Kopřivnická automobilka Tatra Trucks má za sebou úspěšný rok 2021. Automobilka spoluvlastněná českými holdingy Czechoslovak Group a Promet Group mírně překročila plán a dodala celkem 1277 automobilů, získala zásadní armádní zakázky v zemích NATO, zahájila vývoj vozu s vodíkovým pohonem a také otevřela s Moravskoslezským krajem nové moderní muzeum. „Připravujeme se i na výzvy budoucnosti, zejména technologické změny, které automobilový průmysl čekají,“ říká generální ředitel firmy Pavel Lazar.
Podnik, který vedete, vyrábí dopravní prostředky již od roku 1850 a vždy šel technologicky s dobou. V jaké situace se Tatra nachází na počátku roku 2022?
Ocitli jsme se v době, která v mnohém připomíná začátek 20. století. Tehdy vedle sebe existovala auta se spalovacím motorem, s parním motorem i elektromobily. Nyní zřejmě končí dominance spalovacího motoru a hledá se optimální pohon budoucnosti. A my stejně jako naši předkové sledujeme trendy a připravujeme se na různé varianty vývoje.
Které to jsou?
Není pochyb, že ještě dlouhou dobu, zejména v segmentu těžkých vozidel do terénu, kde se pohybuje dnešní Tatra, se bude používat spalovací motor. Tatra dodnes vyrábí vlastní spalovací motory a naším cílem je, aby i tyto v budoucnu splňovaly požadovanou emisní normu.
Pak jsou tu elektromobily, ale pro nás není koncepce elektromotoru s lithium-iontovými bateriemi perspektivní. Uživatelé Tatry nemohou spoléhat na to, že v džungli, tundře či v horách budou mít rychlonabíječky. Ředitel vývoje Radek Smolka obrazně říká, že Tatra si musí vozit svou elektrárnu s sebou, a proto jdeme cestou vodíkových článků, které dodají elektromotoru potřebnou energii na dostatečný dojezd v nejtěžších podmínkách. Na tomto projektu Tatra spolupracuje s Ústavem jaderného výzkumu Řež a s celou řadou dalších akademických i průmyslových partnerů. V roce 2023 chceme prototyp důkladně otestovat.
Firma má za sebou povedený rok 2021. Který úspěch byste vyzdvihl?
Rozhodně to je úspěch tatrováckého podvozku v armádách NATO na západ od Česka. Tatra Trucks ve spolupráci s partnerskou automobilkou DAF Trucks získala kontrakt na dodávku 879 logistických nákladních vozidel pro belgickou armádu, dalších 76 vozidel, tentokrát v hasičském provedení, dodáme německému bundeswehru.
Tatra je poslední domácí automobilkou v českých rukou. Jak může prosperovat v podmínkách, kdy není součástí žádného velkého koncernu?
Tatra není masovou automobilkou, ale našla si výklenek na automobilovém trhu – výrobu vozidel pro specifické zákazníky: hasiče, zemědělce, vojáky, těžaře či lesáky. Těm dokáže vyrobit vozidlo na míru, což je možné díky unikátní koncepci podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami. Univerzálnost této koncepce dokládá třeba letošní projekt nejdelší Tatry, kterou jsme kdy vyrobili: Má sedm náprav, měří přes 25 metrů a slouží k přepravě dlouhých tyčí v ocelárnách Liberty Ostrava.
Za těchto okolností, kdy vyrábíme speciální vozidla s vysokou přidanou hodnotou, můžeme samostatně prosperovat i s českými akcionáři. Myslím, že lze říct, že to jsou nejúspěšnější vlastníci Tatry po roce 1989 a starají se o svůj majetek výrazně lépe než předchozí skupina zahraničních spolumajitelů.
Klasické automobilky omezují výrobu kvůli nedostatku čipů i pandemii covidu. Jak vývoj zvládáte vy?
Dovolím si vás opravit. V segmentu automotive nepanuje nedostatek jen u čipů, ale u celé řady komponentů a materiálů, třeba plechů. Tatra má výhodu, že je schopná samostatně vyrobit základní komponenty vozidla pod jednou střechou: podvozek, motor s převodovkou i kabinu. Také se sice neobejdeme bez dodavatelů, ale jsme na tom podstatně lépe než masové automobilky s komplikovanými dodavatelskými řetězci. Výrobu jsme nezastavili v roce 2020 ani 2021. Prožíváme velmi úspěšné období.
Má nové kopřivnické muzeum nákladních vozidel nějaký význam i pro byznys Tatry?
Muzeum je určitě i pro naše zákazníky z celého světa důkazem síly značky a obrovské tradice. S oblibou říkám, že Tatra musí být předmětem touhy a ta nevznikne na základě četby katalogu, ale osobním zážitkem. Proto naše zákazníky bereme na tatrovácký polygon, což je další unikátní součást naší automobilky, kde na vlastní kůži zažijí, co Tatra dokáže a co vydrží. Muzeum se stane další součástí tohoto zážitku.
Ale muzeum je hlavně kulturní instituce, která by měla lidi inspirovat a dát jim hrdost na český průmysl.
Co dalšího společnost dělá kromě svého hlavního byznysu?
Děláme toho mnoho. Letos jsme zapůjčili hasičům sklápěčky na odklízení trosek po tornádu na jižní Moravě, vyslali jsme na vlastní náklady mobilní servisní tým, který pomáhal při nasazení českých hasičů u požárů v Řecku a staráme se třeba o Větřkovickou přehradu, která nám patří, aby to nebyla jen zásobárna vody pro Tatru, ale i rekreační zóna pro místní obyvatele.
Tatra má za sebou krizové situace, kdy potřebovala pomoc a podporu. Teď se jí daří a je správné, aby sama pomáhala těm, kteří to potřebují.
Na závěr roku přišla smutná zpráva o skonu legendárního závodníka a šestinásobného vítěze rallye Paříž–Dakar Karla Lopraise, jehož život byl s Tatrou spojen. Co pro firmu jeho odchod znamená?
Je to pro Tatru velká ztráta. Karel Loprais nastoupil do Tatry po škole, a než poprvé stanul na startu rallye Dakar, skoro 20 let pracoval na montáži a jako tovární řidič. Měl vzácnou kombinaci skvělých řidičských dovedností, dokonalé znalosti vozidla a vyzrálé osobnosti, která ctila fair play. Na tom stály jeho úspěchy ve sportovním světě. Na Dakaru nechal i kus svého zdraví, protože tento extrémní závod je náročný nejen pro auta, ale i pro lidi v jejich kabinách. Pro sportovní svět i pro českou veřejnost zůstane velkým symbolem a Tatra bude pracovat na tom, aby uchovala jeho památku.
Zdroj: www.e15.cz
