BAYEROVÁ Marie, CSc. PhDr.

(2. 1. 1922, Příbor – 31. 1. 1997, Praha)

Obor působení: filozofie
             

 Po okupaci v r. 1938 a zrušení Čs. reálného gymnázia v Příboře ukončila zbývající dva roky středoškolských studií na nově zřízeném gymnáziu pro české studenty ve Frenštátě p. R. (1940). V r. 1941 byla pracovně nasazena v Německu, poté byla do r. 1945 zaměstnána v drogerii v Novém Jičíně. V l. 1945–49 absolvovala na FF UK studium filozofie a psychologie; PhDr. 1949 (dizertace Pojetí předmětnosti u Kanta a Husserla). V letech 1949–52 pracovala jako asistentka na VŠPHV, po zrušení této školy a několikaletém přerušení zaměstnání (v domácnosti) působila ve FÚ ČSAV, a to v edičním oddělení, kde pro nakladatelství ČSAV a nakladatelství Svoboda vypracovala plán vydávání Filozofické knihovny. V r. 1964 získala titul CSc. (Husserlova fenomenologická metoda). Pracovní poměr ve FÚ ČSAV ukončila v r. 1978 odchodem do důchodu.

Badatelské zájmy Marie Bayerové lze rozdělit do čtyř tematických okruhů. První vymezily její dizertace (doktorská a kandidátská): od vysokoškolských let se věnovala především fenomenologické filozofii, zejména Husserlově fenomenologické metodě (idea poznání, intencionalita, vztah fenomenologie k vědě aj.). Druhý okruh představuje bolzanovská problematika, chápaná rovněž v souvislostí s „genealogií“ fenomenologické metody. Okruh třetí je dán jejím výzkumem německého a rakouského filozofického myšlení 19. a 20. století na české půdě (konaným v rámci projektu FÚ AV ČR a Filozofického institutu vídeňské univerzity), okruh čtvrtý pak příspěvky k dějinám české filozofie 20. století (např. k ohlasu a místu fenomenologické filozofie v českém filozofickém životě – J. Patočka, E. Utitz, L. Rieger ad.). Vzájemné sepětí těchto okruhů v jejím díle dokládá zejména monografie Bernard Bolzano (1994) – s oddíly Bolzanova kritika Kanta a určení významu jeho protikantovství, Bolzanův pojem vědy ve světle moderní logiky a Bolzano – Husserl (s pasážemi o některých představitelích německé filozofie v českých zemích).

Bibliografie:

Bernard Bolzano. Evropský rozměr jeho filosofického myšlení, 1994.

Sborníky:

Studie o Bolzanovi, Studie a prameny k dějinám českého myšlení 3, 1976; Rakouské filozofické myšlení konce 19. století v českém kulturním životě, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1988; Das Thema des sozialen Seins in der Phänomenologie, Zur Problematik der transzendentalen Phänomenologie Edmund Husserls (Sammelband mit Studien), 1988; Miroslav Tyrš, Emil Utitz, Antologie, 1989; Kubismus und Philosophie. Paralellen und Affinitäten (s T. Vlčkem), 1909–1925. Kubismus in Prag, Stuttgart 1991; Místo fenomenologie v českém filozofickém životě, Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992; Husserl in Mähren und in Böhmen. Vom Phänomenalismus Ernst Machs zur lebensweltlichen Relevanz, Gelehrtenrepublik – Lebenswelt, ed. A. Bäumer, M. Benedikt, Wien 1993; Pojem a konstituce rakouského myšlení s ohledem na české země, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1994; Fenomenologie, ČF ve 20. století, 1995; Die Bedeutung der Intentionalität für die Bestimmung der Kategorie "Beziehung", Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl – Ingarden – Patočka), 1995; Ke vztahu Husserlovy filosofie k Heideggerovi, Martin Heidegger a problémy myšlení, ed. M. Pauza, 1996. Čas. přísp.: Husserlova fenomenologická metoda a její předmět, FČ 1965; Husserlův objev intencionality, FČ 1967; Filosofie a věda u Husserla, 1968; Filosofický význam Bolzanovy kritiky Kanta, FČ 1981; Filosof a pedagog Bonifác Buzek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1988; Bonifác Buzek – filosofický odkaz, Studie Muzea Kroměřížska 1989; Fenomenologické a psychologicky založené pojetí etiky, Brentanova společnost v Praze, FČ 1990; Husserl – Bolzano. Příspěvek ke genealogii fenomenologické metody, Estetika 1990; K filozofii Ladislava Riegra, SFFFBU 1991, B 38; J. Patočka ve Filosofickém ústavu ČSAV v letech 1958–1968, SCeH 1994; Husserlova fenomenologie ve vztahu k Descartovi, FČ 1996.

Překlady:

A. Smetana: Sebrané spisy I–II (ed., úvod M. B.), 1960, 1962; E. Husserl: Karteziánské meditace, 1968, 2. vyd. 1993; B. Bolzano: Vědosloví (s J. Loužilem), 1981; I. Šnebergová: Blahopřání. Medailon PhDr. M. B. k sedmdesátým narozeninám, FČ 1992; M. Mráz: Za M. B., FČ 1997.

BAJER Miroslav, RNDr., DrSc.

 

(24. 7. 1924, Příbor - 30. 5. 1979, Ostrava)

Obor působení: univerzitní profesor, fyzik
Místa působení: Ostrava


 

Od roku 1952 působil na Vysoké škole báňské v Ostravě. V letech 1973-1979 vedl katedru fyziky na VŠB. Na VŠB působil také v akademických funkcích (děkan Hornicko-geologické fakulty, proděkan). Záslužná byla jeho odborná a organizátorská činnost v Jednotě československých matematiků a fyziků. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zabýval výbušností hořlavých plynových směsí.

 

Z jeho prací:

  • Výchova nových vědeckých pracovníků na Vysoké škole báňské v Ostravě
  • Třicet let hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě
  • Poslání hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě v období vědeckotechnického rozvoje
  • K osmdesátinám Dr. Ing. Františka Otáska, DrSc.
  • Zemřel akademik František Čechura
  • Tepelné parametry karbonských hornin ostravsko-karvinského revíru (Bajer, Miroslav; Novotný, Ivo)

BIRGUS Vladimír, Prof. PhDr.

Vladimir Birgus, portrét 

Narozen: 5. května 1954, Frýdek-Místek


Obor působení: Fotograf a historik fotografie, univerzitní profesor

Místo působení: Olomouc, Praha, Ostrava aj.

 

Dětství prožil v Příboře; navštěvoval tu základní školu a od deseti let fotografický kroužek pod vedením p. Rudolfa Jarnota.

Vystudoval obor literatura-divadlo-film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1978, doktorát 1980); paralelně mimořádně studoval fotografii na FAMU v Praze (1974-78).

Od 1978 odborným asistentem katedry fotografie na FAMU, od roku 1994 docentem, od roku 19991998-2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie na FAMU, od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Od roku 2001 je členem Evropské společnosti pro dějiny fotografie. Je zakládajícím členem Pražského domu fotografie. Kurátor výstav v Galerii Opera v Ostravě a v Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě. Je redaktorem časopisu Imago za Českou republiku, vedoucím redaktorem Listů o fotografii a stálým spolupracovníkem Mladé fronty Dnes, Hospodářských novin a časopisů Ateliér, Fotograf, Fotografie Magazín, Photonews, European Photography, Kwartalnik Fotografia, Portfolio aj. profesorem. V letech

- přes 50 autorských výstav (např. Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, P1zeň, Pardubice, Bratislava, Varšava, Poznaň, Wroc1aw, Krakov, Vilnius, Amsterodam, Salcburk, Berlín, Mnichov, Eisenach, Paříž, Tours, Moskva, Kyjev, Záhřeb, Novigrad)

- múčast na mnoha skupinových expozicích

- fotografie ve sbírkách např. Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, Muzea umění v Olomouci, Východočeské galerie v Pardubicích, Muzea Ludwig v Kolíně nad Rýnem, Evropského domu fotografie a Národní knihovny v Paříži, Muzea pro fotografické umění v Odense, Sanfranciského muzea moderního umění, Metropolitního muzea fotografie v Tokiu, Jokohamského muzea umění aj.

Výběr z bibliografie:

  • Tchechoslowakische Fotografie der Gegenwart. Museum Ludwig, Köln – Edition Braus, Heidelberg 1990 (s Miroslavem Vojtěchovským).
  • Vývoj československé fotografie v datech 1945-1989. SPN, Praha 1990.
  • Das einsame Wesen. Text Frank Matthä-Hollitzer. Bohl, Eisenach 1991.
  • Encyklopedie českých a slovenských fotografů. ASCO, Praha 1993 (s Petrem Balajkou, Antonínem Dufkem, Ĺudovítem Hlaváčem, Martinem Hruškou, Pavlem Scheuflerem a Ladislavem Šolcem).
  • Fotograf František Drtikol. Prostor, Praha 1994.
  • Jindřich Marco – Hořká léta – Evropa 1945-1947. Orbis, Praha 1995.
  • Jistoty a hledání v české fotografii 90. let (s Miroslavem Vojtěchovským).
  • European Photography Guide 6. European Photography, Göttingen 1997 (s Petrem Badgem).
  • František Drtikol – Modernist Nudes. Robert Koch, San Francisco 1997.
  • Beaute Moderne – Les avant-gardes photographiques tchéques 1918-1948. Mission du patrimoine photographique, Paris 1998 (s Pierrem Bonhommem).
  • Česká fotografie 90. let / Czech Photography of the 1990s. KANT, Praha 1998 (s Miroslavem Vojtěchovským).
  • Česká fotografická avantgarda 1918-1948. KANT, Praha 1999.
  • Tschechische Avantgarde-Fotografie 1918-1948. Arnoldsche, Stuttgart 1999.
  • Fotografie v českých zemích 1839-1999. Grada, Praha 1999 (s Pavlem Scheuflerem).
  • Photographer František Drtikol. KANT, Praha 2000.
  • František Drtikol. KANT, Praha 2000.
  • European Photography Guide 7. European Photography, Göttingen 2000 (s Petrem Badgem).
  • Akt v české fotografii, KANT, Praha 2000 (s Janem Mlčochem).
  • Laterna Magica. Einblicke in eine Tschechische Fotografie der Zwischenkriegszeit. Rupertinum, Salzburg 2000 (s Margit Zuckriegl a Antonínem Dufkem).
  • Jaroslav Rössler. TORST, Praha 2001.
  • Maestri della fotografia dell’avanguardia ceca negli anni Venti e Trenta / Masters of the Czech Avant-Garde Photography of the 1920’s and the 1930’s. Silvana Editoriale, Milano 2001 (s Margit Zuckriegl).
  • Czech Photographic Avant-Garde 1918-1948. The MIT Press, Cambridge & London 2002.
  • Jaroslav Rössler – fotografie, koláže, kresby. KANT, Praha 2003 (s Janem Mlčochem).
  • Jaroslav Rössler – Czech Avant-Garde Photographer. The MIT Press, Cambridge & London 2004 (s Janem Mlčochem).
  • Vladimiír Birgus: Cosi nevyslovitelného – Something Unspeakable. Text Tomáš Pospěch. KANT, Praha 2003.
  • Vladimír Birgus: Fotografie 1981-2004 / Photographs 1981-2004 / Photographies 1981-2004 / Fotografie 1981-2004. Text Elźbieta Lubowicz. KANT, Praha 2004.

 

Zdroj: www.birgus.com

POKORNÝ Václav, PhMr.

(26. 7. 1918 v Příboře - 11. 7. 2011 v Praze)

Obor působení: lékárník, skladatel
Místa působení: Příbor

 

Lékárník, hudební skladatel. Jeho skladby jsou stále v repertoáru tanečních orchestrů.

zdroj: MIC Příbor

RICHTER František Xaver Benedikt

 

(r. 1791, Příbor – r. 1859, Ostrovačice)

Obor působení: profesor, knihovník,docent na univerzitě
Místa působení: Rajhrad, Augsburg, Vídeň

Narodil se v Příboře. Studoval tady na piaristickém gymnáziu. Po odchodu do Rajhradu vstoupil do řádu benediktínů. Byl profesorem na lyceu v Augsburku a v roce 1842 byl jmenován docentem na vídeňské univerzitě.