A ta už ve čtvrtek 25. července zamíří ze slovenské na českou stranu hranice, kde je čeká odpoledne „prolog“ v podobě výjezdu na horský hotel Charbulák na hřebeni Gruň ve Starých Hamrech. „Základnu pak budeme mít dole na Bílé, odkud se další den pokračuje,“ vysvětluje ředitel akce.

Beskyd Rallye čeká poslední pátek v červenci „Zámocká etapa“ dlouhá celkem 123 kilometrů. Povede z Bílé přes Valašsko a na Novojičínsku se veteráni objeví od Rožnova pod Radhoštěm. „Trojanovice, Frenštát pod Radhoštěm, Příbor, Nová Horka u Studénky,“ komentuje Dostálek první část trasy.

Na zámku Nová Horka je zastávka v 10 hodin. Během ní se šoféři a jejich doprovod podívají dovnitř a veřejnost zase bude obdivovat jejich zaparkovaná auta či motorky. Stejně tomu bude na zámcích v Bartošovicích od 10:45 (zde se účastníci rallye chystají i do Záchranné stanice pro volně žijící živočichy ZO ČSOP Nový Jičín) a Kuníně od 12 hodin. „Kunínská zastávka bude nejdelší, tříhodinová,“ podotýká Václav Dostálek.

Beskyd Rallye dále pojede přes Nový Jičín, Mořkov a Veřovice zpět do Frenštátu pod Radhoštěm a dále přes Čeladnou na Ostravici (exkurze v Beskydském pivovárku) a na velké parkoviště na Samčance ve Starých Hamrech.

„Dopravní policie nás doprovázet nebude, není to třeba,“ dodává Dostálek s tím, že postupné projíždění veteránů každou z obcí na trase „Zámocké etapy“ zabere přibližně hodinu. Zastávky do toho nepočítá. Muzeum na kolech – jak tomuto setkání účastníci z celé Evropy říkají – se v sobotu 27. července přesune na „Pútnicku etapu“ na Slovensko.

Od čtvrtka 6. srpna 2026 bude znovu otevřeno napojení Hukvaldské ulice na kruhový objezd u Exitu 33 dálnice D48. Řidiči tak budou moci opět projet z kruhového objezdu na Hukvaldskou ulici i v opačném směru. Oprava vnitřního prstence kruhového objezdu byla dokončena dříve, než se původně předpokládalo.

Otevření kruhového objezdu však neznamená konec všech dopravních omezení. Rekonstrukce Místecké a Jičínské ulice nadále pokračuje.

Po Místecké pouze směrem do centra

Místecká ulice zůstává v opravovaném úseku jednosměrná. Projet je možné od kruhového objezdu u Exitu 33 směrem do centra Příbora, a to až za železniční přejezd ke křižovatce ulic Místecká, Juráňova a Smetanova.

Jednoduše řečeno:

Od kruhového objezdu do centra – ANO.
Z centra ke kruhovému objezdu – NE.

Řidiči jedoucí z centra směrem ke kruhovému objezdu, na Hukvaldy nebo k Exitu 33 musí nadále využít vyznačenou objízdnou trasu. Ta vede přes ulice Ostravskou, Lidickou, Komenského a Frenštátskou, dále po silnici I/58 přes Lubinu a přes Hájovský Dvůr.

Prakticky to znamená, že z Hukvaldské se přes kruhový objezd a Místeckou do centra dostanete, ale při cestě z centra na Hukvaldy nelze po Místecké ke kruhovému objezdu projet.

Jičínská zůstává úplně uzavřena

Beze změny pokračuje také úplná uzavírka Jičínské ulice, a to v úseku od kruhového objezdu u Svarmetalu po křižovatku s Lidickou ulicí. Do opravovaného úseku mohou vjíždět pouze vozidla stavby.

Objízdná trasa vede obousměrně přes ulice Komenského, Frenštátskou, Čs. armády a Štramberskou a dále po silnici I/58.

Proč jsou na mapě dvě etapy?

Situační výkres zobrazuje dvě etapy opravy Místecké ulice. Během jednotlivých etap se stavební práce přesunou z jedné poloviny vozovky na druhou. Jednosměrný průjezd od kruhového objezdu směrem do centra však zůstane zachován.

Podle zveřejněného harmonogramu mají práce na Místecké a Jičínské ulici pokračovat do 11. října 2026. Řidiči by proto měli i nadále sledovat dočasné dopravní značení.

Od pondělí 17. srpna do 30. listopadu 2026 budou v místní části Hájov probíhat stavební práce v rámci akce „Novostavba chodníků a kanalizace v k. ú. Hájov, Příbor“. Z tohoto důvodu dojde k částečné uzavírce silnice III/04806 a části místní komunikace u domu č. p. 55.
Doprava bude zachována, provoz však bude po celou dobu stavby řízen semafory.
Objízdná trasa není stanovena.

Moravskoslezský kraj se stává dějištěm mimořádné kulturní události. Zámek v Bílovci hostí jedinečnou historickou výstavu s názvem Koruny Karla IV.. Návštěvníci mají neopakovatelnou příležitost spatřit na jednom místě mistrovské repliky korunovačních klenotů z pěti evropských zemí. Tato expozice, doplněná o fascinující archeologické nálezy a modely dobových staveb, představuje období vlády lucemburské dynastie v letech 1308–1437, kdy se české země staly středobodem evropského politického i kulturního dění.

Pět symbolů moci pod jednou střechou

Středobodem celé výstavy je kompletní zastoupení pěti korunovačních klenotů, které jsou úzce spjaty s osobou Karla IV. a jeho synem Zikmundem Lucemburským. Vidět tyto koruny pohromadě je naprostá vzácnost. V reálném světě by zájemce o jejich prohlídku musel procestovat pět různých států, a navíc by se k nim jako běžný návštěvník z přísných bezpečnostních důvodů vůbec nedostal.

Meziystavenými exponáty vévodí Svatováclavská koruna. Tuto nádhernou insignii nechal Karel IV. zhotovit v roce 1346 ke své korunovaci českým králem. Její nedozírně cenný originál odpočívá v přísně střežené Korunní komoře svatovítské katedrály v Praze.

Hned vedle ní se tyčí Koruna Svaté říše římské (často označovaná jednoduše jako říšská koruna). Právě tu měl Karel IV. na hlavě během své slavné císařské korunovace v Římě roku 1355. Tato koruna svým nezaměnitelným osmibokým tvarem a neobvykle bohatým osazením drahokamy a perlami symbolizuje absolutní vrchol světské moci ve středověké Evropě.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také proslulou Železnou korunu lombardskou, jíž byl panovník korunován v Miláně na italského krále. Její název je odvozen od tenkého železného pásku zasazeného uvnitř – legenda totiž praví, že byl ukován z hřebů použitých při Kristově ukřižování. Tuto fascinující kolekci doplňuje koruna římská, jíž byl Karel IV. korunován v Cáchách, a Svatoštěpánská koruna uherských králů, trvale uložená v budapešťském parlamentu.

Zlatnické mistrovství, které bere dech

Výjimečnost expozice v Bílovci nespočívá pouze v poutavém historickém kontextu, ale také v samotném řemeslném zpracování. Rozhodně se nejedná o obyčejné turistické kopie. Tyto mistrovské repliky jsou výsledkem desetileté mravenčí práce špičkových evropských zlatníků a šperkařů.

Hlavním tvůrcem je věhlasný český klenotník Jiří Urban z Turnova, který dokázal středověké originály napodobit s takovou precizností, že i mnozí odborníci mají problém rozeznat repliku od původního díla. Na projektu se podílela také přední česká šperkařka Eva Víšková-Mrákotová z Pardubic, z jejíhož ateliéru pocházejí dokonalé kopie historických kamejí. Práce se středověkými smalty a složité zlacení pak byly svěřeny úzkému týmu specialistů ze Slovenska.

Skrytý středověk v zámeckém podzemí

Bílovecký zámek nabízí víc než jen přehlídku zlata a drahokamů. Organizátoři skvěle propojili oslnivý svět královských dvorů s lokální historií regionu. Součástí výstavy jsou originální iluminované rukopisy, detailní modely slavných staveb, ale především fascinující archeologické nálezy pocházející přímo z podzemí bíloveckého zámku.

Mezi největší lákadla z místních objevů bezesporu patří unikátní zásnubní prsten datovaný na přelom 14. a 15. století. Návštěvníci navíc získají výjimečnou možnost vstoupit do středověkého podzemí a na vlastní kůži si vyzkoušet tíhu dobových zbraní či oděvů.

Praktické informace pro návštěvníky

Představitelé zámku a kurátoři zdůrazňují, že cílem projektu bylo zprostředkovat návštěvníkům možnost „doslova se dotknout středověku“. Pro zájemce o detailnější vhled jsou připraveny i speciální komentované prohlídky provázené autory výstavy.

• Místo konání: Zámek Bílovec (Zámecká 2, Bílovec)

• Termín: 19. června – 20. září 2026

• Otevírací doba: Pondělí až neděle, od 10:00 do 17:00 hodin

• Vstupné: Základní 150 Kč | Zvýhodněné (děti, senioři, studenti) 100 Kč | Rodinné vstupné 350 Kč

VSTUPENKY ZDE:
www.korunykarla4.cz