(2. 1. 1922, Příbor – 31. 1. 1997, Praha)
Obor působení: filozofie
Po okupaci v r. 1938 a zrušení Čs. reálného gymnázia v Příboře ukončila zbývající dva roky středoškolských studií na nově zřízeném gymnáziu pro české studenty ve Frenštátě p. R. (1940). V r. 1941 byla pracovně nasazena v Německu, poté byla do r. 1945 zaměstnána v drogerii v Novém Jičíně. V l. 1945–49 absolvovala na FF UK studium filozofie a psychologie; PhDr. 1949 (dizertace Pojetí předmětnosti u Kanta a Husserla). V letech 1949–52 pracovala jako asistentka na VŠPHV, po zrušení této školy a několikaletém přerušení zaměstnání (v domácnosti) působila ve FÚ ČSAV, a to v edičním oddělení, kde pro nakladatelství ČSAV a nakladatelství Svoboda vypracovala plán vydávání Filozofické knihovny. V r. 1964 získala titul CSc. (Husserlova fenomenologická metoda). Pracovní poměr ve FÚ ČSAV ukončila v r. 1978 odchodem do důchodu.
Badatelské zájmy Marie Bayerové lze rozdělit do čtyř tematických okruhů. První vymezily její dizertace (doktorská a kandidátská): od vysokoškolských let se věnovala především fenomenologické filozofii, zejména Husserlově fenomenologické metodě (idea poznání, intencionalita, vztah fenomenologie k vědě aj.). Druhý okruh představuje bolzanovská problematika, chápaná rovněž v souvislostí s „genealogií“ fenomenologické metody. Okruh třetí je dán jejím výzkumem německého a rakouského filozofického myšlení 19. a 20. století na české půdě (konaným v rámci projektu FÚ AV ČR a Filozofického institutu vídeňské univerzity), okruh čtvrtý pak příspěvky k dějinám české filozofie 20. století (např. k ohlasu a místu fenomenologické filozofie v českém filozofickém životě – J. Patočka, E. Utitz, L. Rieger ad.). Vzájemné sepětí těchto okruhů v jejím díle dokládá zejména monografie Bernard Bolzano (1994) – s oddíly Bolzanova kritika Kanta a určení významu jeho protikantovství, Bolzanův pojem vědy ve světle moderní logiky a Bolzano – Husserl (s pasážemi o některých představitelích německé filozofie v českých zemích).
Bibliografie:
Bernard Bolzano. Evropský rozměr jeho filosofického myšlení, 1994.
Sborníky:
Studie o Bolzanovi, Studie a prameny k dějinám českého myšlení 3, 1976; Rakouské filozofické myšlení konce 19. století v českém kulturním životě, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1988; Das Thema des sozialen Seins in der Phänomenologie, Zur Problematik der transzendentalen Phänomenologie Edmund Husserls (Sammelband mit Studien), 1988; Miroslav Tyrš, Emil Utitz, Antologie, 1989; Kubismus und Philosophie. Paralellen und Affinitäten (s T. Vlčkem), 1909–1925. Kubismus in Prag, Stuttgart 1991; Místo fenomenologie v českém filozofickém životě, Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992; Husserl in Mähren und in Böhmen. Vom Phänomenalismus Ernst Machs zur lebensweltlichen Relevanz, Gelehrtenrepublik – Lebenswelt, ed. A. Bäumer, M. Benedikt, Wien 1993; Pojem a konstituce rakouského myšlení s ohledem na české země, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1994; Fenomenologie, ČF ve 20. století, 1995; Die Bedeutung der Intentionalität für die Bestimmung der Kategorie "Beziehung", Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl – Ingarden – Patočka), 1995; Ke vztahu Husserlovy filosofie k Heideggerovi, Martin Heidegger a problémy myšlení, ed. M. Pauza, 1996. Čas. přísp.: Husserlova fenomenologická metoda a její předmět, FČ 1965; Husserlův objev intencionality, FČ 1967; Filosofie a věda u Husserla, 1968; Filosofický význam Bolzanovy kritiky Kanta, FČ 1981; Filosof a pedagog Bonifác Buzek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1988; Bonifác Buzek – filosofický odkaz, Studie Muzea Kroměřížska 1989; Fenomenologické a psychologicky založené pojetí etiky, Brentanova společnost v Praze, FČ 1990; Husserl – Bolzano. Příspěvek ke genealogii fenomenologické metody, Estetika 1990; K filozofii Ladislava Riegra, SFFFBU 1991, B 38; J. Patočka ve Filosofickém ústavu ČSAV v letech 1958–1968, SCeH 1994; Husserlova fenomenologie ve vztahu k Descartovi, FČ 1996.
Překlady:
A. Smetana: Sebrané spisy I–II (ed., úvod M. B.), 1960, 1962; E. Husserl: Karteziánské meditace, 1968, 2. vyd. 1993; B. Bolzano: Vědosloví (s J. Loužilem), 1981; I. Šnebergová: Blahopřání. Medailon PhDr. M. B. k sedmdesátým narozeninám, FČ 1992; M. Mráz: Za M. B., FČ 1997.
