Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.
Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.
Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.
„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.
Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.
Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.
Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.
„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.
Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.
O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.
Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.
První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.
Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.
Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.
První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.
„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.
Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.
3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.
Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.
„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.
Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.
„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“
Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Ve čtvrtek 📅 25. 6. 2026 dojde v Příboře k plánované odstávce elektřiny, a to od 8:00 do 16:00 hodin. Omezení se týká lokality Jičínská – konkrétně č. p. 440, 1629 a 1630 a také parcel 3061/2 a 3305/6 v katastrálním území Příbor. 🔌
Společnost zároveň upozorňuje, že dotčené zařízení distribuční soustavy je nutné i během odstávky považovat za pod napětím.
Pro více informací je k dispozici infolinka 800 850 860 nebo web cezdistribuce.cz/odstavky.
V neděli 29. 6. 2026 proběhne plánovaná odstávka elektřiny, která potrvá od 8:00 do 11:00 hodin. Omezení se dotkne části Prchalova, vybraných adres v Příboře a rozsáhlé oblasti Skotnice. 🕗
V Příboře jde o adresy v části obce Prchalov a o vybrané domy na ulicích 9. května a Ostravská. Ve Skotnici bude odstávka zahrnovat velké množství čísel popisných i několik parcel. Distribuční společnost zároveň upozorňuje, že zařízení je nutné i během odstávky považovat za pod napětím. ⚠️
Obyvatelé by proto měli předem počítat s omezením provozu elektrospotřebičů a podle potřeby si připravit náhradní řešení. Bližší informace je možné ověřit také na stránkách distributora. 🔌
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks opět potvrzuje svou klíčovou roli tahouna celého regionu Lašské brány. Tradiční výrobce těžkých nákladních vozů v roce 2025 téměř zdesetinásobil svůj zisk a celá skupina se z předchozí ztráty přehoupla do mimořádně pozitivních čísel.
Tatra prožívá jedno z nejúspěšnějších období své novodobé historie. Samotná automobilka hospodařila v roce 2025 s čistým ziskem 185,7 milionu korun. To představuje obrovský skok oproti předloňskému roku, kdy zisk činil 19,3 milionu korun. Tržby společnosti zároveň mírně vzrostly o 4,2 % a překročily hranici 10,08 miliardy korun.
Klíčový poznatek: Nejvýraznější obrat zaznamenala celá skupina Tatra Trucks, do které spadá i Tatra Metalurgie a Tatra Export. Z předloňské ztráty 120,7 milionu korun se dokázala tvrdou prací a efektivní strategií vyšvihnout do zisku 384,9 milionu korun.
Konsolidované tržby skupiny: 11,5 miliardy Kč (meziroční nárůst o skvělých 17,8 %)
Celkový zisk skupiny: 384,9 milionu Kč
Zisk samotné automobilky: 185,7 milionu Kč
Kromě sériových nákladních vozů pokračuje Tatra v úspěšné produkci speciálních automobilů na míru. Právě unikátní koncepce podvozku a schopnost přizpůsobit se specifickým požadavkům zákazníků dělají kopřivnické značce vynikající jméno po celém světě.
Tento ekonomický rozmach má přímý pozitivní dopad na celé okolí. Pro Kopřivnici i přilehlé oblasti představuje Tatra naprosto zásadního zaměstnavatele, který drží tradici českého strojírenství. Aktuálně dává automobilka práci více než 1 800 lidem, přičemž dalších více než 700 zaměstnanců působí v dceřiném podniku Tatra Metalurgie.
Akcionáři společnosti, kterými jsou od roku 2013 průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group Michala Strnada a strojírenská skupina Promet Group rodiny Materových, tak mohou s vývojem za rok 2025 slavit zasloužený úspěch. Tatra je na vzestupu a s jistotou hledí do dalších let.
Foto: www.tatra.cz
|
|
|
