Volby do Evropského parlamentu 2024

Termín eurovoleb 2024

Volby do Evropského parlamentu probíhají v rámci čtyř dní napříč celou Evropskou unií. O jejich termínu rozhoduje Rada EU a jednotlivé státy - v případě ČR je to prezident - si pak určí konkrétní termín ve vybraném časovém úseku. Ve většině zemí EU se chodí k volebním urnám v neděli. Česká republika je jedinou členskou zemí, kde volby probíhají ve dvou dnech. Klasicky je konají v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.

Volby proběhnou v termínu 7. a 8. června 2024.

 

Jak volby probíhají a systém

České republice náleží v europarlamentu 21 křesel, mandáty se rozdělují podle zásady poměrného zastoupení. Pro zisk mandátu je potřeba, aby kandidátní listina dostala nejméně 5 procent platných hlasů. Voliči mohou na listině své strany udělit přednostní hlasy až dvěma kandidátům.

Kdo může volit a být volen

K volbám mohou přijít všichni občané ČR starší 18 let (věkové hranice je u čerstvě plnoletých třeba dosáhnout alespoň druhý den voleb), kterým není nijak omezena svéprávnost. Zúčastnit se mohou i cizinci, občané některé z členských zemí EU, kteří mají v České republice trvalý nebo přechodný pobyt. Je ale třeba zažádat si o zápis do seznamu voličů na úřadu v místě bydliště.

 

Kandidátům musí být alespoň 21 let. České občanství či pobyt v ČR se vyžaduje také. Nejde kandidovat při omezení svéprávnosti, nebo pokud vám vzala právo kandidovat jiná země, jejíž občanem jste.

 

Eurovolby 2024

 

Krajské volby, Senátní volby, Volby do Evropského parlamentu rok 2024

Rok 2024

  • Krajské volby (volby do zastupitelstev krajů)
  • Volby do Senátu (ve stejných obvodech jako v roce 2018)
  • Volby do Evropského parlamentu: probíhají v ČR od roku 2004 a v těch posledních, konaných v roce 2019, si Češi volili zástupce 21 mandátů, které jsou pro ČR v Europarlamentu vyhrazeny. Tento počet se může drobně změnit.

Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 13.01. – 14.01.2023

Výsledky hlasování za územní celky

Kraj: Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj – souhrnné informace

- Okrsky Voliči
v seznamu
Vydané
obálky
Volební
účast v %
Odevzdané
obálky
Platné
hlasy
% platných
hlasů
počet zprac. v %
1. kolo 1 274 1 274 100,00 954 949 607 805 63,65 607 218 602 645 99,25
2. kolo 1 274 1 274 100,00 952 310 633 984 66,57 633 676 630 821 99,55

Moravskoslezský kraj

Tabulka umožňuje výběr jmenných seznamů a přehledů podle příjmení nebo čísla. Přístupný seznam je označen znakem velké X, nepřístupný znakem velké N.
Kandidát Navrhující
strana
Politická
příslušnost
1. kolo 2. kolo
číslo příjmení, jméno, tituly hlasy % hlasy %
1 Fischer Pavel Senátoři BEZPP 35 857 5,94 X X
2 Bašta Jaroslav Poslanci SPD 30 826 5,11 X X
*4 Pavel Petr Ing. M.A. Občan BEZPP 167 544 27,80 296 031 46,92
5 Zima Tomáš prof. MUDr. DrSc. Senátoři BEZPP 3 084 0,51 X X
6 Nerudová Danuše prof. Ing. Ph.D. Občan BEZPP 72 662 12,05 X X
+7 Babiš Andrej Ing. Poslanci ANO 270 373 44,86 334 790 53,07
8 Diviš Karel PhDr. Občan BEZPP 8 155 1,35 X X
9 Hilšer Marek MUDr. Bc. Ph.D. Senátoři MHS 14 144 2,34 X X

Výsledky komunálních voleb PŘÍBOR 2022

vÝSLEDKY VOLEB

 

Kandidátní listina Hlasy
číslo název abs. v %
1 KDU-ČSL 3960 13,94
2 Česká pirátská strana 913 3,21
3 Česká str.sociálně demokrat. 2909 10,24
4 Komunistická str.Čech a Moravy 3337 11,75
5 Občanská demokratická strana 2488 8,76
6 SNK „Příbor je náš domov“ 5627 19,81
7 Společně pro Příbor 3446 12,13
8 ŽIJEME! Příbor 5732 20,17

Volba prezidenta České republiky 2023

Rok 2023 přinese již třetí přímou volbu prezidenta ČR, lidé svými hlasy opět rozhodnou, kdo se stane hlavou státu na dalších 5 let. Jaký je systém prezidentských voleb v ČR, kdy je jejich termín a kdo může kandidovat?

 
Článek

Mezi lety 1993 až 2012 byl prezident České republiky volen v nepřímé volbě Parlamentem ČR. V lednu 2013 proběhly první přímé volby prezidenta ČR. Ve druhém kole zvítězil Miloš Zeman, který porazil svého protikandidáta Karla Schwarzenberga a stal se prvním přímo zvoleným prezidentem ČR. Svoje vítězství zopakoval i o pět let později v roce 2018, kdy v druhém kole porazil Jiřího Drahoše.

Termín volby prezidenta

Termín prezidentských voleb vyhlašuje předseda Senátu České republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich začátkem. Zatím je znám pouze rok, následující přímé volby prezidenta ČR se budou konat v roce 2023.

Kdo může kandidovat

Navrhnout kandidáta na prezidenta může každý občan, kterému je minimálně 18 let s minimálně 50 tisíci podpisy. Další způsob je navrhnutí Parlamentem. V tomto případě musí kandidáta podpořit svými podpisy nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Kandidátem na prezidenta může být kdokoliv, komu je minimálně 40 let. Funkční období prezidenta ČR je na 5 let a stejný kandidát může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Systém volby prezidenta

Od roku 2013 je v České republice přímá volba prezidenta. Občané tedy vhodí do volebních uren hlasy svému kandidátovi. Pokud po sečtení všech hlasů nezíská nikdo nadpoloviční většinu, postupují do druhého kola dva kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů. V případě odstoupení kandidáta postupujícího do druhého kola ho nahradí další v pořadí po prvním kole.

Ve druhém kole je prezidentem ČR zvolen ten kandidát, který dosáhne nejvyššího počtu hlasů.

 

Zdroj: www.seznam.cz

Volby do zastupitelstva Příbor 2022 - 23. a 24. září 2022

Po roce 2018 se po čtyřech letech, tedy v roce 2022, budou opět konat volby do obecních zastupitelství. Ze všech voleb, které v České republice probíhají jsou ty komunální z pohledu systému těmi nejsložitějšími.

 
Článek

V roce 2022 se uskuteční společně volby do obecních zastupitelstev a volby do Senátu.

Termín

Termín voleb do obecních zastupitelstev určuje prezident republiky, a to vždy 90 dní před jejich konáním. Konají se každé čtyři roky, poslední komunální volby se konaly 5. a 6. října v roce 2018, v roce 2022 bude datum nejspíše velmi podobné.

Kdo může kandidovat a kdo volit

Právo být volen v komunálních volbách má každý státní občan České republiky, který dosáhl 18 let nejpozději druhý den voleb a v den voleb je v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Právo volit má každý svéprávný občan, kterému je 18 let a má trvalý pobyt na území obce. Na rozdíl od parlamentních voleb ale není možné volit na voličský průkaz mimo místo svého trvalého pobytu.

Systém voleb

Systém voleb do obecních zastupitelstev patří vůbec k těm nejsložitějším systémům voleb u nás. Místo kroužků hrají v komunálních volbách hlavní roli křížky. Volič si může vybrat mezi křížkováním celé volební strany nebo dát hlas pomocí křížků jednotlivým kandidátům. Obě možnosti lze také kombinovat.

Volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Pokud označí více kandidátů, je jeho hlasování neplatné.

Pokud volič přidělí křížek volební straně a zároveň kandidátům stejné strany, hlas je platný pouze pro volební stranu, pro vybrané kandidáty se křížky nepočítají. Volič ale může zakřížkovat jednu volební stranu a další křížky udělit kandidátům jiných stran. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně od konce kandidátky. Například, pokud má strana 25 kandidátů a volič tuto stranu zakřížkuje, ale zakřížkuje zároveň šest kandidátů z jiné strany, získá hlas jen prvních 19 kandidátů ze strany, která od voliče získala křížek.

Rozdělení mandátů

Nejprve se sečtou hlasy, které dostala strana jako celek s těmi, které dostali jednotliví kandidáti. Následně se vyřadí strany a uskupení, které nezískaly alespoň 5 % z přidělených hlasů.

Nastane-li situace, že stanovenou procentuální hranici nepřekročí minimálně dvě volební strany, hranice se snižuje do té doby, dokud se tak nestane. Procentuální hranice se snižuje také v případě, že není obsazena v zastupitelstvu minimálně polovina mandátů. K procentuální hranici se nepřihlíží pouze v případě, že v dané obci je podána pouze jedna kandidátní listina.

K rozdělení mandátů mezi volební strany, které překonaly stanovenou hranici se využívá poměrný volební systém v podobě D’Hondtova dělitele.

Na závěr je nutné ještě určit, kdo z kandidátů získá mandát v zastupitelstvu. To určují preferenční hlasy, které se počítají tak, že se celkový počet hlasů, které daná strana získala vydělí počtem jejích kandidátů. Má-li některý kandidát nejméně o 10 procent více hlasů, než je takto stanovený průměr hlasů strany, poskočí v kandidátní listině na první místo. Pokud je kandidátů s takovým ziskem hlasů více, rozhodují počty hlasů, při jejich rovnosti rozhoduje původní pořadí na kandidátce.

 

Zdroj: www.seznam.cz