Naše cesta začíná na Hukvaldech, obci, jež se těší značné oblibě návštěvníků, neboť skýtají možnost prohlídky rozsáhlého feudálního hradu nebo Památníku Leoše Janáčka. Návštěvníci se mohou zúčastnit mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy (v červnu) a jiných zajímavých akcí, pořádaných zejména na hradě, jako např. Středověkých rytířských slavností, nebo tradiční poutě na sv. Ondřeje apod. Skýtají možnost prohlídky kouzelných míst tohoto lašského koutu, kde téměř na každém kroku se návštěvník střetává se symboly připomínajícími mistrovství hudebního skladatele Leoše Janáčka. Rozsáhlá obora okolo hradu láká návštěvníky k prohlídce i odpočinku, nejvíce na jaře, když květy kaštanů prozáří koruny stromů a pak na podzim, když vadnoucí listí hýří pestrou paletou barev a zralé plody kaštanů padají na zem.
Z Hukvald se vydáme Dolním Sklenovem, přes Větřkovice až do obce Lubina, kde máme možnost buď přímo pokračovat do města Kopřivnice, a nebo se vydat do města Příbora, rodiště slavného Sigmunda Freuda.
Z Příbora pokračujeme po místní komunikaci podél Kopřivnice směrem na Štramberk, kde se znovu setkáme s těmi, co se před Příborem rozhodli vydat přímo do města Kopřivnice.
Město Kopřivnice se díky svojí poloze stalo křižovatkou turistických cest. V kopřivnických kopcích najdeme krásné vyhlídkové místo na Raškově kameni, zříceninu hradu Šostýna, Jasníkovu studánku v Motýlím údolí, na Brdách Bezručovu vyhlídku, památník Mistra Jana Husa se starou Husovou lípou, či Janíkovo údolí s hájovnou. Z Červeného kamene je překrásný pohled na panorama Beskyd od Lysé hory až po Javorníky. Pěkná je také procházka na Bílou horu k Váňovu kameni, kde najdeme pamětní desku k jedné z největších selských rebelií na severní Moravě.
Kopřivnice je rodištěm dvou významných osobností - akademického malíře Zdeňka Buriana, autora světově proslulých ilustrací z období pravěku, a Emila Zátopka, několikanásobného olympijského vítěze v běhu. Asi největším lákadlem pro turisty jsou místní muzea. Prvním je Technické muzeum TATRY s výstavním pavilonem určeným především pro připomenutí výráběných automobilů v Kopřivnici od roku 1897 až do součastnosti. Druhým je pak muzeum Fojtství, v kterém byla instalována stálá expozice archeologie a etnografie.
Jak už jsem se dříve zmínil i s Kopřivnice pokračujeme po cyklotrase směrem na Štramberk, město jež je především proslulé nálezy pozůstatků člověka neandrtálského.
Štramberk. Malebné městečko na svazích Zámeckého kopce bylo založeno v r. 1359. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu s válcovou věží, Štramberská trúba, středověký hrad pravděpodobně ze 13. století, ze kterého se zachovaly pouze hradební zdi a věž. Neopakovatelný architektonický unikát představuje lidová architektura valašských roubených chalup z 18. a 19. století. Převážná většina z nich dnes tvoří městskou památkovou rezervaci.
Nejvýznamnějším místem místního národního sadu je bezesporu jeskyně Šipka, která proslavila Štramberk ve vědeckém světě.
Ze Štramberka naše cesta pokračuje dále, kolem dřevěného kostelíka sv. Kateřina, do Nového Jičína. Ještě předtím však projedeme obcí Rybí.
Obec Rybí, dříve česky Rybník (v německých textech Reimlich), je údolní ves pod jižním svahem Libhošťské Hůrky a severovýchodními svahy Holiváku, vzdálená 5,5 km na východ od Nového Jičína. Svou polohou v Podradhošťské pahorkatině zve k turistickým vycházkám po krajině, která je tvarově velmi pestrá - možnost výhledu na Moravskou bránu, Jeseníky, Ostravu, Hostýnské vrchy, Beskydy. Nejvýznamnější památkou obce je kostel Nalezení sv. Kříže, lidová stavba z 15. století.
Z obce Rybí se vydáme vstříc okresnímu městu Nový Jičín.
V malebné kotlině na jižním okraji Moravské brány leží město Nový Jičín. Jeho počátky spadají do 2. poloviny 13. století, kdy bylo založeno na křižovatce důležitých obchodních cest. Jeho nestarší částí a chloubou je pravidelné, čtvercové náměstí. Město bohatlo prodejem piva a vína a mezi jeho nejstarší památky náleží většina sklepení, umístěná pod bohatými šenkovními domy na náměstí. Vůbec nejstarší památkou města je ale gotický hrad pánů z Kravař, postavený koncem 14. století. Na jeho místě vyrostl v průběhu 15. a 16. století pohodlný renesanční zámek, ukrývající v sobě malou městskou citadelu, postavenou v dobách tureckého nebezpečí.
Mimořádná koncentrace historicky cenných budov a urbanistická hodnota městského jádra Nového Jičína vedly v roce 1967 k jeho prohlášení za městskou památkovou rezervaci.
Z Nového Jičína pokračujeme po cykltotrase, obcí Loučka, na Starý Jičín.
V dávných časech, někdy před rokem 1240, na osamělém kopci v Moravské bráně, kudy přes lesy a pralesy v údolí mezi vrchy vedla stará obchodní cesta a kde už kdysi v pravěkých dobách prý sídlili lidé, dal vystavit pan Arnold z Huckeswagenu hrad, který byl nazván podle trhové vsi pod kopcem, kudy jantarová cesta vystupovala z beskydských pralesů. Starý Jičín je tedy jedním z našich nejstarších šlechtických hradů vůbec. Ze staré doby se zachovaly již jen trosky. V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž a upravena na pohostinské zařízení (hradní kavárnu) a v horní části vyhlídkové věže byla instalována dobová expozice zbraní a dokumentace o hradě a panství.
V obci se nachází ještě několik kulturních památek a to kostel sv. Václava, kamenný pranýř (sloup nižšího hrdelního práva), socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, dřevěná pavlač vedoucí od obecního úřadu ke kostelu a další. Kromě občerstvení na hradě mohou ti náročnější z vás zavítat do restaurace "Zámeček pod hradem", která svým charakterem připomíná prostředí středověkých hradů a zámků. V její nové přístavbě najdete luxusní ubytování.
Naše cesta dál vede menšími obcemi a to Starojickou Lhotou, Palačovem a Porubou až do Hustopečí nad Bečvou. Žíznivým cyklistům zajisté pomůže v každé z těchto obcí jejich místní pohostinství či občerstvení. Ti zvídavější pak jistě ocení několik památek, převážně církevního charakteru.
Obec Hustopeče nad Bečvou leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje na pravém břehu řeky Bečvy. K nejvýznamnějším památkám obce patří hustopečský renesanční zámek, který je dnes bohužel v poněkud zchátralém stavu a kostel Povýšení sv. kříže . Kostel je pozoruhodnou stavbou, a to z historického i uměleckého hlediska. Vysoký, pozdně goticko-renesanční chrám o jedné lodi je z let 1597 až 1611. Jeho okna jsou vyzdobena barevnými malbami na skle. Nejvzácnějším uměleckým dílem je však dřevěná kazatelna z poloviny 18. století, stejně jako 14 barokních soch na ohradní zdi.
V těsné blízkosti obce se nachází rekreační středisko Štěrkopísky, kolem kterého vede i naše cyklotrasa. Ti zvá co si s sebou vezou plavky zde mají jedinečnou možnost se za letních parných dnů řádně osvěžit. Zároveň zde mohou přenocovat v chatkách a nebo pod stanem.
Po řádném osvěžení nás teď čeká přejezd přes řeku Bečvu a pro někoho možná trošku nepříjemné stoupání až do obce Němetice, v které na křižovatce u kostela zahneme do prava směrem na Zámrsky. V této obci se nachází kaple Panny Marie Hostýnské, která zde stojí již od roku 1867.
Nyní nás čeká mírně kopcovitá krajina, která nás přes Skaličku a Ústí doveda až do obce Teplice nad Bečvou. Za zmínku určitě stojí dřevěný větrný mlýn a zvonička z let 1790 ve Skaličce.
Obce Teplice nad Bečvou jsou předposledním zastavením etapy C1. Leží na levém břehu řeky Bečvy v kopcovitém terénu s překrásným pohledem do kotliny v níž řeka protéká. Z obce je za pěkného počasí vidět panoráma Beskyd s Radhoštěm a Lysou horou, Hostýnské i Oderské vrchy. Na části jejího katastrálního území leží Lázně Teplice nad Bečvou a evropsky známé Zbrašovské aragonitové jeskyně, jejichž vchod byl objeven přímo na území obce v roce 1912. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1926.
Teď už nás čeká pouze Týn nad Bečvou. Ještě než však sjedeme do této obce, za prohlédnutí jistě stojí nedaleký hrad Helfštýn, který patří k nejrozsáhlejším hradům Evropy a je jedním z nejlépe udržovaných hradních souborů v ČR.
Pokud jste nevyužili hradní občerstvení, máte možnost se občerstvit v Týnu nad Bečvou, malé obci pod hradem. Za zmínku stojí pamětní deska Bedřicha Smetany, či kostel Panny Marie.
