ČEZ - Seznam plánovaných odstávek v období od 27.05.2016 do 01.06.2016 pro obec "Příbor" (okres Nový Jičín, PSČ 742 58)

PLÁNOVANÉ ODSTÁVKY ELEKTRICKÉ ENERGIE OD ČEZ

 
Datum a čas: 27.05.2016 (07:15 - 15:00)
Důvod: Plánovaná odstávka č. 110060491594
 
 
Datum a čas: 31.05.2016 (07:30 - 15:00)
Důvod: Plánovaná odstávka č. 110060491870
 
 
Datum a čas: 01.06.2016 (11:30 - 14:30)
Důvod: Plánovaná odstávka č. 110060492554

Dotčené lokality:

Část obce: Příbor

Ulice:

Jičínská

440, 1629, 1630, 9001, parc.č. 3054

 

ČEZ logo odstávka elektřiny

Jednotka hasičů v Prchalově skončila

Jednotku sboru dobrovolných hasičů (JSDH) v Prchalově, místní části Příbora, zrušili na svém zasedání příborští zastupitelé.

Vše začalo tím, že velitel jednotky v Prchalově zažádal o uvolnění z funkce z osobních i pracovních důvodů, nenašel se však nikdo, kdo by jej chtěl nahradit.

Vzhledem k tomu, že JSDH musí mít minimálně devět členů, z toho tři velitele a dva strojníky, a členové prchalovského sboru nebyli ochotni podstupovat zdravotní prohlídky a kurzy a školení, jednotka prakticky zanikla.

Souhlas ke zrušení prchalovské JSDH dal i ředitel hasičského záchranného sboru, což je nutná podmínka ke zrušení jednotky.

Zdroj: www.denik.cz
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/jednotka-hasicu-v-prchalove-skoncila-20160524.html


Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/jednotka-hasicu-v-prchalove-skoncila-20160524.html

OUTDOOROVÝ PRODEJNÍ VELETRH a VÝSTAVA STANŮ

tentokrát jen víkend
Pátek 20.května až neděle 22.května 2016 v sídle firmy ALPI SPORT v PŘÍBOŘE –Klokočov
Každý den od 9,00- 18,00 hod.- vstup zdarma
Stany, spací pytle, karimatky, kempinkové vybavení

 

  • HUSKY

  • JUREK

  • COLEMAN

  • HANNAH

  • FERRINO

  • PRIMA

  • PINGVIN ….


Kolekce ALPI SPORT- totální výprodej sportovního oblečení českého výrobce, technické bundy, mikiny, polartec, GTX OBUV AKU –za výborné ceny přes 50 modelů, doprodej starších modelů, trička, mikiny, kapesní nářadí, trekové hole, vařiče, spousta zboží se slevou více jak 50%
OUTDOOROVÁ SOBOTA
Lezecká stěna, soutěže o ceny, chůze na laně, Tomáš Tomeček vítěz Africké rally se svoji Tatrou, lekce Nordic Walking


Guláš, pivo, opekání špekáčků
Od 14.hod k poslechu hraje Country kapela
Po celou dobu veletrhu otevřena i prodejna na náměstí v Příboře a půjčovna outdoorového vybavení .

 

ALPISPORT PŘÍBOR - OUTDOOROVÝ PRODEJNÍ VELETRH a VÝSTAVA STANŮ

Auta z Kopřivnice bojovala za císaře a také za Hitlera

Nová expozice v kopřivnickém muzeu přibližuje výrobu zdejší automobilky pro vojenské účely. Začíná dobou, kdy auta osvětlovala noční bojiště.

Proč měl člověk s řidičským průkazem za první světové války větší šanci na přežití? Který nákladní vůz se hravě vyšplhal až na vrcholek Lysé hory? A jak pomohly vozy z Kopřivnice Němcům na východní frontě?

To vše se lidé dozvědí na nové výstavě v kopřivnickém Technickém muzeu Tatra, která mapuje výrobu vojenské techniky v Kopřivnici od počátku 20. století až do roku 1945. Výstava nabízí i zajímavé souvislosti, například to, jak válečná výroba napomohla rozvoji zdejší automobilky.

Pro potřeby armády začala továrna, založená v polovině 19. století Ignácem Šustalou, vyrábět už v době, kdy jejím hlavním produktem byly kočáry. „Kočárovou výrobou, kterou si přes Vídeň objednávala rakousko-uherská armáda, také naše výstava začíná. Nejčastěji se jednalo o různá nosítka, pontonové vozy, sanitky nebo polní kuchyně,“ uvedla kurátorka výstavy Michaela Bortlová.

Kvůli výrobě nosítek tehdy navštívil Kopřivnici i arcivévoda Leopold Salvátor, který se značnou měrou zasloužil o modernizaci rakousko-uherských vojsk. „Nosítka vyráběná v Kopřivnici měla velkou škálu možností, mohla být vezena na vozíku, přenášena lidskou silou nebo připojena za kočár či automobil,“ připomněla Bortlová.

 

S počátkem války začala výroba nákladních vozů

V té době vznikaly v Kopřivnici pro armádu také první automobily. Byly to vozy vybavené světlomety, jejichž úkolem bylo osvětlovat v případě potřeby bojiště. „Stejně jako všechny ostatní automobily v té době byly vyrobené na zakázku v počtu několika málo kusů. Každý vůz měl svá specifika, nebyla to ještě sériová výroba,“ upozornila kurátorka.

S kočáry tehdy ještě měly automobily mnoho společného. „Spousta komponentů se používala také v kočárové výrobě, ať to byly sedačky, nebo stahovací střechy. Také konstrukce byly dřevěné, ty se používaly až do třicátých let,“ řekla Bortlová.

Do počátku první světové války vznikala v Kopřivnici výhradně osobní vozidla. Výroba nákladních vozů se zde rozjela až v roce 1915, a to na podnět armády. A byla to také první sériová výroba.

Ostatně světová válka přinesla kopřivnické automobilce velký rozmach. „Veškerá výroba tehdy podléhala vojenským účelům. Válka znamenala to, že se oproti kočárům začala více prosazovat automobilová produkce. A stejně jako jinde, kde se vyrábělo pro armádu, pomohla kopřivnické továrně válka i hospodářsky. Projevila se například nárůstem počtu zaměstnanců,“ podotkla Bortlová s tím, že v této době fungovala v Kopřivnici i vagonářská výroba, která zde vydržela až do padesátých let.

První kopřivnická sériová nákladní vozidla TL 2 a TL 4 se také stala součástí nově vznikajících automobilových jednotek rakousko-uherských vojsk. Auta převážela raněné, dopravovala na frontu materiál i lidi. Jejich častým působištěm byla fronta v Haliči, kde se řidiči i vozidla museli poprat s náročnými podmínkami.

 

Vůdčí list, tehdejší řidičák, byl spíše výjimkou

O čelním skle si tehdy mohli šoféři nechat jen zdát, před nepřízní počasí je chránila pouze plátěná stahovací střecha, při jízdě se potýkali také se značným hlukem motoru. „Přesto skýtala služba u automobilových jednotek větší šanci na přežití, než když člověk sloužil na frontě. K takzvaným autokolonám tehdy byli posíláni odvedenci, kteří měli už před válkou řidičský průkaz. Vůdčí list, jak se tehdy řidičáku říkalo, byl tehdy spíše výjimkou,“ vyprávěla kurátorka.

Ani s koncem války vojenská výroba v Kopřivnici nepřestala. Nově vznikající československá armáda potřebovala nově vyzbrojit a vybavit. Kopřivnická automobilka, která brzy začala nosit nový název Tatra, jí i nadále dodávala nákladní vozy TL, zároveň ale vyvíjela nové modely. Armáda dala impulz k výrobě nového modelu T26/30, což byl středně těžký nákladní automobil, při jehož vývoji uplatnil svůj talent konstruktér Hans Ledwinka.

„Armáda zkoušela vůz v těžkých podmínkách v terénu v Krkonoších a byla s ním velmi spokojena. Stejně tak prošlo auto náročnými zkouškami i tady u výrobce, vyjelo až na vrchol Lysé hory,“ popsala Michaela Bortlová.

Vojáci si u Tatry objednávali nejen vozy nákladní, například i těžké pro převoz dělostřelecké techniky, ale také vozy s různými nástavbami: sanitky, radiotelegrafní či dílenské vozy, také však osobní auta – nejčastěji jako štábní vozidla. Zajímavostí byla i obrněná železniční drezína pro polskou armádu. Pancéřová vozidla z Tatry zase dlouho sloužila slovenské armádě a zúčastnila se později také Slovenského národního povstání.

Velký rozmach výroby znamenal rok 1936, kdy Němci obsadili Porýní. Československá republika zareagovala na zhoršení mezinárodní situace zbrojením. „Tehdy byly ze strany armády obrovské zakázky v počtech stovek kusů osobních, užitkových i nákladních automobilů,“ přiblížila Bortlová. Během krátké doby se ale situace obrátila.

 

Místo osobních aut štábní vozy

S obsazením Sudet Němci chtivě hmátli i po kopřivnické automobilce. Priority se rázem změnily. „Byla utlumena výroba osobních aut, vyráběly se pouze štábní vozy, hlavní část produkce se soustředila na nákladní vozidla a motory, které se odvážely do Německa a do Prahy, kde se montovaly do německé vojenské techniky, například od obrněných vozů,“ přiblížila kurátorka.

Na zakázku německé armády, která se na východní frontě potýkala za krutých zim se značnými obtížemi, vznikl v Tatře v roce 1942 také slavný model T 111. Požadavkem bylo, aby vůz měl vzduchem chlazený motor, protože vodou chlazené motory v Rusku Němcům zamrzaly.

Tatrovácká T 111 si s těžkými podmínkami dobře poradila. Její produkce pak pokračovala i po válce až do šedesátých let, celkově vzniklo 34 tisíc vozů této značky. Zajímavou válečnou epizodou byl i vývoj vozů na dřevoplyn a svítiplyn, který byl vynucen nedostatkem běžných fosilních paliv.

Rokem 1945 výstava končí. „Cílem expozice nebylo pouze zaměřit se na technické záležitosti, ale popsat i širší souvislosti, zejména to, jak dějinné události ovlivňovaly rozvoj továrny,“ doplnila Bortlová.

Armádní zakázky znamenaly pro továrnu impulz k dalšímu rozvoji. „Prakticky to fungovalo tak, že armáda zadala požadavky, a pokud se je podařilo továrně splnit, dostala i zakázku,“ objasnila kurátorka. Na tuto tradici ostatně navázala Tatra také po druhé světové válce. „Technologické základy tady už byly, výhodou bylo i to, že během války nebyla automobilka vybombardována,“ uzavřela Bortlová.


Zdroj: www.idnes.cz

 

Nově rekonstruovaný Kulturní dům v Příboře

Kulturní dům v Příboře, byl po rekonstrukci znovuotevřen dne 3. září 2016.

Na architektonickou studii, která předcházela samotné realizaci se můžete podívat zde

 

Níže jsou fotky již realizované rekonstrukce.

Historickým městem roku 2015 je Příbor, rodiště Sigmunda Freuda

Historickým městem roku 2015 se stal Příbor na Novojičínsku, rodiště slavného zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Cena dnes byla udělena na Pražském hradě. Je vyznamenáním za příkladnou péči o památky a spojená s odměnou milion korun na další opravy historického dědictví. V nejužším finále ceny byl Příbor už dvakrát v její více než dvacetileté historii. Loni za více než 20 milionů korun dokončil revitalizaci zahrad piaristického kláštera, který městu patří.

Cenu udílenou za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón vyhlašovaného ministerstvem kultury si dnes převzal příborský starosta Bohuslav Majer (ČSSD). Řekl, že doufá v to, že do památek bude moci stát investovat více peněz, a ve městě tedy bude možné opravovat další objekty, které to potřebují. A podaří se je tak zachovat i pro ty, kdo přijdou po nás, dodal. Kam přesně peníze získané s oceněním město investuje, zatím podle něj není jisté, jednou z možností jsou ale třeba památkově chráněné varhany.

Ceremoniál na Hradě se koná u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, který se slaví 18. dubna. Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj. Do soutěže se každoročně hlásí několik desítek měst, některá i poté, co už titul získala. Ve finále letos byly ještě Brtnice, Boskovice, Frýdlant, Jičín, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Klatovy, Kutná Hora, Letohrad, Litoměřice, Luhačovice, Městská část Praha 1 a Šternberk. Finalisté dostávají 100.000 korun od ministerstva kultury, dvě města z užšího finále, letos Jičín a Litoměřice, ještě 100.000 korun od ministerstva pro místní rozvoj. Jičín byl v úzkém finále, a tedy těsně před vítězstvím, už loni.

Město Příbor má městskou památkovou rezervaci od roku 1989. Byť její rozloha 8,5 hektaru patří k těm menším, na jejím území je 55 památek, ve městě pak celkem 64 a dalších 12 objektů je k prohlášení za památku navrženo.

K nejvýznamnějším akcím v oblasti péče o památky patří obnova piaristického kláštera a vloni dokončená revitalizace přilehlých zahrad. Celkem tyto opravy trvaly deset let, řekl Majer ČTK. Loni město do revitalizace zahrad investovalo 23 milionů korun, k tomu dostalo dotaci přes osm milionů korun z operačního programu Moravskoslezsko, upřesnil.

Z ministerského programu čerpal Příbor loni na jiné akce 440.000 korun. Řádově desítkami tisíc korun město přispívá ze svého památkového fondu i jiným vlastníkům památek. Na obnovu památek dal loni Příbor přes deset procent svého rozpočtu.

V ČR je na 40.000 nemovitých památek a po čtyřech desítkách rezervací a zón. Ve zmíněném programu se od roku 1993 rozdělilo ze státního rozpočtu přibližně 4,5 miliardy korun a opraveno za ně bylo téměř 15.000 památek.

Peníze v programu několik let podle pořádajícího sdružení chyběly, loni a letos se trend začal obracet. Zatímco v 90. letech v programu ročně bylo většinou přes 300 milionů korun, od roku 2008 částky klesaly a v roce 2013 v něm bylo jen 100 milionů korun, v dalších dvou letech po 140 milionech. Letos je to 170 milionů a MK podle vyjádření na svém webu počítá s tím, že případně rozdělí ještě 27 milionů korun.

 

Zahrady piaristického kláštera

 

Vizitka města Příboru:

- Město leží v Moravskoslezském kraji asi 25 kilometrů jižně od Ostravy v nadmořské výšce 278 metrů. Leží v předhůří Beskyd na mírně zvlněném terénu na obou březích řeky Lubiny. Příbor má dnes zhruba 8500 obyvatel, přibližně o tisícovku méně, než před rokem 1989.

- Příbor je známý zejména jako rodné město zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který zde ale strávil jen první tři roky života. Po druhé světové válce také ve zdejší pobočce kopřivnické automobilky Tatra vznikaly osobní vozy této značky. Vyráběly se zde modely Tatra 603, 601 a 700, výroba skončila v roce 1997.

- Město bylo založeno pravděpodobně ve 13. století hrabětem Frankem z Hückeswagenu, první písemná zmínka pochází z roku 1251 z listiny vydané markrabětem Přemyslem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. Příbor vznikl na staré obchodní stezce zvané Polská cesta, brzy se stal jedním z center kraje.

- Začátkem 14. století se Příbor stal majetkem olomouckého biskupství, které jej ale často dávalo do zástavy. Zástavní majitelé se často střídali, mezi ty známější patřili králové Zikmund Lucemburský a Jiří z Poděbrad. Do začátku 17. století se město bouřlivě rozvíjelo, kvetla řemesla i obchod. Zlom přinesla třicetiletá válka, po které už město nikdy nedosáhlo původního významu.

- Historie Příboru je spojená také se vzděláváním, první zmínka o zdejší škole (již navštěvoval i svatý Jan Sarkander) pochází z roku 1541. Výrazným impulsem bylo založení piaristické koleje a gymnázia v roce 1694, které fungovaly do josefínských reforem. Na ně navázala hlavní škola (ponechaná ve správě piaristů), v roce 1875 byl v Příboru založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě.

- V polovině 19. století se v Příboru začal rozvíjet průmysl, v porovnání s okolím ale město stagnovalo. Krátce zde fungoval cukrovar, později vznikla soukenická továrna a několik dalších technických podniků. V roce 1938 byl Příbor připojen k Německu, přestože bylo město vždy převážně české (sčítání lidu z roku 1930 uvádělo pro Příbor s nedalekou Kopřivnicí 77,9 procenta českého obyvatelstva).

- Současný ráz dala městu barokní přestavba po třicetileté válce. Po roce 1989, kdy bylo centrum města vyhlášeno památkovou rezervací, se v Příboru s velkou péčí věnovali obnově kulturního dědictví, barokního, renesančního nebo ještě staršího. K významným památkám patří vedle citlivě zrenovovaného náměstí piaristická kolej, kostely sv. Valentina, sv. Kříže či hřbitovní kostel sv. Františka Serafínského. Dominantou města je farní kostel Narození Panny Marie.

- Centrem Příboru je náměstí Sigmunda Freuda, které na třech stranách ohraničují řady domů s podloubím. Uprostřed náměstí je sousoší Panny Marie s Jezulátkem z roku 1713 a také sochy sv. Rocha a sv. Floriána. Pozornost zasluhují i novější stavby, například funkcionalistická radnice na náměstí z let 1936 až 1938 nebo budova Masarykova gymnázia se sochami Františka Úprky ze začátku 20. století. Přístupný je i rodný dům Sigmunda Freuda.

 

Zdroj: www.ceskenoviny.cz