachází lyžařská sjezdovka, která v zimním období bývá zasněžovaná.

 

Hrad Šostýn


Původní název hradu byl Schornstein. Hrad byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu.


Ve vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí. Do zřejmě věžové brány s propadlištěm, zčásti vytesané do skály, se přicházelo po druhém mostě s propadlištěm. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stálo jádro hradu, nyní nejlépe zachovaná část. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val, na jihu, na západě a na východě zdvojený nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky. Zatímco hrady Hukvaldy a Starý Jičín stojí na osamělých kopcích, Šostýn vyrostl ve stínu Pískovny, v poměrně nevýhodné poloze. To mohlo být v dobách vyspělejší dobývací techniky důvodem jeho ztečení a zboření. Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu jeho obyvatelé brali zřejmě z cisterny. Podle zvyku se do ní sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech, protože jí na hradech bývalo vždy spíše méně než více.

 
Hrad Šostýn Kopřivnice
 

Hrad náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. K nejznámějším správcům hradu patřil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl obléhán r. 1404 polským vojskem a někdy brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Hrad byl natrvalo opuštěn a chátral. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží. V roce 1945 přešel hrad do státního majetku.

Zajímavé dějiny má hrad od počátku 20. století. S jeho soustavným výzkumem začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Ve 30. letech byly odkryty základy jádra hradu, byla provedena konzervace odkrytých zdí. Od konce 30. let do konce let 80. sloužil hrad jen výletníkům a vandalům. Od roku 1988 se v lokalitě provádí záchranný archeologický výzkum spojený se záchovnou údržbou vykopaných zbytků zdí a hradeb. Četné archeologické nálezy (např. Šostýnská Venuše) jsou vystaveny v expozici muzea Fojtství.

Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Nazvána tak byla podle posledních držitelů hradu Šostýna, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří je asi 200 - 250 let.

Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále jsou důležitá zimoviště obojživelníků a plazů. Zimují zde ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký. Poslední dva jmenované druhy se zde zdržují po celý rok.

Poloha :

3 km od centra města Kopřivnice.
 

Rozhledna Bílá hora

Výstavbou víceúčelové věže na Bílé hoře se zařadily Kopřivnice a Štramberk mezi jedny z mála míst Severní Moravy, která se mohou pochlubit tak významnou dominantou jako je rozhledna.
Rozhledna na Bílé hoře byla již v záměrech pana Dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla, jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době lysého) co nejlepší rozhled do kraje. Předpokládá se, že vrchol Bílé hory, který je tvořen masívním kamenným povrchem až dodnes, vznikl právě v souvislosti s přivážením kamene na tuto stavbu.

 

Bílá hora Kopřivnice - foto Jiří Jurečka


Současná věž je moderní architektonické konstrukce navržená Ing.arch. Milanem Šmídem a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, má být v budoucnu ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberku a nazývá se Sluneční cestou. Rozhledna se tak stane jejím logickým zakončením s možností dále pokračovat do Kopřivnice.

Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5m. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Průměr skruží je 2,6 m s tloušťkou stěny 21 cm. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,90,7 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Věž budou využívat pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil a.s. a EuroTel spol. s r.o. a nejvyšší patro bude v budoucnu sloužit k pokrytí města Štramberka a Kopřivnice televizním vysíláním. Vlastní plošina má nosnost 500 kg/m2 a její užitná plocha je 42 m2. Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

Tato nová turistická atrakce by měla postupem doby navázat na vybudované stezky a stát se zajímavou zastávkou na procházce z Kopřivnice do Štramberka.

Jednání o výstavbě věže se datují od konce roku 1997. Komplikovaná jednání v letech 1998 přinesla výsledek a dokázala spojit dvě konkurenční společnosti a vybudovat jednu víceúčelovou věž Rozhlednu na Bílé hoře. V roce 1999 byla zahájena výstavba. Stavební povolení nabylo právní moci k 6. říjnu 1999 a slavnostní uvedení rozhledny do provozu bude 28. dubna 2000. Investorem celé akce byly společnosti EuroTel spol. s r.o. a RadioMobil a.s. a výše investice dosáhla téměř 12 mil. Kč. Město Kopřivnice zajistilo vybudování přístupové cesty, na které se podílelo částkou 2 mil. Kč. Dodavatelem stavby včetně projektové dokumentace byla Teplotechna Ostrava a.s. Většina výstavby probíhala v zimních měsících, což podstatně komplikovalo montážní práce, zejména pak instalaci betonového dříku, která vyžadovala použití speciálního jeřábu o nosnosti 90 t s operační hmotností 48 t a 20ti tunového závaží.

Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) ma váhu 11 t. Pro zachování koloritu okolní krajiny bylo přeloženo i nadzemní vedení elektrické přípojky do země.

 


Snahou realizátorů celého projektu bylo co nejvíce vyhovět požadavkům na ochranu životního prostředí a vybudovat nejen technologicky účelné zařízení, ale i stavbu, která bude dominantou kraje a vyhledávaným návštěvním místem jak místních obyvatel, tak návštěvníků, kteří přijíždějí do Kopřivnice či Štramberka z celé republiky.

 

Provozní doba rozhledny na Bílé hoře:

od 1. května do 31. října, úterý až neděle od 9.00 do 18.00 hodin


Vstupné na rozhlednu:

- děti do 6 let zdarma v doprovodu rodičů

- děti do 15 let a studenti 15,- Kč

- dospělí 23,- Kč

- hromadná vstupenka pro skupiny 20-39 osob 285,- Kč


zdroj www.ktk.cz

Muzeum Fojství Kopřivnice

Muzeum Fojtství je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici, o. p. s.. Dalšími objekty jsou Technické muzeum Tatra a Muzeum Šustalova vila.

Muzeum Fojství Kopřivnice 4Budova muzea je nejstarší dochovanou budovou na území Kopřivnice a je současně centrem bohaté historie našeho města. První zmínky o nynější, zděné podobě objektu pocházejí z roku 1789.

Expozice je věnována výrobě kočárů, bryček a saní, ale také zakladateli kočárové výroby Ignáci Šustalovi. Ve stodole Muzea Fojtství je vystaveno šest zachovaných výrobků kopřivnické kočárovky, např. ruské saně, pohřební vůz či bryčka Mylord. Celá muzejní expozice je uspořádána jako řeka času, po které můžete plout a pátrat po zajímavých a důležitých událostech města Kopřivnice. Část expozice je věnována historii města a jeho okolí, zejména hradu Šostýn. Tu tvoří archeologické artefakty nalezené v ruinách hradu a okolí, např. Šostýnská Venuše, staré mince či dochovaná torza středověkých zbraní.

 

V další části muzea se můžete dočíst o nejvýznamnějších kopřivnických rodácích, např. o zakladateli místního muzea Emilu Hanzelkovi. Dále se zde dozvíte o zajímavých místech města Kopřivnice a kdo všechno se stal jeho čestným občanem. V horním patře budovy měl v minulosti kopřivnický fojt svou sýpku.

 

Muzeum Fojství Kopřivnice 1

 

Dnes je celý prostor stylovou galerií, kde v průběhu celého roku pořádáme výstavy. Jestliže máte vlastní námět na výstavu, neváhejte nás kontaktovat. K muzeu náleží rozlehlý ohrazený dvůr s posezením a bývalý kopřivnický hřbitov. Zde se dochovala pseudogotická kaple a novogotická pískovcová hrobka.