Volba prezidenta České republiky 2023

Mezi lety 1993 až 2012 byl prezident České republiky volen v nepřímé volbě Parlamentem ČR. V lednu 2013 proběhly první přímé volby prezidenta ČR. Ve druhém kole zvítězil Miloš Zeman, který porazil svého protikandidáta Karla Schwarzenberga a stal se prvním přímo zvoleným prezidentem ČR. Svoje vítězství zopakoval i o pět let později v roce 2018, kdy v druhém kole porazil Jiřího Drahoše.

Termín prezidentských voleb vyhlašuje předseda Senátu České republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich začátkem. Zatím je znám pouze rok, následující přímé volby prezidenta ČR se budou konat v roce 2023.

Navrhnout kandidáta na prezidenta může každý občan, kterému je minimálně 18 let s minimálně 50 tisíci podpisy. Další způsob je navrhnutí Parlamentem. V tomto případě musí kandidáta podpořit svými podpisy nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Kandidátem na prezidenta může být kdokoliv, komu je minimálně 40 let. Funkční období prezidenta ČR je na 5 let a stejný kandidát může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Systém volby prezidenta

V roce 2022 se uskuteční společně volby do obecních zastupitelstev a volby do Senátu.

Termín voleb do obecních zastupitelstev určuje prezident republiky, a to vždy 90 dní před jejich konáním. Konají se každé čtyři roky, poslední komunální volby se konaly 5. a 6. října v roce 2018, v roce 2022 bude datum nejspíše velmi podobné.

Právo být volen v komunálních volbách má každý státní občan České republiky, který dosáhl 18 let nejpozději druhý den voleb a v den voleb je v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Právo volit má každý svéprávný občan, kterému je 18 let a má trvalý pobyt na území obce. Na rozdíl od parlamentních voleb ale není možné volit na voličský průkaz mimo místo svého trvalého pobytu.

Systém voleb do obecních zastupitelstev patří vůbec k těm nejsložitějším systémům voleb u nás. Místo kroužků hrají v komunálních volbách hlavní roli křížky. Volič si může vybrat mezi křížkováním celé volební strany nebo dát hlas pomocí křížků jednotlivým kandidátům. Obě možnosti lze také kombinovat.

Volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Pokud označí více kandidátů, je jeho hlasování neplatné.

Pokud volič přidělí křížek volební straně a zároveň kandidátům stejné strany, hlas je platný pouze pro volební stranu, pro vybrané kandidáty se křížky nepočítají. Volič ale může zakřížkovat jednu volební stranu a další křížky udělit kandidátům jiných stran. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně od konce kandidátky. Například, pokud má strana 25 kandidátů a volič tuto stranu zakřížkuje, ale zakřížkuje zároveň šest kandidátů z jiné strany, získá hlas jen prvních 19 kandidátů ze strany, která od voliče získala křížek.

Rozdělení mandátů