Auto, které v polovině minulého století znal každý a každý ho chtěl. I díky československým cestovatelům, kteří doslova pokořili celý svět.,
Tatra je pro mne srdcová záležitost. Ne, nikdy jsem žádné auto této značky neměl. Dokonce jsem ani nejel žádným z osobních aut. Nebo si to nepamatuji, ale nemyslím si, že by mě některý z komunistických potentátů v době mého dětství vezl. A jinak jsem se k autu dostat nemohl. Ve veteránu jsem se nevezl. Tak proč mluvím o srdcové záležitosti? Jsou tady dvě roviny. Ta jedna je řekněme vlastenecká. Tatra je stará značka aut, jedna z nejstarších na světě.
V Kopřivnici je muzeum značky, stojí za to ho navštívit
Další věc, která mi imponuje, je příběh Hanse Ledwinky. Fenomenální konstruktér přišel s nápadem, který mu ale ukradl jistý Ferdinand Porsche a postavil na tom základ celého německého automobilového průmyslu. Došlo k mezinárodnímu soudu. Ten uznal právo Hanse Ledwinky, ale už v době, kdy byl konstruktér v zahraničí v emigraci. Z vysouzených peněz neviděl nic. Mezitím Ledwinka v Československu přišel o veškerý majetek. Odseděl si údajnou kolaboraci s nacisty. Smutný příběh plný křivd. Druhou rovinou jsou nákladní auta.
S těmi mám naopak zkušenost značnou. Včetně jízd v dakarských speciálech. Do kopřivnické Tatry jsem jezdil rád v rámci trackdays pořádaných na tamním polygonu. Byl jsem i v muzeu. A ano, viděl jsem tam expozice, včetně těch, které se týkají cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Další věc, co mi imponuje. Tedy jak oba cestovatelé, tak jejich Tatra. Model 805 se mi líbil. Vlastně si občas představuji, jaké by to bylo, mít takhle schopné a kompaktní auto dnes. Ano, náklaďák, ale ne tak velký, jako obvyklé dnešní velké Tatry. Něco jako Multivan z Kopřivnice? Pecka!
Zpátky ale do minulosti, do období po druhé světové válce. Na přelomu 40. a 50. let vznikl plán na přezbrojení armády. A s tím i na vývoj nových typů vojenských automobilů. Na základě toho obdržela v roce 1951 automobilka Tatra patřičnou zadávací dokumentaci. Šlo o vývoj terénního osobního automobilu a z něj vycházejícího malého nákladního automobilu s nosností 1,5 tuny. Jak jsem říkal, takový Multivan. Bylo by skvělé, kdyby se vyráběl i dnes. Podle ministerského zadání vznikly i prototypy osobních vozů, označené Tatra 803, resp. 804.
Osobní auta byla skvělá, nákladní vozy jedou dodnes, doslova
Ovšem do výroby se nakonec prosadilo jen provedení nákladní, a to Tatra 805. Podvozek měl páteřovou nosnou rouru, konstrukčně se ovšem jednalo o velký posun dopředu. Výkyvné polonápravy v nábojích kol byly vybaveny takzvanou portálovou redukcí. To jsou dvě nad sebou uložená ozubená kola. Systém zaručoval snížení namáhání hnacího traktu, zlepšení jízdních parametrů při jízdě v terénu a zásadní zvýšení světlé výšky auta.
Obě nápravy byly poháněné, přední pohon byl přiřaditelný pákou z kabiny. Největší inovací bylo odpružení – pro obě nápravy byly použity podélně uložené torzní tyče. Tatra 805 s trambusovou kabinou dostala hned několik přezdívek. Přezdívali jí Kačena, a to kvůli jejímu charakteristickému kolébavému pohybu při jízdě. Dobře, nepůsobí to zrovna pozitivně. A druhá přezdívka není o moc lepší. Ne když je to Kvíčala, podle typického zvuku ventilátorů chlazení.
Tatra 805 se kývala při jízdě jako kachna a kvičela u toho
Přesto šlo ale o úspěšné modely, které zvládly projet doslova celý svět. Ne v rámci exportu, to ne. Protože šlo o armádní zakázku, tenhle model se nikdy pro prodej za hranice nevyráběl. Ale díky cestovatelům, jež jsem zmínil výše. Tatra 805 fungovala v různých provedeních. Základní byl valník s plachtou, taky tu byla skříňová karoserie, vysoká a nízká. Jezdila malá cisterna nebo poměrně unikátní valník se sklopnými čelními skly bez střechy, určený pro speciální vojenské jednotky.
Největšího rozšíření mimo armádu se dočkaly skříňové verze určené pro hasiče. Tyto Tatry měly označení DVS-8 a vyráběly se v Poličce. Mezi zajímavé varianty patřily speciálně karosované skříňové vysílací vozy pro Československou televizi. Zmíním to ale podruhé, to, že 805 Kačenu nejvíce proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.
Zikmund a Hanzelka byli hrdinové své doby. A jsou jimi i dnes
Ti ve dvou upravených skříňových vozech speciální konstrukce absolvovali svou druhou část cesty kolem světa. Ovšem sami cestovatelé nehodnotili kvůli určitým chybám auta zcela kladně. Naopak, velmi často je kritizovali. A to jejich speciály měly mnohé úpravy a vylepšení. Ale fungovaly, jejich expedice a cesty to prostě a jednoduše dokazují. Jiné verze? Poslední byly sanitky, které jsem dosud nezmínil.
Výroba Tatry 805 byla zahájena v roce 1953, původně v Mladé Boleslavi. Tři roky na to, v roce 1956, se přesunula produkce zpět do Kopřivnice. A tam byla v roce 1960 ukončena. Vyrobeno bylo celkem 13 624 vozidel. Kromě obvyklých automobilů na podvozku 805 vznikly také prototypy pancéřových vozidel Jarmila a Jarmila II. Ty byly označené jako T 811, avšak do sériové výroby, a tudíž ani do výzbroje armády se nikdy nedostaly. Dnes je Tatra 805 jedním z ikonických československých nákladních aut. Právem.
Zdroj: www.tatra.cz, foto: Jiří Jurečka
