Příborští darovali desítky kol

Příbor v pátek dopoledne opustila během krátké chvíle již druhá várka kol v rámci projektu Kola pro Afriku. I přes zimní měsíce je zájem lidí o akci značný.

 

Eska, Favorit, Liberta nebo i stará horská kola. Známými značkami tuzemských bicyklů, na kterých se dříve proháněla drtivá část naší populace a časem je stejná drtivá většina vyměnila za modernější jízdní kola, se to v včera hemžilo v areálu příborských technických služeb. Tam je lidé odevzdali, aby mohli dále sloužit někomu jinému. „Projekt byl u nás spuštěn v listopadu loňského roku, ale celkově tato akce funguje od roku 2012. Dnes proběhl v Příboře již druhý odvoz. Celkem se již nasbíralo osmdesát kol, nebo jejich podstatných částí a další drobné díly," rozpovídal se mistr technických služeb Zdeněk Pařízek ve chvíli, kdy další pracovníci plnili celou škálou bicyklů až po strop přistavenou bílou dodávku. Celkem jich bylo čtyřicet, některá se do vozidla ani nevlezla.

Kolo může darovat kdokoliv

Konkrétně v Příboře mohou lidé darovat stará, ale stále funkční kola teprve od listopadu loňského roku, přesto je zájem o akci nad očekávání velký. „Teď čekáme, že těch kol přinesou ještě více, protože nastupují jarní měsíce a občané budou dělat pořádky ve sklepích a garážích, takže to začne zase přibývat. Lidé chodí průběžně, za ty dva měsíce se nasbíralo zhruba čtyřicet kol. To jsme ani nečekali, protože je zima," vypráví dále Zdeněk Pařízek.

Darovat jízdní kolo může každý, nejen obyvatelé Příbora, a to ve dvou pracovních sběrných dnech nebo v sobotu dopoledne. Na všechny čeká mála odměna.

Projekt Kola pro Afriku odstartoval v roce 2012 v Ostravě a jaký čeká osud kola z Příbora i z dalších sběrných míst, prozradila ředitelka technických služeb Zuzana Gřesíková: „Čeká je ještě dlouhá cesta, než se dostanou tam, kde jsou potřeba. Kola jsou postupně svážena do centrálního skladu, odkud budou následně expedována do místa určení, tedy do africké Gambie. Tam jsou kola rozdělována podle předem daných kritérií, což je vzdálenost do školy a také prospěch žáka."

V celé České republice je více než 70 sběrných míst pro jízdní kola, na Novojičínsku třebaje to také ve Fulneku. Více o projektu informují webové stránky www.koloproafriku.cz.

 

Zdroj: www.denik.cz

Odboráři Hyundai žádají razantní zvýšení mezd zaměstnanců

Odborové organizace nošovické automobilky Hyundai žádají razantní navýšení mezd, podíl na zisku a větší odstupné. Argumentují tím, že fakt, že se továrně daří a vydělává, by se měl odrazit v nové kolektivní smlouvě. Dohodnout s vedením firmy se jím zatím nedaří. Zástupci Hyundai tvrdí, že probíhající vyjednávání nezdržují a zdůrazňují, že platy v automobilce už teď převyšují regionální průměr.

 
Hyundai Nošovice
 

Odboráři Hyundai prosazují, aby firma navýšila každému zaměstnanci základ mzdy o tisíc sedm set korun měsíčně a jednou ročně přidala procento ze zisku.

„Firma má určité prostředky k navyšování mezd, prokazatelně se jí daří, ročně jsme vyrobili více než tři sta tisíc aut,“ zdůvodňuje požadavky zástupce odborů Radek Kuchař. Mluvčí firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech Petr Vaněk nechce jednání o kolektivní smlouvě komentovat. „Při zahájení vyjednávání se obě strany dohodly, že v jeho průběhu nebudou stav komentovat,“ vysvětloval Vaněk.

 

Odboráři hrozí stávkovou pohotovostí

 

Odboráři jsou však netrpěliví. Uvedli, že pokud se do konce dubna s vedením nedohodnou na zvýšení mezd, sepíšou petici, zorganizují demonstraci, případně vyhlásí stávkovou pohotovost. Jednají už i o podpoře z jiných organizací. „Škodovka nám slíbila, že by nás případně podpořila,“ řekl Kuchař.

Právě platům v mladoboleslavské automobilce by se chtěli odboráři i zaměstnanci Hyundai vyrovnat. Vyplývá to z dotazníku, který v továrně koloval. Průměrný dělnický plat je tam přibližně o šest tisíc korun vyšší. „Zaměstnavatel se pořád prezentuje tím, jak se nám daří. Mělo by se to odrazit i na našich výdělcích,“ uvedl jeden ze zaměstnanců.

Podle mluvčího Vaňka se platy v Hyundai mohou se Škodou Auto těžko srovnávat. „Auta se tam vyrábí více než sto let, mnozí zaměstnanci se tam vyučili a pracují tam od patnácti let,“ prohlásil.

Průměrný plat v Hyundai je třicet tisíc korun hrubého měsíčně, v dělnických profesích necelých dvacet osm tisíc.

 

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Hala Amazonu v Mošnově? Až dva tisíce pracovních míst

Obří hala společnosti Amazon, o které v současné době jednají brněnští zastupitelé, by mohla stát v Moravskoslezském kraji. Zasazuje se o to nejen hejtman kraje, ale i ministerstvo průmyslu. Znamenalo by to až dva tisíce nových pracovních míst.

 

Distribuční centrum o rozloze 95 000 metrů čtverečních americké společnosti Amazon bude možná stát nedaleko mošnovského letiště. To, že se o této záležitosti jedná, potvrdil včera Deníku hejtman kraje Miroslav Novák.

 

Hejtman: Moravskoslezský kraj je připraven

 

Amazon je největším a jedním z nejstarších internetových obchodů na světě, který patří americké společnosti Amazon. Firmu založil v 90. letech minulého století Jeff Bezos. Amazon figuruje na internetu od července 1995, dnes zaměstnává okolo 97 000 lidí. Příjmy společnosti se dnes pohybují okolo sedmi miliard dolarů ročně.

„Společnost Amazon nabídku Moravskoslezského kraje prostřednictvím CzechInvestu, který za ni jedná, zná. Zatím padla volba na Brno, pokud by však tento záměr nevyšel, Moravskoslezský kraj je připraven. Investor by mohl plně využít potenciálu mošnovského letiště a zázemí, které tam je. Mošnovská průmyslová zóna nabízí kromě sousedství letiště také napojení na dálnici a od příštího roku na železniční síť. Příchod této firmy do regionu by pro náš kraj znamenal přínos až dvou tisíc pracovních míst, což rozhodně stojí za to, aby se o tuto věc bojovalo," řekl hejtman Miroslav Novák.

O nasměrování haly Amazonu do Mošnova se intenzivně snaží také ministerstvo průmyslu.

 

AMAZON COM 

Ministerstvo: Jednání stále probíhá

 

„Ministr Jan Mládek jednal s firmou Amazon velmi intenzivně. Po pátečním zamítavém stanovisku brněnských zastupitelů jejím představitelům řekl, že se nabízejí i jiné varianty, mimo jiné právě Moravskoslezský kraj, kde by obyvatelé už kvůli vysoké nezaměstnanosti vytvoření nových pracovních míst až pro dva tisíce lidí určitě uvítali. Jednání ale stále probíhá a není vyloučeno, že investor nakonec zvolí Brno," uvedl k záležitosti tiskový mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Loskot.

Jednání s brněnskými zastupiteli o umístění v tamní průmyslové zóně v lokalitě Černovické terasy ztroskotala v pátek minulý týden kvůli neexistujícímu sjezdu dálnice D1. Jednání mimořádného zastupitelstva zkomplikoval dodatek, se kterým přišla ve čtvrtek večer občanská demokracie.

„V něm by se Amazon a developer CTP, který na stavbu poskytne pozemky, zavázali, že se budou podílet na přípravě stavby dálničního sjezdu, že pomůžou s výkupem pozemků, protože jsou pružnějším vyjednavačem než stát," popsal pro Brněnský deník radní Libor Šťástka.

 

 

 

Zdroj: www.denik.cz

Valentýnské menu v Příborských restauracích

VALENTÝNSKÉ MENU
KAM POZVAT V PŘÍBOŘE NA VALENTÝNSKÉ MENU, STÁLE PŘEMÝŠLÍTE?

 

Po rozkliknutí se dostanete na lepší náhled nabídky

 

Valentýn U čápa Příbor Valentýn U Freuda Příbor
Valentýn Terra Libera  Valentýn Oáza Příbor
Valentýnské menu Slávie  

 

 

Stane se Příbor historickým městem roku? V kraji uspěl

Do příborského rozpočtu putuje částka 100 tisíc korun. Město se totiž stalo krajským vítězem celostátní soutěže zaměřené na regeneraci městské památkové rezervace.

 

Radnice se do klání přihlásila koncem loňského roku a soupeřem jí bylo v Moravskoslezském kraji další novojičínské město, Bílovec. Úspěšnější byl však Příbor a ocenění získal již pošesté.

 

„Hodnocení krajských kol odbornou porotou, složenou ze zástupci Národního památkového ústavu, ministerstva pro místní rozvoj v krajském kole je zastupováno Centrem pro regionální rozvoj, a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, probíhalo v lednu letošního roku," uvedla Petra Martinková z odboru rozvoje města.

Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2013 udělili organizátoři Fredovu rodišti, a to tak navázalo na stejný úspěch z let 2002, 2004, 2006, 2010 a 2012. Zároveň město získalo finanční odměnu 100 tisíc korun.

 

Příbor náměstí foto Jiří Jurečka

 

„V letech 2002 a 2012 byl Příbor vybrán mezi tři nejúspěšnější města v České republice a nominován na titul Historické město," připomněla Petra Martinková.

Příbor, stejně jako všechna ostatní přihlášená města, musel v přihlášce do soutěže prezentovat, jak dlouhodobě pečuje o městskou památkovou rezervaci i další veřejná prostranství, a také komisi přiblížit společenský život ve městě i v konkrétních památkách.

 

Díky výhře se připojil k dalším třinácti městům z celé České republiky a bude bojovat o titul Historické město roku 2013. Organizátoři nejdříve vyhlásí v březnu tři finalisty a v dubnu, u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, z nich vyberou vítěze, kterého čeká výhra jeden milion korun.

 


Zdroj: www.denik.cz

Hájovští hasiči patří k nejlepším v Beskydské lize. A sice muži i ženy

Od založení osady Hájov neexistují žádné záznamy o hasičské činnosti. Starší pamětníci mluví o tom, že od roku 1890 až do roku 1938 fungovaly dvoučlenné hlídky zvané varty. Po druhé světové válce byly zase stanovené žňové hlídky, které působily až do roku 1969.


Podle zápisu z ustavující valné hromady byl 10. srpna 1952 zvolen výbor tehdy místní hasičské jednoty o čtrnácti členech. Prvním starostou sboru byl František Jurečka. Na valné hromadě se ustavila zároveň družstva mužů a žen čítající dohromady dvacet členů.

"Nově utvořená jednota dostala z okresu pro začátek jen tu nejnutnější výstroj. Motorovou stříkačku, savice, hadice pro utvoření jednoduchého vedení, polnice na poplach, háky a požárnické žebříky," popisuje současný velitel Sboru dobrovolných hasičů Hájov Michal Kabát s tím, že teprve v roce 1960 došlo ke zprovoznění nové zbrojnice.

 

V červnu roku 1953 se požární jednota z Hájova dočkala dodávky Tatra 52, která sboru následně sloužila deset let. O šestnáct let později přidělil vojenský útvar hasičům Tatru T 805 a v roce 1982 pak Pragu RN.

"Dnes máme hasičskou AVII, která nám slouží již mnoho let. Proto apelujeme na vedení města Příbor, aby nám poskytlo dotaci, za niž bychom si pořídili nové, bezpečnější auto. Vhodné jak k výjezdům, tak k přepravě mladých hasičů na závody," říká Michal Kabát.

Od roku 2009 mají vlastní prapor

Při 55. Výročí založení sboru v roce 2007 jeden z členů podotkl, že jednotě chybí hasičský prapor. Proto se její členové rozhodli, že si jej nechají ušít. O dva roky později, v květnu roku 2009, si tak sbor nechal vyvěsit první slavnostní prapor ve své historii.

Hájovští hasiči disponují výjezdovou jednotkou o čtrnácti členech. Je zařazena do kategorie pět, tedy na místní zásahy. "Do protipožární prevence se nám ale podařilo zapojit celou vesnici. I proto v Hájově hořívá jen výjimečně," zdůrazňuje Michal Kabát.

 

Vynikající v požárním sportu

 

Hájovští hasiči patří k nejlepším v požárním sportu v celém okrese. Jasně to dokazují výsledky družstev i jednotlivců. Například Iveta Kocourková se v roce 2009 probojovala až do republikového kola v Třebíči, kde si vytvořila osobní rekordy.

"Vypadalo to tak, že se umístí do první pětice. Avšak spornou diskvalifikací se nakonec musela spokojit s šestnáctým místem. O rok později skončila ještě o dvě místa výš, takže dokázala, že to nebyla náhoda," upřesňuje Michal Kabát.

Navíc družstvo mužů si podmanilo Beskydskou ligu. Od roku 2010 mívá v této kategorii jediného vítěze, a sice právě muže z Hájova. Přitom v roce 2011 triumfovalo ve stejné soutěži, avšak ve své kategorii, také družstvo májovských žen.

Před čtyřmi lety se v Hájově poprvé závodilo na pohárové soutěži O Hájovský pohár.

"Chtěli jsme již dříve uspořádat soutěž, ale neměli jsme k ní vhodné prostory. Nejdřív jsme chtěli udělat klasickou rovinku, ale tak dlouhou rovinatou plochu u nás bohužel nemáme. Takže naše netradiční soutěž, která je také jednou ze soutěží Beskydské ligy, se běží do zatáčky v úhlu 180̊ stupňů," popisuje Michal Kabát.

 

K hasičskému sportu vedou i mládež

 

Kolektiv dvaceti mladých hasičů, vedený dvojicí Martin Kabát a David Polášek, se může také pochlubit svými úspěchy.

"Děti to vyloženě baví, a i když se zrovna nezadaří, hned chtějí jet na další soutěž a změřit síly s ostatními," chválí Martin Kabát snahu svých svěřenců.

Hájovští hasiči se také významně podílejí na kulturním životě v obci. Kromě tradičního plesu pořádají stavění máje, floriánkové guláše, letní večery, zájezdy pro dospělé i děti, letní stanové tábory či zimní netradiční sjezdy Sklenovského kopce "načemkoliv".

Po delší době také obnovili masopustní tradici a od roku 2006 každým čtvrtým rokem nasadí masky a vyrazí se veselit na vesnici. Masopust pak ukončí tradičním pochováním basy.

 

Zdroj: www.5plus2.cz