Armádní centrum na Mošnově má zelenou. Pomůže všem, řekla Černochová

Plán na vybudování nové základny české armády na letišti v Mošnově nabírá obrysy. V logistickém centru za zhruba dvě miliardy korun má sloužit 300 českých vojáků. Ministryně obrany Jana Černochová a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák k tomu v poledne podepsali memorandum o spolupráci.

„Je to unikátní projekt, došlo k vzácné shodě mezi vládou i samosprávami,“ uvedla Černochová.

Podpis dokumentu je jedním z klíčových kroků, který zajistí bezúplatný převod pozemků v těsné blízkosti ostravského letiště. Na mošnovském letišti chce armáda „na zelené louce“ vybudovat logistické centrum.

Černochová upozornila, že nepůjde o bojovou základnu. „Pomůže všem. Armádě, obraně, posílí ekonomiku, bude přínosem Moravskoslezskému kraji,“ konstatovala.

 

Má sloužit nejen potřebám české armády, ale v případě potřeby také spojencům z NATO. Ať už pro přijetí zahraničních sil při cvičeních a při možné krizové situaci nebo jako klíčový bod k vytvoření leteckého mostu mezi Západem a Východem. Výhodou má být jeho poloha a napojení na dopravní infrastrukturu. Letiště je totiž prakticky přímo napojeno na dálniční síť i železnici.

 

 
Bombardér
 

„Je to unikátní projekt, došlo k vzácné shodě mezi vládou i samosprávami,“ uvedla Černochová.

Podpis dokumentu je jedním z klíčových kroků, který zajistí bezúplatný převod pozemků v těsné blízkosti ostravského letiště. Na mošnovském letišti chce armáda „na zelené louce“ vybudovat logistické centrum.

Černochová upozornila, že nepůjde o bojovou základnu. „Pomůže všem. Armádě, obraně, posílí ekonomiku, bude přínosem Moravskoslezskému kraji,“ konstatovala.

Má sloužit nejen potřebám české armády, ale v případě potřeby také spojencům z NATO. Ať už pro přijetí zahraničních sil při cvičeních a při možné krizové situaci nebo jako klíčový bod k vytvoření leteckého mostu mezi Západem a Východem. Výhodou má být jeho poloha a napojení na dopravní infrastrukturu. Letiště je totiž prakticky přímo napojeno na dálniční síť i železnici.

 
Vybudování základny by tak umožnilo spojencům poskytnout ČR zásobování, pokud by země takovou pomoc někdy potřebovala, zároveň by bylo možné z Česka odesílat pomoc za využití velkokapacitních letadel spojenců anebo základnu využít pro předsunutou logistickou podporu případné operace na východním křídle NATO.
 

Zahájení prací je naplánováno na rok 2025, kdy to bude 30 let od chvíle, kdy armáda po více jak třech desítkách let Mošnov opustila. „Většinu své historie bylo vojenským letištěm. Vojáci se budou vlastně vracet domů. Vzniknou kvalifikovaná místa,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura.

Díky podpoře ministerstva financí bude v rámci přípravy armádního logistického centra zrekonstruována letištní dráha a také vybudována další potřebná infrastruktura, která je základním předpokladem dalšího rozvoje civilního provozu.

Podle Černochové by výstavba měla začít právě komplexní rekonstrukcí letištní dráhy.

Projekt „Velký Mošnov“ už běží

Samotná jednání o výstavbě armádního logistického centra již běží několik měsíců. Začala už za předchozí vlády a ministra obrany Lubomíra Metnara. „Dávno předtím, než došlo ke konfliktu na Ukrajině,“ upozornil hejtman Ivo Vondrák.

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje pro podporu strategického projektu už v polovině června schválilo bezúplatné získání pozemků vhodných pro výstavbu nového logistického centra.

To přesně zapadá do plánů kraje na vznik takzvaného „Velkého Mošnova“. Hejtman Vondrák připomněl, že letiště se donedávna potýkalo s problémy. Nyní však nabírá nový dech. „Udělali jsme z něj výjimečné logistické centrum. Už nyní je tam řada investorů, kteří budují své logistické sklady,“ uvedl.

 
 
 

Podle svých slov věří, že se v budoucnu z Mošnova stane jedno z největších logistických center ve střední Evropě.

Předpokládané náklady na výstavbu centra mají být zhruba dvě miliardy korun a zahrnují výstavbu objektů pro personál a pro skladování, zpevnění plochy, dobudování dopravní a inženýrské infrastruktury a oplocení včetně zařízení pro střežení.

První nová základna od vzniku ČR

Armáda se na Mošnov vrátí po desítkách let, ale ve zcela odlišné podobě, než tomu bylo od konce padesátých do poloviny devadesátých let, kdy zde působily útvary Československé lidové armády.

 

V první polovině osmdesátých let byl Mošnov domovem současně dvou útvarů – 8. stíhacího leteckého pluku vyzbrojeného bojovými nadzvukovými letouny a 1. smíšeného dopravního leteckého pluku s transportními letouny a vrtulníky. Včetně zabezpečovacího personálu to celkem zahrnovalo přes tři tisíce vojáků.

V novém logistickém centru má sloužit asi 300 vojáků, tedy jednotka o velikosti roty. Část bude převelena z praporu podpory nasaditelných sil se sídlem v Rakovníku, část rekrutována přímo z regionu.

Půjde o první nově vybudovanou základnu od vzniku samostatné České republiky. Od roku 1993 česká armáda posádky spíše opouštěla, nežli budovala nové.

Další kolo jednání mezi Moravskoslezským krajem a Armádou ČR se uskuteční v druhé polovině srpna. Finální verze projektu pak bude v průběhu podzimu představena okolním obcím.

 

Zdroj:www.idnes.cz

S poslední částí dálnice zmizí od Nového Jičína dvě pumpy i sjezd od Rybího

Budoucí podobu chybějícího úseku dálnice D48 mezi Novým Jičínem a Rybím představilo veřejnosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Jedná se o čtyřkilometrový úsek, který zakončí přestavbu původní silnice I/48 mezi Bělotínem a Frýdkem-Místkem na dálnici. S prací by se mělo začít v roce 2025.

Už předloni v prosinci zprovoznilo ŘSD úsek Rybí–Rychaltice, v současnosti je ve výstavbě část mezi Bělotínem a Novým Jičínem. Po té by auta měla začít jezdit už v příštím roce.

„Je proto třeba co nejdříve postavit i novojičínskou část, aby se nestala slabým článkem mezi dálničními úseky, které na ni z obou stran navazují,“ vysvětlil Miroslav Mazal z tiskového oddělení ŘSD.

Plánovaný úsek přitom původně měl být součástí probíhající stavby dálnice od Bělotína až po Rybí. „Kvůli komplikacím s majetkovým vypořádáním byl celý projekt kvůli urychlení výstavby rozdělen na dvě etapy,“ připomněl Mazal.

 

Silnice má sice ve stávající podobě čtyři jízdní pruhy a křižovatky jsou mimoúrovňové, řada parametrů však neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost provozu. „Jízdní směry jsou odděleny jen lanovým svodidlem, chybí dostatečně široký pruh pro nouzové odstavení vozidla a mimoúrovňová křížení mají nebezpečně krátké připojovací a odbočovací pruhy,“ vysvětlil Mazal.

Největší změnou bude podoba mimoúrovňového křížení Nový Jičín východ u současných benzinových pump. To nově umožní napojení na dálnici v obou jízdních směrech. „Mimoúrovňové křížení Nový Jičín východ nyní neumožňuje nájezd a sjezd v obou jízdních směrech, což komplikuje dopravní napojení blízkého průmyslového parku,“ uvedl mluvčí ŘSD. „Nově zde budou sjezdy v obou směrech, ty se budou na okolní silnice napojovat prostřednictvím dvou kruhových objezdů.“

mělo začít v roce 2025.
Vizualizace dopravního řešení napojení Nového Jičína na renovovanou silnici...

Vizualizace dopravního řešení napojení Nového Jičína na renovovanou silnici I/48. | foto: Ředitelství silnic a dálnic

Už předloni v prosinci zprovoznilo ŘSD úsek Rybí–Rychaltice, v současnosti je ve výstavbě část mezi Bělotínem a Novým Jičínem. Po té by auta měla začít jezdit už v příštím roce.

„Je proto třeba co nejdříve postavit i novojičínskou část, aby se nestala slabým článkem mezi dálničními úseky, které na ni z obou stran navazují,“ vysvětlil Miroslav Mazal z tiskového oddělení ŘSD.

Plánovaný úsek přitom původně měl být součástí probíhající stavby dálnice od Bělotína až po Rybí. „Kvůli komplikacím s majetkovým vypořádáním byl celý projekt kvůli urychlení výstavby rozdělen na dvě etapy,“ připomněl Mazal.

Vizualizace dopravního řešení napojení Nového Jičína na renovovanou silnici...

Silnice má sice ve stávající podobě čtyři jízdní pruhy a křižovatky jsou mimoúrovňové, řada parametrů však neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost provozu. „Jízdní směry jsou odděleny jen lanovým svodidlem, chybí dostatečně široký pruh pro nouzové odstavení vozidla a mimoúrovňová křížení mají nebezpečně krátké připojovací a odbočovací pruhy,“ vysvětlil Mazal.

Největší změnou bude podoba mimoúrovňového křížení Nový Jičín východ u současných benzinových pump. To nově umožní napojení na dálnici v obou jízdních směrech. „Mimoúrovňové křížení Nový Jičín východ nyní neumožňuje nájezd a sjezd v obou jízdních směrech, což komplikuje dopravní napojení blízkého průmyslového parku,“ uvedl mluvčí ŘSD. „Nově zde budou sjezdy v obou směrech, ty se budou na okolní silnice napojovat prostřednictvím dvou kruhových objezdů.“

 
 
 

Křižovatky pomohou centru města

To má přinést nejen lepší napojení přilehlého průmyslového parku, ale i nové centrální stanice hasičského záchranného sboru. A poblíž má brzy vzniknout i obdobné centrum pro výjezdy zdravotních záchranářů. Nové nájezdy pak uleví i centru Nového Jičína od části nákladní dopravy, kdy řada kamionů sjíždí od průmyslové zóny do města Propojovací a Suvorovovou ulicí.

„Od tranzitní dopravy nám ale definitivně uleví až dokončení Palačovské spojky, po jejímž zprovoznění máme přislíbeno, že se silnice 57 změní z první třídy na druhou, čímž se tranzitu zbaví nejen Nový Jičín, ale i Bludovice nebo Hodslavice,“ nastínil plány města do budoucna novojičínský starosta Stanislav Kopecký.

Celá křižovatka se plánovanými změnami posune směrem k Rybí. S tím však zmizí čerpací stanice, jež se v tomto úseku nacházejí. „Od jednoho z kruhových objezdů bude také připraveno napojení na plánovaný obchvat Šenova a Kunína,“ dodal starosta. Zcela zrušena bude rovněž současná křižovatka poblíž obce Rybí ve směru na Frýdek-Místek.

 
U křížení Nový Jičín západ, kde se budoucí dálnice kříží se silnicí mezi Novým Jičínem a Kunínem, pak dojde k úpravě nájezdů, které nově budou mít větší poloměr. „Kvůli tomu, že zde není možné vybudovat dostatečně dlouhý připojovací a odbočovací pruh, zde bude rychlost omezena na 80 kilometrů v hodině,“ podotkl starosta.
 
 

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/novy-jicin-rybi-posledni-etapa-

Plánovaná odstávka vody - SMVAK 29. června 2022

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Umístění náhradního zdroje pitné vody Důvod odstávky
10907 Prchalov část obce Prchalov č.p. 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 48, 49, 51, 57, 59, 63, 64, 67, 68, 69, 70, 75, 79, 80, 91, 2, 3, 96, 92, 37, 15, 100, 97, 103, 105, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 45, 46, 52, 66, 78, 77, 81, 82, 94, 99 29.06.2022 08:00 29.06.2022 14:00 Umožněno předzásobení   Přeložka vodovodu

 

Odstávka vody Prchalov

UZAVŘENÍ BUDOVY TECHNICKÝCH SLUŽEB

V termínu od 4.7.2022 do 31.08.2022 bude pro veřejnost, z důvodu probíhajících stavebních prací, uzavřena budova technických služeb na ul. Štramberská. Zajištění všech administrativních činností bude fungovat v omezeném režimu.

 

V nutných případech nás kontaktujte:

Ing. Gřesíková Zuzana, ředitel

reditel@tspribor.cz

737 245 980

Ing. Pavelka Vladimír, dispečer, hlášení závad

dispecer@tspribor.cz

737 245 981

Bc. Beranová Lucie, objednávky

koordinator@tspribor.cz

737 245 983 

Ing. Závorková Martina, hřbitovnictví

sluzby@tspribor.cz

731 549 482

Ing. Olšovská Silvie, odpady

obchod@tspribor.cz

731 674 984 

 

Provoz sběrného dvora zůstává v normálním režimu.

Děkujeme za pochopení.

 

Technické služby

Tatra 138 respektovala nejmodernější vývojové trendy ve vývoji nákladních automobilů. Koncepčně navazovala na starší typ

Tatra 138 je československý těžký nákladní automobil s nosností 12 tun, vyráběný v letech 1959 až 1971. Kromě standardního třínápravového provedení se znakem 6×6 vznikaly i dvounápravové vozy 4×4.

O nástupci modelu Tatry 111 se rozhodlo už v roce 1952, kdy bylo centrálně naplánováno, že terénní sedmi až desetitunové nákladní automobily se budou vyrábět v Tatře Kopřivnice.

V roce 1956 se na „II. výstavě československého strojírenství v Brně“ objevily 2 nové typy nákladních automobilů s označením Tatra T 137 (4×4) a Tatra T 138 (6×6). Oba vozy měly 70 % dílů společných: motor, spojku, převodovku, podvozek konstrukce podle koncepce Tatra, kabinu a mnohé další. V novém voze se objevily též nové prvky ulehčující řidiči ovládání vozu: hydraulický posilovač řízení, vzduchový tlakový posilovač spojky a elektropneumatické řazení. Oba typy respektovaly nejmodernější vývojové trendy ve vývoji nákladních automobilů, ale koncepčně navazovaly na starší typy. Vůz Tatra T 137 byl později vyráběn jako Tatra T 138 4×4.

Podvozek nákladního vozu Tatra 138

Základ vozidel tvořil pro Tatru typický podvozek Koncepce Tatra, nesoucí přední nápravu odpruženou torzními tyčemi s nastavitelným předpětím, dále následovala hlavní a přídavná převodovka (obě v jednom bloku), mezikus, rozvodovka první zadní nápravy s mezikusem a druhá zadní náprava. Obě zadní nápravy byly odpružené podélně uloženými půleliptickými listovými péry. Pohon přední nápravy byl vypínatelný. Vozidlo mělo brodivost 800 milimetrů a mohlo k němu být připojené přívěsné vozidlo do celkové hmotnosti 15 000 kilogramů. Zadní polonápravy 4×4 (návěsové tahače) byly odpruženy rovněž torzními tyčemi. Původně měla řada zahrnovat i vozy s nehnanou přední nápravou, ale do sériové výroby se tato verze nedostala, stejně jako alternativní provedení motoru s dmychadlem.

 

Brzdy byly dvouokruhové, vzduchotlaké, působící na všechna kola. Ruční brzda byla převodová, působila na buben na konci převodovky. Vozidlo mělo (poprvé u Tatry) odlehčovací motorovou brzdu (klapku ve výfuku), zapínanou tlačítkem na přístrojové desce.

 

Motor Tatry 138

Motor nákladního vozu Tatra 138 je umístěn nad přední nápravou kvůli lepšímu nájezdovému úhlu a větší světlé výšce. Dostal označení „Tatra T 928“, byl tradičně naftový, vzduchem chlazený, osmiválcový s uspořádáním do „V“, s úhlem mezi řadami válců 75°, s ventilovým rozvodem OHV. Motor měl jednu vačkovou hřídel společnou pro sací i výfukové ventily, jeden axiální ventilátor poháněný z rozvodu motoru. Novinkou bylo, že motor nebyl chlazen stále, ale na základě teploty motorového oleje. Olej procházel kapalinovou spojkou v zadní části motoru a termostat řídil jeho průtokem její skluz. Mazací soustava měla suchou klikovou skříň, olejovou nádrž na 23 litrů a chladič oleje s mechanickým blokováním průtoku zima/léto.

  • kompresní poměr: 16,5:1

  • vrtání/zdvih: 120/130 mm

  • objem válců: 11 762 cm³

  • výkon: 180 koní (132,5 kW) při 2000 ot./min

  • maximální točivý moment: 720 Nm při 1200 ot./min

Palivová nádrž měla objem 150 litrů. Elektrická instalace byla o napětí 24 V, dva akumulátory, startér 6 koní/24 V a dynamo 24 V/500 W.

 

TATRA 138

Převodovka a spojka Tatry 138

Obě převodovky (hlavní i přídavná) byly kompaktní v jednom celku. U hlavní mechanické převodovky byl použit nový systém „Tatra-Synchron“ s pěti převodovými stupni vpřed a jedním vzad. Druhý až pátý převodový stupeň byl jištěn tzv. blokovanou synchronizací, která nedovolila zařadit dřív, než měly obě spojované součásti stejné otáčky. Oba stupně v přídavné převodovce se řadily elektropneumaticky pomocí předvoliče na rychlostní páce. Příslušný „půlstupeň“ se předvolil na rychlostní páce a po sešlápnutí spojkového pedálu se pneumaticky zařadil. Elektropneumaticky se ovládaly též uzávěrky diferenciálů a řazení pohonu přední nápravy. Spojka je suchá, dvoulamelová s kapalinovým ovládáním a se vzduchovým posilovačem. Výkon motoru se přenášel pomocí kloubové hřídele od konce spojky do převodovky. Tato koncepce byla zvolena proto, aby mohla být ve vozidle rovná podlaha a v kabině mohli sedět dva závozníci a řidič. Hlavním důvodem bylo uložení kompletu motor+spojka pružně na rámu, což podstatně omezilo přenos vibrací a usnadnilo údržbu spojky (oproti pevnému letmému uchycení k převodovce a nosné rouře u Tatry 111).

Vozidlo Tatra 138 dosahovalo maximální rychlost 71,6 km/h při průměrné spotřebě 36 litrů nafty na 100 kilometrů.

Vozy Tatra T 138 se vyráběly v řadě provedení:

  • jednostranné sklápěče (T 138 S1M)

  • trojstranné sklápěče (T 138 S3M)

  • vojenské a civilní valníky (T 138 V, VN)

  • nástavby autobagr a jeřáb

  • vojenské a civilní cisterny

  • vojenská speciální vozidla (T 138 P1V)

  • hasičské nástavby

Tatra 138 byly také úspěšně exportovány; odběrateli byli například Bulharsko, SSSR, Polsko, Rumunsko, ale i Holandsko, Francie, Rakousko a další státy. Celkově bylo vyrobeno 45 996 kusů Tatry T 138.

 
 
Zdroj: www.agroportla24h.cz

 

D48 MÚK Bělotín – Rybí, II. Etapa

Video prezentace záměru přestavby dálnice D48 MÚK Bělotín – Rybí, II.etapa.

Záměrem je uvést nevyhovující úsek dálnice do vhodného stavu. Zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky Nový Jičín-východ, která umožní výhledové napojení na přeložku silice I/57 – obchvat Kunína. Současná mimoúrovňová křižovatka neumožňuje ani napojení ze všech směrů.

 

 

Zdroj: msstavby.cz