Štramberk – Frenštát – Kopřivnice

Od Národního sadu po Č kolem žel. stanice Štramberk přes Drážné úpatím Červeného kamene (690 m n. m., nejvyšší vrchol Kopřivnických hor, Přírodní park Červený kámen, rozhled na Radhošťské Beskydy a do Moravské brány) na Lichnov.

Z Lichnova stále po Č na Frenštát - rodiště sochaře Albína Poláška (1879-1965), malíře Břetislava Bartoše (1893-1926), básníka Josefa Kaluse (1855-1934), spisovatele Františka Horečky (1894-1976) a sportovce Jiřího Rašky (nar. 1941); farní kostel sv. Martina, Vlastivědné muzeum a další pamětihodnosti.

Z Frenštátu zpět po Č k rozdělovníku a dále po Z na Na okluku a na vrch Pískovna (583 m n. m.), kolem zříceniny hradu Šostýn z 13. století (v blízkosti vyhlídková plošina Raškův kámen, 540 m n. m.) až do Kopřivnice - rodiště malíře Zdeňka Buriana (1905-1981), atleta Emila Zátopka (1922-2000), hudebního skladatele Zdeňka Petra (1919-1994) a zakladatele továrny na kočáry Ignáce Šustaly (1822-1891); Technické muzeum TATRA Kopřivnice, Muzeum Fojtství (původně lidová stavba z r. 1789), Muzeum Šustalova vila, koupaliště.

Z Kopřivnice po M na Váňův kámen (15 m vysoká skála, místo selského povstání hukvaldského panství 26. června 1695 - 1500 poddaných) - součást 16 km Lašské naučné stezky) a kolem Bílé hory (557 m n. m., též Bílý kámen, výhledy) "domů" do Štramberka přes štramberské náměstí k Národnímu sadu.

Z žel. stanice Štramberk vlakem do Veřovic.

Trať vede Černým lesem, pod vrcholem Na Peklech (603 m n. m., místa spojena s pověstmi) a přes žel. stanici Ženklava - rodiště bratrského kazatele a zakladatele města Moravských bratří Ochranova Kristiána Davida (1692-1751).

Z Veřovic pokračujeme do žel. stanice Hodslavice - Hostašovice.

Po Č můžeme odbočit k přírodní památce Prameny Zrzávky (unikátní dvojpramen železité a sirnaté vody, nedaleko je Bílá studánka, rovněž s vodou sirnatou, les Domorac býval ve středověku úkrytem zbojníků; na horním toku Zrzávky nádrž zvaná Kacabaja - koupaliště).

Zpět k žel. stanici a od ní po M a Č na vrchol Trojačky (715 m n. m., přírodní rezervace Trojačka 14,93 ha).

Z ní hřebenem stále po Č na Huštýn (749 m n. m.), Krátkou (758 m n. m., mezi Krátkou a Huštýnem je sedlo zvané Hodorf - původně Hundorf, pozůstatek vísky - přes sedlo vedla dříve z Veřovic stezka do Zubří a poutního místa v Zašové), Dlouhou (862 m n. m., mezi Dlouhou a Krátkou je sedlo zvané Poledňová hora - slunce se zde nachází v pravé poledne - poblíž je kříž a lesní pramen), Kamenárku (úbočím), Malý Javorník (840 m. n. m., pod vrcholem pramen Jičínky, délka toku 28 km) a Velký Javorník (918 m n. m., turistická chata).

Hřeben Veřovických vrchů (neboli západní hřbet Moravskoslezských Beskyd) skýtá výhledy do Moravské brány, údolí Rožnovské Bečvy, na Vsetínské vrchy a Javorníky. Trasa z větší části kopíruje původní jižní hranici štramberského panství (jehož součástí byly vesnice Veřovice, Mořkov a Hodslavice; některé hraniční kameny lze na vrcholové stezce nalézt ještě dnes).
Z Velkého Javorníka pak po M a Ž přes Padolí k žel. stanici Veřovice a pak vlakem "domů" do Štramberka.

Z žel. stanice Štramberk vlakem přes Studénku do Suchdolu nad Odrou.

Ze Suchdolu po Z na Bernartice nad Odrou (Lesní mlýn ze 17. století - technická památka, koupaliště) na Starojický kopec (496 m n. m.) se zříceninou hradu Starý Jičín z 13. století. Starý Jičín - farní kostel sv. Václava.

Pak po Z k Oční studánce pod Svincem (poblíž kaple Panny Marie Lurdské z r. 1889 - poutní místo), výstup na Svinec (546 m n. m.) - v základech kříže na vrcholu jsou uloženy kaménky z posvátných hor Karmel, Tábor a hory Olivetské (místo, spolu se studánkou, spojeno s pověstmi). Pod Svincem u obce Kojetín se nachází Požaha - výšinné sídliště púchovské kultury (pozdní latén), v obci samé pak mnohasetletá lípa; součástí Přírodního parku Kojetín jsou i Pikritové mandlovce - pozůstatek podmořské sopečné činnosti; nad vesničkou po Ž se vypíná Petřkovická hora (608 m n. m., rozhledy), pod ní v lese jeskyně ve skále se sochou P. Marie Lurdské, 1888 - poutní místo).

Zpět na Č k Svinci - na vrcholu výhledy do Moravské brány, k Radhošťským Beskydám, Oderským vrchům, Hostýnským vrchům, na Štramberskou vrchovinu, za dobrého počasí lze zahlédnout i hřeben Hrubého Jeseníku a Praděd.

Dále po Č přes Skalky (377 m n. m., restaurace, amfiteátr; trasa zde kopíruje Naučnou stezku Františka Palackého (Nový Jičín - Domorazské sedlo, délka 11, 5 km, 21 zastavení) do Nového Jičína - rodiště malíře Eduarda Veitha (1856-1925), malíře Hugo Baara (1873-1912), místo pobytu J. A. Komenského (1592-1670) a dětství a mládí písničkáře Karla Kryla (1944-1994); Městská památková rezervace (náměstí s renesančním podloubím a poštou s arkádamni z r. 1563, filiální kostel Nejsvětější Trojice, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, zbytky městských hradeb z 15.-16. století), Zámek - Muzeum Novojičínska.

7 km od Nového Jičína vesnice Kunín s barokním zámkem vídeňského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta z l. 1726-1734 (jeden z nejcennějších zámků na Moravě: Marie Wallburga hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu zde vybudovala moderní vzdělávací ústav, jehož žákem byl pozdější Otec národa František Palacký), empírový kostel z l. 1810-1811; na východ od vesnice se vypíná pahorek Čarodějka, známý středověkými procesy s čarodějnicemi. (Místní zajímavost - badatel Klement Truchsess-Zeil se v Kuníně zabýval vzduchoplavbou dříve než bratři Montgolfierové).

Z Nového Jičína dále po Č k rozcestníku Žilina a dále na Puntík (500 m n. m., pod vrcholem po M obec Rybí - rodiště malíře Adolfa Zábranského (1909-1981); rustikální kostel Nalezení sv. Kříže z 15. století, bludné kameny z doby ledové. Nad Rybím se vypíná Libhošťská hůrka (497 m n. m., výskyt chráněné okrotice bělavé, předhistorické pohřebiště, podle pověsti místo působení sv. Cyrila a Metoděje).

Zpátky po M a Č na vrch Holivák (484 m n. m., rozhledy, v blízkosti chata Puntík, na sv. úbočí Holiváku prameny minerální vody), rozcestí Libotín (410 m n. m., Libotín - Oblast klidu, místo spojeno s pověstmi), přes koupaliště (pramen železité vody, restaurace) "domů" do Štramberka, resp. Národního sadu.

Ze štramberského Národního sadu po Č přes koupaliště (pramen železité vody, restaurace) na rozcestí Libotín (410 m n. m., Libotín - Oblast klidu, místo spojeno s pověstmi).

Pak po Z (pramen) přes obec Žilina - rodiště spoluzakladatele Ochranova Michaela Jäschke (1700-?; autor mj. přeložil Nový zákon do tibetštiny); gotický farní kostel sv. Mikuláše z přelomu 13. a 14. století, u domu čp. 161 900 let starý tis), Žilinský kopec (377 m n. m.), obec Bludovice (rodiště předků Fr. Palackého) - mezi Bludovským a Stranickým kopcem Tropické údolí (romantická zákoutí smíšeného lesa s porosty chráněné květeny), k rozcestí Čerťák - Čertův mlýn (hostinec, koupaliště 3,5 ha, místo spojeno s pověstmi).

Z něj po M pod vrcholem Strážnice (545 m n. m.) na Straník - rozcestí (v blízkosti Polštářové lávy - ojedinělý přírodní útvar dávné sopečné činnosti) a přes obec Straník (trasa zde kopíruje Naučnou stezku Františka Palackého (Nový Jičín - Domorazské sedlo, délka 11, 5 km, 21 zastavení) do Hodslavic - rodiště historika Františka Palackého (1798-1876) - rodný dům čp. 108 je národní kulturní památkou; filiální dřevěný kostel sv. Ondřeje z r. 1551 (do roku 1624 evangelický), stará evangelická škola postavená v roce 1796 vesnickým učitelem Jiřím Palackým, otcem Františka Palackého, zděný větrný mlýn z r. 1864 - technická památka; výskyt chráněné šalvěje lepkavé, vodní nádrž nad obcí.
Z Hodslavic pak na žel. stanici Hostašovice (před koncem trasy přírodní památka Prameny Zrzávky - unikátní dvojpramen železité a sirnaté vody) a vlakem přes Veřovice "domů" do Štramberka. Železniční trať vede Černým lesem, pod vrcholem Na Peklech (603 m n. m., místa spojena s pověstmi) a přes žel. stanici Ženklava - rodiště bratrského kazatele a zakladatele města Moravských bratří Ochranova Kristiána Davida (1692-1751).

Délka trasy: 3,02 km

Čas: cca 1 hod. 10 min.

Svou pouť začneme opět v Muzeu Zdeňka Buriana a přes Náměstí (vpravo) pokračujeme Bělohorskou ulicí k soše Panny Marie Hostýnské z r. 1861. Bělohorská ulice nás zavede až pod úpatí Bílé hory, kde se nám od sochy Panny Marie naskytne velkolepý pohled na městečko, Trúbu, Kotouč, Libotín a okolí a na druhé straně pohled na Kopřivnici, hrad Hukvaldy a řetěz Beskydských hor. Pohled z minulosti do současnosti.

Od sochy Panny Marie pokračujeme po Sluneční stezce, která je lemovaná 12 slunečními znameními zvěrokruhu, a ta nás dovede až k nově vybudované víceúčelové věži s rozhlednou, z níž se rozhlédneme po našem krásném kraji s obrubou Beskyd, jimž vévodí posvátná hora Radhošť a vzdálenými obrysy Jeseníků a Oderských vrchů. Rozhledna stojí na vrcholu Bílé hory a měří 42 m.
Odtud pokračujeme lesní cestou po M zpět kolem vrchu Kocvínku do Štramberka Jaroňkovou uličkou a přes areál hradu na Náměstí.