Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka 2022

PROGRAM MEZINÁRODNÍHO HUDEBNÍHO FESTIVALU LEOŠE JANÁČKA 2022 JE ZVEŘEJNĚN

 

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka představuje pro letošní ročník pestrý program. Od 29. května do 1. července 2022 se diváci mohou těšit na tři desítky festivalových akcí v šesti městech Moravskoslezského kraje. Pomyslnou programovou osu tvoří velké symfonické koncerty zahraničních těles – Záhřebské filharmonie nebo Čajkovského symfonického orchestru v čele s legendárním ruským dirigentem Vladimirem Fedosejevem. V recitálech letos zazáří mladí interpreti, kteří již nyní dobývají světová pódia – violoncellista Zlatomir Fung z USA, kytarista Miloš Karadaglić původem z Černé Hory nebo francouzský cembalista Jean Rondeau, který je zároveň rezidenčním umělcem festivalu. Milovníci nejen klasické hudby určitě ocení folklór, jazz, drama či balet. Kompletní program včetně možnosti rezervace vstupenek je dostupný na www.mhflj.cz/program.

Po omezeních, která poznamenala poslední dva festivalové ročníky, letos představujeme program v jeho tradiční plné podobě. Kromě hudebních událostí nejen klasické hudby letos plánujeme také široký doprovodný program – výstavy, prohlídky, debaty a matiné s umělci, a chybět nebude také program pro rodiny a děti. Věříme, že naplníme očekávání publika a Janáčkův festival opět dostojí své pověsti jedné z nejdůležitějších kulturních a společenských událostí přesahující hranice našeho kraje,“ říká Jaromír Javůrek, ředitel MHFLJ.

 

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka 2022

 

FESTIVALOVÉ TIPY

Symfonické vrcholy

Letošní symfonické koncerty lze již nyní označit za festivalové vrcholy. Pod taktovkou Tomáše Netopila, prezidenta festivalu, se představí Záhřebská filharmonie a sólista – ve svých třiceti letech již značně proslulý – Jean Rondeau. Také programově je tento koncert „posluchačskou lahůdkou“. Nejočekávanější událostí festivalu 2022 je „návrat“ dirigenta Vladimíra Fedosejeva, který se po třiceti devíti letech vrátí se svým Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského z Moskvy do festivalové Ostravy, ve které před mnoha lety zahájil svou zahraniční kariéru.

Mladí umělci na scénu!

Charakteristickým znakem letošního festivalu je množství talentovaných interpretů, kteří již ve svém mladém věku dosahují mezinárodního věhlasu. Mimo Jeana Rondeau, jednoho z předních světových cembalistů současnosti, festival uvítá také violoncellistu Zlatomira Funga z USA, nejmladšího vítěze Čajkovského soutěže v Moskvě v celé její historii, nebo Miloše Karadagli

e, jednoho z nejžádanějších koncertních kytaristů současnosti původem z Černé Hory.

Rodáci z kraje

Na festivalových prknech se každoročně publiku představují interpreti spojení s Janáčkovým krajem; letos to bude například Beata Hlavenková, zpívající klavíristka, aranžérka a skladatelka, která se stala držitelkou Ceny Anděl 2019 v kategorii sólová interpretka, operní zpěvačka Patricia Janečková, která v roce 2014 vyhrála mezinárodní pěveckou soutěž liturgické hudby Concorso Internazionale „Musica Sacra“ v Římě, nebo klavírista Marek Kozák, laureát prestižní Mezinárodní klavírní soutěže Gézy Andy v Curychu 2021.

Doprovodné akce pro širokou veřejnost

I letos se mohou návštěvníci těšit na rodinný víkend na Hukvaldech s workshopy pro děti. Během celého festivalu se také uskuteční řada debat a setkání s umělci a interprety v koncertních sálech i festivalových kavárnách, prohlídka hradu Hukvaldy, výstava „František Podešva připoután šťastným odevzdáním“ v ostravské Galerii výtvarného umění a další.

Nejen z klasiky živ je fanoušek

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka už dávno není jen festivalem vážné hudby – milovníci jazzu se mohou těšit na jazzový podvečer s Robert Balzar Trio a obdivovatelé tance na „taneční hostinu“ v podání baletního souboru Národního divadla moravskoslezského. Folklórní večer obstará v hukvaldské oboře Vojenský umělecký soubor Ondráš. Na hudební drama Kantáta s hvězdným obsazením se mohou diváci těšit v Divadle Mír.

Pro umělecké duše

Důležitou součástí festivalu je program pro odbornou veřejnost – letošní historicky druhý mistrovský kurz MHFLJ zaštítí excelentní houslista Ivan Ženatý. Ani letos nebude chybět koncert oceněných skladeb soutěže Generace – mezinárodní soutěže pro skladatele do 30 let.

 

FESTIVAL V ČÍSLECH

30 festivalových akcí

22 festivalových koncertů

6 měst Moravskoslezského kraje – Ostrava, Hukvaldy, Opava, Frýdek-Místek, Příbor, Ludgeřovice

10 zemí světa, ze kterých přijedou interpreti – Francie, Německo, Polsko, USA, Rusko, Černá Hora, Velká Británie, Slovensko, Česko, Chorvatsko

a 1 liška (Bystrouška)

 

 

 

O FESTIVALU

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka vznikl v roce 2018 sloučením dvou významných festivalů klasické hudby nesoucích jméno Leoše Janáčka – Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy – a navazuje na jejich více než 40letou historii. Jeho cílem je prezentace děl klasické hudby v Moravskoslezském kraji s důrazem na dílo a odkaz Leoše Janáčka v podání špičkových českých a zahraničních umělců a souborů. Festival je dlouholetým členem Evropské festivalové asociace, kde je společně s Pražským jarem jediným zástupcem České republiky a reprezentuje tak české festivalové dění a českou klasickou hudbu i na této platformě.

 

 

Pro více informací kontaktujte:

Veronika Gorylová

pr.manager@mhflj.cz

+ 420 737 637 719
www.mhflj.cz

 

CELÝ PROGRAM ZDE

Přílohy
pdfMezinárodní hudební festival Leoše Janáčka 2022 - celý program [pdf, 16 kB]
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka 2022 - celý program

Zůstane CETRAT v Příboře?

Jistě jste si během uplynulého roku povšimli, že se tato otázka šířila městem jako lavina. Je pravdou, že se objevovala v různých variantách a modifikacích, tu konkrétnějších, jindy v neurčitých vyjádřeních.


Vzhledem k tomu, že se v našem městě jedná o jedno z nejunikátnějších pracovišť a tvoří neoddělitelnou část našeho historického města, vytvořila se všeobecná snaha politické reprezentace napříč zastupitelstvem o její zachování, nebojme si říci záchranu, jak pro občany města Příbora, tak širokého okolí. S přibývajícím časem se řešení dané záležitosti začalo značně komplikovat, skutečný stav věcí byl výrazně nepřehledný a relevantních informací bylo opravdu velmi málo. Proto jsme velmi uvítali, že došlo k nabídce společného jednání všech zainteresovaných stran, které mělo vyjasnit všechny záležitosti a celou situaci uklidnit.


Naše město na tomto jednání, které proběhlo 4. 1. 2022, zastupovali starosta Jan Malík, místostarosta Pavel Netušil, radní Stanislav Štefek a zastupitel Jiří Tuza. Za MSK pak náměstek pro kulturu Lukáš Curylo, náměstek Jakub Unucka a vedoucí odboru kultury paní Karin Veselá. Muzeum Novojičínska, pod které CETRAT patří, zastupoval ředitel Zdeněk Orlita. Celé jednání se neslo v korektní atmosféře a bylo velmi důležité k pozitivní obnově vzájemných vztahů, kdy MSK dostal jednoznačnou informaci, že my Příborští máme o fungování CETRATU v našem městě eminentní zájem a samozřejmě jsme ochotni se podílet na jeho dalším rozvoji, zejména nabídkou prostor pro rozšíření jeho činností. Naopak ze strany reprezentace kraje jsme dostali příslib, že v horizontu 5 až 6 let není přemístění muzea na pořadu dne, a to ani ve formě projektové přípravy. Pokud by hypoteticky došlo k nějaké změně, bude město vždy prvním partnerem, který bude o dané záležitosti informován a samozřejmě bude aktivně přizván k řešení problému, kde se bude hledat cesta ke spokojenosti našeho města. CETRAT tedy zůstává v Příboře a je úkolem nás všech využít jeho nabídky a potenciálu, který našemu městu nabízí.


Na tomto místě je potřeba poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasadili o zachování CETRATU v Příboře! V neposlední řadě pak patří poděkování našim partnerům z MSK a Muzea Novojičínska.

 

CETRAT Příbor

Nové sčítání dopravy na moravskoslezských silnicích - ŘSD

Obrázek2

 

Po pětiletém cyklu se znovu konalo celostátního sčítání dopravy. Zveřejněné výsledky upřesňují hustoty provozu na všech typech dálnic a silnic Moravskoslezského kraje, přičemž procesy evidence dopravních prostředků a následné vyhodnocení dat odpovídají nelehké době pandemie koronaviru. Hodnověrně se ukázalo, že proti minulému monitorování provozu doprava narostla průměrně
o 10 %.

 

Intenzity dopravy

 

Celkem 6 465 sčítacích úseků pokrylo území celé České republiky, regionálním zaměřením
na Moravskoslezský kraj můžeme sledovat několik zajímavostí.

 

Všechna motorová vozidla celkem

Úsek

Počet vozidel

I/11 Ostrava, ul. Rudná mezi dálnicí D1 a ul. Výškovická

45669

D56, úsek Ostrava-Hrabová – Průmyslová zóna Hrabová

36134

II/647 Ostrava, ul. Mariánskohorská mezi ul. Grmelova a přivaděčem k D1 (II/470)

32917

 

Těžká motorová vozidla celkem (nákladní + BUS)

Úsek

Počet vozidel

D1, úsek Ostrava-Rudná (I/11) – Severní spoj (II/470)

9835

I/48 Frýdek-Místek, ul. Hlavní třída mezi ul. Na Příkopě a T. G. Masaryka

8671

II/479 Ostrava, ul. 28. října mezi ul. Plzeňská a Opavská

3670

 

Bez ohledu na kategorii vozidel má nejobsazenější silnice Ostrava. Krajské město nejvíce využívají i řidiči vyloženě nákladní dopravy či autobusových spojů, podobně je zatížen i Frýdek-Místek.

 

Sčítání dopravy

 

Zajímavé informace najdete v předstihu také na našem krajském Twitteru:

https://twitter.com/RSD_Olomoucky

https://twitter.com/RSD_MSlezsky

(kliknout nebo adresy zkopírovat do adresního řádku).

 

Děkuji za spolupráci při informování veřejnosti o sčítání dopravy.

 

S přáním hezkého dne

 

ŘSD-logo-silnice

 

Mgr. Miroslav Mazal

tým komunikace

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Přílohy
pdfNové sčítání dopravy na moravskoslezských silnicích [pdf, 155 kB]
Nové sčítání dopravy na moravskoslezských silnicích

SMVAK OSTRAVA - odstávka vody Příbor 28.1.2022

28.1.2022 od 8:00 do 14:00 na ul. Sládková č.p. 1449, 1450, 1451, 1446, 1447, 1448, 1531, ul. Sušilova č.p. 895. Umožněno předzásobení.

 

SMVAK OSTRAVA Příbor

V Kopřivnici ho vyrábět nemohli, v Boleslavi nechtěli. Tatraplan měl pohnutý osud

Komunisty zašlapaných modelů se v historii českého autoprůmyslu objevila celá řada. Jedním z těch nejviditelnější je bezesporu Tatraplan. Už jeho vývoj nebyl úplně bezbolestný, a když se zdálo, že v Kopřivnici vyrobili auto schopné uspět i na Západě, přišla politická stopka a nucený přesun do exilu v Mladé Boleslavi. Tam se však s Tatrou 600 nikdy nesmířili, nadějný vůz tak měl jen krátký život.

Po skončení druhé světové války navázala kopřivnická Tatra na svou předválečnou produkci osobních (mimo jiné Tatra 87) i nákladních aut. Objevil se i nový nákladní model Tatra 111, který byl vyvíjený během války. Obměněné politické vedení státu ale mělo pro kopřivnickou automobilku trochu jiné úkoly a požadovalo zavedení úplně nového osobního automobilu s motorem o objemu přes 1,5 litru.

Ten se objevil i ve dvouletém plánu z prosince 1946, který počítal s produkcí jak předválečných osobních modelů T57 B a T87, tak i nákladního typu T111. Prim však měl hrát nový osobní typ, který dostal označení T107, čímž navazoval na předchozí Tatry 77, 87 a 97. Do dvou let jich mělo vzniknout 2100, vývoj Tatry 107 přitom teprve probíhal. Ačkoliv se zvažovalo také využití důsledné modernizace starší Tatry 97, která měla jepičí předválečný život, nakonec v případě Tatry 107 zvítězila myšlenka na stavbu úplně nového automobilu koncepce podobné typu T97.

První prototyp Tatry 107 byl dokončen 7. prosince 1946 a podle kalendáře dostal jméno Ambrož. Typická aerodynamická karoserie vozu nechyběla, vzhled ale částečně připomínal Ursaab, švédský prototyp představený v dubnu 1946, byť koncepce obou aut byla značně odlišná. V březnu 1947 následoval druhý prototyp se jménem Josef, jehož vzhled už vzdáleně připomínal předválečné modely Tatra. V obou případech se vyšla najevo řada konstrukčních nedostatků, od špatné ovladatelnosti kvůli nevyhovující zadní nápravě až po slabý motor uložený v zadní části vozu.

Do toho všeho musela automobilka vyrobit pět prototypů nové Tatry pro podzimní autosalon v Praze a v roce 1948 podle plánu zahájit sériovou výrobu. Úkolem postavit prototypy Tatry 2-107 byl pověřen Vladimír Popelář, nový hlavní konstruktér kopřivnické automobilky (na této pozici se po válce vystřídalo několik jmen). Jak píše v knize Osobní automobily Tatra Karel Rosenkranz, Popelář se rozhodl pro riskantní krok, který ale měl posunout problematickou konstrukci vozu o notný kus kupředu.

 

TATRAPLAN

 

Správa Ostrava plánuje do roku 2022 významné opravy za stamiliony korun

Správa Ostrava plánuje do roku 2022 významné opravy za stamiliony korun

 

Před vypuknutím nové stavební sezóny se postupně formují plány investic v roce 2022. Ředitelství silnic a dálnic ČR v Moravskoslezském kraji předpokládá provedení oprav za stovky milionů českých korun, konkrétní lokace a časový horizont představuje přiložená mapa.

 

Ilustrační foto

 

Barevné schéma zastupuje celý kraj, zamýšlené opravy silnic a mostů jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území. Na severu stojí za zmínku například oprava povrchu silnice I/57 u Třemešné a hned dvě opravy za sebou čekají silnici I/45 z Krnova do Bruntálu, na jihu kraje připravujeme nová protihluková opatření silnice I/56 v Hodoňovicích a ve Frenštátu pod Radhoštěm opravíme most, zatímco západní sekci oprav mohou zastupovat práce na propustku v Odrách na silnici I/47 anebo rekonstrukce vozovky mezi Hladkými Životicemi a Šenovem. Ani východ Moravskoslezska nebude ušetřen vysokým investicím, protože se připravuje například oprava povrchu silnice I/67 trasy Karviná–Koukolná.

 

Mapa oprav Správa Ostrava do roku 2022

 

Správa Ostrava plánuje do roku 2022 přes 20 významných oprav, přičemž jedna z nejdůležitějších už byla zahájena (oprava vítkovických mostů v Ostravě). Kromě přiložené mapy nabízí grafický přehled plánovaných, prováděných i dokončených akcí také oficiální web Ředitelství silnic a dálnic ČR (https://www.rsd.cz/wps/portal/) v sekci „Mapová aplikace“.

 

Více informací najdete v předstihu také na krajském Twitteru ŘSD ČR: https://twitter.com/RSD_Olomoucky,

https://twitter.com/RSD_MSlezsky (kliknout nebo adresy zkopírovat do adresního řádku).

 

Zdroj: www.rsd.cz

Přílohy
pdfSpráva Ostrava plánuje do roku 2022 významné opravy za stamiliony korun [pdf, 153 kB]
Správa Ostrava plánuje do roku 2022 významné opravy za stamiliony korun