Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

🏗️ Příbor: Nové napojení obchodní zóny pro pěší

Město Příbor pokračuje v rozvoji infrastruktury a aktuálně vypsalo veřejnou zakázku na zhotovitele propojení pro pěší do nově vznikající obchodní zóny. Cílem je zajistit bezpečný a pohodlný přístup pro všechny obyvatele.

Na co se můžeme v první etapě těšit?

Nový chodník (SO 101): Vyroste podél silnice III/04823 v celkové délce 246 metrů.

Moderní zastávky (SO 105): Na ulici Jičínské budou vybudovány nové autobusové zastávky pro lepší dopravní dostupnost.

Technické zázemí (SO 351): Součástí je i přeložka vodovodu v délce přes 30 metrů.

Bezpečnost: Celý úsek bude osazen novým veřejným osvětlením.

Podle koordinační situace se do budoucna počítá i s dalšími navazujícími úseky pro chodce a cyklisty (SO 102, 103 a 104), které lokalitu kompletně propojí. 👷

Zdroj: msstavby.cz

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

12020

Příbor, Příbor

Jičínská

ulice Jičínská, náměstí Sigmunda Freuda, Zámečnická, dle mapového podkladu

04.03.2026 08:00

04.03.2026 14:00

Umožněno předzásobení

Rekonstrukce vodovodu

12021

Příbor, Příbor

Karla Čapka

ulice Karla Čapka, Ostravská, Bonifáce Buska, Lidická, Místecká, Jičínská, dle mapového podkladu

05.03.2026 08:00

05.03.2026 14:00

Umožněno předzásobení

Rekonstrukce vodovodu

Přílohy

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 128 kB]

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 229 kB]

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

🏎️ Česká bestie ožívá: Jak by vypadala legendární Tatra, kdyby vyrazila na moderní okruhy? 🇨🇿

Představte si, že by se příborská Tatra nikdy nestáhla ze světa osobních aut a rozhodla se vytřít zrak světové konkurenci na závodním okruhu. Přesně tuhle myšlenku vzal do rukou talentovaný český designér a stvořil monstrum, které bere dech. Seznamte se s digitálním znovuzrozením Tatry Ecorra Sport V8.

Co je to za auto?

Původní Ecorra Sport V8 byla skutečným autem z 90. let – byl to pokus o nejrychlejší české auto všech dob, postavené na základech luxusní Tatry 700. Měla vzduchem chlazený osmiválec a létala přes 300 km/h. Jenže designér Rostislav Prokop se rozhodl, že tato legenda potřebuje drastickou omlazovací kúru.

Jeho vize posouvá Tatru do kategorie „super-touring“ vozů (jako je třeba série DTM). Co na autě zaujme nejvíc?

Brutální zadek: Právě zadní část vozu je to, co vás posadí na židli. Dominuje jí obrovské přítlačné křídlo (spoiler) a masivní difuzor, který by auto doslova přicucnul k asfaltu.
Široká ramena: Auto dostalo extrémně rozšířené blatníky (tzv. widebody kit), pod které se schovají široká závodní kola.
Moderní pohled: Přední maska si zachovává typickou tatrováckou tvář se čtyřmi světly, ale v moderním LED provedení, které vypadá agresivně a dravě.

I když jde „jen“ o 3D grafický návrh, vypadá tak realisticky, že máte chuť hledat klíčky. 🔥

Kdo je Rostislav Prokop? (Zajímavosti, které jinde nenajdete) 👨‍🎨

Možná to jméno slyšíte poprvé, ale ve světě virtuálního tuningu je Rostislav Prokop (rodák z Prostějovska) absolutní hvězdou. Není to jen „kluk s počítačem“, ale uznávaný umělec, jehož práci sledují miliony lidí po celém světě.

Zde jsou 3 zajímavosti:

Od fotky k 3D: Původně chtěl být fotografem. Proto jeho digitální návrhy vypadají tak reálně – dokonale ovládá práci se světlem a kompozicí. Auta „fotí“ ve virtuálním světě.
Spolupráce s Hot Wheels: Jeho návrhy jsou tak populární, že si jich všímají i velcí hráči. Rostislav spolupracuje se značkami v zámoří a má blízko k legendárním angličákům Hot Wheels. Některé jeho návrhy se dokonce staly předlohou pro skutečné modely!
Staví se to doopravdy: Zatímco většina 3D grafiků skončí u obrázku na Instagramu, Prokopovy designy si často objednávají bohatí klienti (například z USA nebo Blízkého východu) a nechávají si podle nich postavit skutečná auta. Jeho „bodykity“ (sady nárazníků a prahů) se reálně vyrábějí a prodávají.

Proč je to důležité?

Tento projekt ukazuje, že český design má stále co říct. Prokopova Tatra Ecorra není jen vzpomínkou na minulost, je to důkaz, že tvary našich aut jsou nadčasové a s trochou odvahy by se neztratily ani vedle moderních Ferrari nebo Porsche. 🚀

Zdroj foto: prokop_designer.artstation.com