Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Uzavření kanceláře hřbitovnictví

Informujeme občany, že kancelář hřbitovnictví bude z důvodu čerpání dovolené uzavřena v termínu od 20. do 24. července 2026 včetně. Děkujeme za pochopení.

Poslední možnost prodejců přihlásit se na Příborskou pouť 2026!

Plánujete prodávat na letošní Příborské pouti, která se uskuteční 4.–6. září 2026? Nezapomeňte podat svou přihlášku včas.

Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026.

Po tomto termínu již nebude možné další žádosti o prodejní místo přijímat.

Veškeré informace včetně přihlášky naleznete na stránce:

https://www.tspribor.cz/o-organizaci/prihlaska-na-akce/

🏀 Zavzpomínejte na historii příborského basketbalu!

Od dnešního dne je na YouTube veřejně dostupná jedinečná prezentace historických fotografií BK Příbor, která mapuje jeho bohatou historii od roku 1951 až do roku 2026.

Čeká vás více než sedm desetiletí vzpomínek, sportovních úspěchů, týmových fotografií i okamžiků, které utvářely basketbal v našem městě. Možná na snímcích poznáte své blízké, bývalé spoluhráče nebo dokonce sami sebe.

🎥 Video najdete na YouTube pod názvem „Historie příborského basketbalu“ nebo přímo zde:

Děkujeme všem, kteří se podíleli na uchování této cenné sportovní historie, a přejeme příjemné vzpomínání.

Staň se součástí taneční rodiny LDance!

Máš doma tanečníka nebo tanečnici? Právě teď je ten správný čas přidat se! 💙

LDance zahájila přihlašování do nové sezóny 2026/2027 – a to i pro svou pobočku v Příboře.

✨ Co tě čeká?
🎵 taneční tréninky plné energie,
🏆 tuzemské i zahraniční soutěže,
🏕️ soustředění,
🎭 vystoupení,
🤝 nová přátelství,
💙 a spousta nezapomenutelných zážitků.

✅ Žádné talentové zkoušky – přihlásit se může opravdu každý!
Přihlášku jednoduše vyplníte online na 👉 www.ldance.cz

Přihlašovat se mohou děti i mládež ve věkových kategoriích:
👶 BABY • MINI • KIDS • JUNIOR • SENIOR

Tak neváhejte a přidejte se k taneční partě, která rozdává radost z pohybu! 💃🕺

Příbor rozšiřuje systém pomoci lidem v nepříznivé sociální pomoci

Město Příbor uzavřelo memorandum o vzájemné spolupráci s Potravinovou bankou v Ostravě, z. s., které rozšiřuje dosavadní systém poskytování potravinové pomoci obyvatelům města v nepříznivé sociální situaci. Memorandum je součástí projektu „Výdejny potravinové pomoci 2“, financovaného z Operačního programu Zaměstnanost plus, jehož realizátorem je Česká federace potravinových bank, z. s.

Odbor sociálních věcí Městského úřadu Příbor s Potravinovou bankou v Ostravě dlouhodobě spolupracuje. Díky této spolupráci jsou již několik let dle potřeby poskytovány potraviny a základní hygienické pomůcky osobám a rodinám, které se ocitly v obtížné životní situaci. Největší význam má tato pomoc zejména v zimních měsících, kdy bývá potřeba materiální podpory nejvyšší. Vzhledem k rostoucím životním nákladům a zvyšujícímu se počtu domácností ohrožených chudobou se město rozhodlo využít nabídku rozšíření této spolupráce.

Na základě souhlasu klientů bude odbor sociálních věcí předávat Potravinové bance seznam osob a rodin splňujících podmínky pro poskytnutí pomoci. Potravinová banka následně zajistí pravidelný dovoz potravinových balíčků na předem dohodnuté místo v Příboře. Rozsah i četnost dodávek budou přizpůsobovány aktuálním potřebám obyvatel. Projekt je zaměřen zejména na podporu rodin s dětmi, seniorů, samoživitelů a dalších ohrožených skupin obyvatel. Současně přispívá k efektivnímu využívání potravinové pomoci, omezení plýtvání potravinami, pružné reakci na aktuální potřeby obyvatel města i k posílení sociální práce a prevenci sociálního vyloučení. Spolupráce je sjednána na dobu realizace projektu, tedy od července 2026 do konce roku 2028.

Uzavřením memoranda město Příbor potvrzuje svůj dlouhodobý zájem aktivně pomáhat obyvatelům, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, a vytvářet podmínky pro dostupnou a účinnou podporu těm, kteří ji v daném období nejvíce potřebují.

Upozornění pro občany a podnikatele - datové schránky

Od 26. června 2026 jsou Datové schránky dostupné na nové, bezpečnější internetové adrese datovka.gov.cz. Změna nemá vliv na funkčnost ani obsah vaší schránky.

Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, poté bude automaticky přesměrována na datovka.gov.cz.

Pro přístup do Datových schránek doporučujeme využívat bezpečnější přihlášení s vícefaktorovým ověřením např. přes Identitu občana nebo Mobilním klíčem eGovernmentu.

Pokud máte heslo uložené v prohlížeči, na nové adrese ho budete muset napoprvé zadat znovu ručně. Doporučujeme využívat bezpečnější přihlášení přes Identitu občana nebo Mobilní klíč eGovernmentu.

Mění se adresa, ze které jsou zasílány notifikace: původní adresa: notifikace@mojedatovaschranka.cz na novou adresu notifikace@datovka.gov.cz.

Digitální a informační agentura (DIA) vás nikdy nevyzve k ověření identity e-mailem!!! Pokud takovou zprávu dostanete, jde o podvod.

Potřebujete-li poradit, využijte infolinku Datových schránek: +420 954 200 200 (Po–Pá 8:00–18:00 hod.).