Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 27. března 2024

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Důvod odstávky
11411 Okružní ulice Okružní, kpt. Jaroše, dle mapového podkladu 27.03.2024 08:00 27.03.2024 14:00 Umožněno předzásobení Výstavba nového vodovodu

 

SMVAK OSTRAVA Příbor

Tatra Prezident vznikala nadvakrát. Nakonec dostala i díl z Chevroletu Corvette

Několik měsíců - od jara 1994 do konce léta - intenzivně pracoval designér Václav Král společně se svým synem Jiřím na projektu modernizované limuzíny Tatra 613. Vůz, který nakonec vznikl v jednom jediném exempláři, dostal jméno Prezident a do sériové výroby nezamířil. Přitom měl být počátkem nové koncepce rozvoje výroby osobních vozů kopřivnické automobilky.

Zachraňovací týden pro Tatru. „Tak tehdy Václav nazval období, kdy se poprvé začal zabývat myšlenkou designové přeměny vozu Tatra 613,“ vzpomínala při setkání s redaktorem Deníku Věra Králová - manželka zesnulého slavného českého designéra Václava Krále.

„Na začátku roku 1990 totiž byla tato limuzína symbolem toho nejhoršího, co komunistické vedení v naší zemi způsobilo,“ popisovala Věra Králová. „Lidé na křižovatkách do karosérií těchto aut kopali, plivali na ně a spílali osobám, které se v nich vozily,“ doplnila. Proto se podle ní přímo na Václava Krále obrátilo nové vedení Ministerstva průmyslu a požádalo ho o navržení nového designu vozu z kopřivnické Tatry. Tam si tenkrát pozvali i představitele kopřivnické automobilky, kteří si nevěděli rady, co si počít se zhruba stovkou do zásoby vyrobených „šestsettřináctek“.

Jak později napsal ve vzpomínkách sám Václav Král, původně se toho moc nehrnul, protože o dva roky dříve společně s tehdejším šéfkonstruktérem pražského pracoviště Tatry Jiřím Drvotou vypracovali projekt zbrusu nového vozu s označením Tatra 625. „Nakonec jsem ale souhlasil s tím, že na další jednání druhý den přinesu skicu vizuálně změněné Tatry 613,“ shrnul.

Tatra prezident

 

Skicu i další unikátní dobové dokumenty si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii.„Změnil jsem tři zásadní věci - jednak jsem do ‚tváře‘ auta integroval generický prvek z dvacátých let, navrhl jsem také změnu světlometů a rovněž zvýšenou vodorovnou záď,“ konstatoval.

„Zajímavé je, že tato vůbec první kresba vznikla s využitím tehdejšího propagačního materiálu podniku zahraničního obchodu Motokov,“ upozorňuje Věra Králová. Poté se ale nic nestalo. V Kopřivnici o změny moc nestáli, navíc se tam často střídali ředitelé a každý z nich měl jinou představu o budoucnosti vyráběných modelů.

Tatra se totiž v důsledku tehdejšího rozhodnutí na začátku 90. let dostala do kupónové privatizace, přestože velký zájem o ni jevil německý Mercedes-Benz.

K projektu, a tentokrát již se synem, se začal Václav Král vracet v závěru roku 1993, kdy se ledy v Tatře poněkud pohnuly a do vedení závodu Příbor se dostal Zdeněk Michálek.

„Táta to měl tenkrát promyšlené,“ uvádí syn Jiří Král. Pamatuje se na to dobře, protože tenkrát velmi těsně spolupracovali nejen na tomto, ale i na dalších projektech. Po Prezidentovi (i když se uvažovalo o řadě jiných jmen, včetně třeba Fojt či Premier) měly následovat další modely s původně tatrováckou a později i zahraniční technikou.

„Na to by měl právě Prezident vydělat,“ doplňuje.

Motor i další technika zůstaly

Tatra Prezident po technické stránce vycházela z prodloužené varianty původní Tatry 613. Poháněl ji vzadu uložený vzduchem chlazený osmiválec se zdvihovým objemem válců 3,5 litru. Výkon dosahoval 200 koňských sil a maximální rychlost zhruba 230 kilometrů v hodině.

Práce na prototypu probíhaly velmi rychle. Protože přímo v prostorách Tatry se na to nenašlo místo, požádali Václav a Jiří Královi o spolupráci specialisty ze společnosti Ecorra. Vypomáhali také někteří klempíři z Tatry. Protože bylo potřeba šetřit, posloužily za základ pro výrobu nových zadních přední blatníky z Tatry 613. Jen se ten pravý přední otočil a zaujal místo vlevo vzadu a ten levý přední zase šel dozadu doprava.

„Mimochodem, ta zvýšená příď nebyla vůbec samoúčelným designovým prvkem. Díky tomu se zlepšilo proudění vzduchu v motorovém prostoru a agregát by se nepřehříval,“ upozorňuje Jiří Král.

Dalším dokladem šetření bylo využití dílů z již vyráběných sériových vozů. „Například hlavní světlomety pocházely z Volva 850, kliky z Opelu Omega a mlhovky dokonce z amerického supersportu Chevrolet Corvette. Jiné takto úzké k mání nebyly,“ dodává Jiří Král. Ten také tehdy například osobně pilníkem v dílně upravoval tvar ovladačů v interiéru. Ty byly pro změnu ze Škody Favorit a jejich původní vzhled se do interiéru nové Tatry nehodil.

Nepochybně pozoruhodnou myšlenkou Václava Krále bylo propojení zadních světlometů plastovým pásem. Tento prvek je v současné době velmi módní u nejrůznějších typů současných automobilů, včetně třeba elektromobilů a SUV. „Měli jsme jednoduchý nápad - prostě využít části plastových krytů zadních světel pro běžné Tatry 613 vyráběné v Palu Nový Jičín a jen je nechat vylisovat z plastu jiné barvy,“ osvětluje Jiří Král.

Auto bylo připravené k představení na konci léta roku 1994 a svoji výstavní premiéru mělo zažít na podzimních autosalonech v Praze a Paříži. K tomu ale již nedošlo. Ještě předtím se s novou Tatrou Prezident stihl přímo v areálu závodu Tatry v Příboru projet tehdejší prezident Václav Havel. Při té příležitosti vznikly i fotografie Prezidenta s prezidentem.

V září nastoupivšímu novému vedení se ale „hranatá“ Tatra Prezident nelíbila a objednali si u britského designéra Geoffa Wardleho jiný vůz. A tak se v roce 1996 zrodila vůbec poslední osobní Tatra. Na zádi vozila číslo 700.

 

Zdroj: www.tipcars.cz

OTVÍRACÍ DOBA RESTAURACÍ, OBCHODŮ A PROVOZOVEN V PŘÍBOŘE A OKOLÍ PŘES VÁNOČNÍ SVÁTKY

410562718_7139368759419065_8092556933397755104_n

 

406737930_338606015583901_6294771309414887603_n

 

410014114_812642997331983_1756079190523789767_n

 

411459345_854275716498793_2140589317064217716_n

 

412594172_122124838292087855_3238296768259637120_n

 

Uhelné sklady

Po Islandu se prohání extrémní autobus Tatra s gigantickými koly a prosklenou luxusní kabinou. U nás by ani nesměl na silnice

Cestování po krajinách Islandu vyžaduje zvláště v zimě to nejlepší motorizované náčiní, proto není divu, že se po tamním ledovci Langjökull prohání extrémní Tatrabus Phoenix zážitkové cestovky Sleipnir. Model má krom obřích kol 47 luxusních míst k sezení a prosklenou nástavbu pro nezapomenutelné výhledy.

Auta značky Tatra mohou být takřka vším, třeba pojízdnou pevností, speciálem míchajícím explozivní směs nebo přes 25 metrů dlouhým jezevčíkem. Věděli jste ovšem, že na Islandu ve službách zážitkové cestovní kanceláře Sleipnir pracuje Tatra Phoenix 8 × 8 s autobusovou nástavbou?

 

TATRA ISLAND 1

 

Jde o 12metrové monstrum pojmenované Sleipnir 2 s pohonem všem osmi kol, které obouvá pneumatiky o průměru 1,65 metru. Výška speciálu činí 3,8 metru, zatímco šířka je 3,25 metru, proto by v evropských podmínkách šlo o nadměr, nicméně kdo by na Islandu přebíral nějaké evropské předpisy… Na druhou stranu model plní EURO 6 a spotřebuje 40 litrů nafty na sto.

Uvnitř najdete 47 komfortních kožených sedadel s vlastními ovládacími panely (+2 místa vpředu), široké prosklení pro úchvatné výhledy, bezdrátové připojení Wi-Fi pro okamžité sdílené zážitků, diodové osvětlení a odpočinkovou místnost.

 

TATRA ISLAND 2

 

Kromě krás ledovce Langjökull můžete s Tatrabusem obdivovat třeba ledové jeskyně, termální prameny nebo vodopády, a to celoročně. Jednotlivé tour s tatrovkou ani nejsou drahé, neb základní čtyřhodinový výlet vyjde na 3 745 Kč, zatímco 12hodinový stojí v přepočtu 5 700 Kč.

Sleipnir 2 tak znovu dokazuje, že zájem o českou Tatru je i ve světě, a to díky jejím unikátním vlastnostem a modularitě.

 

TATRA ISLAND 3

 

Zdroj: www.garaz.cz

Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 21. prosince 2023

Číslo Obec Předběžná lokalizace poruchy Dotčená oblast Zobrazení dotčené oblasti Typ poruchy
21.12.2023 14:00 114267 Příbor, Příbor 9.května u č.p. 1209 - porucha na ventilu VP část ulice 9.května - v místě vyvěšení Umožněno předzásobení

 

SMVAK Příbor Ostrava

Brífink k částečnému zprovoznění stavby dálnice D48 Bělotín–Rybí, 21. 12., 12:00 hodin

Dobrý den,

ŘSD zve média a veřejnost k částečnému zprovoznění stavby dálnice D48 Bělotín–Rybí.

Brífink se uskuteční ve čtvrtek 21. 12. 2023 od 12:00 hodin na začátku stavby u obce Bělotín v jízdním pásu směrem od Olomouce (GPS 49.582030, 17.813964).

Generální ředitel ŘSD a zástupci zhotovitele uvedou část dálnice D48 do provozu, k dispozici budou také dodatečné informace o stavbě.

Organizaci zařizuje Jan Rýdl (ŘSD, tel.: 727 942 711), parkování na místě brífinku.

 

Datum brífinku: 21. 12. 2023

Čas brífinku: 12:00 hodin

Mapa brífinku: https://mapy.cz/s/farunohovo

GPS: 49.582030, 17.813964

 

ŘSD dálnice Bělotín ostrava rybí

 

Děkuji

 

Mgr. Miroslav Mazal

tým komunikace

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Wolkerova 951/24a

Olomouc, 779 00