Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Konec října ve znamení změn: Hodina spánku navíc, zavřené obchody a nečekaně dlouhé volno

Konec října každoročně přináší zvláštní atmosféru – podzim se definitivně hlásí o slovo, dny se krátí a kalendář chystá hned několik změn najednou. Poslední říjnový týden bude letos obzvlášť pestrý: čeká nás návrat ke standardnímu času, státní svátek uprostřed týdne i podzimní prázdniny. Na co všechno se připravit, kde bez problémů nakoupíte a jak si dny volna užít na maximum?

1. Změna času: Hodina spánku k dobru, ale dřívější tma ⏰

V noci ze soboty 24. října na neděli 25. října nastává konec letního času. Přesně ve 3:00 ráno se ručičky hodin posunou zpět na 2:00.

Dobrá zpráva: V neděli si pospíme o hodinu déle. Tělo sice přechod na zimní (astronomický standardní) čas snáší obvykle lépe než jarní posun, i tak ale může vnitřním hodinám pár dní trvat, než si zvyknou.
Daň za ranní světlo: Ráno bude sice dříve světlo, odpoledne se však začne stmívat citelně dřív. Tento trend potrvá až do zimního slunovratu (21. prosince), kdy se den začne opět pomalu prodlužovat.

2. Středeční státní svátek (28. října): Pozor na velké obchody 🛒

Uprostřed následujícího týdne nás čeká významný den naší historie – Den vzniku samostatného československého státu. Letos vychází přímo na středu 28. října.

Pokud plánujete rodinné nákupy, vyplatí se udělat si zásoby předem. Podle zákona o prodejní době musí mít velké obchody s plochou nad 200 m² zavřeno.

Kde bez problému nakoupíte? Zákon pamatuje na výjimky, takže v nouzi pořídíte základní věci na těchto místech:

menší prodejny potravin a večerky s plochou do 200 m²,
čerpací stanice s doplňkovým prodejem,
lékárny (včetně pohotovostí),
obchody na nádražích a letištích,
prodejny ve zdravotnických zařízeních.

3. Podzimní prázdniny a ředitelská volna: Kdo má pré? 🎒

Na středeční státní svátek plynule navazují oficiální dvoudenní podzimní prázdniny, které připadají na čtvrtek 29. a pátek 30. října. Školáci se tak do lavic nevrátí minimálně do dalšího pondělí.

Mnoho základních a středních škol navíc využívá situace a vyhlašuje ředitelské volno na pondělí 26. a úterý 27. října. Pokud to platí i pro školu vašich dětí, rýsuje se před vámi celých devět dní souvislého volna (od soboty 24. října do neděle 1. listopadu). Zda má volno i vaše škola, si ale raději ověřte přímo v jejím rozvrhu či na webu.

Shrnutí: Jak z konce října vytěžit co nejvíce? 🍂

Přenastavte si mechanické hodiny a budíky v sobotu večer před spaním (většina chytrých telefonů a počítačů se postará sama).
Nákupy na sváteční oběd vyřešte v pondělí nebo v úterý, ať ve středu nestojíte před zavřenými dveřmi supermarketu.
Naplánujte si podzimní výlet: Pokud máte možnost vzít si v práci dva dny dovolené, můžete získat skvělý týdenní odpočinek na chalupě, v lázních nebo na podzimních horách.

Líbil se vám článek? Nezapomeňte jej sdílet s přáteli, ať na změnu času ani zavřené obchody nezapomenou!

Ředitelství silnic a dálnic otevřelo Palačovskou spojku a nový úsek D48

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 5,2 kilometru dlouhou Palačovskou spojku a navazující téměř čtyřkilometrovou část dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem. Jde o stavby ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Práce za 2,4 miliardy Kč bez DPH trvaly tři a čtvrt roku.

„Dokončená Palačovská spojka je jednou z klíčových dopravních staveb pro Moravskoslezský a Zlínský kraj. Přináší 5,2 kilometru nové čtyřpruhové silnice mezi Lešnou a Palačovem a téměř 3,7 kilometru modernizované dálnice D48. Významně zlepší napojení Valašska na dálniční síť a zrychlí cestování mezi regiony. Zároveň odvede část tranzitní dopravy ze stávající silnice přes Hranice a Teplice nad Bečvou. Pro místní obyvatele to znamená méně hluku a bezpečnější prostředí, pro firmy lepší dopravní dostupnost. Jde o investici, která podpoří hospodářský rozvoj celého regionu,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Palačovská spojka začíná v Lešné za mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK), kde navazuje na stavbu I/35 Valašské Meziříčí–Lešná. Dál vede kolem Poruby k silnici I/48, končí napojením na I/48 u nové MÚK Palačov, jejíž větve jsou 4,1 kilometru dlouhé. Nová silnice mezi obcemi Lešná a Palačov nahradí trasu z Hranic do Valašského Meziříčí. Řidiči se tak vyhnou průjezdu obcemi. Součástí stavby je 3,7 kilometru dlouhý nový úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem, vznikl přestavbou I/48. Po polovině tohoto úseku se jezdí od letošního dubna. K údržbě D48, z níž ŘSD už staví její poslední chybějící část od Šenova k Rybí v Moravskoslezském kraji, bude sloužit Středisko správy a údržby dálnic Poruba. Fungovat začne příští rok na jaře. Palačovská spojka s novou částí D48 zahrnuje rovněž 16 mostů, protihlukové stěny i odvodňovací systém dálnice. Kvůli přírodní rezervaci Choryňský mokřad jsou na trase bariéry, jež mají bránit střetům ptáků s auty.

„Palačovská spojka je na pomezí tří krajů a má pro ně velký význam. Například řidiči z Moravskoslezského kraje budou moci vynechat silnici I/57, která vede z Nového Jičína do Valašského Meziříčí. Ta by pak neměla být tak frekventovaná, ani není stavěná na dnešní intenzivní dopravu, vede přes obce a celým Novým Jičínem, což je nepříjemné pro obyvatele i řidiče. Lidem z Valašska se zrychlí cesta k D1 a napojení na aglomerace, jako jsou Olomouc, Ostrava či Brno. Na celé stavbě položili dělníci asi 100 000 tun asfaltu a použili 40 000 metrů krychlových betonu. Zhotovitel se musel vypořádat i s nečekanými úpravami harmonogramu, jako byla oproti předpokladu odlišná poloha původní kanalizace nebo vysokotlakého plynového potrubí. Také byly nutné rozsáhlé sanace zvodnělého podloží,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Jako jednu ze souvisejících staveb chystá ŘSD obchvat Valašského Meziříčí. Je vydané územní rozhodnutí a ŘSD počítá s tím, že příští rok požádá o stavební povolení a začne vykupovat pozemky.

I/35 Lešná – Palačov

Hlavní trasa:

délka novostavby silnice I/35 Lešná–Palačov: 5200 m

délka D48 Dub–Palačov: 3695 m

protihlukové stěny a valy: 3, celková délka 1052 m

zhotovitel: COLAS CZ, Colas Hungária Zrt, FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

cena stavby dle smlouvy: 2 184 076 205 Kč bez DPH

cena po valorizaci: cca 2,45 miliardy Kč bez DPH *

zahájení realizace: 6/2023

zprovoznění: 10/2026

délka stavby do zprovoznění: 40 měsíců

* včetně změn během výstavby, stav k říjnu 2026

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 259,1 kilometru nových staveb. Jedná se o 154,7 km dálnic a 104,4 km silnic I. třídy.

Ve výběrovém řízení se nachází dalších 81,2 km dálnic a silnic I. třídy.

Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.

Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

👨‍🍳Kde se v Příboře tento týden dobře najíst? 🍽️

Odstávka pitné vody 03.11.2026 - ulice 9. května, Kubínova Příbor

SmVaK informuje o odstávce pitné vody z důvodu plánované opravy, a to 03.11.2026 od 8 do 14 hodin na ul. 9. května a Kubínova.

Slavnostní zprovoznění stavby silnice I/35 Lešná – Palačov

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zprovoznění stavby silnice I/35 Lešná – Palačov.

Setkání se uskuteční ve středu 21. 10. 2026 od 13:30 hodin.

Akce se bude konat na nově vybudované silnici I/35 v blízkosti obce Lešná, viz mapka v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Mgr. Nina Ledvinová

Oddělení podpory komunikace a akcí pro veřejnost

Vedoucí oddělení

Slavnostní zprovoznění stavby silnice I/35 Lešná – Palačov

Kazachstán – Bod nula: cestovatelská přednáška Rudolfa Korčáka

Kulturní festival Maglajs zve na cestovatelskou přednášku Kazachstán – Bod nula s Rudolfem Korčákem. Čekají vás cesta, příběhy a svoboda.

Kdy: pátek 23. 10. 2026 v 18:00 Kde: Kulturní dům Příbor Vstup: zdarma

Přijďte se nechat unést na cestu do Kazachstánu.

O Kazachstánu

Kazachstán je devátá největší země světa a rozlohou největší vnitrozemský stát. Většinu území tvoří step, polopouště a pouště, na jihovýchodě se zvedají hory Ťan-šanu a Altaje. Žije tu jen kolem 20 milionů lidí, takže zůstávají obrovské prostory skoro bez osídlení.

Země je zvláštní směsicí kultur: kočovnická tradice Kazachů se tu potkává se sovětským dědictvím, kosmodromem Bajkonur i moderními městy jako Astana a Almaty. Cestovatele láká divokou přírodou, kaňony, horskými jezery i pohostinností místních lidí.