Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Tajemství příborského vodojemu: Rozpadající se beton a rez nahradí špičková technologie za desítky milionů!

Pijete vodu z kohoutku a berete ji jako samozřejmost? Příbor se právě teď stává dějištěm obří vodárenské revoluce. Do záchrany a kompletní modernizace zdejší kritické infrastruktury aktuálně plynou obrovské investice, které hravě překračují hranici 77 milionů korun. Co přesně se děje za zamčenými branami a hluboko pod povrchem našich ulic?

Zub času neúprosně hlodá

Hlavním bodem zájmu se stal strategický vodojem, který nepřetržitě slouží městu a jeho obyvatelům už od počátku osmdesátých let. Čtyři dekády drsného a nepřetržitého provozu si ale vybraly svou daň. Odborné posudky ukázaly, že železobetonové konstrukce ztratily svou původní pevnost, povrchové vrstvy betonu nebezpečně degradují a obnažená ocelová výztuž svádí marný boj s korozí.

Dosluhuje prakticky všechno vybavení – od propouštějící střešní krytiny přes zastaralou elektroinstalaci až po zcela nevyhovující odvětrávání. Tento alarmující stav se ale nyní stane minulostí díky schválené finanční injekci, která přesahuje 37 milionů korun a slibuje hotové dílo ještě do konce letošního roku.

Kompletní restart: Na co se můžeme těšit?

Objekt čeká doslova znovuzrození od podlahy až po samotnou střechu. Změny budou radikální:

Maximální zabezpečení a hygiena: Každá jednotlivá nádrž dostane svůj vlastní, bezpečně uzamykatelný vstup. Vnitřní prostory, včetně stropů a podlah armaturní komory, projdou hloubkovou sanací.
Technologie 21. století: Zastaralé a nepřehledné dráty nahradí moderní elektroinstalace a chytrá telemetrie s plně automatizovaným systémem řízení provozu.
Boj s přírodou: Stavebníci musí dokonce zastavit a důkladně stabilizovat ujíždějící svahy, které obklopují akumulační komory, aby byla zajištěna stoprocentní a dlouhodobá statika celého kolosu.

Nové tepny pod našima nohama

Záchrana samotného vodojemu je ale jen jednou stranou mince. Současně s těmito pracemi probíhá v Příboře i gigantická výměna starých vodovodních řadů. Do země se postupně ukládá přes 1 120 metrů zbrusu nového potrubí a moderního souvisejícího zařízení. Tato fáze spolkne dalších téměř 40 milionů korun. Výsledek? Zaručená stabilita dodávek i kvality vody na další dlouhá desetiletí.

Vize budoucna: Nejen funkčnost, ale i relaxace?

Celý tento technický projekt má v širším kontextu města ještě jeden velmi zajímavý rozměr. Podle dlouhodobých plánů se totiž otevírá i otázka atraktivnějšího využití okolních ploch. Ve hře je vize, že by v okolí starého vodojemu na Štefánikově ulici mohlo v budoucnu vzniknout zcela nové výletní místo, jehož součástí by byla i tematická naučná stezka věnovaná vodě. Z přísně střeženého areálu by se tak mohla zčásti stát zóna pro odpočinek a vzdělávání.

Veškeré stavební práce i financování zajišťuje společnost SmVaK Ostrava. Ta patří k absolutním lídrům v Moravskoslezském kraji a stará se o bezproblémové dodávky pitné vody pro více než 730 tisíc obyvatel nejen na Novojičínsku, Frýdecko-Místecku a Karvinsku, ale i v sousedním polském pohraničí. Příbor se tak díky této akci zařadí mezi lokality s nejmodernější vodárenskou sítí v republice.

Článek: jj

💧 Odstávka pitné vody 1. dubna 2026 - SMVAK

Plánované ukončení orientačně	Číslo	Obec	Předběžná lokalizace poruchy	Dotčená oblast	Způsob náhradního zásobování	Typ poruchy
01.04.2026 14:00	123861	Příbor, Příbor	Příbor, ul. Hluboká - vývěr vody	ulice Hluboká, Sadová, dle mapového podkladu	Umožněno předzásobení	Ověřená

Velikonoce 2026: TRADICE, JARO A PŘEHLED OTEVÍRACÍ DOBY

Ahoj! Velikonoce jsou tady a přinášejí s sebou zasloužený odpočinek, oslavu jara a setkání s rodinou. Pokud plánujete nákupy, připravili jsme pro vás přesný přehled otevírací doby, abyste nebyli překvapeni.

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou pro mnohé především oslavou příchodu jara a probouzení přírody. Po celém Česku se dodržují tradice jako pletení pomlázky, barvení kraslic a velikonoční hodování s beránkem a mazancem.

Jak a Kdy Nakoupit o Velikonocích?

Je dobré mít na paměti, že o velikonočních svátcích se otevírací doby obchodů mění, ale omezení se týká pouze jednoho dne.

Pro rok 2026 platí následující pravidla:

Zelený čtvrtek (2. dubna): Běžná otevírací doba.
Velký pátek (3. dubna): Státní svátek, ale zákon o prodejní době se na něj nevztahuje. Obchody, včetně těch velkých nad 200 m², zůstanou otevřené podle své běžné otevírací doby.
Bílá sobota (4. dubna): Běžná otevírací doba, většina obchodů bude mít otevřeno standardně.
Velikonoční neděle (5. dubna): Běžná otevírací doba u naprosté většiny obchodů.
Velikonoční pondělí (6. dubna): Státní svátek. Ze zákona musí mít všechny obchody nad 200 m² zavřeno.

Kde Nakoupit na Velikonoční pondělí?

Pokud nutně potřebujete nakoupit na Velikonoční pondělí, můžete využít výjimky:

Menší prodejny: Obchody do 200 m² mohou mít otevřeno (např. večerky, menší potraviny).
Lékárny a Pohotovost: Hlavní lékárny ve městech budou mít pohotovost.
Čerpací stanice: Většina má otevřeno nonstop a nabízí i základní sortiment.
Nádraží a Letiště: Obchody v tranzitních prostorech bývají otevřené.

Užijte si krásné a klidné Velikonoce!

Tematická módní přehlídka

Město Příbor Vás srdečně zve na módní přehlídku, která se koná 16.4.2026 v 18:00 v Kulturním domě Příbor. Vstupenky k dostání v TIC Příbor nebo online.

Tematická módní přehlídka

🏭 Italská společnost IRCE expanduje v ostravské průmyslové zóně Mošnov

Exekutivní shrnutí: Italská firma IRCE S.p.A., dlouholetý výrobce lakovaných měděných a hliníkových vodičů pro elektromotory a transformátory, rozšiřuje svou výrobu v Ostravě-Mošnov. Do roku 2024 vybudovala první závod (~20 000 m², 3 směny/den) a nyní plánuje další investici zahrnující téměř 3 ha pozemků a výdaje ~15 mil. eur. Celkem přinese projekt desítky nových pracovních míst (od již probíhajícího náboru 60–90 osob až po ~20 míst po dokončení expanze). Infrastruktura v Mošnově (včetně letištního cargohubu) pomáhá zásobovat střední a východní Evropu a posiluje regionální ekonomiku. Článek podrobně popisuje historii IRCE, její technologie (včetně Industry 4.0 a ekologických standardů), parametry projektu včetně časové osy, investic, pracovních příležitostí, dopad na dodavatelský řetězec i na trh práce, dále plánovanou spolupráci s výzkumem a možné rizika či výzvy.

Profil a historie společnosti IRCE

Společnost IRCE S.p.A. byla založena roku 1947 v imolském regionu Itálie. Od roku 1996 jsou její akcie kotovány na italské burze; od roku 2021 je společnost součástí segmentu STAR pro růstové firmy. IRCE provozuje 9 výrobních závodů ve 6 zemích (např. Brazílie, Německo, Indie, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie) a aktuálně buduje nové kapacity i v Číně. Celkově firma vyrábí ~60 000 tun vodičů ročně. IRCE se vyznačuje kompletním sortimentem smaltovaných (lakovaných) vinutých vodičů a vlastním know-how pro některé konstrukční části výrobních strojů. Organizace je rodinně řízená s důrazem na dlouhodobou růstovou strategii. Mezi klíčové konkurenční výhody patří historická tradice kvality, silná finanční struktura a orientace na vývoj nových technologií.

Produkty, kapacity a technologie

IRCE se specializuje na vinuté vodiče (magnet wire) pro elektrické stroje. Tyto vodiče mají jádro z mědi či hliníku, na které je nanesena tenká izolační polymerní (organická) vrstva. Uplatňují se zejména v elektromobilech (vinutí motorů, generátorů, transformátorů), v domácích spotřebičích, elektrotechnice a v energetice. V posledních letech roste poptávka právě v segmentu elektromobility, kterou IRCE považuje za „budoucnost čisté dopravy“. Firma plánuje zvyšovat kapacitu: do roku 2028 chce dosáhnout 10 000 tun ročně a je připravena dalšími linkami rozšířit na až 36 000 tun.

Technologie: Nové závody IRCE mají být vybaveny špičkovými průmyslovými 4.0 technologiemi. Továrna Mošnov bude automatizovaná, s průběžným provozem 24/7 (3 směny). Ve výrobě se uplatní procesy válcování, žíhání, nanášení elektroizolačních filmů, kalení, navíjení a balení. Všechny stroje budou „nové generace“ od evropských dodavatelů, aby byl zaručen tichý provoz bez rušení okolí. Firma rovněž počítá s investicemi do výzkumu a vývoje, zaměstnávala by desítky inženýrů pro optimalizaci procesů a počítá i s úzkou spoluprací s VŠB–Technickou univerzitou Ostrava.

Projekt IRCE v Ostravě-Mošnov: časová osa a detaily

2021: Ostravští radní schválili prodej pozemků ve strategické zóně Mošnov italské IRCE.
2023 (Q3): Zahájena stavba první výrobní haly (~20 000 m²). Lokalita je u letištního areálu, těsně u dálnice D1 a silničního přivaděče k Europortu.
2024 (podzim): Očekávané dokončení výstavby primárního závodu.
2025: Plánovaný náběh výroby vinutých vodičů a zahájení dodávek. Část výrobků půjde na výrobu elektromotorů a transformátorů, další jako palety vodičů (CTC) pro automobilový průmysl.
2026 (březen): Ostravští zastupitelé schválili další rozšíření projektu. IRCE si pronajímá další téměř 3 ha (28 888 m²) sousedících pozemků. Na nich postaví novou výrobní halu pro další finišování a skladování finálních vodičů. Tento krok si vyžádá investici cca 15 mil. eur (z rozpočtu italského investora).

Klíčové parametry projektu

Celková plocha: první hala ~2,7 ha (20 000 m²), nově ~2,9 ha (28 888 m²).
Investice: první fáze stála neuváděný objem, expanze ~15 mil. EUR.
Výrobní kapacita: plánovaná cca 10 000 tun vodičů ročně do roku 2028 (potenciál až 36 000 tun).
Provoz: 3 směny/den, 7 dnů v týdnu, plně automatizované linky (Ind. 4.0).
Ekologie a R&D: Nové technologie EU, tichý provoz, smluvní závazek nulového narušení okolí, spolupráce s VŠB–TU Ostrava na výzkumu.

Shrnutí investice a pracovních míst:

Investice: cca 15 mil. EUR.
Nabízená pracovní místa: ~20 nových míst po rozšíření projektu + stávající nábor 60–90 osob pro výrobu a podpůrné činnosti.
Další příležitosti: služby a subdodávky (údržba, logistika, ostraha aj.) – zhruba při rozšíření se vytvoří i desítky míst nepřímo.

Dopady na region, trh práce a ekonomiku

Realizace závodu IRCE představuje významný stimul pro regionální průmysl a zaměstnanost. Ostrava-Mošnov je dopravně strategicky výhodný uzel (dálnice, železnice, letiště s nakl. terminálem) – IRCE zde může rychle zásobovat zákazníky ve střední a východní Evropě. Příchod firmy rozšiřuje místní dodavatelsko-odběratelskou síť zejména pro automobilový a elektroprůmysl.

Mošnovská zóna vznikla přeměnou bývalého vojenského brownfieldu. Od otevření postupně vyrostly stovky podniků (Mahle, Plakor, Cromodora aj.) a zaměstnanost. Podle magistrátu Ostravy zde bylo na konci roku 2023 ~4 700 míst, do konce roku 2026 se očekává až ~5 850 (díky novým investorům). Každé nové místo má v kraji s tradičně vysokou nezaměstnaností zásadní význam.

Benefity pro region:

Zvýšení nabídky kvalifikovaných míst (operátoři výrobních linek, inženýři, technici) i nekvalifikovaných (údržba, logistika, bezpečnost).
Přeshraniční poptávka (Polsko, Slovensko, Maďarsko) díky logistické poloze Mošnova (přístupy na D1, D48 a železniční konektor).
Propojení průmyslu a akademie: možnost spolupráce s VŠB na optimalizaci technologií (odběr talentů, výzkum elektromotorů, IoT apod.).
Zesílení synergie s ostravským letištěm: nově otevřený cargo terminál a rostoucí letové linky (Leipzig, Kolín nad Rýnem, Taškent, Almaty) zrychlují doručení komponent i finálních výrobků IRCE.

Rizika a výzvy projektu

Některé aspekty projektu vyžadují pozornost: odhad situace zahrnuje možné výzvy logistického a personálního charakteru. Například:

Nedostatek kvalifikované pracovní síly: MSK je regionem s vysokou nezaměstnaností, ale poptávka po technických oborech roste. IRCE již intenzivně náboruje (60–90 osob) a v rámci expanze další desítky. Rizikem může být působení konkurence na pracovním trhu (jiná průmyslová centra, vyhánění talentů do větších měst).
Závislost na globálních trzích: I když průmyslová výroba vodičů reaguje na elektromobilitu, kolísání mezinárodních dodavatelských řetězců (ceny kovů, doprava) ovlivní hospodárnost provozu.
Ekologické požadavky: Ačkoliv IRCE deklaruje plnou ekologickou šetrnost (moderní stroje, utlumení hluku), musí zajistit minimalizaci odpadu a emisí (dodržování evropských i českých norem). Každá investice velkého rozsahu podléhá EIA a místní posouzení vlivu na životní prostředí.
Koordinace stakeholderů: Úspěch projektu závisí na plynulé spolupráci s městem, krajem a dalšími investory (Panattoni aj.), což magistrát intenzivně řeší v rámci masterplanu rozvoje prostoru před letištěm.

Na druhou stranu má projekt silné pilíře: strategická poloha, fixní dlouhodobý investor s rodinnou stabilitou a jasným technologickým zaměřením, plus aktivní podpora města a kraje při získávání investice.

Závěr a perspektivy

Italská společnost IRCE představuje významný zahraniční kapitálový přínos do Moravskoslezského kraje. Její závod ve strategické zóně Ostrava-Mošnov má potenciál stát se klíčovým dodavatelem vodičů pro automobilový průmysl i energetiku v širším regionu. S plánovanými investicemi (až 15 mil. EUR navíc), novými pracovními místy a přidruženými službami dopadne projekt nejen na přímé zaměstnance, ale i na dodavatelský řetězec a infrastrukturu.

Optimistický rozvoj projektu podtrhuje i vyjádření městské správy a krajských představitelů – podle nich investice jako IRCE potvrzuje atraktivitu Mošnova a naplňuje cíl revitalizovat brownfield a obnovit tuzemský průmysl s důrazem na moderní technologie a ekologii.

Zdroj: článek JJ
https://irce.it (oficiální web skupiny IRCE)