Příborská muzejní škola pro seniory, kterou pořádá Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace – Centrum tradičních technologií Příbor, vstupuje letos už do svého patnáctého ročníku a i tentokrát se může spolehnout na finanční podporu města Příbora, které přispělo částkou 50 000 Kč.

Program, který reaguje na potřeby a zájmy seniorů 21. století, nabízí účastníkům možnost pravidelně se vzdělávat, získávat nové poznatky z různých oborů a setkávat se s lidmi podobného naladění i s odborníky z praxe.

Podzimní cyklus 11 přednášek se uskuteční od 15. září do 24. listopadu 2025 vždy v pondělí od 9:00 do 10:45 hodin v konferenčním sále piaristického kláštera. Zájemci se mohou těšit na zcela nová témata z historie, archeologie, národopisu, biologie a ochrany kulturního i přírodního dědictví. Odbornou úroveň zajišťují pracovníci Muzea Novojičínska i přednášející z dalších muzeí, univerzit a specializovaných institucí.

Přihlášky bude možné podávat v pondělí 1. září 2025 od 8:00 do 10:00 hodin přímo v příborském muzeu. Cena celého cyklu činí 500 Kč a kapacita je omezena na 70 osob. Přihláška je platná až po zaplacení kurzovného; již uhrazená částka se nevrací.

Součástí programu bude také vlastivědný výlet v pátek 26. září 2025 do Nasavrk v Železných horách s návštěvou Archeoparku Země Keltů a zámku Nasavrky. Na zpáteční cestě účastníci zavítají do památníku obce Ležáky, která byla v roce 1942 vyhlazena nacisty. Cena výletu je 400 Kč (doprava a vstupné).

„Město Příbor dlouhodobě podporuje aktivity, které přispívají k aktivnímu životu našich seniorů. Muzejní škola je skvělým příkladem smysluplného propojení vzdělávání, kultury a společenského setkávání,“ uvedl Jan Malík, starosta města Příbora.

Od čtvrtka 14. srpna 2025 si budou moci občané na městské kompostárně zakoupit prosátý kompost.

Cena je stanovena na 600 Kč za tunu.

Kompost je vhodný pro zlepšení kvality půdy na zahradách, záhonech i v květináčích. Prodej bude probíhat v provozní době kompostárny.

V sobotu 16. srpna odstartuje krátce po poledni z Prostějova třetí etapa cyklistického závodu Czech Tour. Peloton se vydá přes Olomoucký a Moravskoslezský kraj do Ostravy, obyvatelé obcí, motoristé i cestující ve veřejné dopravě proto musí podle organizátorů závodu počítat s krátkodobými dopravními uzavírkami na trati.

Níže jsou předpokládané časy průjezdů jednotlivými městy a dojezd do Ostravy je plánován mezi 16:30 a 17:15.

Kudy trasa vede a kdy? Podrobnou mapu trasy a předpokládané časy průjezdu najdete v grafice u tohoto článku nebo na webu pořadatelů.

Jak to ovlivní dopravu? Pořadatelé budou průjezd cyklistů řídit pomocí klouzavých uzávěr, které potrvají maximálně 20–30 minut. Omezení se dotknou jak místních obyvatel, tak i běžné osobní dopravy. Mohou se zpozdit i některé autobusové spoje. Integrovaná doprava Moravskoslezského kraje bude proto situaci po celou dobu bedlivě sledovat.

Co to znamená pro autobusy? Ovlivněné autobusové linky budou dispečinkem a policií jen krátce zdrženy před průjezdem závodníků. Ihned poté, co projede poslední cyklista a doprovodná vozidla, se úsek opět otevře pro běžný provoz.

Výjimky z uzávěr Uzavírka se netýká vozidel integrovaného záchranného systému. 

• Chceš se hýbat, naučit se něco nového nebo si jen zasportovat v dobré partě? Přidej se k nám – rádi uvítáme nové tváře ve všech oddílech!

   

• Pro více informací se obraťte na kontaktní osoby jednotlivých oddílů na uvedených telefonních číslech, napište nám na pribor@sokol.eu, nebo navštivte naše stránky www.sokolpribor.cz.

• ODDÍL STOLNÍHO TENISU Děti a mládež do 15 let – tréninky probíhají v pondělí a ve středu od 15 do 17 hodin. Dospělí – tréninky probíhají v pondělí, úterý a ve středu od 17 do 20 hodin. Kontakt: 725 397 700

• ODDÍL PARKOURU Děti od 12 let, dorost i dospělí – tréninky probíhají 2x týdně v úterý od 18 do 20 hodin a v pátek od 18 do 20 hodin. Kontakt: 702 031 227

   

• ODDÍL FLORBALU Muži 30–35 let – tréninky probíhají ve čtvrtek od 18 do 19 hodin. Muži 40–55 let – tréninky probíhají ve čtvrtek od 19 do 21 hodin. Kontakt: 724 318 250

   

• RINGO KLUB Ringo klub (vhodné pro zájemce od 15 let) se schází pravidelně každou neděli od 18 do 20 hodin. Kontakt: 608 778 308

   

• ODDÍL MALÉ (SÁLOVÉ) KOPANÉ Dospělí 43–66 let – tréninky probíhají ve středu od 18 do 20 hodin. Kontakt: 777 010 236

   

• Výše členských příspěvků pro jednotlivé oddíly a věkové kategorie je uvedena na www.sokolpribor.cz.

  PŘIPRAVUJEME Cvičení pro ženy a sportovně-turistický oddíl pro děti a dospělé. Sledujte naše www stránky!

Je jenom málo techniky, a nákladních automobilů obzvláště, kterým se dostalo té cti mít vlastní pomník. Tatra 111 to dokázala, protože uhranula Sověty.

Na podzim 1941 se německá ofenziva na východní frontě topila v bahně, a poté definitivně uvázla v ruském mrazu. Nejvíce trpělo zásobování Wehrmachtu, jelikož standardní náklaďáky nebyly sto zvládat terén ani zimu. Bylo proto třeba nového stroje, a tak se nacisté obrátili na specialisty z Kopřivnice, kteří dali vzniknout Tatře 111. Redakce Armádního Zpravodaje ji považuje za jeden z technologických zázraků své doby, což dokazují i její úspěchy.

Tatra 111 byla válečný oř s předválečnými kořeny

Základem „sto jedenáctky“ se stala Tatra 81 z roku 1938. Ta měla legendární tatrovácký koncept – centrální nosné roury s výkyvnými polonápravami. Její náhon byl 6×4 a pohon zajišťoval vodou chlazený motor. To však konstruktér Hans Ledwinka změnil a náklaďák značně vylepšil.

V první řadě dostala Tatra 111 náhon 6×6, což z ní udělalo opravdového tygra v terénu, a druhým trumfem byl nový motor. Vzduchem chlazený dvanáctiválcový diesel Tatra V910 s výkonem 184 kW (210 koní) byl pro náklaďák na východní frontu jako ulitý. Vodou chlazené motory totiž měly v mrazu velký problém, na který doplácela i jiná technika.

V třeskutých ruských mrazech v nich totiž chladící kapaliny zamrzaly a ničily motor, což u vzduchem chlazené novinky nehrozilo a běžela jako hodinky i při nejnižších stupních. Na silnici to pak Tatra dokázala rozpálit až na 75 km/h, a redakce Armádního Zpravodaje zjistila, že to někteří pováleční kaskadéři dokonce dokázali s prázdnou rozjet až na stovku.

Nevyužitý potenciál, kterého si všiml SSSR

Délka „sto jedenáctky“ byla 8,55 metrů, šířka 2, 5 metru a výška 2,57 metru, zatímco její pohotovostní hmotnost 8,5 tun. Ledwinka chápal dobu, v níž žije, konstrukčně ji proto náležitě zjednodušil a předimenzoval, a navíc mohla být vyráběna z deficitních materiálů. Objevila se v ní dokonce stavební ocel, a to bez vlivu na jízdní nebo technické kvality vozu.

Původní kabina řidiče byla dřevěná a potažená plechem, avšak s postupem války začaly být kabiny vyráběny celodřevěné. Změnila se nakonec i nosnost vozu – z původních 6,5 tun šlo jednoduchou úpravou odpružení zvýšit kapacitu na 8 tun, a později na konečných 10 tun. To dělalo z Tatry 111 opravdového tahouna hodného uznání.

První sériové vozy začaly sjíždět z výrobní linky v roce 1942 a většina z nich šla na východní frontu, ale několik kusů se objevilo i ve službách Afrikakorpsu. I přes kvality a poměrně nízké provozní náklady, kdy spotřeba byla 34 l nafty na 100 km, bylo do konce války dodáno Wehrmachtu jenom 1 445 strojů. Již krátce po osvobození se však objevil nový odběratel – SSSR.

Tatra 111 nezamrzla ani na Sibiři

Sověti už z ukořistěných kusů pochopili, co za zázrak mají pod rukama. Již na konci roku 1945 putovaly první kusy do SSSR, a jejich domovem se stala Sibiř. Došlo i k technickým úpravám – nosnost se ustálila na 10 t, výkon motoru byl snížen, což snižovalo jeho opotřebení, a kabina byla nejdříve původní, tedy dřevo potažené plechem, ale později celokovová.

Nová kabina pocházela z nepovedené Tatry 128 a vyznačovala se tím, že mělo čelní sklo negativní uhel, aby na sebe odleskem neupozorňovalo nepřátelská letadla. Vedle Tatry 111 byl vyráběn i těžký tahač Tatra 141 a sklápěčka Tatra 147. Celkem bylo mezi lety 1942 až 1962, kdy výroba skončila, dodáno 33 690 Tater 111, 4 983 Tater 141 (výroba do roku 1970), a 500 Tater 147.

Testem kvality Tater byla Sibiř. Cesta z přístavu Magadan dlouhá 2 000 km přes celou Kolymu až na Čukotku byla zkouškou nejen pro ni, ale i pro řidiče. Ti museli nejdříve strávit rok v dílnách, aby znali své tatrovky do posledního šroubku, neb by jim v případě poruchy nikdo nepomohl. V roce 1973 se dokonce stal z jedné z vděčnosti místních v Berelechu pomník.

Zdroj: armadnizpravodaj.cz  

Vysoká zátěž na lidský organismus, nebezpečí přehřátí a dehydratace. Doporučuje se dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Omezit tělesnou zátěž v poledních a odpoledních hodinách.

Nenechávat děti nebo i zvířata na přímém slunci, zvláště v zaparkovaných automobilech.