Domovskou trať Slovenské strely přetnulo mošnovské letiště

V 84. díle seriálu Zaniklé tratě se podíváme na lokálku, jejíž počáteční úsek přetnula přistávací dráha letiště Mošnov, a další část byla později opuštěna kvůli stavbě seřaďovacího nádraží kopřivnické Tatry. Zamíříme na domovskou dráhu legendární Slovenské strely ze Studénky místního nádraží do Kopřivnice.

Pokusů postavit železniční spojení Kopřivnice a Severní dráhy císaře Ferdinanda bylo hned několik. První v roce 1872 zmařilo plánované křížení s průplavem Odra – Dunaj a nakonec i ekonomická krize, druhý pokus v roce 1875 zase nedostatek peněz.

Úspěšní byli až bratři Gutmannové, spolumajitelé Vítkovického horního a hutního těžířstva, kteří měli peněz dost. Gutmannové koupili ve Štramberku vápencový lom Kotouč a potřebovali vytěžený kámen co nejlaciněji a nejjednodušeji dovážet do vítkovických hutí.

Jenže doprava koňskými povozy ze Štramberka do Studénky, kde se vápenec překládal do vagonů, byla příliš složitá. Bratři se proto rozhodli postavit mezi Štramberkem a Studénkou úzkorozchodnou neveřejnou dráhu. To se ovšem nelíbilo místním. Tak dlouho si stěžovali ve Vídni, až nakonec vznikl projekt normálněrozchodné veřejné železnice.

První vlaky mezi Studénkou, Příborem, Kopřivnicí a Štramberkem projely těsně před Vánocemi v roce 1881, osobní doprava na trati začala fungovat asi až o půl roku později. Provozní délka trati byla 18,285 km, stavební délka 18,545 km, maximální sklon 17 % a nejmenší poloměr oblouku 125 m.

Dopravu na místní dráze zajišťovaly nejprve parní lokomotivy pozdější řady 310.9 a 422.9, v roce 1930 se na trati objevil první motorák, věžák M120.401. Zajímavé je, že byl později, už jako M120.903, přestavěn na pohon zemním plynem. U Příbora se totiž nacházelo jeho ložisko, a tak byla u kolejí postavena čerpací stanice. Doklady o tom, jak spolehlivý byl provoz na plyn, se však nedochovaly.

Protože se na dráhu v Kopřivnici napojovalo vlečkové kolejiště vagonky Tatry, je logické, že se na trati do Studénky zajížděly všechny tatrovácké výrobky. Ať už vagony nebo motorové vozy. Svoje první kilometry tady najela i slavná Slovenská strela.

 

 

Trať byla zestátněna až v roce 1951, jako jedna z posledních. V tu dobu se už začalo mluvit o jejím částečném konci. U Mošnova se totiž mělo začít stavět velké letiště a jeho přistávací dráha by křížila koleje. Letadla dostala přednost a 1. června 1959 byla zprovozněna přeložka a původní úsek mezi Studénkou a Sedlnicemi byl snesen.

Druhý úsek mezi Příborem a Kopřivnicí byl nahrazen v březnu 1979. Kvůli nárůstu výroby nákladních automobilů v Tatře bylo nutné postavit kapacitní seřaďovací nádraží, jenže u staré tratě pro něj nebylo místo. Vznikla proto další přeložka, kvůli které zanikla stanice Lubina, dříve Drnholec nad Lubinou a vlastně i staré nádraží v Kopřivnici.

Přes rybníky k letišti

V tomto díle Zaniklých tratí se nejprve podíváme na místní nádraží ve Studénce. Zjistíme, že budova nikdy nesloužila cestujícím. Ukážeme si polorozpadlé depo místní dráhy a vysvětlíme si, co znamenal termín Dynalkol.

Samozřejmě se projdeme po ikonických mostech. Nejprve po soumostí přes říčku Mlýnku, potom přes ocelový most přes Odru a nakonec i přes dlouhý inundační most. Zhruba před 15 lety na nich byly koleje a používaly se k odstavování správkových vozů, dnes po nich vede alespoň cesta pro pěší a cyklostezka.

Ukážeme vám nejstrmější úsek zrušené části tratě, a také místo, kde od roku 1947 stávala zastávka Albrechtičky. Podíváme se až k plotu mošnovského letiště. S kamerou jsme zašli co nejblíže místu, kde stávala stanice Sedlnice, před několika lety ovšem na jejím místě vznikly obří skladovací haly. Aspoň, že nám zbyly historické fotky.

Od Příbora do Kopřivnice

Nevynechali jsme ani druhý zaniklý úsek. Začneme hned na jeho začátku za Příborem. Těleso dráhy je tam velmi dobře patrné, místy slouží jako cesta. Na kraji Kopřivnice jsme objevili původní mostek přes Sýkoreček a zjistili jsme, že staré kopřivnické nádraží stále stojí, jen se v jeho areálu dnes vyrábí nábytek.

I přes několik zaniklých úseků trať ze Studénky do Kopřivnice za téměř 150 let existence mnohokrát obhájila svůj smysl. Naposledy v roce 2015, když z ní byly vyvedeny koleje na mošnovské letiště. No, a Slovenská strela po ní z Kopřivnice vyráží dodnes.

Zdroj: www.idnes.cz

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 5,2 kilometru dlouhou Palačovskou spojku a navazující téměř čtyřkilometrovou část dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem. Jde o stavby ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Práce za 2,4 miliardy Kč bez DPH trvaly tři a čtvrt roku.

„Dokončená Palačovská spojka je jednou z klíčových dopravních staveb pro Moravskoslezský a Zlínský kraj. Přináší 5,2 kilometru nové čtyřpruhové silnice mezi Lešnou a Palačovem a téměř 3,7 kilometru modernizované dálnice D48. Významně zlepší napojení Valašska na dálniční síť a zrychlí cestování mezi regiony. Zároveň odvede část tranzitní dopravy ze stávající silnice přes Hranice a Teplice nad Bečvou. Pro místní obyvatele to znamená méně hluku a bezpečnější prostředí, pro firmy lepší dopravní dostupnost. Jde o investici, která podpoří hospodářský rozvoj celého regionu,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Palačovská spojka začíná v Lešné za mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK), kde navazuje na stavbu I/35 Valašské Meziříčí–Lešná. Dál vede kolem Poruby k silnici I/48, končí napojením na I/48 u nové MÚK Palačov, jejíž větve jsou 4,1 kilometru dlouhé. Nová silnice mezi obcemi Lešná a Palačov nahradí trasu z Hranic do Valašského Meziříčí. Řidiči se tak vyhnou průjezdu obcemi. Součástí stavby je 3,7 kilometru dlouhý nový úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem, vznikl přestavbou I/48. Po polovině tohoto úseku se jezdí od letošního dubna. K údržbě D48, z níž ŘSD už staví její poslední chybějící část od Šenova k Rybí v Moravskoslezském kraji, bude sloužit Středisko správy a údržby dálnic Poruba. Fungovat začne příští rok na jaře. Palačovská spojka s novou částí D48 zahrnuje rovněž 16 mostů, protihlukové stěny i odvodňovací systém dálnice. Kvůli přírodní rezervaci Choryňský mokřad jsou na trase bariéry, jež mají bránit střetům ptáků s auty.

„Palačovská spojka je na pomezí tří krajů a má pro ně velký význam. Například řidiči z Moravskoslezského kraje budou moci vynechat silnici I/57, která vede z Nového Jičína do Valašského Meziříčí. Ta by pak neměla být tak frekventovaná, ani není stavěná na dnešní intenzivní dopravu, vede přes obce a celým Novým Jičínem, což je nepříjemné pro obyvatele i řidiče. Lidem z Valašska se zrychlí cesta k D1 a napojení na aglomerace, jako jsou Olomouc, Ostrava či Brno. Na celé stavbě položili dělníci asi 100 000 tun asfaltu a použili 40 000 metrů krychlových betonu. Zhotovitel se musel vypořádat i s nečekanými úpravami harmonogramu, jako byla oproti předpokladu odlišná poloha původní kanalizace nebo vysokotlakého plynového potrubí. Také byly nutné rozsáhlé sanace zvodnělého podloží,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Jako jednu ze souvisejících staveb chystá ŘSD obchvat Valašského Meziříčí. Je vydané územní rozhodnutí a ŘSD počítá s tím, že příští rok požádá o stavební povolení a začne vykupovat pozemky.

I/35 Lešná – Palačov

Hlavní trasa:

délka novostavby silnice I/35 Lešná–Palačov: 5200 m

délka D48 Dub–Palačov: 3695 m

protihlukové stěny a valy: 3, celková délka 1052 m

zhotovitel: COLAS CZ, Colas Hungária Zrt, FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

cena stavby dle smlouvy: 2 184 076 205 Kč bez DPH

cena po valorizaci: cca 2,45 miliardy Kč bez DPH *

zahájení realizace: 6/2023

zprovoznění: 10/2026

délka stavby do zprovoznění: 40 měsíců

* včetně změn během výstavby, stav k říjnu 2026

• Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 259,1 kilometru nových staveb. Jedná se o 154,7 km dálnic a 104,4 km silnic I. třídy.

• Ve výběrovém řízení se nachází dalších 81,2 km dálnic a silnic I. třídy.

• Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zprovoznění stavby silnice I/35 Lešná – Palačov.

Setkání se uskuteční ve středu 21. 10. 2026 od 13:30 hodin.

Akce se bude konat na nově vybudované silnici I/35 v blízkosti obce Lešná, viz mapka v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Kulturní festival Maglajs zve na cestovatelskou přednášku Kazachstán – Bod nula s Rudolfem Korčákem. Čekají vás cesta, příběhy a svoboda.

Kdy: pátek 23. 10. 2026 v 18:00 Kde: Kulturní dům Příbor Vstup: zdarma

Přijďte se nechat unést na cestu do Kazachstánu.

Příbor 15. října 2026 - Co dnes znamená 8,69 milionu korun na trhu s nemovitostmi? Podle nejnovějšího Deloitte Real Indexu zveřejněného v září 2026 dosáhla průměrná cena prodaných bytů v Praze 153 100 Kč za m². Při této ceně odpovídá 8,69 milionu korun necelým 57 m².

V Příboře je za stejnou nabídkovou cenu na prodej celý třípodlažní multifunkční dům přibližně 100 metrů od centra. Nabízí cca 358 m² včetně terasy, z toho cca 346 m² interiéru, a v katastru je rozdělen na pět samostatných jednotek – čtyři nebytové a jeden byt 4+kk s vlastní terasou. Komerční část je aktuálně 100 % obsazena nájemníky; byt lze předat kupujícímu bezprostředně po dokončení prodeje.

„Nechci tvrdit, že Příbor je Praha. Chci pouze ukázat, co lze dnes za stejných 8,69 milionu korun získat na různých místech. Čísla neříkají, kde má člověk žít. Ukazují ale, kolik prostoru a možností obětuje za určitou adresu,“ říká majitel Jiří Jurečka.

Dům kombinuje stávající příjem z pronájmu, možnost vlastního bydlení, pět samostatně vymezených jednotek a potenciál budoucích změn využití.

Silnou stránkou domu je také výborná dopravní dostupnost. Příbor leží na křižovatce hlavních silničních, železničních a autobusových směrů, v blízkosti mezinárodního letiště.

Přímo naproti domu se nachází nová obchodní zóna s obchody a službami.

Po 35 letech spojených s jednou rodinou nyní dům hledá nového majitele. Nemovitost se prodává jako celek, přímo od vlastníka.

Více informací, fotografie, video a půdorysy: https://www.multifunkcnidum.cz

Zdroj: ctk.cz