Tatra 138 je československý těžký nákladní automobil s nosností 12 tun, vyráběný v letech 1959 až 1971. Kromě standardního třínápravového provedení se znakem 6×6 vznikaly i dvounápravové vozy 4×4.

O nástupci modelu Tatry 111 se rozhodlo už v roce 1952, kdy bylo centrálně naplánováno, že terénní sedmi až desetitunové nákladní automobily se budou vyrábět v Tatře Kopřivnice.

V roce 1956 se na „II. výstavě československého strojírenství v Brně“ objevily 2 nové typy nákladních automobilů s označením Tatra T 137 (4×4) a Tatra T 138 (6×6). Oba vozy měly 70 % dílů společných: motor, spojku, převodovku, podvozek konstrukce podle koncepce Tatra, kabinu a mnohé další. V novém voze se objevily též nové prvky ulehčující řidiči ovládání vozu: hydraulický posilovač řízení, vzduchový tlakový posilovač spojky a elektropneumatické řazení. Oba typy respektovaly nejmodernější vývojové trendy ve vývoji nákladních automobilů, ale koncepčně navazovaly na starší typy. Vůz Tatra T 137 byl později vyráběn jako Tatra T 138 4×4.

Podvozek nákladního vozu Tatra 138

Základ vozidel tvořil pro Tatru typický podvozek Koncepce Tatra, nesoucí přední nápravu odpruženou torzními tyčemi s nastavitelným předpětím, dále následovala hlavní a přídavná převodovka (obě v jednom bloku), mezikus, rozvodovka první zadní nápravy s mezikusem a druhá zadní náprava. Obě zadní nápravy byly odpružené podélně uloženými půleliptickými listovými péry. Pohon přední nápravy byl vypínatelný. Vozidlo mělo brodivost 800 milimetrů a mohlo k němu být připojené přívěsné vozidlo do celkové hmotnosti 15 000 kilogramů. Zadní polonápravy 4×4 (návěsové tahače) byly odpruženy rovněž torzními tyčemi. Původně měla řada zahrnovat i vozy s nehnanou přední nápravou, ale do sériové výroby se tato verze nedostala, stejně jako alternativní provedení motoru s dmychadlem.

Brzdy byly dvouokruhové, vzduchotlaké, působící na všechna kola. Ruční brzda byla převodová, působila na buben na konci převodovky. Vozidlo mělo (poprvé u Tatry) odlehčovací motorovou brzdu (klapku ve výfuku), zapínanou tlačítkem na přístrojové desce.

Motor Tatry 138

Motor nákladního vozu Tatra 138 je umístěn nad přední nápravou kvůli lepšímu nájezdovému úhlu a větší světlé výšce. Dostal označení „Tatra T 928“, byl tradičně naftový, vzduchem chlazený, osmiválcový s uspořádáním do „V“, s úhlem mezi řadami válců 75°, s ventilovým rozvodem OHV. Motor měl jednu vačkovou hřídel společnou pro sací i výfukové ventily, jeden axiální ventilátor poháněný z rozvodu motoru. Novinkou bylo, že motor nebyl chlazen stále, ale na základě teploty motorového oleje. Olej procházel kapalinovou spojkou v zadní části motoru a termostat řídil jeho průtokem její skluz. Mazací soustava měla suchou klikovou skříň, olejovou nádrž na 23 litrů a chladič oleje s mechanickým blokováním průtoku zima/léto.

• kompresní poměr: 16,5:1

• vrtání/zdvih: 120/130 mm

• objem válců: 11 762 cm³

• výkon: 180 koní (132,5 kW) při 2000 ot./min

• maximální točivý moment: 720 Nm při 1200 ot./min

Palivová nádrž měla objem 150 litrů. Elektrická instalace byla o napětí 24 V, dva akumulátory, startér 6 koní/24 V a dynamo 24 V/500 W.

Převodovka a spojka Tatry 138

Obě převodovky (hlavní i přídavná) byly kompaktní v jednom celku. U hlavní mechanické převodovky byl použit nový systém „Tatra-Synchron“ s pěti převodovými stupni vpřed a jedním vzad. Druhý až pátý převodový stupeň byl jištěn tzv. blokovanou synchronizací, která nedovolila zařadit dřív, než měly obě spojované součásti stejné otáčky. Oba stupně v přídavné převodovce se řadily elektropneumaticky pomocí předvoliče na rychlostní páce. Příslušný „půlstupeň“ se předvolil na rychlostní páce a po sešlápnutí spojkového pedálu se pneumaticky zařadil. Elektropneumaticky se ovládaly též uzávěrky diferenciálů a řazení pohonu přední nápravy. Spojka je suchá, dvoulamelová s kapalinovým ovládáním a se vzduchovým posilovačem. Výkon motoru se přenášel pomocí kloubové hřídele od konce spojky do převodovky. Tato koncepce byla zvolena proto, aby mohla být ve vozidle rovná podlaha a v kabině mohli sedět dva závozníci a řidič. Hlavním důvodem bylo uložení kompletu motor+spojka pružně na rámu, což podstatně omezilo přenos vibrací a usnadnilo údržbu spojky (oproti pevnému letmému uchycení k převodovce a nosné rouře u Tatry 111).

Vozidlo Tatra 138 dosahovalo maximální rychlost 71,6 km/h při průměrné spotřebě 36 litrů nafty na 100 kilometrů.

Vozy Tatra T 138 se vyráběly v řadě provedení:

• jednostranné sklápěče (T 138 S1M)

• trojstranné sklápěče (T 138 S3M)

• vojenské a civilní valníky (T 138 V, VN)

• nástavby autobagr a jeřáb

• vojenské a civilní cisterny

• vojenská speciální vozidla (T 138 P1V)

• hasičské nástavby

Tatra 138 byly také úspěšně exportovány; odběrateli byli například Bulharsko, SSSR, Polsko, Rumunsko, ale i Holandsko, Francie, Rakousko a další státy. Celkově bylo vyrobeno 45 996 kusů Tatry T 138.

Video prezentace záměru přestavby dálnice D48 MÚK Bělotín – Rybí, II.etapa.

Záměrem je uvést nevyhovující úsek dálnice do vhodného stavu. Zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky Nový Jičín-východ, která umožní výhledové napojení na přeložku silice I/57 – obchvat Kunína. Současná mimoúrovňová křižovatka neumožňuje ani napojení ze všech směrů.

Zdroj: msstavby.cz

Od 01.06.2022 má Senior doprava Diakonáček PŘÍBOR pro objednávku dopravy nové telefonní číslo: 605 491 232

Krásověda, Frame Hodslavice, Školní židle a Základní kámen. Tak se jmenuje čtveřice vyhlídek či tzv. fotopointů, které mají za cíl ukázat krásu Hodslavic na Novojičínsku, vytáhnout lidi do přírody a také originálně představit osobnost Františka Palackého, nejslavnějšího rodáka obce.

Úpravy okolí Větřkovické přehrady pokračují. Po loňské rekultivaci pláže a instalaci nových převlékáren dojde v následujících týdnech na budování dětského hřiště. V blízkosti stávajících laviček budou instalovány houpačky a prolézačky s pískovým hradem. Cílem úprav je zvýšení rekreačního potenciálu vodní plochy a jejího okolí.

Větřkovická přehrada se může chlubit nádherným okolím, dlouhodobě dobrou kvalitou vody a návštěvnickým zázemím v podobě fungujícího bufetu a veřejných toalet. Město však mělo omezené možnosti, jak potenciál přehrady rozvíjet, neboť není jejím majitelem a donedávna ani nájemcem. „Po mnoha složitých jednáních se vloni daly věci do pohybu a zahájili jsme rekultivaci okolí přehrady. Pláž pokrylo 90 tun kačírku, který rekreantům zpříjemňuje vstup do vody, a instalovali jsme dvě spirálové převlékárny. Letos je na řadě dětské hřiště a v plánu je rovněž nové molo,“ uvedl Adam Ondrašík z odboru majetku města s tím, že na nové herní prvky se mohu dětští návštěvníci těšit v polovině července.

Přestože městský rozpočet počítal s vybudování mola už letos, tyto plány byly nakonec přehodnoceny: „Moravskoslezský kraj připravuje dotační program na podporu budování mol, takže by byla škoda nepokusit se získat externí prostředky. Pokud se nám tím podaří navýšit rozpočet akce, bude to samozřejmě ku prospěchu věci, neboť dostupné finanční částce bude odpovídat rozsah a kvalita mola,“ doplnil Adam Ondrašík. Náklady na vybudování dětského hřiště přesahují 600 tisíc a předpokládaná cena plovoucího mola je 1,5 milionu korun.

Ing. Mgr. Lucie Macháčková

vedoucí oddělení vnějších vztahů Kopřivnice