Odešla ostravská rodačka Věra Chytilová, první filmová dáma

Bezesporu první dáma českého filmu. To byla Věra Chytilová, režisérka s originálním viděním a nekompromisními postoji. Zemřela včera ve věku 85 let v Praze, oznámila to její rodina, která jí byla doma nablízku.

Manekýna, filmařka

Věra Chytilová se narodila v roce 1929 v Ostravě. Patřila k výrazným osobnostem české nové vlny, pozornost na sebe strhla už svými školními filmy Strop a Pytel blech. Zkraje začínala jako kreslička, laborantka a manekýnka, objevila se i před kamerou v malé roličce ve filmu Císařův pekař a Pekařův císař. V roce 1966 excelovala výtvarně nápaditými Sedmikráskami (čtěte ZDE).

Podílela se na povídkovém snímku Perličky na dně (povídka Automat Svět), natočila filmy O něčem jiném, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Hra o jablko, Panelstory, Kalamita, Vlčí bouda, Faunovo velmi pozdní odpoledne či Vyhnání z ráje. Jejím posledním filmem pro kina byly Hezké chvilky bez záruky s Janou Janěkovou.

„Je to pro mě šok," řekla včera Deníku Dagmar Bláhová, režisérčina oblíbená herečka a přítelkyně, jež hrála mj. ve filmech Hra o jablko, Kalamita a Pasti, pasti, pastičky. „Měla jsem ji ráda, byla jako moje druhá máma." 

Exkluzivní rozhovor s Věrou Chytilovou z roku 2009 si můžete přečíst ZDE.

Chytilové filmy budily pozornost díky jejímu pronikavému vidění světa. Bez sentimentu a zcela otevřeně uměla vyprávět o složitosti lidských vztahů, což bylo její celoživotní téma. Ať ve filmu Hra o jablko nebo Hezké chvilky bez záruky. Nad láskou a jejími různými podobami se často sama zamýšlela.

„Zamilovanost po několika letech odšumí a lidé se sice mají rádi, ale pořád jsou schopní se zahledět do někoho jiného nebo se nechat svést. Ale je otázka, jestli mají nelhat, být otevření, anebo to tajit. Věčné téma, které nemá řešení," uvažovala. Že nebyla jen tvrdou filmařkou, jež jde za svým, potvrzuje řada jejích kolegů. „Na place byla ostrá a obávaná, ale v soukromí křehká a cudná, ač se to možná nezdá," říká Jaroslav Brabec, kameraman a režisér, který s ní točil dva filmy a připravoval projekt o Boženě Němcové. „Ta drsnost byla i její obranou. Protože v soukromí byla uzavřenou a často osamocenou ženou, neboť její síla od ní často muže odháněla." A zdůrazňuje, že její význam pro českou filmovou režii je klíčový. „Byla nespoutaná, drzá, radikální. Posouvala hranice a zkoušela míru možností. Pracovat s ní bylo náročné, ale vždy to mělo smysl."

Věra Chytilová točila i dokumenty, má na kontě například Vzlety a pády a Portrét Ester o své přítelkyni, výrazné výtvarnici a návrhářce kostýmů šedesátých let Ester Krumbachové. Byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy a členkou Evropské filmové akademie. „Žádná jiná režisérka už nebude jako ona," míní Brabec. „I když máme dobré současné režisérky. Ale Věra byla jen jedna."

Zdroj: www.denik.cz

Mezinárodní kampaň nazvaná Vlajka pro Tibet každoročně připomíná po celém světě krvavé potlačení povstání Tibeťanů proti Čínské okupaci. V pondělí 10. března uplyne přesně 55 let od této události. Kopřivnice se k této kampani připojí už počtrnácté. V pondělí vyvěsí tibetskou vlajku na svou radnici.

Kampaň vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Kopřivnice se do ní zapojila poprvé už v roce 1997. Tehdy byla jedním z pouhých dvaceti českých měst, která se tímto způsobem rozhodla podpořit svrchovanost tibetského národa.

Po čtyřleté přestávce vlajku v Kopřivnici znovu vyvěsili až v roce 2002 a od té doby zdobí zdejší radnici každý rok. Počet institucí, které se ke kampani Vlajka pro Tibet připojují, rok od roku stoupá. Loni 10. března zavlála tibetská vlajka na 467 obecních, městských a krajských úřadech České republiky.

"Určitě je dobře, že se k této akci připojuje čím dál více měst a obcí. Na takové události by se totiž nemělo zapomínat. Stačí se podívat, co se děje teď na Ukrajině. Je to sice něco jiného, ale měli bychom si uvědomit, že tu pravou demokracii a svobodu bychom si měli neustále hlídat," míní Pavel Prokopec z Kopřivnice.

K mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet se kromě úřadů každoročně zapojuje také spousta základních i středních nebo vysokých škol v celé republice. Letos však mezi nimi není žádná z Kopřivnice.

Zdroj: www.denik.cz

Zaměstnanci a dozorčí rada společnosti Job Air Technic se včera sešli s vedením firmy. Bojí se o svá pracovní místa. Společně sepsali také výzvu věřitelům, představitelům regionu a státu. Job Air Technic dluží svým věřitelům přes osm set milionů korun.

Je začátek března, přesto Jakub Schneider stále žije z prosincové výplaty. Prozatím to díky svým úsporám zvládá. Má ale strach o svou práci. „Údržba a servis letadel je specifický obor. V Moravskoslezském kraji ani širokém okolí není podobný zaměstnavatel, který se na něj zaměřuje, takže bych novou práci sháněl jen těžko. Prozatím žiji z osobních úspor," řekl včera Deníku jeden ze zaměstnanců firmy.

Vedení Job Airu svým lidem slíbilo, že výplaty přijdou do čtrnácti dnů. „Nezbývá mi nic jiného, než doufat. Myslím si, že se pro zachování provozu snaží dělat maximum," podotkl Jakub Schneider s tím, že celou záležitost by určitě vyřešil švýcarský investor, který má podle něj hodně opraváren a je z oboru.

Zaměstnanci spolu s dozorčí radou podniku sepsali výzvu, kterou chtějí oslovit věřitele, představitele regionu a stát. „Tato výzva má za cíl seznámit nejen adresáty, ale i širokou veřejnost se situací, která u nás panuje, a s problémy, se kterými se tady potýkáme. Tento hangár zaměstnává 199 vysoce odborných lidí. V lednu jsme se dozvěděli, že je tato společnost v insolvenci, přestože máme „plný barák" a našli jsme strategického investora, který je ochoten za nás zaplatit veškeré pohledávky. V tu chvíli věřitelé v představení České exportní banky a České spořitelny řeknou, že ty peníze nechtějí," řekl předseda dozorčí rady společnosti Job Air Technic Libor Jílek.

Nálada mezi zaměstnanci je podle něj velmi špatná. Prozatím se však žádný ze zaměstnanců nerozhodl odejít. „Před rokem tady byla prázdná hala. Teď, když se manažerům podařila nebývalá věc podepsání smlouvy s ruským Aeroflotem a k tomu se k nám vrátil i Gecas, což jsou dvě největší leasingové společnosti světa, v tom okamžiku někdo přijde a vyhlásí na nás insolvenci," dodal předseda dozorčí rady.

Zdroj: www.pribor.cz

Den po ničivém požáru chaty Libušín na Pustevnách je jisté, že se národní kulturní památka navržená architektem Dušanem Jurkovičem dočká obnovy. Peníze půjdou z pojistky, z veřejných zdrojů a muzeum v Rožnově pod Radhoštěm také vyhlásilo veřejnou sbírku. Škodu odhadují na 80 milionů.

Zápach spáleniny se i v úterý nesl okolím chaty Libušín, kterou v noci na pondělí zachvátil rozsáhlý požár (více o boji hasičů s ohněm čtěte zde).

"Zatím jsme dostali od vyšetřovatelů jen pár minut na to, abychom se na místo podívali a zjistili rozsah škod. Je ale jasné, že budou velké. Budova je asi z 80 procent zničená, především její pravá část, kde se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna," domnívá se Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které objekt spravuje.

Chata patřila do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Libušín sloužil jako restaurace. A měl by se dočkat rychlé obnovy. Vzniknout má vědecká kopie stavby.

"Čeká nás schůzka se statikem, který rozhodne, co ze stavby zůstane. Během několika týdnů vybereme firmu, která zajistí spáleniště, pak určíme projektanty obnovy. Přál bych si, aby někdy v příštím roce byla velká část prací hotová," poznamenal Ondruš.

Ozvou se i rodáci ze zahraničí?

Tím spíš, že hned krátce po požáru má z různých stran přislíbenou pomoc. Část rekonstrukce by měla pokrýt pojistka ministerstva kultury, které už deklarovalo svou podporu.

"Peníze máme přislíbené také od vedení Zlínského kraje a od místních samospráv, minimálně z obou měst pod Radhoštěm - Rožnova a Frenštátu," doplnil ředitel Ondruš.

Valašské muzeum společně s místními samosprávami a spolky už také vyhlásilo veřejnou sbírku, jejíž výtěžek poputuje na obnovu Libušína. Lidé mohou posílat peníze na účet 107-6978880207/0100.

"Informace o tomto neštěstí se přes sociální sítě šíří i do zahraničí. Třeba se nám s nabídkou nějaké pomoci ozvou i lidé s valašskými kořeny," uvažuje ředitel muzea.

Zájemci také mohou přispět do pokladniček, které muzeum rozmístí po regionu. První už je v objektu Sušák rožnovského muzea (přehled dalších by se měl postupně objevovat zde).

Soubor Jurkovičových staveb poblíž Radhoště přitahuje velké množství turistů. Redaktorka MF DNES z místa hlásila, že na spálenou chatu Libušín se v úterý dopoledne přišly podívat desítky lidí. Všichni se shodují v tom, že se jedná o velkou tragédii a je nezbytné chatu obnovit.

"O Jurkovičova díla je mezi návštěvníky regionu velký zájem. Vidíme to i na rozhledně, kterou jsme ve městě nedávno otevřeli a už se na ni podívalo třicet tisíc lidí," upozornila starostka Rožnova Markéta Blinková.

Zdroj: www.5plus2.cz

„Vyšetřovatel cizí zavinění vyloučil. Obě ženy zemřely v přímé souvislosti s požárem, který vznikl v důsledku závady na elektrozařízení,“ uvedl novojičínský policejní mluvčí Petr Gřes.

Při požáru, který vypukl 21. ledna okolo půl šesté ráno, se zranilo či nadýchalo kouře dalších pět obyvatel domova.

Policisté pracovali se třemi verzemi vzniku požáru. „První bylo úmyslné založení požáru, druhou nedbalost a třetí technická příčina. Ze zajištěných podkladů, odborných vyjádření, svědectví poškozených, ohledáním a zajištěním stop vyšetřovatel cizí zavinění vyloučil. Ohniskem požáru byl byt ve třetím podlaží, kde zemřela 84letá žena. V dalším podlaží zemřela 86letá žena na následky zplodin stoupajících do jejího bytu,“ popsal Gřes.

Podle expertiz způsobila požár technická závada kyslíkového koncentrátoru. „Nelze však také vyloučit neopatrnou manipulaci s otevřeným ohněm a dále působení kyslíku ve styku s mastnotou, případně vznícení oděvu nasáklého kyslíkem po přeskočení jiskry při vzniku statické energie v oděvu poškozené. Vyloučit však lze verze o technické závadě lednice nebo jiného elektrického přístroje, elektroinstalace nebo úmyslné zapálení,“ vysvětlil policejní mluvčí.

Cena za opravu domu s pečovatelskou službou dosáhla téměř 1,5 miliónu korun. Město navíc nechalo do všech tří domů instalovat požární hlásiče za 25 tisíc korun. „Není to povinnost, ale rozhodli jsme je tam pro větší bezpečnost nájemníků dát,“ řekl starosta Příbora Milan Strakoš (ODS).

Zdroj: www.krimionline.cz

Hrozící bankrot firmy Job Air Technic v Mošnově u Ostravy začíná budit pozornost i ve vládě. „Hrajeme o dnešních 200 až 250 pracovních míst a špičkovou technologii v regionu ohroženém útlumem hornictví,“ říká vládní zmocněnec pro Ostravsko a Ústecko Jiří Cienciala.

Mezi státní Českou exportní bankou a Českou spořitelnou to skřípe, týdny doutnající spor přerůstá v otevřený konflikt. Důvodem je hrozící bankrot firmy Job Air Technic v Mošnově u Ostravy. V jediné tuzemské opravně na letadla schopné opravovat i obří Jumbo Jety – Boeingy 747 vázne oběma bankám 830 milionů korun na nesplácených půjčkách.

Oč přesně jde? O firmu čelící od ledna insolvenčnímu řízení se uchází investor, který ji chce stabilizovat a dál rozvíjet. Převzít ji chce česká investiční firma EnCor (stojí za ní bývalý šéf české pobočky Raiffeisenbank Lubor Žalman) spolu s globálním gigantem v oboru letecké údržby, SR Technics Switzerland. Tandem navrhl bankám, že od nich koupí pohledávky za Job Airem, ty pak „kapitalizuje“ a firmu ovládne.

Banky se ale v pohledu na návrh rozcházejí. Státní Česká exportní se kloní k prodeji pohledávek Švýcarům, Česká spořitelna je proti. Naopak přes odpor České exportní prosazuje konkurz opraven. A to i přes to, že by to nejspíš znamenalo konec Job Airu, jehož rozjezd podpořil stát více než 330 miliony korun.

Osud firmy, kterou před sedmi lety založil ostravský podnikatel Daneš Zátorský (dnes ji vlastní manažeři Daniel Barč a Daniel Hurta), hýbe Ostravskem. A pozornost začíná budit i ve vládě.

„Hrajeme o dnešních 200 až 250 pracovních míst a špičkovou technologii v regionu ohroženém útlumem hornictví. A o dalších 200 míst do budoucna, které slibují Švýcaři,“ říká vládní zmocněnec pro Ostravsko a Ústecko Jiří Cienciala.

O osudu Job Airu má ve čtvrtek rozhodovat ostravský krajský soud. Buď nad firmou vyhlásí úpadek, nebo verdikt na žádost dlužníka ještě o dva měsíce odloží. Žádost o odklad podpořil dopisem soudu prezident SR Technics André Wall a souhlasí s ním i Česká exportní banka: „Vstup investora by byl i pro banky nejlepším řešením,“ říká pro deník Insider mluvčí Věra Dušková.

Jenomže Česká spořitelna je kategoricky proti: „O investorovi víme, jeho vstup se ale může odehrát i v rámci insolvenčního řízení. To je standardní a transparentní postup. Společnost Job Air už v úpadku je, úpadek je faktický stav dlužníka. Nevidíme důvod, proč souhlasit s odsunem jednání soudu o dva měsíce,“ říká mluvčí spořitelny Helena Matuszná.

Nad přístupem spořitelny většina lidí informovaných o případu kroutí hlavou. Shodují se, že banka riskuje větší ztrátu. Šance na přežití Job Airu po vyhlášení úpadku je totiž nízká.

Boj o čas

Pokud soud ve čtvrtek vyhlásí úpadek Job Airu, nebude to automaticky znamenat zastavení oprav. Po vyhlášení úpadku mají věřitelé, dlužník a soud teoreticky další dva měsíce na to, aby se rozhodli, zda Job Air skončí v konkurzu, nebo zda se pokusí o reorganizaci, tedy o prodej majetku a oddlužení za provozu. Jenomže podle šéfů Job Airu by soudem potvrzený úpadek s velkou pravděpodobností znamenal konec firmy.

V půli března totiž Job Airu končí pojistka odpovědnosti za škody, bez které nemůže pokračovat v opravách. Pojištění se sjednává na londýnském trhu a participuje na něm 15 různých pojišťoven, pro něž vyhlášený úpadek znamená zvýšené riziko. Pojistku na další rok nemusí obnovit. A bez ní by Job Air přišel o licence na opravy. Dvě stovky lidí, na jejichž vzdělání a školení přispíval stát, by skončily na dlažbě.

Odklad verdiktu a víc času pro Job Air tak začíná mít čím dál víc zastánců: „Soud by měl verdikt odložit, aby banky mohly se švýcarským investorem jednat. Jeho vstup dává jedinou reálnou šanci na záchranu. Pokud se to teď nepovede, v Moravskoslezském kraji už nikdy žádná opravna velkých letadel nebude,“ říká hejtman Miroslav Novák.

„Postoji spořitelny nerozumím – ledaže by jejím cílem bylo poslat Job Air do kytek,“ zlobí se vládní zmocněnec Cienciala. „Nechápu, co řeší: má tu zakázky, zaměstnance, provozní kapitál a silného investora. Jistě, má taky nesplácený úvěr. Ale konkurz Job Airu je pro ni přece rizikovější než pár týdnů času na jednání s investorem,“ říká.

Zdroj: www.ihned.cz