Baumovi a Miss Australia. Prvorepublikoví influenceři značky Tatra objeli svět

Před devadesáti lety, 23. prosince 1934 vyrazila z Prahy první expedice, která by mohla nést označení „Tatra kolem světa“. Posádku speciálně upravené Tatry 72 tvořili manželé Růžena a Jiří Baumovi. Objeli celý svět. Jejich dobrodružství popisuje Pavel Bek, kurátor Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici a také autor výstavy o cestách Jiřího Bauma a jeho ženy.

 

Tatra 72 Baumovi3

 

Říkalo se jí „Miss Australia“ a projela Austrálii, Japonsko, západ USA a celou Afriku. Řeč je o expediční Tatře 72, kterou si nechali postavil manželé Baumovi. Za první republiky to byli slavní cestovatelé, později jejich jméno poněkud upadlo v zapomnění. Muzeum nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici připravilo výstavu, která jejich cesty připomíná. Kurátorem výstavy je historik Pavel Bek.

Rodina Baumova psala za první republiky i za Protektorátu pozoruhodný příběh. Jiří Baum cestoval nejprve se společníky, později se svojí ženou po celém světě. Pak se zapojili do odboje i s jeho sestrou Annou Pollertovou. Tu to stálo život, byla popravena. Jiří Baum za války také zahynul.

 

Tatra 72 Baumovi1

 

Proč cesty Jiřího Bauma a jeho ženy upadly tak trochu do zapomnění?
Myslím si, že je „přebil“ Hanzelka se Zikmundem. A souvisí to i s nástupem nových médií. Hanzelka se Zikmundem vydávali po válce spoustu knih, byli v rádiu. Na svých cestách natáčeli, jejich filmy se promítaly v kinech. Když nastoupila televize, tak se objevovali i tam. Prostě byli neuvěřitelně populární. Přitom jejich inspirace byli právě Baumovi, sochař Foit (František Vladimír Foit podnikl s Jiřím Baumem v roce 1931 cestu po Africe ve voze Tatra 12 – pozn. red.). Zikmund s Hanzelkou se dokonce v Africe s Foitem a jeho ženou setkali. Sochař vyjel po válce Tatrou 57 do Afriky a už tam po únoru 1948 zůstal.

Hrálo v „zapomnění“ Jiřího Bauma roli, že on sám zahynul během 2. světové války?
Ano, zcela jistě. I když jeho žena Růžena Baumová se i po válce zasadila o nová vydání cestovatelských knih svého muže. Vycházely ještě v 50. letech minulého století.

Jaká byla motivace Jiřího Bauma k cestování? Z četby jeho knih lze nabýt dojmu, že šlo o vědecké poznání. Bylo to však hned od počátku?
Jeho první cesta vedla krátce po skončení první světové války do Spojených států. Dostal stipendium jako středoškolák. O stipendium se rozdělil se svým kamarádem a za oceán se tak vypravili oba. Odcestovali na rok, to mu bylo 21 let. Tam zcela jistě poznal, že jej lákají dálky. Následoval pobyt v Brazílii na farmě, kterou tam provozovala s manželem jeho sestra. Následně dostudoval přírodovědu na Univerzitě Karlově se zaměřením na broučky, pavouky a podobnou havěť… Ale zároveň se vzdělával i jazykově.

 

Jiří Baum byl prý mimořádně jazykově vybaven…
Údajně ovládal 11 jazyků. Uměl arabštinu a malajštinu. Co se týká arabštiny, tak je zajímavé, že se vzdělával u Aloise Musila (český orientalista, biblista, cestovatel, etnograf, spisovatel a moravský katolický kněz, přezdívalo se mu „český Lawrence z Arábie“, více čtěte ZDEnebo podrobněji: ZDE). Ale neabsolvoval.

Kdy se v cestování Jiřího Bauma poprvé objevil automobil?
Možná to bylo při pobytu v USA. V archivu se dochovaly snímky aut ze Singapuru z 20. let, na kterých je jeho auto.

A kdy se v Baumově cestování objevuje poprvé vůz značky Tatra?
Bylo to hned počátkem 30. let. Šlo o vůz Tatra 12, ve kterém spolu se sochařem Foitem přejeli v roce 1931 celou Afriku.

To bylo upravené auto? Něco, co bychom dnes označili za expediční speciál?
Ano, ale na klasickém chassis Tatry 12. Konstrukce Hanse Ledwinky byla hodně dobrá do terénu. Odpovídala stavu silnic v tehdejším Československu. A tím, že projeli Afriku a vrátili se domů i s pojízdným autem, tak schopnosti tatrováckého řešení potvrdili. Vozidlo bylo upraveno v karosárně O. Uhlík v pražských Strašnicích. A jednalo se o velmi promyšlenou úpravu. Ukazuje to kresba, která se dochovala. Vozidlo bylo upravené na spaní, v jeho zadní části byla sklopná plocha, která prodlužovala „postel“. V levé přední části se nacházela nádrž na 40 litrů vody. Vozili se sebou koš s nádobím, stan i pušku. Dokonce mysleli na prostor pro kosti, luky, zbraně, oštěpy a stažené kůže.

 

Tatra 72 Baumovi2

 

Ovšem nejslavnějším autem Baumových byl expediční speciál postavený na podvozku Tatry 72. Bylo snadné pro civilní zákazníky podvozek získat? Původně šlo o vozidlo určené pro vojáky.
Baumovi propagovali značku Tatra. Z každé jejich cesty automobilka uspořádala reklamní kampaň. V časopisech vycházely celostránkové inzeráty s titulkem: „Nový důkaz spolehlivosti vozů Tatra“ a dále inzerát pokračuje výtahem z Baumova dopisu. „Pro vůz to byla dobrá zkouška. Měli jsme strašná vedra a někdy teploměr ukazoval po celý den ve voze 46 až 48 stupňů Celsia. Dostali jsme se až ke zlatým polím ve vnitrozemí…“

Baumava tatra měla jiný rozvor kol než sériově vyráběné podvozky Tater 72. Vyjela takto přímo z továrny zřejmě připravená na následnou montáž expediční obytné nástavby. V knize dodávek je tatra Baumových zachycená. Vidíme tady vozy vyrobené pro ministerstvo obrany a pak jednu pro Jiřího Bauma z Prahy a u něj jsou uvedeny speciální rozměry. Dochovalo se jak výrobní číslo podvozku, tak výrobní číslo motoru.

Existuje nějaký doklad, že by Tatra měla z cest Baumových přímý ekonomický profit? Prodali třeba Tatry 72 do Japonska či Austrálie?
Ne, Tatry 72 šly do československé armády, pro kterou je nakupovalo ministerstvo národní obrany. Nějaká chassis šla do Švýcarska a do Čankajškovy Číny. Byly to však malé počty kusů.

 

Tatra 72 Baumovi4

 

Ale to nebyl hlavní důvod, proč Baumovi s Tatrou 72 cestovali po Austrálii a Africe, že?
Jiří Baum byl zástupcem Národního muzea. Pro něj sbíral vzorky zoologického materiálu. Dělal to osobně, či je získával od místních. A také se setkávali s mnoha zajímavými lidmi. Třeba v Austrálii narazili na Williama Sempilla (šlo o Williamae Francis Forbes-Sempilla, skotského šlechtice, letce a špiona, více čtěte ZDE). To je hrozně zajímavá postava z vysoké britské společnosti. Jako jeden z prvních pilotů dokázal odstartovat z paluby lodě a podílel se na vývoji prvních britských letadlových lodí. Když se mu začalo nedostávat peněz, tak to, co věděl, prodal Japoncům. Japonci jako první na světě spustili na vodu letadlovou loď stavěnou od počátku jako letadlová. Byla to loď Hóšó, která předběhla britskou letadlovou loď Hermes.

Baumovi museli být společensky velmi obratní. V cestopisu po Japonsku vyplývá, že se stýkali s vyšší společností.
V Japonsku se začali stýkat s rodinou Shimadzu, což bylo přes československého konzula v Osace Jana Fierlingera. Jejich firma existuje dodnes a podniká dnes i v České republice. Přes ně se dostali ke švagrovi tehdejší císařovny. Dostat se do předpokojů japonské císařské rodiny, to je podle mě na české cestovatele té doby velmi slušný výkon.

 

Byli ve své době Baumovi slavní?
Ano. Zaprvé: vydávali knihy. Za druhé: po návratu z cest pořádali přednášky. A měli i mezinárodní věhlas. Dokazuje to i dokument z roku 1938. A když v roce 1938 cestovali po Africe, byly hlavní hvězdy slavnostního večera v johannesburském hotelu Carlton, který pořádal československý kroužek ke 20. výročí vzniku Československa. Jiří Baum tam měl pětačtyřicetiminutovou přednášku o cestách.

Knížky, přednášky, sběr materiálů pro Národní muzeum. Baumovi museli být velmi pracovití.
Byli. Obecně objem práce, který naši předkové zvládali, by pro mnoho dnešních lidí byl až překvapivý. Byli zvyklí číst, psát, celoživotně studovat a pracovat.

 

Vraťme se k australské cestě. Jak Baumovi v tatrovce fungovali?
Jezdili v ní, spali v ní, jedli v ní, prostě v tom autě žili. Samozřejmě, když dorazili do nějakého většího města, tak se ubytovali v hotelu. Na cestách si zachovávali úroveň: paní Baumovou vidíme na fotkách v kostýmku, v rukavičkách, s psaníčkem a v bílých botkách. To vše uprostřed přístavní špíny během vykládání auta. Pan Baum nosil sako, kalhoty, polobotky a samozřejmě klobouk.

Jak bylo během expedice po Austrálii důležité fotografování?
Fotografická dokumentace byla jedním z hlavních cílů cesty.

Dokázali v roce 1935 přejet autem Austrálii napříč, ze západu na východ. To tehdy musel být výkon…
I dnes je to náročné. Připočtěte si tehdejší stav cest. Při průjezdu průsmykem Madura se jejich auto pohybovalo v offroad terénu. Dokonce místní jim říkali, že pro vůz Baumových je průsmyk Madura neprůjezdný. Oni to zvládli, auto obstálo.

 

Tatra 72 Baumovi6

 

Co se o cestách Baumových dochovalo v archivech a muzeích?
V Regionálním muzeu Kopřivnice jsou fotografie Jiřího Bauma, které poslal z Austrálie syn Baumových Petr Baum. Dále se v Archivu Národního muzea nachází několik fondů týkajících se činnosti a cest Jiřího Bauma.

Baumovi si své cesty financovali sami?
Zřejmě ano. Jiří Baum pocházel z velmi dobře situované rodiny.

 

 

Byli to vlastenci?
Ano, to je vidět na příkladu Baumovi sestry Anny Pollertové, která šla „do hrdel a statků“. Vkládala do protinacistického odboje velké finanční prostředky. To samé zřejmě dělal i Jiří Baum. Mimochodem, z cesty po Africe se do Československa se vrátili v březnu 1939, těsně před okupací nacisty. Přitom celníci ve Švýcarsku se podivovali, proč se vracejí.

Jaké byli osudy rodiny Baumových po druhé světové válce?
Růžena Baumová zemřela na začátku roku 1975 v socialistickém Československu. Baumovi měli již zmiňovaného syna Petra (narozen v roce 1941), který emigroval do Austrálie. Po roce 1989 pravidelně přijížděl do Česka.

 

Mimochodem. Co se s jejich expediční Tatrou 72 stalo? Jsou po ní nějaké stopy?
Prý byla údajně za okupace převezena na statek ve středních Čechách. Němci Tatry 72 rekvírovali jako vojenské auto a Baumovi jej chtěli před tímto osudem ochránit. Baumovi jej dali „na špalky“ a nástavba sloužila jako kurník. Ale jsou to informace z doslechu.

 

Zdroj: www.idnes.cz

Odstávka elektrické energie 25.11.2026: Štramberská

 

ČEZ Distribuce oznamuje odstávku el. energie 25.11.2026 od 7,30 do 15,30 hod. na ulici Štramberské č.p. 494, 624.

Odstávka elektrické energie 24.11.2026 - Místecká č. p. 287 kat. území Příbor (kód 735329): parcelní č. 1588, 1589, 1590/1, 1590/2

 

ČEZ Distribuce informuje o plánovaném přerušení dodávky elektrické energie v Příboře dne 24.11.2026 od 7 do 9 hod. na ul. Místecká č. p. 287 kat. území Příbor (kód 735329): parcelní č. 1588, 1589, 1590/1, 1590/2.

Upozornění na úhradu místního poplatku za odpady za rok 2026

Městský úřad Příbor, odbor finanční, upozorňuje občany, že termín splatnosti místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství za rok 2026 již uplynul. Občany, kteří dosud poplatek neuhradili, žádáme, aby tak učinili co nejdříve.

Koho se poplatek týká?

Poplatníky místního poplatku jsou:

  • fyzické osoby přihlášené k trvalému pobytu na území města Příbora a jeho místních částí Hájov a Prchalov,

  • vlastníci bytů, rodinných domů a staveb určených k rodinné rekreaci, ve kterých není přihlášena žádná fyzická osoba.

Výše poplatku

Základní sazba místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství činí pro rok 2026 celkem 732 Kč.

Žádáme všechny poplatníky, kteří dosud svou poplatkovou povinnost nesplnili, o co nejrychlejší úhradu. Včasným zaplacením předejdete případným komplikacím spojeným s vymáháním nedoplatku.

Děkujeme za spolupráci.

Dětské hřiště v městském parku se dočkalo úpravy okolní plochy

 

 

V městském parku dnes začala oprava okrajů dětského hřiště. Dosavadní popraskaný asfalt, betonové desky i dřevěná špalíková dlažba byly již ve špatném technickém stavu. Zejména dřevěné špalíky se za vlhka stávaly velmi kluzkými a představovaly riziko uklouznutí a pádu na tvrdý povrch. Celý prostor tak již neodpovídal požadavkům na bezpečný pohyb kolem hřiště.

Po odstranění původních povrchů, včetně části asfaltového chodníku v podobě půloblouku bude terén upraven, vysvahován a zatravněn. Cílem je vytvořit bezpečnější a příjemnější přístup k dětskému hřišti, a to bez zbytečně nákladných stavebních řešení.

Městský park i samotné hřiště totiž v budoucnu čeká rozsáhlejší revitalizace. Její příprava a realizace si však vyžádají více času. Současná úprava proto představuje praktické řešení, které má prostor zlepšit a sloužit návštěvníkům do doby celkové revitalizace. A kdo ví, třeba při ní najde dětské hřiště i úplně nové místo.

Do konce roku plánujeme prostor doplnit také o nové dřevěné pískoviště s krycí plachtou.

 

Dětské hřiště v městském parku se dočkalo úpravy okolní plochy

Problémy s veřejným osvětlením v ulici Vrchlického

 

Město Příbor eviduje opakované výpadky a poruchy veřejného osvětlení v ulici Vrchlického a jejím okolí.

Děkujeme všem občanům, kteří na nefunkční osvětlení upozornili. Příčinu závady v současné době intenzivně prověřujeme a pracujeme na jejím co nejrychlejším odstranění.

Uvědomujeme si, že zejména v tomto období, kdy se brzy stmívá, představuje nefunkční veřejné osvětlení nepříjemnou komplikaci a může mít vliv také na bezpečnost chodců. Děláme proto maximum pro to, aby byl jeho provoz co nejdříve obnoven.

Děkujeme za pochopení, trpělivost a upozornění na vzniklé problémy.

Rodný dům Sigmunda Freuda získal 2. místo v Ceně cestovního ruchu

 

Nová expozice Dům snů Sigmunda Freuda v Příboře zaujala veřejnost i odbornou porotu. V Ceně cestovního ruchu severní Moravy a Slezska 2025/2026 obsadil rodný dům Sigmunda Freuda krásné 2. místo v kategorii Nejlepší nápad pro ještě bohatší zážitky. 

Ocenění bylo slavnostně předáno 12. listopadu 2026 během galavečera v Quality Hotelu Ostrava City. Pro město Příbor je to příjemné potvrzení, že nová podoba rodného domu jednoho z nejslavnějších příborských rodáků dokáže zaujmout a oslovit širokou veřejnost.

Nominace přišla v mimořádném roce, kdy Příbor představil zcela novou podobu rodného domu Sigmunda Freuda. Dům snů Sigmunda Freuda byl slavnostně otevřen při příležitosti 170. výročí Freudova narození. Moderní expozice nabízí návštěvníkům netradiční a interaktivní způsob, jak poznat život a dílo slavného psychoanalytika, jeho dětství, vztah k rodnému městu i historii domu, ve kterém se 6. května 1856 narodil.

„Druhé místo v této soutěži nás velmi těší. Je to ocenění práce všech, kteří se na vzniku nové expozice podíleli, a také důkaz, že má smysl přicházet s novými nápady, jak představovat naše kulturní dědictví. Rád bych při této příležitosti poděkoval také předchozímu zastupitelstvu města, které realizaci nové expozice podpořilo a rozhodlo o uvolnění potřebných finančních prostředků. Díky tomuto rozhodnutí mohl vzniknout projekt, který dnes pomáhá představovat Příbor návštěvníkům z blízka i daleka. Velmi si vážíme práce a úsilí všech, kteří se na jeho přípravě a realizaci podíleli. Poděkování samozřejmě patří také všem, kteří rodný dům podpořili svým hlasem,“ uvedl starosta města Jiří Tuza.

Nová expozice staví na interaktivitě, moderní scénografii a postupném odkrývání Freudova příběhu. Návštěvníky vtahuje do světa snů, vzpomínek a symbolů a umožňuje jim poznávat slavného rodáka prostřednictvím neobvyklého zážitku.

Cena cestovního ruchu severní Moravy a Slezska je každoroční soutěží, kterou pořádá Moravian-Silesian Tourism, destinační společnost Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Jejím cílem je představovat zajímavá turistická místa, projekty a osobnosti regionu.

Děkujeme všem, kteří Příbor a Dům snů Sigmunda Freuda podpořili. Druhé místo je pro město krásným oceněním i motivací pokračovat v rozvoji turistické nabídky a propagaci našeho kulturního dědictví.