Emergentní psychiatrie

BROWN, Tom, M. - PULLEN, Ian, M. - SCOTT, Allen,I.,F.

Emergentní psychiatrie

Učebnice pro "krizová centra", dílo významných britských psychiatrů.

Obsah:

PŘEDMLUVA PŘEKLADATELE

ÚVOD

JAK UŽÍVAT TUTO KNIHU

1. URGENTNÍ PŘÍPADY AVIZOVANÉ TELEFONEM
Základní informace o daném případu
Okamžitá rozhodnutí
Důvěrná sdělení
Telefonáty pacientů či příbuzných

2. ZHODNOCENÍ PŘÍPADU I: CO UČINIT PŘED SPATŘENÍM PACIENTA
Odběr dat
Aranžmá setkání
Hlavní nesnáze

3. ZHODNOCENÍ PŘÍPADU II: ANAMNÉZA A VYŠETŘENÍ V URGENTNÍM PŘÍPADĚ
Jak zahájit rozhovor
Na co se ptát
Vyšetření duševního stavu
Tělesné vyšetření
Co nesmíte nikdy opominout

4. PÉČE 1: PRINCIPY ZACHÁZENÍ S URGENTNÍM PŘÍPADEM
Základní dotazy
Ostatní zdroje informací
Soupis problémů
Využívání ostatních institucí
Zhodnocení naléhavosti léčby a indikace k přijetí
Urgentní léčba
Zajištění návazné péče
Sdělování výsledků vyšetření
Zacházení s obecnými potížemi
Deprese
Akutní psychóza
Úzkost

5.PÉČE 2: URGENTNÍ PŘÍJEM
Volba příslušného oddělení
Vztahy se středním zdravotnickým personálem
Úvodní plán péče
Poruchy chování

6. ÚMYSLNÉ SEBEPOŠKOZENÍ A SEBEVRAŽEDNÉ JEDNANÍ
Zhodnocení sebepoškození
Péče
Pacient vyhrožující sebepoškozením

7. PROBLÉMOVÍ PIJÁCI
Zhodnocení případu
Péče
Vážné komplikace vyžadující promptní zásah

8. PROBLÉMY SE ZNEUŽÍVÁNÍM DROG
Vyšetření
Specifické komplikace zneužívání drog
Toxické psychózy
Jak zacházet s toxikomanií
Psychiatrické komplikace infekce HIV

9. NÁSILÍ A ZACHÁZENÍ S NÍM
Vytipování potenciálního útočníka
Příprava rozhovoru
Nonkonfrontační přístup
Zacházení s násilím
Hrozba násilím
Výčet bezpečnostních opatření

10. 0BTÍŽNÝ PACIENT
Stuporamutismus
Amentní stavy
"Štamgasti"
Bezdomovci
Osobnostní poruchy
Problémy týmu při jednání s obtížnými pacienty

11. 0BĚTI NÁSILÍ A KATASTROF
Posttraumatická stresová porucha (P.S.P.)
Znásilnění
Jiné oběti násilí
Týrání partnerů
Týrání starších lidí

12. URGENTNÍ PSYCHIATRICKÉ PŘÍPADY NA POHOTOVOSTNÍM ODDĚLENÍ
Problémy, jimž psychiatr čelí na pohotovosti
Rozhodování
Všeobecné klinické problémy

13. PSYCHIATRICKÝ URGENTNÍ ZÁSAH NA ODDĚLENÍ VŠEOBECNÉ NEMOCNICE
Psychiatrický screening pacientů přijatých do všeobecné nemocnice
Principy vyšetření
Nejběžnější urgentní zásahy na všeobecném oddělení
Akutní stavy zmatenosti
Pacient s nevysvětlitelnými tělesnými potížemi
Puerperální poruchy
Problémy spojené s AIDS
Nespolupracující pacient
Drogová interakce
Umírající pacient a reakce na velké životní ztráty

14. URGENTNÍ ZASAH V GERONTOPSYCHIATRII
Zhodnocení případu (viz kap.3)
Akutní stavy zmatenosti ve stáří
Demence

15. PSYCHIATRICKÝ URGENTNÍ ZÁSAH V PRIMÁRNÍ PÉČI
Epidemiologie
Urgentní psychiatrické případy v ordinaci všeobecného lékaře
Vyšetření všeobecným lékařem
Psychiatr zasahuje v pacientově obydlí

16. VOLÁ VÁS POLlCIE
Důvody žádosti o vyšetření
Zhodnocení
Péče
Vztahy s místními orgány

17. KRIZOVÁ INTERVENCE
Teorie
Jak začít rozhovor?
Praktický příklad

18. SUPERVIZE A SUPORT
Kdy telefonovat
Zpětná vazba
Podpora

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA

DODATEK 1. Právní předpisy a postupy související s neodkladnou hospitalizací duševně nemocných v České republice

DODATEK 2. Kazuistiky
Kazuistika 1 -zhodnocení a péče: Depresívní pacient odeslaný domů
Kazuistika 2 -zhodnocení a péče: Přijetí depresívního pacienta
Kazuistika 3 -zhodnocení a péče: Chronický schizofrenik odeslaný domů
Kazuistika 4 -pozorování a péče: Přijetí pacienta s akutní psychózou
Kazuistika 5 -Svévolné sebepoškození
Kazuistika 6 -Hrozba sebepoškozením
Kazuistika 7 -Nerozpoznaná toxická psychóza
Kazuistika 8 -Nebezpečný pacient
Kazuistika 9 -Bezprizorný propuštěný vězeň
Kazuistika 10 -Posttraumatická stresová porucha
Kazuistika 11 -Nezjištěné tělesné onemocnění, projevující se psychickými symptomy
Kazuistika 12 -Návštěva cely na policii
Kazuistika 13 -Demence se sociální problematikou
Kazuistika 14 -Akutní stav zmatenosti

DODATEK 3.
Vzor zprávy všeobecnému lékaři

DODATEK 4. Vedlejší účinky psychotropních látek v urgentní psychiatrii
Neuroleptika
Akathisie
Akutní dystonie
Pseudoparkinsonismus
Náhlá zmatenost (atropinová psychóza)
Neuroleptický maligní syndrom
Toxicita lithia
Komplikace u pacientů léčených inhibitory MAO

DODATEK 5. Rady pro HIV pozitivní pacienty

REJSTŘÍK

VYMĚTAL, Jan

Základy lékařské psychologie

Obsah:

Úvodní poznámka

OBECNÁ ČÁST

1. Úloha lékařské psychologie v dnešní medicíně
1.1. Vymezení oboru
1.2. Psychogenní iatropatogeneze
1.3. Placebo efekt
1.4. Syndrom vyhaslosti

2. Osobnost
2.1. Význam a vymezení psychologie osobnosti
2.2. Psychické obranné mechanismy a překonávání náročných životních situací
2.3. Psychická reaktivita pacienta

3. Motivace člověka
3.1. Základní pojmy teorie motivace
3.2. Třídění lidských potřeb
3.3. Motivace pacientů
3.4. Motivace lékařů
3.5. Motivace volby oboru

4. Rodina a její význam pro jedince
4.1. Funkce rodiny
4.2. Vzájemný vztah rodičů
4.3. Typy a vývoj rodiny
4.4. Rodina a zdraví

5. Vztah pacient - lékař a jejich vzájemná komunikace
5.1. Role lékaře
5.2. Role pacienta
5.3. Vztah lékař - pacíent
5.4. Komunikace a spolupráce pacienta s lékařem
5.5. Balintovské supervizni skupiny

SPECIÁLNÍ ČÁST

6. Psychologický přístup k nemocnému a důležitým osobám z jeho života
6.1. Vymezení základních pojmů
6.2. Autorita a pravdivost
6.3. Úcta a respekt
6.4. Porozumění

7. Rozhovor lékaře s pacientem
7.1. Rozhovor a otázky
7.2. Typy lékařského rozhovoru a jeho dimenze
7.3. Nedirektivní empatický rozhovor
7.4. Zevrubný explorativní rozhovor

8. Zásady sdělování informací pacientům a jejich rodinám
8.1. Uvedení do problematiky
8.2. Sdělování nepříznivých informací rodičům postižených dětí
8.3. Sdělování nepříznivé informace, která není extrémně závažná
8.4. Sdělování extrémně nepříznivé informace

9. Prvé setkání s dospělým pacientem v ambulantní praxi
9.1. Přijetí pacienta
9.2. Orientační rozhovor
9.3. Vyšetření pacienta
9.4. Informování pacienta
9.5. Rozloučení
9.6. Anamnéza

10. Základní psychologická péče o pacienty vedené ambulantně
10.1. Převážně psychologicky neproblémoví pacienti
10.2. Pacienti psychologicky problematičtí

11. Psychologická péče o hospitalizované pacienty
11.1. Potřeby pacientů v nemocnici
11.2. Psychologická příprava pacienta na zatěžující diagnostická vyšetření základní předoperační a pooperační péče
11.3. Chronická, těžká a nevyléčitelná onemocnění (defekty)

12. Psychologická péče o psychosomaticky nemocné
12.1. Alexithymie a účelovost
12.2. Psychologická problematika nemocných s infarktem myokardu
12.3. Psychologické vedení psychosomaticky nemocných
12.4. Léčebné společenství

13. Bolest a její mírnění psychologickými prostředky
13.1. Vymezení a hlavní charakteristiky bolesti
13.2. Tolerance k bolesti
13.3. Mírnění bolesti psychologickou cestou

14. Úzkost a strach
14.1. Vymezení úzkosti a strachu
14.2. Vývoj úzkosti a strachu
14.3. Dynamika vzniku úzkosti
14.4. Mírnění a odstraňování úzkosti a strachu psychologickou cestou

15. Truchlení a deprese
15.1. Vymezení truchlení a deprese
15.2. Dobrovolně nedobrovolný odchod ze života
15.3. Jednání s depresivním pacientem a léčba deprese psychologickými prostředky

16. Hněv a agresivita
16.1. Vymezení pojmů, hlavní charakteristiky a teorie
16.2. Projevy a příčiny agresivního jednání pacienta a lékaře
16.3. Zvládání agresivity psychologickými prostředky

17. Problematika umírání a smrti
17.1. Pojem smrti
17.2. Pojetí smrti v ontogenezi
17.3. Strach ze smrti
17.4. Psychologická péče o umírající a blízké osoby jejich života
17.5. Psychologická péče o pozůstalé

18. Duševní krize, psychologická první pomoc a intervence v krizi
18.1. Duševní krize
18.2. Psychologická první pomoc
18.3. Intervence v krizi

Literatura

DODATKY

Práva pacienta
Požadavky ke zkoušce z lékařské psychologie
Povinná literatura
Doporučená literatura
Otázky ke zkoušce z lékařské psychologie

FRANKL, Viktor Emanuel

Člověk hledá smysl

Jedna z významných prací z pera zakladatele logoterapie.

Obsah:

1. Zkušenost z koncentračního tábora
2. Základní pojmy logoterapie

VYMĚTAL, Jan

Obecná psychoterapie

Text je doporučen jako učební text 1.lékařské fakulty UK v Praze a postgraduálního vzdělávání v psychoterapii.

Obsah:

O B E C N Á Č Á S T

I. VYMEZENÍ OBORU PSYCHOTERAPIE (J. Vymětal)
1.1. DEFINICE
1.2. PŘEDMĚT
1.3. UPLATNĚNÍ
Souhrn

II. INDIKACE A CÍLE PSYCHOTERAPIE (I. Hanušová)
2.1. INDlKACE PRO PSYCHOTERAPII
2.1.1. Proces rozhodování o indikaci k psychoterapii
2.1.2. Použití psychoterapie
2.2. CÍLE PSYCHOTERAPIE
2.2.1. Hledisko oblasti působení psychoterapie
2.2.2. Hledisko různých forem psychoterapie
2.2.3. Hledisko jednotlivých psychoterapeutických přístupů
Souhrn

III. PSYCHOTERAPEUTICKÁ ZMĚNA A JEJÍ ZJIŠŤOVÁNÍ (K. Hájek)
3 PSYCHOTERAPEUTICKÁ ZMĚNA OSOBNOSTI
3.1.1. Prožívání
3.1.2. Vědění
3.1.3. Jednání 3.1.4. Běžné změny psychiky v každodenním životě
3.1.5. Od psychopatologie k duševnímu zdraví
3.2. ZJIŠŤOVÁNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
3.2.1. Zjišťování procesu změn jako součást psychoterapie
3.2.2. Výzkum procesu psychoterapie
Souhrn

IV. FORMY A PROSTŘEDKY PSYCHOTERAPIE (V. Vavrda)
4.1. FORMY PSYCHOTERAPIE
4.1.1. Formy psychoterapie z hlediska prostředí
4.1.2. Formy psychoterapie z hlediska jejího objektu
4.2. PROSTŘEDKY PSYCHOTERAPIE
4.2.1. Základní vymezení
4.2.2. Rozdělení prostředků psychoterapie
4.2.3. Uspořádání situace v psychoterapii
4.2.4. Rozhovor
4.2.5. Imaginace
4.2.6. Učení
4.2.7. Relaxační postupy
4.2.8. Biofeedback
4.2.9. Sugestivní postupy
4.2.10. Na tělo zaměřené postupy
4.2.11. Expresivní postupy
4.2.12. Psychoterapeutické prostředky při práci s dětmi
Souhrn

V. PSYCHOTERAPEUTICKÝ VZTAH A PSYCHOTERAPEUTICKÝ PROCES (V. Vavrda)
5.1. PSYCHOTERAPEUTICKÝ VZTAH
5.1.1. Vymezení pojmu vztah
5.1.2. Význam meziosobních vztahů v životě člověka
5.1.3. Druhy vztahů
5.1.4. Psychoterapeutický vztah jako druh meziosobního vztahu
5.1.5. Ontogeneze vztahu
5.1.6. Vnitřní a vnější vlivy při vzniku vztahů
5.1.7. Vznik vztahu jako výsledek řetězce výměn
5.1.8. Psychoterapeutický vztah jako informace o světě pacientových vztahů
5.1.9. Terapeutova emoční odezva na pacienta jako zdroj informací
5.1.10. Vzdálenost ve vztahu
5.1.11. Bezpečí ve vztahu
5.1.12. Vztahy z hlediska patologie
5.2. VZTAHOVÉ SYSTÉMY V PSYCHOTERAPEUTICKÉM PROSTORU
5.2.1. Vztahové systémy v rámci psychoterapeutického oddělení
5.2.2. Vztahové systémy v psychoterapeutických skupinách
5.3. PSYCHOTERAPEUTICKÝ PROCES
5.3.1. Vymezení pojmu
5.3.2. Fáze psychoterapeutického procesu
Souhrn

VI. ÚČINNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPIE (I. Hanušová)
6.1. OBECNÉ ÚČINNÉ FAKTORY
6.2. SPECIFICKÉ ÚČINNÉ FAKTORY
6.3. ÚČINNÉ FAKTORY SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPIE
Souhrn

VII. VÝZKUM V PSYCHOTERAPII (J. Vymětal)
7.1. PROČ SE BEZ VÝZKUMU NEOBEJDEME
7.2. ROZDĚLENÍ VÝZKUMŮ
7.3. ZÁKLADNÍ POJMY
7.4. VÝZKUMNÁ STRATEGIE
7.5. VÝZKUMNÝ PROJEKT
7.6. SOUČASNÝ STAV VÝZKUMU PSYCHOTERAPIE
Souhrn

VIII. OBECNÝ MODEL PSYCHOTERAPIE (J. Vymětal)
8.1. HISTORIE A SOUČASNOST PSYCHOTERAPIE
8.2. DIFERENCOVANĚ INTEGRATIVNÍ POJETÍ PSYCHOTERAPIE
8.3. OBECNÝ MODEL PSYCHOTERAPIE
Souhrn

IX. ETIKA A PSYCHOTERAPIE (J. Payne)
9.1. ÚVODEM
9.2. SVĚDOMÍ A VĚDOMÍ MRAVNÍHO ZÁKONA
9.3. MORÁLNÍ PRINCIPY
9.4. POJMY
9.5. INFORMOVANÝ KONSENSUS
9.6. NORMALITA A ZDRAVÍ
9.í. POCIT VINY A VINA SKUTEČNÁ
9.8. VZTAH MEZI "JÁ A TY"
Souhrn

JEDNOTLIVÉ PSYCHOTERAPEUTICKÉ SMĚRY

X. BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE (K. Durecová)
10.1. ZAŘAZENÍ A NÁVAZNOSTI
10.1.1. Vývoj experimentální psychologie
10.1.2. Vývoj v klinické oblasti
10.1.3. Charakteristika behaviorálních terapií
10.2. OBRAZ O ČLOVĚKU
10.3. ETIOPATOGENEZE PORUCH ZDRAVÍ
10.3.1. Modely etiopatogeneze založené na klasickém a observačním podmiňování
10.3.2. Využití modelu operantního podmiňování
10.3.3. Modely etiopatogeneze založené na kognitivních teoriích
10.4. TEORIE TERAPEUTICKÉ ZMĚNY
10.5. TERAPEUTICKÝ VZTAH 164
10.6. CÍLE A INDIKACE BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍ
10.7. METODY TERAPIE
10.7.1. Techniky operantního podmiňování
10.7.2. Expoziční terapie
10.7.3. Techniky zaměřené na změnu úrovně vegetativní aktivace
10.7.4. Metody modelování
1O.8. KAZUISTlKA PACIENTKY S AGORAFOBIÍ

XI. ROGERSOVSKÁ PSYCHOTERAPIE (V. Junková)
11.1. ZAŘAZENÍ A NÁVAZNOSTI
11.2. OBRAZ O ČLOVĚKU V ROGERSOVSKÉ PSYCHOTERAPII
11.3. ETIOPATOGENEZE PORUCH ZDRAVÍ
11.4. TEORIE TERAPEUTICKÉ ZMĚNY
11.4.1. Terapeutický vztah
11.4.1.1.0sobnost terapeuta
11.4.1.2.0sobnost klienta
11.4.2. Terapeutický proces
11.5. INDIKACE A CÍLE TERAPIE
11.6. METODY TERAPIE
11.7. KAZUISTICKÝ PŘÍKLAD

XII. PSYCHOANALYTICKÁ PSYCHOTERAPIE (V.Vavrda)
12.1. MÍSTO A URČENÍ PSYCHOANALYTICKÉ PSYCHOTERAPIE
12.2. OBRAZ O ČLOVĚKU
12.3. ETIOPATOGENEZE PORUCH ZDRAVÍ
12.4. PSYCHOTERAPEUTICKÝ VZTAH
12.4.1. Reálný vztah
12.4.2. Pracovní spojenectví
12.4.3. Přenos a protipřenos
12.5. TEORIE ZMĚNY
12.6. INDIKACE
12.7. PROSTŘEDKY PSYCHOANALYTICKÉ PSYCHOTERAPIE
12.8. KAZUISTICKÝ ZLOMEK

XIII. LOGOTERAPIE A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZA (K.Balcar)
13.1. MÍSTO A URČENÍ LOGOTERAPIE A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZY
13.2. OBRAZ O ČLOVĚKU V EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZE
13.3. NOOGENIE ZDRAVOTNÍCH PORUCH
13.4. POVAHA LÉČEBNÉ ZMĚNY V LOGOTERAPII
13.5. CÍLE A INDIKACE LOGOTERAPIE
13.6. METODY LOGOTERAPIE A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZY
13.6.1. Obecná metodická východiska logoterapie
13.6.2. Zvláštní metody v logoterapii
l3.6.2.1.Přestavba negativních postojů
l3.6.2.2.Dereflexe
13.6.2.3.Paradoxní intence
13.6.2.4.0sobní existenciální analýza
13.7. KAZUISTICKÉ PŘÍKLADY
13.7.1. Paradoxní intence u řidičské fobie
13.7.2. Dereflexe u nozofóbie a poruchy kontaktu
13.7.3. Přepracování osobního postoje v porušeném manželském vztahu
13.8. POVAHA TERAPEUTICKÉHO VZTAHU

XIV. TVAROVÁ TERAPIE (K. Humhal)
14.1. ZAŘAZENÍ A NÁVAZNOSTI
14.1.1. Zakladatelé
14.1.2. Teorie pole
14.2. OBRAZ ČLOVĚKA V TVAROVÉ TERAPII
14.2.1. Pole,organismus,prostředí
14.2.2. Psychický metabolismus
14.2.3. Regulace hranic osobnosti
14.2.4. Organismická seberegulace
14.2.5. Uvědomování
14.2.6. Odpovědnost
14.2.7. Pojem nevědomí v tvarové terapii
14.2.8. Diferenciace pole: polarity versus dichotomie
14.3. ETIOPATOGENEZE PORUCH ZDRAVÍ
14.4. TEORIE TERAPEUTICKÉ ZMĚNY
14.4.1. Podmiňovací způsoby
14.4.2. Vztah "já-ty"
14.4.3. Zodpovědnost
14.4.4. Vědomí "co a jak"
14.4.5. "Zde a nyní"
14.4.6. Staré dluhy, nová síla
14.4.7. Otevřený projev terapeuta
14.4.8. Frustrace a podpora
14.4.9. Paradoxní teorie změny
14.5. INDIKACE A CÍLE TVAROVÉ TERAPIE
14.5.1. Indikace
14.5.2. Cíle tvarové terapie
14.6. METODY TERAPIE
14.6.1. Jak se terapie dělá
14.6.2. Psychoterapeutické postupy
14.6.2.1. Techniky centrující pacienta na problém
l4.6.2.2. Přehrávání role
14.6.2.3. Dramatizace
14.6.2.4. Řízená fantazie
14.6.2.5. Uvolňovací a integrační techniky
14.6.2.6. Techniky integrace
14.6.2.7. Techniky práce s tělem
14.6.3. Dialog
14.7. VZTAH PACIENT-TERAPEUT
14.8. KAZUISTlKA
14.9. ZÁVĚR

XV. SYSTEMICKÁ RODINNÁ TERAPIE (A.Justen-Horsten, přeložil M. Kopal)
15.1. ZAČLENĚNÍ A NÁVAZNOSTI
15.2. ANTROPOLOGICKÝ OBRAZ ČLOVĚKA
15.3. PŘÍČINY PORUCH
15.4. TEORIE ZMĚNY
15.5. INDIKACE TERAPIE A JEJÍ CÍLE
15.6. METODY
15.6.1. Navázání kontaktu
15.6.2. Genogram
15.6.3. Systemické techniky dotazování
15.6.3.1. Kruhové otázky
15.6.3.2. 0tázky zaměřené na budoucnost
15.6.3.3. Hypotetické otázky
15.6.3.4. Zázračná otázka
15.6.3.5. 0tázky vyžadující hodnocení podle škály
15.6.3.6. 0tázky vztahující se ke zhoršení
15.6.4. Reflektující tým

VĚCNÝ REJSTŘÍK
JMENNÝ REJSTŘÍK
LITERATURA
POŽADAVKY K ZÁVĚREČNÉ STÁTNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHOTERAPIE
Povinná literatura
Doporučená literatura
Okruhy otázek k závěrečné státní zkoušce z psychoterapie

VYMĚTAL, Jan

Lékařská psychologie

VYMĚTAL, Jan a kol.

Speciální psychoterapie (úzkost a strach)

Obsah:

ÚVODNÍ POZNÁMKA (J. Vymětal)

OBECNÁ ČÁST

I. POJETÍ ÚZKOSTI A STRACHU V PSYCHOLOGII (J. Vymětal)
1.1. VYMEZENÍ POJMŮ
1.1.1. Etymologické uvedení
1.1.2. Historický pohled
1.1.3. Vymezení úzkosti a strachu
1.2. ÚZKOST A STRACH V PSYCHOLOGII
1.2.1. Experimentální přístup
1.2.2. Vztahový přístup
1.2.3. Faktorově analytický přístup
1.3. INTEGRATIVNÍ POJETÍ ÚZKOSTI A STRACHU V PSYCHOLOGII
1.3.1. Výkladová rovnice lidského chování
1.3.2. Dynamika dějů vyvolávajících u člověka aktuální úzkost a strach
1.3.3. Porozumění úzkosti a strachu
Souhrn

II. ONTOGENEZE ÚZKOSTI A STRACHU (V.Vavrda)
2.1. K POVAZE VÝVOJE ÚZKOSTI
2.1.1. Úvodem
2.1.2. Dva zdroje úzkosti
2.1.3. Vývoj jako zdroj úzkosti
2.1.4. Význam matky a prostředí ve vývoji úzkosti
2.1.5. Obecný vývoj úzkosti
2.2. VÝVOJ ÚZKOSTNÝCH PROŽITKŮ A MECHANISMŮ JEJICH ZVLÁDÁNÍ V DĚTSKÉM VĚKU
2.2.1. Vývoj úzkosti a mechanismů jejího zvládání v raném věku
2.2.2. Úzkosti v předškolním a školním věku
2.3. ÚZKOSTI V OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ A DOSPĚLOSTI
2.3.1. Úzkosti v dospívání
2.3.2. Úzkosti v období dospělosti
2.3.3. Úzkosti v období involuce
Souhrn

III. ÚZKOSTNÉ PORUCHY V KLINICKÉ PRAXI (J. Kocourková)
3.1. NORMAINÍ A PATOIOGICKÁ ÚZKOST
3.2. PSYCHOLOGICKÉ A BIOIOGICKÉ POZADÍ ÚZKOSTI
3.3. ÚZKOSTNÉ PORUCHY
3.3.1. Fobické úzkostné poruchy (F40)
3.3.1.1. Agorafobie(F40.0)
3.3.1.2. Sociální fobie(F40.1)
3.3.1.3. Specifické (izolované) fobie (F40.2)
3.3.2. Jiné úzkostné poruchy (F41)
3.3.2.1. Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost) (F41.0)
3.3.2.2. Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1)
3.3.2.3. Smíšená úzkostně depresivní porucha (F41.2)
3.3.3. Obsedantně kompulzívní porucha (F42)
3.3.4. Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení (F43)
3.3.4.1. Akutní reakce na stres (F43.0)
3.3.4.2. Posttraumatická stresová porucha (F43.1)
3.3.4.3. Poruchy přizpůsobení (F43.2)

3.4. ÚZKOSTNOST JAKO OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKA
3.4.1. Anankastická porucha osobnosti (F60.5)
3.4.2. Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti (F60.6)
3.4.3. Závislá porucha osobnosti (F60.7)
3.5. ÚZKOST VE VZTAHU K OSTATNÍM PORUCHAM
3.6. SPECIFICKÉ ÚZKOSTNÉ PORUCHY VDĚTSKÉM VĚKU
3.6.1. Separační úzkostná porucha v dětství (F93.0)
3.6.2. Fobická úzkostná porucha v dětství (F93.1)
3.6.3. Sociální úzkostná porucha v dětství (F93.2)
Souhrn

PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTI A STRACHU Z POHLEDU JEDNOTLIVÝCH SMĚRŮ A PŘÍSTUPŮ
IV. BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUPY (K. Durecová)
4.1. LÉČBA ÚZKOSTI A STRACHU V BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍCH
4.2. POJETÍ ÚZKOSTI A STRACHU
4.3. MODELY ÚZKOSTI A STRACHU VYCHÁZEJÍCÍ Z TEORIE UČENÍ
4.3.1. Aplikace modelů učení v léčbě fobických poruch
4.3.2. Aplikace modelů učení v léčbě obsedantně kompuIzivníporuchy 118 4.3.3. Aplikace modelů učení v léčbě panícké poruchy
4.3.4. Aplikace modelů učení v léčbě generalizované úzkosti
4.3.5. Aplikace modelů učení v léčbě posttraumatické stresové poruchy 4.3.6. Závěrečné poznámky
4.4. MODELY ÚZKOSTI A STRACHU VYCHÁZEJÍCÍ Z KOGNITIVNÍCH A BEHAVIORÁLNÍCH PŘÍSTUPŮ
4.4.1. Aplikace kognitivně behaviorálních modelů v léčbě fobických poruch
4.4.2. Aplikace kognitivně behaviorálních modelů v léčbě obsedantně kompuIzivní poruchy
4.4.3. Aplikace kognitivně behaviorálních přístupů k léčbě panické poruchy
4.4.4. Aplikace kognitivně behaviorálních přístupů v léčbě generalizované úzkosti
4.4.5. Aplikace kognitivně behaviorálních přístupů v léčbě posttraumatické stresové poruchy
4.4.6. Závěrečné poznámky
Souhrn

V. ROGERSOVSKÝ PŘÍSTUP (J. VymětaI)
5.1. CHARAKTERISTIKA ROGERSOVSKÉ PSYCHOTERAPIE
5.2. VZNIK ÚZKOSTI A STRACHU
5.3. VLASTNÍ LÉČBA
5.3.1. Indikace
5.3.2. Akceptace -bezvýhradné přijetí pacienta
5.3.3. Empatie -porozumění vcítěním
5.3.4. Autenticita -opravdovost, ryzost osobnosti
5.3.5. Sebeexplorace a explikace
5.3.6. Psychoterapeutický proces
5.4. KOMBINACE S JINÝMI POSTUPY
Souhrn

VI. PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTI A STRACHU Z HLEDISKA PSYCHOANALYTICKE PSYCHOTERAPIE (V.Vavrda)
6.1. ÚVODEM
6.1.1. Psychoanalytická psychoterapie z hlediska nosologických kategorií
6.1.2. Základní východiska
6.1.3. Krátký historický přehled
6.2. RANÉ FORMY ÚZKOSTI
6.2.1. Anihilační úzkost
6.2.2. Úzkost z diferenciace/dediferenciace
6.2.3. Strach z odvety
6.2.4. Separační úzkost
6.2.5. Strach ze ztráty lásky
6.3. ÚZKOSTI V SUBJEKTIVNÍM MODU PROŽÍVÁNÍ
6.3.1. Vývoj subjektivního modu
6.3.2. Úzkost v subjektivním modu prožívání
6.4. ÚZKOST NA ZÁKLADĚ IDENTIFIKACE A TRAUMATICKÁ ÚZKOST
6.4.1. Úzkost v důsIedku identifikace s objektem
6.4.2. Traumatická úzkost
Souhrn

VII. PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH Z POHLEDU LOGOTERAPIE (K. Balcar)
7.1. LOGOTERAPEUTICKÝ PŘÍSTUP A LOGOTERAPEUTICKÉ METODY PŘEKONÁVÁNÍ CHOROBNÉ ÚZKOSTI A STRACHU
7.2. LÉČBA ÚZKOSTNÝCH PORUCH, PARADOXNÍ INTENCE
7.2.1. LOGOterapeutické postupy při léčbě úzkostných a fobických neuróz a reakcí
7.2.2. LOGOterapeutické postupy při léčbě úzkostí a strachem motivovaných kompuIzívních poruch
7.3. LÉČBA ÚZKOSTNÝCH PORUCH DEREFIEXÍ
7.3.1. LOGOterapeutické postupy při léčbě úzkostí a strachem podmíněných psychofyzioIogických poruch
7.3.2. LOGOterapeutické postupy při léčbě úzkostí a strachem podmíněných poruch praktického výkonu
7.4. LÉČBA ÚZKOSTNÝCH PORUCH POSTOJOVOU ZMĚNOU
7.4.1. LOGOterapeutické postupy při překonávání škodlivého strachu a úzkosti z ohrožení zdraví či jiných životních hodnot
7.5. LOGOTERAPEUTICKA STRATEGIE PŘI LÉČBĚ ÚZKOSTNÝCH PORUCH
7.6. PRAKTICKA PODOBA LOGOTERAPIE
7.6.1. CíIe a metody LOGOterapie vzhIedem k věku
7.6.2. Formy LOGOterapeutické práce
Souhrn

VIII. SYSTEMICKÁ TERAPIE ÚZKOSTI (Š.Gjuričová, J.Špitz)
8.1. TEORETICKA VÝCHODISKA A VLIVY V SYSTEMICKÉ RODINNÉ TERAPII
8.1.1. Premisy současné systemické terapie
8.1.2. Teoretická východiska v průběhu vývoje rodinné terapie
8.1.2.1 Kybernetický systém jako model terapie (tzv. 1. kybernetika)
8.1.2.2. Změna jako změna u pozorovatele -model změny vyššího řádu (tzv. 2. kybenetika)
8.1.2.3 Sociální konstrukce a narativní přístupy
8.1.2.4 Hledisko genderu
8.2. ÚZKOST V SYSTEMICKÉM PŘISTUPU
8.3. SYSTEMICKÁ TERAPIE
8.3.1 Mechanismy změny
8.3.2. Struktura terapeutického procesu
8.3.2.1. Před prvním setkáním: cesty k terapii, doporučení k terapii a navázání kontaktu
8.3.2.2. RolIe terapeuta
8.4. PROBLÉM ŠKOLNÍ FOBIE JAKO UKÁZKA PRÁCE SYSTEMICKÉHO TERAPEUTA
8.4.1. Struktura úvodního sezení
8.4.2. DalIší průběh terapie
8.5. TERAPEUTICKÁ PRÁCE U SOMATICKÝCH PROJEVŮ ÚZKOSTI
8.6. PSYCHOTICKÉ ONEMOCNĚNÍ A MOŽNOSTI SYSTEMICKÉ TERAPIE
8.7. PRÁCE TERAPEUTA S PÁREM: PANICKÁ REAKCE A AGORAFOBIE
8.8. TERAPIE S VYUŽITÍM SOCIÁINÍ KONSTRUKCE A NARATIVNÍCH PRVKŮ
8.8.1. Externalizace
8.8.2. Struktura externalizujícího rozhovoru s dospělým klientem
8.8.3. Externalizační rozhovor s dětmi
8.8.4. Terapie problému fobie s užitím prvků systemické a narativní terapie
Souhrn

IX. HYPNOTICKÁ PRÁCE S ÚZKOSTÍ A STRACHEM (V.Vavrda)
9.1. ÚVODEM
9.1.1. Úzkost jako interferující faktor při indukci hypnotického transu
9.1.2. Hloubka hypnotického transu
9.1.3. Indikace
9.2. OBLASTI VYUŽITÍ HYPNOTERAPIE
9.2.1. Využití hypnózy v akutní péči
9.2.2. Systematická hypnoterapie
9.3. HYPNOTERAPIE U DĚTÍ
Souhrn

X. PSYCHOSOMATICKÉ PŘÍSTUPY PŘI LÉČENÍ STRACHU A ÚZKOSTI (K. Hájek)
10.1. OBECNÉ PSYCHOFYZIKÁLNÍ ZÁKONITOSTI A VYMEZENÍ POJMŮ
10.1.1. Vnímání
10.1.2. Tělesně zakotvené prožívání
10.1.3. Myšlení a představování
10.1.4. Intencionalita mysli předcházející tělesnému pohybu
10.2. STRACH A ÚZKOST V PROCESECH MYSLI A TĚLA
10.2.1. Situace ohrožení a její zvládání
10.2.2. Krize, nárůst strachu a úzkostí, vznik fóbií
10.2.3. Psychoterapeutické přetnutí cyklů patologického strachu a úzkosti
10.3. PŘESUN POZORNOSTI
10.3.1. Čtvero zakotvení
10.3.2. Cvičení na získání vlastní zkušenosti s přesunem pozornosti
10.4. POSTUPY ZVLÁDÁNÍ STRACHU A ÚZKOSTI S CÍLEM NAVODIT KLID
10.4.1. Techniky sloužící ke kultivaci soustředění mysli
10.4.2. Techniky navozující změnu představování v mysli
10.4.3. Techniky vedoucí přímo k somatickému uklidnění
10.4.3.1. Postupy vycházející z jógy
10.4.3.2. Autogenní trénínk
10.4.3.3. Kontaktní relaxace
10.4.3.4. Relaxační přístroje a biologická zpětná vazba
10.5. POSTUPY ZVLÁDÁNÍ STRACHU A ÚZKOSTI POROZUMĚNÍM TĚLESNÉMU POCIŤOVÁNÍ
10.5.1. Meditace všímavosti a vhledu
10.5.2. Focusing
10.5.2.1. Šest fází focusingu
10.5.2.2. "Focusování pro pokročilé" -zpracování problematické situace
10.5.3. Personifikace patologických komplexu strachu či úzkosti
10.5.3.1. Vyvolání komplexu prožívání -krok první
10.5.3.2. Personifikace patologického komplexu prožívání -krok druhý
10.5.3.3. Proces psychoterapeutické změny personifikovaných komplexů patologického prožívání -krok třetí
Souhrn

XI. EXPRESIVNÍ POSTUPY (I. Hanušová)
11.1. VYMEZENÍ POJMŮ
11.2. PSYCHODRAMA A DRAMATERAPIE
11.2.1. Psychodrama
11.2.2. Dramaterapie
11.3. TERAPIE HROU
11.4. ARTETERAPIE
11.5. MUZIKOTERAPIE
11.5.1. Receptivní muzikoterapie
11.5.2. Aktivní muzikoterapie
11.5.3. Některé techniky muzikoterapie
11.5.4. Taneční terapie
11.6. PSYCHOGYMNASTIKA
Souhrn

DODATKY

FARMAKOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH (J. Praško)
1. ROZHODOVÁNÍ O FARMAKOTERAPII
1.1. Jaké jsou důvody, proč léky použít?
1.2. Jaké jsou nevýhody podávání léků?
1.3. Jaké léky je nejvhodnější podávat? V jaké dávce? Jak dlouho?

2. KLINICKÉ VEDENÍ

3. PSYCHOFARMAKA UŽÍVANÁ K LÉČBĚ ÚZKOSTNÝCH PORUCH
3.1. Anxiolytika
3.2. Antidepresiva
3.3. Neuroleptika
3.4. Jiné léky

4. PSYCHOFARMAKOTERAPIE JEDNOTLIVÝCH ÚZKOSTNÝCH PORUCH
4.1. Panická porucha
4.2. Generalizovaná úzkostná porucha
4.3. Smíšená úzkostně depresivní porucha
4.4. Agorafobie
4.5. Sociální fobie
4.6. Specifické fobie
4.7. Obsedantně kompulzivní porucha
4.8. Akutní reakce na stres
4.9. Posttraumatická stresová porucha
4.10. Somatoformní poruchy
4.11. Somatizační porucha
4.12. Hypochondrická porucha
4.13. Dysmorfofobie
4.14. Somatoformní vegetativní dysfunkce
4.15. Neurastenie

5. PSYCHOFARMAKOTERAPIE U DĚTÍ TRPÍCÍCH ÚZKOSTNOU PORUCHOU
Souhrn


SOCIOTERAPIE ÚZKOSTI (J. Pfeiffer)

1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
1.1. Základní vymezení socioterapie
1.2. Socioterapie a úzkost

2. TYPY SOCIOTERAPIE
2.1 Milieuterapie
2.2. Terapeutická komunita
2.3. Sociorehabilitační programy
2.4. Svépomocné programy
2.5. Socioterapie přirozeným prostředím

3. SOCIOTERAPIE V ČR
Souhrn

ÚZKOST A STRACH VE FILOZOFICKÉ REFLEXI (V.Špalek)
1. ZROZENÍ STRACHU
2. DUCHOVNÍ SITUACE 20. STOLETÍ P!tINAStOBRAT
3. PRVNÍ REFLEXE ÚZKOSTI A STRACHU
4. ANTICIPACE POROZUMĚNI ÚZKOSTI U ARISTOTELA
5. POKUSY ELIMINOVAT STRACH ZE SMRTI
6. NIKOLI ELIMINOVAT, NÝBRŽ ZKUŠENOST ZÁPORU UCHOPIT - HEGEL
7. KIERKEGAARD UPOZORŇUJE NA DIFERENCI JAKO PRVNÍ
8. ÚZKOST JE ZACHYCENA VHLEDEM BAsNÍNI
9. ZALÉDNUTÍ DNA -HEIDEGGER
SOUHRN

VĚCNÝ REJSTŘÍK
JMENNÝ REJSTŘÍK
LITERATURA