Do obory v Hukvaldech se vrátila socha lišky Bystroušky

Na osiřelé bludné balvany v hukvaldské oboře se vrátila dlouholetá obyvatelka. Liška Bystrouška tam chyběla od loňského května, kdy ji ukradl neznámý zloděj. Návštěvníci obory však od pátku znovu můžou hladit sochu lišky po packách, čumáku i ocásku. Výroba repliky zabrala několik měsíců.
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/hukvaldy-socha-liska-bystrouska-20160408-n4w2.html

 

Biskupství ostravsko-opavské, kterému obora patří, ihned po krádeži rozhodlo, že se liška Bystrouška do obory vrátí. „U příbuzných autora památníku akademického sochaře Karla Vávry, který jej vytvořil v roce 1962, se našel jen sádrový odlitek pamětní desky. Jediným podkladem pro obnovu lišky Bystroušky byly fotografie, které se podařilo sesbírat od místních obyvatel a dalších fotografů," uvedl mluvčí biskupství Pavel Siuda.

 

Biskupství svěřilo přípravu modelu k výrobě nové bronzové sochy akademickému sochaři Adamu Krhánkovi z kuřimské firmy, která se specializuje na moderní 3D technologie. „K přípravě modelu v počítači jsem měl k dispozici třicet snímků z různých pohledů. Přímo v hukvaldské oboře jsme si naskenovali kámen, na kterém liška stála. V počítači pak z těchto podkladů vznikl 3D model," přiblížil přípravu na počítačovou sochařinu Adam Krhánek. Model budoucího díla pak pomohla připravit 3D tiskárna. Pak přišla na řadu klasická sochařina s plastelínou.

 

Věrně zachytit výraz lišky Bystroušky bylo náročné. Málokdo si nafotil sochu v oboře ze všech možných stran a úhlů. Návštěvníci obory se nejvíce zaměřovali na čenich a ocas zvířete, který z pověrčivosti vyhladili do zlatavé barvy. Ke konzultacím rodícího se díla, které nahradilo ukradenou sochu z roku 1962, přizvalo biskupství architekta Marka Štěpána, který pochází z Frýdku-Místku. „Původní socha měla takový roztomilý pohled, kdy si liška čapne na šutr a odpočívá. K tomuto výrazu by to mělo dojít," radil například architekt Marek Štěpán kybersochaři.

 

Po měsících konzultací byla schválena konečná podoba lišky Bystroušky, která posloužila k výrobě sádrového odlitku. Lišky ze sádry se stala podkladem pro slévárnu, která vyrobila bronzovou sochu. Slévači z ateliéru uměleckého lití kovu odlili novou sochu lišky Bystroušky i pamětní desku na konci února ve své dílně ve Veverských Knínicích. Hrubý odlitek čekaly ještě povrchové úpravy a patinování, čímž autoři docílili věrnou podobu lišky.

 

Liška Bystrouška Hukvaldy

 

„K Hukvaldům a oboře neodmyslitelně patří. Doufám, že tato nová liška Bystrouška bude nadále svědomitě plnit tajná přání návštěvníků obory a Hukvald vůbec," poznamenal starosta Hukvald Luděk Bujnošek.

 

Páteční slavnostní odhalení si nenechaly ujít asi dvě stovky lidí. Nechyběly fanfáry trubačů na lesní rohy a vystoupení dětí z místní základní školy. Biskupství nechalo upravit také okolí památníku, aby bylo lépe přístupné turistům. Terénní úpravy za 214 tisíc korun hradila církev z vlastních zdrojů. „Náklady spojené s výrobou nové sochy ve výši 250 tisíc korun budou hrazeny z pojištění," informoval Pavel Siuda, podle kterého je místo lépe zabezpečené, aby se loňská květnová krádež neopakovala. Dosud se nenašel pachatel ani liška.

 

Zdroj: www.denik.cz
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/hukvaldy-socha-liska-bystrouska-20160408-n4w2.html

Technické služby města Příbora - HARMONOGRAM SVOZU OBJEMNÉHO ODPADU

Technické služby města Příbora logo 

 

HARMONOGRAM SVOZU OBJEMNÉHO ODPADU

 

JARO - duben 2016

DATUM

STANOVIŠTĚ PRO KONTEJNERY

   

5. dubna 2016

úterý

Jiráskova x Šafaříkova

Švermova x Dukelská

Šmeralova x Gagarinova

6. dubna 2016

středa

Okružní u separačních nádob

Kpt. Jaroše x Fučíkova

Jičínská x sídliště

7. dubna 2016

čtvrtek

Lidická - u Kulturního domu

Masarykova x Hřbitovní

B. Buzka x Místecká směrem (pod železářstvím)

8. dubna 2016

pátek

(odvoz v po 11. 4.)

9. května x brána bývalé TATRY

9. května x Osvobození

B. Němcové x Hluboká 

12. dubna 2016

úterý

Na Valše u kurtů

Na Hrázi

Štramberská x Bezručova

13. dubna 2016

středa

Pod Haškovcem

Větřkovská x Sušilova  

Vrchlického x Za Vodou

14. dubna 2016

čtvrtek

Wolkerova x u trati

 Komenského pod letadlem

J. V. Choráze za obchodem

15. dubna 2016

pátek

(odvoz v po 18. 4.)

Hájov u restaurace

Prchalov u obchodu

Paseky u Jurečků

19. dubna 2016

úterý

Stojanova x Smetanova

Smetanova x K. H. Máchy

O. Helmy

20. dubna 2016

středa

Vrchlického u hřiště

Plynová sonda u kotelny na Myslbekově ulici

Myslbekova x U Čecha

 

Kontejner bude přistaven vždy v uvedený den v dopoledních hodinách (odvezen bude následující den v dopoledních hodinách).

 

Do kontejneru patří odpad velkých rozměrů: starý nábytek (dřevěný, čalouněný, plastový), matrace, peřiny, zrcadla, sanitární keramika, podlahové krytiny - linolea, koberce apod.

 

Kontaktní osoba TS Příbor: Mgr. Pavlína Nývltová, tel.: 731 674 984

 

Odkaz na stránky a knntakty Technických služeb najdete zde.

Silniční nedodělky zdržují řidiče. Stavby brzdí povolení i výkupy pozemků

Přes jednu miliardu korun si vyžádá napojení obchvatu Příbora až k průmyslové zóně Mošnov. Stavba začne letos a skončí v roce 2019. I u dalších silničních nedodělků v kraji si řidiči budou muset ještě počkat.

 

Napojení obchvatu Příbora na silnici I/58 až po mošnovskou průmyslovou zónu, poslední etapa výstavby Místecké ulice v Ostravě nebo dokončení úseku silnice I/48 v Rychalticích. Všechny tyto cesty měly být podle původních stavebních plánů už hotové a v provozu. Místo toho řidiče trápí nesmyslně zúžené úseky a někde dokonce silnice chybí úplně.

 

Zajímá vás dění v krajích?

 

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Cesta ústící do pole. Tak to nyní vypadá u nedokončeného napojení obchvatu Příbora. Přitom silnice, která by kopírovala hranici průmyslové zóny a odvedla by kamiony z obcí Mošnov a Skotnice, měla být postavena už zároveň s místním závodem Hyundai v Nošovicích.

„Výstavbu komplikovaly výkupy pozemků. Nyní je však úsek I/58 – Skotnice připraven ke stavbě. Jsou už vydána všechna povolení, takže se začne stavět ještě letos,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Cesta by pak řidičům měla začít sloužit v roce 2019. „Nyní plánujeme výběrové řízení na zhotovitele. Akce si vyžádá skoro 1,1 miliardy korun. Aktuálně se také zpracovává dokumentace na mošnovský obchvat, který se stavbou souvisí,“ uvedl náměstek hejtmana Daniel Havlík.

Na stavbu několik let čekají i lidé v Příboře. „Novou cestu vítáme, protože odkloní dopravu a ulehčí tak městu. Teď nás čeká přípravný rok, kdy začnou jen drobné úpravy, hlavní stavební práce by se měly uskutečnit v roce 2017,“ řekl starosta Příbora Bohuslav Majer.

 

Průtahy kvůli hluku

 

V Ostravě zase řidiči čekají na poslední etapu oprav Místecké ulice, a to mezi ulicemi 28. října a Českobratrskou. Zúžený úsek silnice řidiče brzdí a komplikuje dopravu v centru. Vázne ovšem vystavení povolení. „V roce 2010 jsme nebyli schopni dodržet zákonem stanovené limity pro ochranu lidí v přilehlých domech před venkovním hlukem. V roce 2014 jsme záměr pro stavbu aktualizovali. Teď čekáme na metodiku ministerstva životního prostředí,“ vysvětlil Neusar.

Pokud budou limity hluku schváleny, stavbu stejně oddálí ještě výkupy okolních pozemků. „Od nich se bude odvíjet i termín prací. Ty by mohly začít nejdříve v roce 2018. Jinak nás čeká ještě majetkoprávní příprava a stavební povolení. Odhad stavebních nákladů se pohybuje okolo 333 milionů korun,“ přiblížil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

Vůči výstavbě má ale výhrady ostravský radní Lukáš Semerák. „Původní projekt ŘSD a města byl velmi necitlivý vůči místní škole i obyvatelům domu v Senovážné ulici. Vím, že ŘSD teď pracuje na alternativě s takzvaným tichým betonem, aby se silnice vešla do hygienických norem. Stavba ale není vhodně navržena a chci o ní ještě jednat, zda by třeba cesta nešla v tomto úseku zahloubit pro tranzitní dopravu.“

 

Město Příbor Moravskoslezský kraj

 

V Rychalticích se stále čeká

 

Zúžený, zhruba dvě stě metrů dlouhý úsek trápí řidiče i na silnici I/48 v Rychalticích. Kvůli výkupu pozemků je tady provoz sveden do jednoho jízdního pruhu. Už při dokončení stavby se mluvilo o tom, že do roka bude omezení odstraněno. To se ovšem zatím nerýsuje.

„Nejdříve se čekalo na dlouhá soudní řízení. Ta už skončila a pozemky jsou ve vlastnictví státu,“ popsal Neusar.

Mezitím ovšem byla vydána novela zákona o vlivu staveb na životní prostředí. „Čekáme na stanovisko ministerstva životního prostředí, zda stavbu nechá dokončit, nebo bude řešit celý projekt přes posuzování EIA,“ uvedl za Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Ministerstvo životního prostředí ale čeká na vyjádření Evropské komise. „Usilujeme o to, aby nebylo nutné opakovat celý proces EIA u všech projektů,“ řekla mluvčí Petra Roubíčková. Letos však úsek dokončen určitě nebude. „Nelze ani odhadnout, kdy to bude možné,“ uzavřel náměstek Daniel Havlík.

Zdroj: www.idnes.cz

Tomáš Tomeček: Letos to bylo hodně těžké

S navigátorem Ladislavem Lálou letos dojel na Tatře 815 DAKAR 2T0R45 na druhém místě v kategorii kamionů na Rallye Africa Eco Race, která se jede v místech, kudy se kdysi jel původní závod Rallye Paříž – Dakar.

 

Letošní ročník byl pro něj náročnější než jiné, neboť po skončení závodu se po ose vracel pro poškozený doprovodný vůz. Před několika dny uspořádal besedu o rallye a trochu času věnoval i Novojičínskému deníku. O rallye i o sobě hovoří příborský jezdec rallye Tomáš Tomeček.

 

Co děláte, když zrovna nezávodíte?

Jsem mechanikem, manažerem, dělám mnoho dalších věcí.

 

Takže všechno se to točí kolem toho závodu…

Ano. Teď jsem třeba vytáhnul motor, budu shánět kolegy, ať se na to společně podíváme a zhodnotíme, jestli to půjde opravit. Auta jsem měl dát do depozitu. Řeším cash flow, faktury píši partnerům, vyrábíme pro ně DVD, na kterém budou videa a fotky. Taky budu muset poslat nějaké děkovné dopisy. Chci ještě nechat udělat nějaký návrh plakátu.

 

Na partnery jsem se chtěl zeptat. To je musíte každý rok nově shánět?

Vždycky se musím objednat, říct, že jsem Tomeček, že bych rád projednal další sezónu. Někdy se domluvíme na podpoře na samotnou akci, jako byla třeba Africa Eco Race 2016, někdy jsem na roční podpoře. Teď se snažím udat balečka (pozn. red. myšleno vozidlo „balai", což v překladu z francouzštiny znamená koště – tato vozidla v podstatě zajišťují úklid tratě po etapě, pomáhají odklízet vozidla, která zůstala na trati, a podobně), které máme.

Jsem v kontaktu s Italy, poslal jsem několik nabídek na nějaké další akce, odkud se ozvali, že by potřebovali balečka, čekám na jejich reakci. Musím být pořád na mailu, v montérkách, takže vlastně nějak zajišťuji běh celého týmu.

 

Takže žádné odpočívání. A jezdíte 
i nějaké další akce?

Loni a předloni jsem byl v květnu na Rallye faraonů. Jezdil jsem s bílým balečkem a dělal jsem sběrače. Za to nám pořadatelé platí, zatímco, když jedu jako závodník, tak musím platit já – startovné. Když si nás najmou, je to výhodné, navíc ta balečka 
v Evropě moc nejsou.

 

Rally Africa Eco Race se odehrává na přelomu dvou roků. Napadlo mě, jestli nějak slavíte příchod nového roku na závodech.

Máme kvalitní dobrou večeři. Většinou biftek a velký pečený brambor, pečivo a saláty. K tomu přípitek se šampusem a na Nový rok si všichni popřejeme. Je to taková mezinárodní oslava.

 

Co na to říkají doma, že s nimi vlastně už dlouho neslavíte příchod nového roku?

Děti si za tu dobu zvykly. Já jsem vlastně od roku dva tisíce nebyl na Silvestra doma, což je šestnáct let.

 

Takže jim to ani nepřijde…

No, asi jim to nepřijde. A to mám čtyři děti. Teď mě napadla taková zajímavost, že do doby, než se nám narodilo první dítě, jsem jezdil s šestsettřináctkou. Ve chvíli, když se nám narodilo to první dítě, nastal problém, kam v té šestsettřináctce složit kočárek. Jezdil jsem na plyn, takže jsem tam měl navíc plynovou nádobu. Tak jsem tu šestsettřináctku ihned zrušil.

 

Jako, že jste se jí zbavil?

Ne, mám ji doteď. Je pod plachtou. Shodou okolností, loni se brali naši kamarádi, tak jsem ji zprovoznil, i když ona byla pořad pojízdná. Jeli jsme na tu svatbu na Ostravici a vezl jsem ty naše čtyři děti. Byly unešené z toho, jak je to krásný a luxusní vůz.

Já jinak jezdím v různých gazících, kde je kravál a pořádně to netopí. Ty děti to neznaly a nikdy se tou šestsettřináctkou nesvezly.

 

Je některý ze závodů, které jste absolvoval, takový, že jste si po něm řekl, ten byl nejlepší?

To já nějak neřeším. Akorát si uvědomuji, že letos to bylo hodně těžké, protože jsem jel do Dakaru a ještě zpět po ose. A taky si hodně uvědomuji a vážím toho, že letos je to třicet let od první účasti Tater na rallye. To je velký počin fabriky.

 

Vy jste velký tatrovácký patirot…

Jistě. Protože co jiného tady máme? Máme tady Volkswagen, což má být Škoda, máme tady „český" vůz Hundayi… Zažil jsem Tatru, když ji měli Američané, zažil jsem Tatru indickou a teď zažívám Tatru, kterou vlastní dva naši podnikatelé, které znám a kteří mě dokonce podporují. Takže nejen proto jsem rád.

Protože Kopřivnice, to byla Tatra. Když si člověk zajde na hřbitov, tak tam je polovina hrobů tatrováků. Chodíte po obchodech a všude potkáváte důchodce z Tatry. A vypadá to, že ti pánové, kteří jsou tady teď, to myslí s Tatrou vážně. Dávají práci lidem, chtějí, aby to fungovalo, což je moc dobře.

 

Tomáš Tomeček Příbor
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/ostatni_region/tomas-tomecek-letos-to-bylo-hodne-tezke-20160227.html

 

Úspěšně zvládl projet celou trať Rallye Africa Eco Race 2016 a poté, co si převzal cenu za 2. místo v pořadí kategorie kamionů, se Tomáš Tomeček po ose vydal na zpáteční cestu.

Zatímco většina účastníků už pomýšlela na to, jak je přivítají doma, příborský jezdec Tomáš Tomeček měl hlavu plnou starostí, jak dostat zpátky do České republiky doprovodné vozidlo, které skončilo kvůli poruše už ve 2. etapě závodu. To stálo v Maroku v Zagoře.

„Čtrnáct dnů jsme se po závodu vraceli zpátky. Jeli jsme s balečkem. Vyjeli jsme z přístavu z Dakaru do Saint-Louis, kde jsme přenocovali a další den jsme vjeli do Mauretánie," vyprávěl při nedávné besedě v Příboře v restauraci U Čápa Tomáš Tomeček.

Jeho společník Petr Foltýn fotil za jízdy, ale na hranicích při vjezdu do Mauretánie a při výjezdu z této země to raději nezkoušel. „Báli jsme se na mauretánských hranicích fotit, aby nás nezavřeli," vysvětlil Tomáš Tomeček.

Ze senegalského Dakaru jeli Tomáš Tomeček s Petrem Foltýnem úplně sami. Před sebou měli necelé tři tisíce kilometrů do Zagory v Maroku. „Mysleli jsme si, že ta naše čtyřkolka bude rozkradená, že už nebude. Přijeli jsme tam a ona stála uprostřed hlavní ulice, jako by třeba stála v Kopřivnici na náměstí. Nic jí nebylo.

Auto stálo u servisu na Toyoty a Land Rovery a ten servis to auto hlídal. „Z toho auta se fakt nic neztratilo," poznamenal Tomáš Tomeček.

Tatrováci měli v plánu přemístit korbu z podvozku porouchaného auta na podvozek balečka, porouchané auto za něj napojit na tyč a takto se přesunout do přístavu Nador v Maroku. „Ti kluci ze servisu sehnali jeřáb, zvedli korbu, která měla asi čtyři tuny. My jsme s podvozkem vyjeli. Bál jsem se, abychom vidlemi toho nakladače neudělali do střechy díru, taky se to různě křivilo, ale nakonec se to podařilo.

Složili jsme korbu na šestikolku, dali jsme podvozek toho doprovodného auta na tyč, zapojili za šestikolku a mohli jsme vyrazit. Ještě nám manželka majitele servisu nabídla v míse kuře a pod tím byly hranolky a dali nám balenou vodu. My jsme tam nechali slivovici, kterou hned schovávali, protože tam to nesmí být," pokračoval Tomáš Tomeček.

Cesta do téměř devět set kilometrů vzdáleného Nadoru nebyla jednoduchá. „Ta tyč má asi dva metry, takže jsem skoro nic před sebou neviděl, jenom jsem sledoval bílou čáru na silnici, pokud tam teda nějaká byla. Petr mi hlásil třeba: teď bude levá, připrav se. Bylo to blbé, nemohl jsem ničím svítit, svítil jsem jen parkovačkami, nedalo se vyjíždět.

Šlo to jenom kousek, abych vůbec viděl, co je před námi. Tak jsme jeli. Zvládli jsme to a dokonce se nám nepodařilo rozbít ani čelní sklo od kamenů, které lítaly," líčil zpáteční cestu příborský závodník.

V přístavu v Nadoru čekali čtyři dny na loď a tak chodili po obchodech a tržnicích, kde prý se kšeftuje snad se vším. Tomáš Tomeček promítal na plátno hromady bot, obrovské kupy rajčat, pomerančů, lilku, brambor, květáků, mandarinek a dalšího ovoce a zeleniny.

„To je zelinářský trh a z toho mi spadla brad, když člověk vidí to množství a hlavně tu velikost. Nevím jestli to tam stříkají DDT nebo čím," komentoval Tomáš Tomeček se smíchem fotografie. „A všechno tam je za pakatel. Nevím, kolik tam stojí zelenina, ale za našich pět korun se tam dá pořídit velký chleba," podotknul.

Tak jako u nás jezdí vlaky, tak v Africe u průplavu jezdí lodě. Je tam na ně jízdní řád. „Naše loď přijela, naložili jsme a odpluli. Nejhorší pro nás byl příjezd. Z Afriky jsme odjížděli, když tam bylo jednadvacet stupňů, v Rozvadově sněžilo a bylo mínus patnáct," připomněl Tomáš Tomeček s tím, že kromě asi 3700 kilometrů, které ujeli po Africe, měli v tu chvíli ještě další asi dva tisíce kilometrů po Evropě.

 

„Ale toto byla ta nejlevnější varianta. Jet po ose. Kdybychom to nechali přepravit, tak se nedoplatíme," uzavřel Tomáš Tomeček.

 

Zdroj: www.denik.cz


Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/ostatni_region/tomas-tomecek-letos-to-bylo-hodne-tezke-20160227.html

Nová liška Bystrouška si zkusila, jak se sedí na balvanu

Kybersochař Adam Krhánek, který vyrábí pro biskupství ostravsko-opavské kopii ukradené lišky Bystroušky, má již hotový sádrový model. Na začátku března nechá sochu odlít do bronzu. Poprvé vyzkoušel, jak se bude nové lišce sedět na bludném balvanu v hukvaldské oboře, ze kterého ji zloději loni ukradli.

 

Adam Krhánek pracoval na soše čtyři měsíce. Práce to byla komplikovaná hlavně proto, že se nedochovala forma ani model, dokonce úplně chyběly fotografie zadní strany sochy. Proto modeloval hlavně v počítači.

Kopie bez předlohy? Práce pro kybersochaře 

„Každý se fotil s liškou zepředu, pohled na zadní stranu prakticky nebyl. Udělali jsme ji tak, jak asi mohla vypadat,“ líčil sochař. Podstavec, bludný balvan, na kterém liška několik desetiletí seděla, si naskenoval a pak na 3D tiskárně vytvořil model. „Mám ji trošičku pod jiným úhlem, ale to se vyřeší,“ řekl při zkoušce v terénu.

Zloději sochu ukradli loni v květnu. Pravděpodobně šlo o zloděje kovů, policii se je nepodařilo dopadnout. Ve sběrně surovin za ni mohli dostat tisíc pět set korun. Vyrobit novou stálo biskupství 200 tisíc, dalších 250 tisíc investovalo do terénních úprav okolí.

 

Liška Bystrouška nová 2016 jak sedí

 

Liška se vrátí do obory po Velikonocích

„Nechali jsme udělat nový dubový mostek. Lidé, kteří tady budou před liškou postávat, se budou moci opřít o zábradlí. A obnovili jsme kamenný chodník, který navazuje na cestu na hukvaldský hrad,“ informoval oborník Milan Koutný.

Bronzová socha se bude odlévat příští týden. Autorská práva platí jen pro jediný odlitek. Sádrový model se proto bude muset nechat rozbít. „Pro případ, že by se náhodou zase něco stalo, bude socha naskenovaná,“ uvedl vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek.

Tentokrát bude liška zabezpečena proti krádeži. „Jak, to bych raději nerozváděl,“ řekl Kotásek. Na své místo se Bystrouška vrátí po Velikonocích. Je to velká atraktce Hukvald, která přitahuje především milovníky hudby Leoše Janáčka, jenž se tam narodil. Chytrá liška je hrdinkou jeho slavné opery.

Historie hukvaldské lišky Bystroušky

  • Bronzovou sochu nechal udělat k poctě skladatele Leoše Janáčka a premiéře jeho opery Příhody lišky Bystroušky v Hukvaldech spolek lesníků a myslivců. Světoznámý umělec se v Hukvaldech narodil, celý život se tam vracel a čerpal tam inspiraci. 

  • Lesníci lišku objednali u akademického sochaře Karla Vávry. Instalována byla v červnu roku 1959. 

  • Poprvé byla ukradena už za dva měsíce. Novým odlitkem byla nahrazena v roce 1962. V oboře vydržela do května 2015. Zloději ukradli sochu i pamětní desku.

 

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Kopřivnice chce změnit centrum

Město Kopřivnice představilo chystaný projekt, který by měl v příštích letech celkově změnit dosud nevyhovující vzhled centra města. Lidé a příznivci změn ve městě se již mohli s projektem na modernizaci takzvané pěší zóny seznámit.
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/koprivnice-chce-zmenit-centrum-20160214.html


Veřejné projednání plánované revitalizace centra města, které se uskutečnilo ve středu 10. února v prostorách kopřivnické radnice, si nenechalo ujít téměř osm desítek lidí.

Během dvouhodinového projednání vyjádřili občané města převážně pozitivní ohlasy, našlo se ale také několik odpůrců. „Proti revitalizaci centra se vyjádřil jen malý zlomek lidí," potvrdila mluvčí kopřivnické radnice Jana Hromočuková.

Lidé na setkání s vedením města a autorským týmem pod vedením architekta Kamila Mrvy vyjádřili nejrůznější názory a přání. Dotazy se týkaly například brány, která by měla v nově vybudovaném centru vyrůst, parkovacích možností nebo hlavní pěší zóny.

Navržená brána z bílého betonu, která by v létě ochránila před deštěm i sluncem, nebo při venkovních koncertech vytvořila jakési pódium, je centrálním bodem celého návrhu. Lidé se, mimo jiné, zajímali také o to, zda musí dojít ke zrušení kašny na náměstí a jestli nebude docházet ke kolizi cyklistů s chodci.

Ještě do příštího pátku 19. února mohou lidé napsat připomínky a další poznatky k projektu vedoucímu oddělení rozvoje území Milanu Šmídovi nebo odevzdat na radnici připomínkové listy. „Lidé si uvědomují, že je nutné centrum zrekonstruovat. Vypadá to, že jsme široko daleko, nebo dokonce jediné město v České republice, které nemá dosud zrekonstruované náměstí," poznamenala mluvčí města.

 

Kopřivnice nové náměstí změna 2016

 

Chtějí začít letos, ale …?

S prvními pracemi by město chtělo začít co nejdříve, ale vše bude záležet na projektu, o dalším postupu budou jednat a rozhodovat také radní a zastupitelé města.

„V letošním roce chceme mít hotovou projektovou dokumentaci a stavební povolení, nejlépe do konce letních prázdnin. Poté musíme zvážit, zda začneme ještě v letošním roce nebo až po zimě, tedy nejdříve v březnu příštího roku," vysvětlil vedoucí oddělení rozvoje území Milan Šmíd s tím, že finančními prostředky na zahájení projektu v rozpočtu disponují.

Projekt Revitalizace centra města Kopřivnice počítá se čtyřmi etapami, které by měly v nejbližších letech výrazně změnit střed města, kde současně chybí prostor pro shromažďování, stejně tak jako místa pro relaxaci a odpočinek.

Lidé a příznivci změn ve městě se mohli s chystaným projektem seznámit také díky expozici ve vestibulu kopřivnické radnice.

Na dvanácti výstavních panelech si mohou lidé stále prohlédnout půdorysy, vizualizace s popisky a legendami i návrh nového mobiliáře. Výstava bude díky velkému zájmu veřejnosti přístupná ještě přibližně měsíc. K nahlédnutí láká rovněž digitální podoba vybraných půdorysů na webových stránkách města.

 

Zdroj: www.denik.cz a MÚ Kopřivnice


Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/koprivnice-chce-zmenit-centrum-20160214.html