Domovskou trať Slovenské strely přetnulo mošnovské letiště

V 84. díle seriálu Zaniklé tratě se podíváme na lokálku, jejíž počáteční úsek přetnula přistávací dráha letiště Mošnov, a další část byla později opuštěna kvůli stavbě seřaďovacího nádraží kopřivnické Tatry. Zamíříme na domovskou dráhu legendární Slovenské strely ze Studénky místního nádraží do Kopřivnice.

Pokusů postavit železniční spojení Kopřivnice a Severní dráhy císaře Ferdinanda bylo hned několik. První v roce 1872 zmařilo plánované křížení s průplavem Odra – Dunaj a nakonec i ekonomická krize, druhý pokus v roce 1875 zase nedostatek peněz.

Úspěšní byli až bratři Gutmannové, spolumajitelé Vítkovického horního a hutního těžířstva, kteří měli peněz dost. Gutmannové koupili ve Štramberku vápencový lom Kotouč a potřebovali vytěžený kámen co nejlaciněji a nejjednodušeji dovážet do vítkovických hutí.

Jenže doprava koňskými povozy ze Štramberka do Studénky, kde se vápenec překládal do vagonů, byla příliš složitá. Bratři se proto rozhodli postavit mezi Štramberkem a Studénkou úzkorozchodnou neveřejnou dráhu. To se ovšem nelíbilo místním. Tak dlouho si stěžovali ve Vídni, až nakonec vznikl projekt normálněrozchodné veřejné železnice.

První vlaky mezi Studénkou, Příborem, Kopřivnicí a Štramberkem projely těsně před Vánocemi v roce 1881, osobní doprava na trati začala fungovat asi až o půl roku později. Provozní délka trati byla 18,285 km, stavební délka 18,545 km, maximální sklon 17 % a nejmenší poloměr oblouku 125 m.

Dopravu na místní dráze zajišťovaly nejprve parní lokomotivy pozdější řady 310.9 a 422.9, v roce 1930 se na trati objevil první motorák, věžák M120.401. Zajímavé je, že byl později, už jako M120.903, přestavěn na pohon zemním plynem. U Příbora se totiž nacházelo jeho ložisko, a tak byla u kolejí postavena čerpací stanice. Doklady o tom, jak spolehlivý byl provoz na plyn, se však nedochovaly.

Protože se na dráhu v Kopřivnici napojovalo vlečkové kolejiště vagonky Tatry, je logické, že se na trati do Studénky zajížděly všechny tatrovácké výrobky. Ať už vagony nebo motorové vozy. Svoje první kilometry tady najela i slavná Slovenská strela.

 

 

Trať byla zestátněna až v roce 1951, jako jedna z posledních. V tu dobu se už začalo mluvit o jejím částečném konci. U Mošnova se totiž mělo začít stavět velké letiště a jeho přistávací dráha by křížila koleje. Letadla dostala přednost a 1. června 1959 byla zprovozněna přeložka a původní úsek mezi Studénkou a Sedlnicemi byl snesen.

Druhý úsek mezi Příborem a Kopřivnicí byl nahrazen v březnu 1979. Kvůli nárůstu výroby nákladních automobilů v Tatře bylo nutné postavit kapacitní seřaďovací nádraží, jenže u staré tratě pro něj nebylo místo. Vznikla proto další přeložka, kvůli které zanikla stanice Lubina, dříve Drnholec nad Lubinou a vlastně i staré nádraží v Kopřivnici.

Přes rybníky k letišti

V tomto díle Zaniklých tratí se nejprve podíváme na místní nádraží ve Studénce. Zjistíme, že budova nikdy nesloužila cestujícím. Ukážeme si polorozpadlé depo místní dráhy a vysvětlíme si, co znamenal termín Dynalkol.

Samozřejmě se projdeme po ikonických mostech. Nejprve po soumostí přes říčku Mlýnku, potom přes ocelový most přes Odru a nakonec i přes dlouhý inundační most. Zhruba před 15 lety na nich byly koleje a používaly se k odstavování správkových vozů, dnes po nich vede alespoň cesta pro pěší a cyklostezka.

Ukážeme vám nejstrmější úsek zrušené části tratě, a také místo, kde od roku 1947 stávala zastávka Albrechtičky. Podíváme se až k plotu mošnovského letiště. S kamerou jsme zašli co nejblíže místu, kde stávala stanice Sedlnice, před několika lety ovšem na jejím místě vznikly obří skladovací haly. Aspoň, že nám zbyly historické fotky.

Od Příbora do Kopřivnice

Nevynechali jsme ani druhý zaniklý úsek. Začneme hned na jeho začátku za Příborem. Těleso dráhy je tam velmi dobře patrné, místy slouží jako cesta. Na kraji Kopřivnice jsme objevili původní mostek přes Sýkoreček a zjistili jsme, že staré kopřivnické nádraží stále stojí, jen se v jeho areálu dnes vyrábí nábytek.

I přes několik zaniklých úseků trať ze Studénky do Kopřivnice za téměř 150 let existence mnohokrát obhájila svůj smysl. Naposledy v roce 2015, když z ní byly vyvedeny koleje na mošnovské letiště. No, a Slovenská strela po ní z Kopřivnice vyráží dodnes.

Zdroj: www.idnes.cz

Muzeum Beskyd
Hrad Hukvaldy

I. ROČNÍK
HUKVALDSKÝ ŠÍP
MEZINÁRODNÍ LUKOSTŘELECKÝ TURNAJ

SOBOTA 9. KVĚTNA 2026
9.30 - 16.30

• Den plný lukostřelby 🏹
• 32 lukostřelců (8 náhradníků)
• Mezinárodní klání 12 lukostřelců o Pohár Pánů z Hückeswagenu
• 3 mezinárodní týmy (Česko, Slovensko a Polsko)
• 5 druhů terčů
• 6 až 16 šípů na soutěž
• 21 vteřin na vystřelení 3 šípů
• Dobové luky (jezdcké a primitivní luky)
• Lukostřelecké ležení (dobové stany)
• Historické oděvy a vybavení 👕⚔️

Srdečně Vás zve HRAD HUKVALDY a INICIATIVA KRNOVSKÝ ŠÍP

Změna programu vyhrazena
www.hradhukvaldy.eu

Pijete vodu z kohoutku a berete ji jako samozřejmost? Příbor se právě teď stává dějištěm obří vodárenské revoluce. Do záchrany a kompletní modernizace zdejší kritické infrastruktury aktuálně plynou obrovské investice, které hravě překračují hranici 77 milionů korun. Co přesně se děje za zamčenými branami a hluboko pod povrchem našich ulic?

Zub času neúprosně hlodá

Hlavním bodem zájmu se stal strategický vodojem, který nepřetržitě slouží městu a jeho obyvatelům už od počátku osmdesátých let. Čtyři dekády drsného a nepřetržitého provozu si ale vybraly svou daň. Odborné posudky ukázaly, že železobetonové konstrukce ztratily svou původní pevnost, povrchové vrstvy betonu nebezpečně degradují a obnažená ocelová výztuž svádí marný boj s korozí.

Dosluhuje prakticky všechno vybavení – od propouštějící střešní krytiny přes zastaralou elektroinstalaci až po zcela nevyhovující odvětrávání. Tento alarmující stav se ale nyní stane minulostí díky schválené finanční injekci, která přesahuje 37 milionů korun a slibuje hotové dílo ještě do konce letošního roku.

Kompletní restart: Na co se můžeme těšit?

Objekt čeká doslova znovuzrození od podlahy až po samotnou střechu. Změny budou radikální:

• Maximální zabezpečení a hygiena: Každá jednotlivá nádrž dostane svůj vlastní, bezpečně uzamykatelný vstup. Vnitřní prostory, včetně stropů a podlah armaturní komory, projdou hloubkovou sanací.

• Technologie 21. století: Zastaralé a nepřehledné dráty nahradí moderní elektroinstalace a chytrá telemetrie s plně automatizovaným systémem řízení provozu.

• Boj s přírodou: Stavebníci musí dokonce zastavit a důkladně stabilizovat ujíždějící svahy, které obklopují akumulační komory, aby byla zajištěna stoprocentní a dlouhodobá statika celého kolosu.

Nové tepny pod našima nohama

Záchrana samotného vodojemu je ale jen jednou stranou mince. Současně s těmito pracemi probíhá v Příboře i gigantická výměna starých vodovodních řadů. Do země se postupně ukládá přes 1 120 metrů zbrusu nového potrubí a moderního souvisejícího zařízení. Tato fáze spolkne dalších téměř 40 milionů korun. Výsledek? Zaručená stabilita dodávek i kvality vody na další dlouhá desetiletí.

Vize budoucna: Nejen funkčnost, ale i relaxace?

Celý tento technický projekt má v širším kontextu města ještě jeden velmi zajímavý rozměr. Podle dlouhodobých plánů se totiž otevírá i otázka atraktivnějšího využití okolních ploch. Ve hře je vize, že by v okolí starého vodojemu na Štefánikově ulici mohlo v budoucnu vzniknout zcela nové výletní místo, jehož součástí by byla i tematická naučná stezka věnovaná vodě. Z přísně střeženého areálu by se tak mohla zčásti stát zóna pro odpočinek a vzdělávání.

Veškeré stavební práce i financování zajišťuje společnost SmVaK Ostrava. Ta patří k absolutním lídrům v Moravskoslezském kraji a stará se o bezproblémové dodávky pitné vody pro více než 730 tisíc obyvatel nejen na Novojičínsku, Frýdecko-Místecku a Karvinsku, ale i v sousedním polském pohraničí. Příbor se tak díky této akci zařadí mezi lokality s nejmodernější vodárenskou sítí v republice.

Článek: jj

V Příboře se ve čtvrtek 26. března uskutečnilo slavnostní setkání věnované ocenění nejlepších pedagogů napříč místními školskými zařízeními.

Akce byla výrazem poděkování za každodenní práci učitelů, vychovatelů i dalších pracovníků ve školství, kteří se s nasazením věnují vzdělávání a rozvoji dětí a mladých lidí.

Slavnostní odpoledne zahájil místostarosta města, který ve svém vystoupení zdůraznil význam pedagogické profese a poděkoval všem přítomným za jejich odpovědnou a často náročnou práci.

O hudební doprovod se postarali žáci Základní umělecké školy Příbor, kteří svými vystoupeními vytvořili příjemnou a slavnostní atmosféru.

V průběhu odpoledne převzali ocenění tito pedagogové:

• Lenka Burgetová Luknárová (Mateřská škola Kamarád)
• Monika Hanzlíková (Mateřská škola Pionýrů)
• Katarína Biskupová (Základní škola Jičínská)
• Naděžda Tománková (Základní škola npor. Loma)
• Šárka Strakošová (Masarykovo gymnázium Příbor)
• Zuzana Ticová (Luna – středisko volného času)
• Jiřina Lacná (Základní umělecká škola Příbor)

Každý z oceněných pedagogů byl vybrán na základě své dlouhodobé kvalitní práce, profesionálního přístupu a přínosu pro rozvoj vzdělávání i školního prostředí. Mnozí z nich se významně podílejí také na zavádění inovativních metod výuky, podpoře talentovaných žáků či budování pozitivního klimatu ve školách.

Zvláštní poděkování zaznělo rovněž směrem ke všem pedagogům, kteří sice ocenění nepřevzali, ale jejich práce je neméně důležitá. Poděkování patřilo také ředitelkám a ředitelům škol za jejich každodenní vedení a odpovědnost za fungování vzdělávacích institucí.

Ahoj! Velikonoce jsou tady a přinášejí s sebou zasloužený odpočinek, oslavu jara a setkání s rodinou. Pokud plánujete nákupy, připravili jsme pro vás přesný přehled otevírací doby, abyste nebyli překvapeni.

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou pro mnohé především oslavou příchodu jara a probouzení přírody. Po celém Česku se dodržují tradice jako pletení pomlázky, barvení kraslic a velikonoční hodování s beránkem a mazancem.

Jak a Kdy Nakoupit o Velikonocích?

Je dobré mít na paměti, že o velikonočních svátcích se otevírací doby obchodů mění, ale omezení se týká pouze jednoho dne.

Pro rok 2026 platí následující pravidla:

• Zelený čtvrtek (2. dubna): Běžná otevírací doba.

• Velký pátek (3. dubna): Státní svátek, ale zákon o prodejní době se na něj nevztahuje. Obchody, včetně těch velkých nad 200 m², zůstanou otevřené podle své běžné otevírací doby.

• Bílá sobota (4. dubna): Běžná otevírací doba, většina obchodů bude mít otevřeno standardně.

• Velikonoční neděle (5. dubna): Běžná otevírací doba u naprosté většiny obchodů.

• Velikonoční pondělí (6. dubna): Státní svátek. Ze zákona musí mít všechny obchody nad 200 m² zavřeno.

Kde Nakoupit na Velikonoční pondělí?

Pokud nutně potřebujete nakoupit na Velikonoční pondělí, můžete využít výjimky:

• Menší prodejny: Obchody do 200 m² mohou mít otevřeno (např. večerky, menší potraviny).

• Lékárny a Pohotovost: Hlavní lékárny ve městech budou mít pohotovost.

• Čerpací stanice: Většina má otevřeno nonstop a nabízí i základní sortiment.

• Nádraží a Letiště: Obchody v tranzitních prostorech bývají otevřené.

Užijte si krásné a klidné Velikonoce!