Domovskou trať Slovenské strely přetnulo mošnovské letiště

V 84. díle seriálu Zaniklé tratě se podíváme na lokálku, jejíž počáteční úsek přetnula přistávací dráha letiště Mošnov, a další část byla později opuštěna kvůli stavbě seřaďovacího nádraží kopřivnické Tatry. Zamíříme na domovskou dráhu legendární Slovenské strely ze Studénky místního nádraží do Kopřivnice.

Pokusů postavit železniční spojení Kopřivnice a Severní dráhy císaře Ferdinanda bylo hned několik. První v roce 1872 zmařilo plánované křížení s průplavem Odra – Dunaj a nakonec i ekonomická krize, druhý pokus v roce 1875 zase nedostatek peněz.

Úspěšní byli až bratři Gutmannové, spolumajitelé Vítkovického horního a hutního těžířstva, kteří měli peněz dost. Gutmannové koupili ve Štramberku vápencový lom Kotouč a potřebovali vytěžený kámen co nejlaciněji a nejjednodušeji dovážet do vítkovických hutí.

Jenže doprava koňskými povozy ze Štramberka do Studénky, kde se vápenec překládal do vagonů, byla příliš složitá. Bratři se proto rozhodli postavit mezi Štramberkem a Studénkou úzkorozchodnou neveřejnou dráhu. To se ovšem nelíbilo místním. Tak dlouho si stěžovali ve Vídni, až nakonec vznikl projekt normálněrozchodné veřejné železnice.

První vlaky mezi Studénkou, Příborem, Kopřivnicí a Štramberkem projely těsně před Vánocemi v roce 1881, osobní doprava na trati začala fungovat asi až o půl roku později. Provozní délka trati byla 18,285 km, stavební délka 18,545 km, maximální sklon 17 % a nejmenší poloměr oblouku 125 m.

Dopravu na místní dráze zajišťovaly nejprve parní lokomotivy pozdější řady 310.9 a 422.9, v roce 1930 se na trati objevil první motorák, věžák M120.401. Zajímavé je, že byl později, už jako M120.903, přestavěn na pohon zemním plynem. U Příbora se totiž nacházelo jeho ložisko, a tak byla u kolejí postavena čerpací stanice. Doklady o tom, jak spolehlivý byl provoz na plyn, se však nedochovaly.

Protože se na dráhu v Kopřivnici napojovalo vlečkové kolejiště vagonky Tatry, je logické, že se na trati do Studénky zajížděly všechny tatrovácké výrobky. Ať už vagony nebo motorové vozy. Svoje první kilometry tady najela i slavná Slovenská strela.

 

 

Trať byla zestátněna až v roce 1951, jako jedna z posledních. V tu dobu se už začalo mluvit o jejím částečném konci. U Mošnova se totiž mělo začít stavět velké letiště a jeho přistávací dráha by křížila koleje. Letadla dostala přednost a 1. června 1959 byla zprovozněna přeložka a původní úsek mezi Studénkou a Sedlnicemi byl snesen.

Druhý úsek mezi Příborem a Kopřivnicí byl nahrazen v březnu 1979. Kvůli nárůstu výroby nákladních automobilů v Tatře bylo nutné postavit kapacitní seřaďovací nádraží, jenže u staré tratě pro něj nebylo místo. Vznikla proto další přeložka, kvůli které zanikla stanice Lubina, dříve Drnholec nad Lubinou a vlastně i staré nádraží v Kopřivnici.

Přes rybníky k letišti

V tomto díle Zaniklých tratí se nejprve podíváme na místní nádraží ve Studénce. Zjistíme, že budova nikdy nesloužila cestujícím. Ukážeme si polorozpadlé depo místní dráhy a vysvětlíme si, co znamenal termín Dynalkol.

Samozřejmě se projdeme po ikonických mostech. Nejprve po soumostí přes říčku Mlýnku, potom přes ocelový most přes Odru a nakonec i přes dlouhý inundační most. Zhruba před 15 lety na nich byly koleje a používaly se k odstavování správkových vozů, dnes po nich vede alespoň cesta pro pěší a cyklostezka.

Ukážeme vám nejstrmější úsek zrušené části tratě, a také místo, kde od roku 1947 stávala zastávka Albrechtičky. Podíváme se až k plotu mošnovského letiště. S kamerou jsme zašli co nejblíže místu, kde stávala stanice Sedlnice, před několika lety ovšem na jejím místě vznikly obří skladovací haly. Aspoň, že nám zbyly historické fotky.

Od Příbora do Kopřivnice

Nevynechali jsme ani druhý zaniklý úsek. Začneme hned na jeho začátku za Příborem. Těleso dráhy je tam velmi dobře patrné, místy slouží jako cesta. Na kraji Kopřivnice jsme objevili původní mostek přes Sýkoreček a zjistili jsme, že staré kopřivnické nádraží stále stojí, jen se v jeho areálu dnes vyrábí nábytek.

I přes několik zaniklých úseků trať ze Studénky do Kopřivnice za téměř 150 let existence mnohokrát obhájila svůj smysl. Naposledy v roce 2015, když z ní byly vyvedeny koleje na mošnovské letiště. No, a Slovenská strela po ní z Kopřivnice vyráží dodnes.

Zdroj: www.idnes.cz

V úterý 14. dubna 2026 proběhne zápis k předškolnímu vzdělávání do mateřských škol zřizovaných městem Příbor.

Koho se zápis týká?
Zápis se týká dětí, které dovrší 5 let nejpozději k 31. 8. 2026, a také dětí s odkladem školní docházky.

Co si vzít s sebou k zápisu:

• Vyplněnou žádost o přijetí

• Vyjádření dětského lékaře o očkování

• Prostou kopii rodného listu dítěte

Vážení rodiče, připravte si kalendáře! Velký krok pro vaše budoucí školáky je za dveřmi. V Příboře se brány základních škol otevřou pro nové prvňáčky již brzy. Protože víme, že máte rádi moderní trendy, jistě vás potěší, že obě školy využívají elektronické systémy pro hladký průběh zápisů. ✨

Zde je přehled všeho důležitého pro školní rok 2026/2027:

📅 Kdy a kde se zápisy konají?

Obě příborské základní školy naplánovaly zápisy na stejný den, aby vše proběhlo koordinovaně:

• Termín: Úterý 3. února 2026.

• Čas: Od 13:00 do 18:00 hodin.

🏫 ZŠ Jičínská 486

Tato škola zve děti do světa učení s motivem přátelského dráčka.

• Elektronická rezervace: Můžete využít možnost rezervovat si přesný čas a vyplnit dotazník předem online na www.zsjicinska.cz.

• Termín online systému: Rezervace budou spuštěny od 19. 1. do 2. 2. 2026.

🏫 ZŠ Npor. Loma

Na této škole čeká na děti cesta za poznáním, kterou na plakátu symbolizuje veselý školní autobus.

• Pro koho: Zápis je určen pro děti narozené od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 a pro děti s odkladem z roku 2025.

• Rezervační systém: Bude spuštěn na webu školy v období od 15. 1. do 2. 2. 2026. www.zs-lomapribor.cz

📂 Co si vzít s sebou? (Checklist pro rodiče) ✅

Při příchodu k zápisu budou školy vyžadovat tyto dokumenty:

• Rodný list dítěte.

• Doklad totožnosti zákonného zástupce (občanský průkaz).

Zápis je pro vaše děti prvním velkým milníkem. Díky moderním technologiím a možnosti online registrace se můžete vyhnout zbytečnému čekání a užít si tento slavnostní okamžik společně s nimi. 💻🚀

Přejeme všem budoucím prvňáčkům i vám, rodičům, úspěšný start do této nové a vzrušující životní etapy! 🍀🎒

Město Příbor, městská knihovna a ZUŠ Příbor Vás srdečně zvou na vernisáž výstavy 🖼️ Muzea Beskyd Frýdek-Místek o příborském knihtiskaři Janu Richtrovi s úvodním slovem autorky výstavy Bc. Lucie Pundové. 🎤

📅 Kdy: 13. 1. 2026 v 17:00 h 🕔
📍 Kde: Chodba městské knihovny (Piaristický klášter) 🏛️📖

Ředitelství silnic a dálnic používá k zajištění bezpečnosti provozu stále větší množství špičkových technologií, které kromě klidnější dopravy zajišťují zvýšení efektivity silniční infrastruktury. Zásadní roli, zejména v zimních měsících, hrají meteostanice napojené na Meteorologický informační systém (MIS).

Systém se skládá z několika částí. Klíčová je síť zhruba 650 meteorologických stanic rozmístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Každá stanice se skládá z více prvků integrovaných ve výsledku do nepřehlédnutelného zařízení schopného monitorovat například rychlost a směr větru, množství srážek, teplotu či vlhkost vzduchu i vozovky, specialitou je také senzor dohlednosti pro určování viditelnosti například v mlze nebo hustém sněžení. Na meteostanice jsou pak navázané třeba kamery nebo proměnné dopravní značení, teploměry u vozovek a systémy liniového řízení dopravy. Všechna data zpracovává MIS schopný poznatky interpretovat v přehledných grafech včetně předpovědních modulů.

Jednotlivá čidla meteostanic jsou na stále vyšší úrovni. Například srážkoměr umí i rozlišit mrholení, kroupy nebo sněhovou vánici, zároveň určuje intenzitu srážek. Ještě dál jdou vozovková čidla – ta v reálném čase analyzují stav asfaltu a identifikují led, suchý sníh nebo typickou prosolenou a rozježděnou „břečku“. Kritická místa sledujeme i pod povrchem, konkrétně teplotními čidly zapuštěnými v hloubce 5 nebo 30 cm pod vozovkou za účelem upřesnění dynamiky promrzání povrchu (klíčové hlavně při oblevách nebo na začátku zimy, kdy se teplota vzduchu může drasticky lišit od teploty hlubších vrstev silnice).

Všechny informace z terénu se promítají k dispečerům, kteří v zimě drží nepřetržité směny 24 hodin denně. Pracovníci mají okamžitý přehled o tom, které úseky jsou již ošetřené, což usnadňuje přesné plánování výjezdů jednotlivých sypačů.

Přestože telematické systémy poskytují neocenitelná data, slouží primárně jako expertní doporučení a finální rozhodnutí o konkrétním postupu zimní údržby je vždy v kompetenci dispečera – každý je pravidelně proškolován a v případě složitých situací může využít přímou konzultaci s meteorology.

Audio verze částí informační zprávy od mluvčího ŘSD (Jan Rýdl):https://rvs.rsd.cz/packages/b2bb70ae-7b31-4a39-af4d-be746b201448. 

Miroslav Mazal www.rsd.cz

Město Příbor informuje již s předstihem (abyste si včas zaznamenali do diářů 📅✍️) o veřejném projednání návrhu řešení parkování ve městě. 🗣️🏛️

Představeny budou:

• 📊 Výsledky analýzy současného stavu parkování.

• 💡 Navržené varianty řešení.

• 📈 Doporučený postup města.

Součástí setkání bude samozřejmě prostor pro vaše dotazy a připomínky. 💬🙋‍♂️🙋‍♀️

📍 Místo: Piaristický klášter 🏛️ 🗓️ Datum: 18. 02. 2026 🕔 Čas: 17:00 hodin

Přijďte se zapojit do diskuze a ovlivnit budoucí podobu parkování v Příboře! 🤝🏙️