V rámci studie je navržen obchvat Frenštátu pod Radhoštěm, který je veden při severním, východním a jižní okraji města. Navržená trasa prochází přes katastrální území obcí Tichá, Kunčice pod Ondřejníkem a města Frenštát pod Radhoštěm. Obchvat kategorie S9,5/90 je navržen v délce cca 6,5km.

Cílem studie je najít variantu, která bude technicky proveditelná, s minimálním vlivem na životní prostředí, s maximálním přínosem dopravní účelnosti a společenským přínosem pro město Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí. Studie je zpracovávána s ohledem na možné zvýšení kapacity dopravy v budoucnu na Frenštátsku, tak aby do existovala možnost dalších kroků ve věci odklonění dopravy z centra města formou obchvatu. Vyobrazení navržené trasy je pouze návrhem, který se v případě možné budoucí realizace může svými parametry měnit.

Cílem studie je vést obchvat v maximální míře ve stávajících koridorech pro dopravu dle územních plánů Frenštát pod Radhoštěm, Tichá a Kunčice pod Ondřejníkem. Zejména v koridoru pro sil. II/483 v k.ú. Tichá, který již byl ze strany obce Tichá v minulosti schválen zastupitelstvem. Studie bude sloužit jako podklad pro zanesení koridoru obchvatu Frenštátu pod Radhoštěm do územně plánovací dokumentace ZÚR (Zásady územního rozvoje).

V rámci studie byly navrženy tři trasy obchvatu, které se od sebe liší křížením se stávajícími komunikacemi a druhou polovinou obchvatu nacházející se v katastrálním území Frenštátu pod Radhoštěm. 
Na základě projednání se zástupci města Frenštát pod Radhoštěm za účasti zástupců obce Tichá a Kunčice pod Ondřejníkem byla vybrána následující varianta obchvatu.

Navržená trasa není studií výstavby obchvatu, ale pouze studií pro potřeby zanesení do ZUR, všechny vyobrazené prvky trasy jsou pouze návrhem dnešní situace, které by v případě dalších etap musely být aktualizovány, dle podmínek, které v budoucnu nastanou.

Trasa první poloviny obchvatu silnice I/58 je navržena při severním okraji města Frenštát pod Radhoštěm v koridoru vymezeném územním plánem Tichá pro výstavbu silnice II/483. Na začátku se obchvat odpojuje od stávající silnice I/58 ze směru Vlčovice prostřednictvím okružní křižovatky „Vlčovice“.

Následně přechází přes inundační území řeky Lubiny, v okolí ČOV, mostním objektem. Dále prochází územím poblíž TJ Slovan ke hřbitovu, kde kříží nejprve místní komunikaci a následně u hřbitova silnici III/4848. Pokračuje v násypu, nebo ve stávající úrovni lokalitou za střelnicí, kde se v násypu nadjezdem a následně v zářezu podjezdem mimoúrovňově kříží se stávajícími místními komunikacemi. 

Napojení silnic II/483 a III/4836 je navrženo pětiramennou okružní křižovatkou „Kunčice“. Obchvat dále mimoúrovňově kříží železniční trať Frenštát pod Radhoštěm – Kunčice pod Ondřejníkem a podél železniční trati pokračuje v náspu směrem k potokům Bystrá a Lomná, které jsou obchvatem přemostěny. 
Silnice III/4835 ve směru centrum a Trojanovice je na obchvat napojena pětiramennou okružní křižovatkou „Trojanovice“ s přímým napojením místní komunikace Planiska. Trasa obchvatu pak vede v hlubokém zářezu v blízkosti sv. Marka, kde místní komunikace Pod Markem přechází nad obchvatem lávkou pro pěší a cyklisty. Trasa obchvatu je dále vedena v jižní části pod stávající průmyslovou zónou a místní komunikaci Kopaná, která je na obchvat napojena pětiramennou okružní křižovatkou „Kopanská“. 

Na konci úseku obchvat obchází vodní plochu Siberie a přechází přes místní komunikaci a řeku Lubinu mostním objektem. Na stávající silnici I/58 je navrženo napojení čtyřramennou okružní křižovatkou „Siberie“. 

Výhody varianty:

• Úrovňové napojení sil. III/4848,
• Přehledné napojení silnice II/483 a III4836,
• Mimoúrovňové křížení se železniční tratí,
• Minimální zásah do lokality „Křenkovo arboretum“,
• Zrušení železničního přejezdu Planiska,
• Přímé napojení MK Planiska na obchvat,
• Ponechání prostoru pro rozvoj průmyslové zóny města,
• Přímé napojení průmyslové zóny na obchvat a odklonění dopravy z průmyslové zóny mimo město a městské části.

Zdroj: www.mufrenstat.cz

Ve středu 10. dubna zavítá premiérově do našeho hlavního města vozidlo TATRA FORCE e-DRIVE 8x6.💙 Prototyp poháněný elektrickým trakčním motorem v kombinaci s vodíkovými palivovými články se představí v rámci konference #AutomotiveDay v areálu ČVUT v pražských Dejvicích.

Na odborné konferenci vystoupí i ředitel výzkumu a vývoje TATRA TRUCKS Jakub Pončík s prezentací zaměřenou na aktivity kopřivnické automobilky v oblasti vývoje bezemisních těžkých nákladních vozidel.🔋 Moderní technologie nové generace TATRA FORCE bude k vidění i pro širokou veřejnost, jelikož vodíkový prototyp bude vystaven na venkovní ploše u budovy Národní technické knihovny. Takže pokud máte zájem vidět vodíkovou Tatru poprvé v Praze, tak neváhejte a dorazte.😍

🕐 9:30-16:30
📌Areál ČVUT Praha-Dejvice

EN:

🆕 Hydrogen TATRA for the first time in Prague🔥

On Wednesday 10 April, the TATRA FORCE e-DRIVE 8x6 will visit the capital city for the first time.💙 The prototype, powered by an electric traction engine in combination with hydrogen fuel cells, will be presented at the Automotive Day conference on the premises of the CTU in Dejvice, Prague.

Jakub Pončík, Director of Research and Development at TATRA TRUCKS, will give a presentation on the activities of the TATRA in the field of development of emission-free heavy-duty vehicles.🔋 The modern technology of the new generation TATRA FORCE will also be on display for the general public, as the hydrogen prototype will be on display in the outdoor area near the National Technical Library building. So if you are interested in seeing a hydrogen Tatra for the first time in Prague, don't hesitate to come.😍

🕐 9:30-16:30
📌 CTU Prague-Dejvice Campus

Zdroj: www.tatra.cz

Z důvodu poruchy na svozovém vozidle nebyly v pátek svezeny všechny nádoby na bioodpad od rodinných domů. Žádáme občany, ať nechají nádoby připravené ke svozu. Svoz proběhne v nejbližší možné době. V případě potřeby je možno využít nádoby o objemu 770 litrů, které se podařilo svézt před poruchou.

Chybějící značku „Měření rychlosti“ supluje ve Vlaštovičkách fotka seriálového Radara O'Reillyho. „Prosím nebrat, sloužím lidu,“ říká nápis na jeho zádech.

Kdo to trochu zná na Opavsku, jistě mu není cizí jméno obce Vlaštovičky. Pro zhruba čtyři stovky lidí jsou domovem, pro ostatní spíš jen zpomalením při jízdě do Bruntálu po silnici č. 11. Právě nutnost zpomalení kvůli průjezdu zastavěným územím obce leckdo v minulosti nebral moc vážně, a tak zde stojí radar měřící rychlost projíždějících aut.

 

 

Navzdory tomu, že dle vyjádření městské policie má radar zajistit hlavně snížení rychlosti projíždějících aut, místo není označeno dopravní značkou IP31a „Měření rychlosti“ či podobným dostatečně názorným způsobem, aby řidiči o měření věděli, a tedy dostatečně zpomalili. Kamery „jen“ změří jejich rychlost a obec se případně poté snaží vybrat peníze.

Přesto před zhruba stometrovým měřeným úsekem jakési upozornění je – zhruba metr vysoký obrázek Radara, proslulé postavy z amerického seriálu M.A.S.H. Kde se tu vzal, se přesně neví; podle webu opavského a hlučínského Deníku ho sem umístil jako připomenutí manžel řidičky, kterou radar během krátké doby několikrát změřil.

Několik dní koncem března tu Radar nebyl – odvezli ho strážníci. Ne však proto, že by chtěli zvýšit výnosnost měření rychlosti. „Fotografie Radara byla přivezena na služebnu městské policie na základě oznámení občana, že leží v příkopu. Vzhledem k tomu, že neznáme vlastníka předmětu, měl být uložen na ztráty a nálezy města Opavy. Vedení městské policie ale jeho umístění přijde vtipné, proto byl dnes navrácen zpět na místo a lépe uchycen, aby nedošlo k opětovnému pádu,“ cituje Deník mluvčího Městské policie Opava Marka Dýčku.

Měření rychlosti ve Vlaštovičkách je v ostrém provozu od února letošního roku. Do posledního březnového týdne zaznamenalo zhruba 1.700 případů překročení nejvyšší dovolené rychlosti, což je zlomek oproti dobám bez radaru. Orientační měření rychlosti v minulosti zaznamenalo za jeden měsíc 37 tisíc případů překročení rychlosti. Podle Deníku se v místě snížila také hlučnost.

Zdroj: www.auto.cz

Automobilka Tatra také v minulosti vyráběla ve svých halách v Kopřivnici řadu speciálních vozidel. Jedním z nich byl v závěru osmdesátých let speciální letištní tahač Tatra 815 TPL 6x6. Podmínkou pro využití na letišti v Praze-Ruzyni i dalších byla nízká výška. A tak se konstruktéři nakonec dostali na hodnotu, která odpovídá například v současnosti vyráběným dodávkovým vozidlům střední kategorie.

Podle dobových materiálů se o vývoj speciálního vozidla pro přemisťování dopravních i nákladních letadel pokoušeli v kopřivnické Tatře již od 60. let. Tuzemská letiště totiž od skončení druhé světové války pro posouvání letounů používala zejména nákladní automobily tohoto výrobce. Jenže, klasická nákladní auta mají zpravidla vysoko umístěnou kabinu, ze které navíc řidič nevidí zdaleka do všech směrů.

A tak, jak v případě dříve využívaných Tater 141, Tater 813 nebo běžných verzí 815, hrozila kolize s trupem letadla. Konstruktéři automobilky proto dostali žádost o navržení vozidla, jehož výška by nepřesáhla hranici dvou metrů. Přitom však muselo být schopné utáhnout letoun s hmotností minimálně 230 tun. Samo nesmělo být těžší než 28 tun.

Na to, jak letištní tahač Tatra nakonec vypadal, se můžete podívat ve fotogalerii:

Nakonec se konstrukčních prací chopili specialisté z pobočného závodu Tatra Bánovce. Využili klasický podvozek Tatry 815 6x6 s jedinou změnou. Tou byla výměna vzduchových měchů sloužících k odpružení zadní nápravy za klasické ocelové pružiny.

Na něj pak namontovali kabinu určenou původně pro automobilové jeřáby. Jenže, v jejich případě leží střecha kabiny ve výšce 2275 milimetrů, což bylo příliš. Museli ji tedy ukotvit níže. Nakonec se to povedlo a výška vozu činila jen 1950 milimetrů.

Vůz poháněl dvanáctiválcový motor se zdvihovým objemem 19 litrů. Řidič měl teoreticky díky kombinaci hlavní převodovky a přídavné dvoustupňové k dispozici dvě desítky převodových stupňů, avšak při manipulaci s letadly mohl mít zařazenu pouze redukovanou jedničku.

První exemplář z celkově vyrobených pěti kusů byl vyroben již v roce 1987 a začalo se s testováním. Nejprve byla Tatra připojena k největšímu stroji, kterým v té době disponovaly Československé aerolinie. IL-62 dokázala Tatra posunovat dokonce i na zledovatělých pojezdových drahách.

Ještě těžší zkouška pak toto vozidlo čekalo na letišti v Ostravě-Mošnově, kde v květnu 1988 přistálo v tehdejším čase největší letadlo světa - Antonov-124 Ruslan. V jeho nákladovém prostoru bylo umístěno pět naložených Tater 815 a navrch ještě závodní speciál Rallye Paříž-Dakar. Udává se, že celková hmotnost taženého nákladu byla zhruba 400 tun.

I v této zkoušce Tatra 815 TPL obstála výborně. Ve výsledku tak kopřivnický vůz téměř dvojnásobně překonal původní požadavek na schopnost tažení výše stroje s hmotností 230 tun. Možná i díky tomu pak získal zlatou medaili na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Mohla tak být nasazena do ostrého provozu. V něm všechny exempláře vydržely sloužit na několika letištích v Československé a později České republice zhruba dvě desítky let. Pak byly nahrazeny dovezenými speciálními tahači.

V současnosti je jeden zrenovovaný Tatry 815 TPL kus k vidění v muzeu nákladních vozů Tatra v Kopřivnici.

Na této adrese najdete fotogalerii vozidel z:

Muzea nákladních automobilů Tatra Kopřivnice

Zdroj: www.tipcars.com