Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

AFRICA ECO RACE - Tomáš Tomeček 2027

Srdečně vás zveme na prezentaci 18. ročníku Africa Eco Race, dálkového závodu z Tangeru do DAKARU. Prezentaci povedou Anthony Schlesser (výkonný ředitel) a Chris Gale (činovník pro styk s jezdci), přímo ze Sahary se připojí legendární Jean-Louis Schlesser.

Datum: čtvrtek 8. října od 11 hodin ve Velkém Meziříčí (Showroom MusicData, U Tržiště 2246)

Klíčová témata: Bezpečnost, navigační a komunikační zajištění, trasa, pravidla, ceník

Registrace: aer.cz@seznam.cz

Pořadatelé prezentace: Africa Eco Race, Motorsport Revue, Tomáš Tomeček, Tomáš Ouředníček

18. Africa Eco Race

Termín závodu: 24.1. - 6.2.2027

Trasa: Maroko, Mauritánie, Senegal

Počet etap: 12 + 1 volný den

Očekávaná délka: 6000 km/SS 4000 km

English:

Let us warmly invite you for the presentation of 18th Africa Eco Race, rally raid from Tangier to DAKAR. Presentation will be led by Anthony Schlesser (Executive Director) and Christopher Gale (Competitors Department) with legendary Jean-Louis Schlesser joining us directly from Sahara Desert.

Date: 8th October 2027 11:00 in Velké Meziříčí, Czech Rep. (Showroom MusicData, U Tržiště 2246)

Key topics: Safety, Navigation and Communication Tools, Route, Rules and Price List

Register here: aer.cz@seznam.cz

18th Africa Eco Race

Date: 24.1. - 6.2.2027

Route: Maroko, Mauritánie, Senegal

Stages: 12 + 1 repair day

Estimated length: 6000 km/SS 4000 km

Přerušení dodávky pitné vody 01.10.2026, 8-15 hodin

Dotčené lokality: náměstí S.Freuda, Karla Čapka, Místecká, B. Buska, Švédská, Křivá, Pod hradbami, Úzká, Kašnice, Viznarova, K.H.Máchy, Smetanova, Ostravska, dle mapového podkladu.

Pokračujeme ve výmalbě podloubí

Od víkendu 18. září 2026 bude v centru Příbora pokračovat II. etapa výmalby podloubí, tentokrát na západní straně náměstí a v ulici Jičínské. Cílem je postupně sjednotit vzhled celého podloubí a zlepšit jeho celkový estetický stav.

Kromě samotné výmalby budou na některých místech provedeny také lokální zednické opravy. Rozsah prací byl projednán s vlastníky jednotlivých objektů. Práce se budou realizovat především o víkendech, v menší míře také během pracovního týdne, aby bylo omezení provozu v centru města co nejmenší. Po dobu prací může docházet k menším omezením při průchodu podloubím. Přístup do jednotlivých provozoven i bytů však zůstane zachován.

Děkujeme za pochopení.

Příbor naslouchá potřebám svých obyvatel. Fokusní skupiny přinesly řadu podnětů pro další rozvoj

Jaké potřeby mají senioři, rodiny s dětmi, lidé se zdravotním postižením nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením? Jaké služby ve městě fungují dobře a kde je naopak prostor pro jejich další rozvoj? I na tyto otázky hledal Příbor odpovědi prostřednictvím fokusních skupin.

V průběhu srpna se uskutečnilo celkem pět fokusních skupin, které jsou jedním z podkladů pro přípravu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Příbora a Plánu rozvoje rodinné politiky. Jejich cílem bylo získat zkušenosti, názory a konkrétní podněty od lidí, kteří mají k jednotlivým oblastem nejblíže – ať už jako uživatelé služeb či pečující osoby, odborníci, zástupci sociálních služeb a dalších organizací nebo jako obyvatelé města.

„Čtyři fokusní skupiny se věnovaly konkrétním skupinám obyvatel. Diskutovalo se o potřebách seniorů a osob pečujících, rodin a dětí, osob se zdravotním postižením a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Páté setkání bylo určeno především klíčovým aktérům v oblasti sociálních služeb a navazujících aktivit. Mělo tzv. manažerský charakter a zaměřilo se zejména na další rozvoj služeb, vzájemnou spolupráci a koordinaci jednotlivých aktérů a také na společnou představu o tom, kam by se oblast sociálních služeb a podpory obyvatel měla v Příboře dále ubírat,“ uvedla Karolína Najzarová, vedoucí odboru sociálních věcí.

Diskuse přitom nebyly zaměřeny pouze na samotné sociální služby. Pozornost se věnovala také navazujícím a komunitním aktivitám, podpoře rodin a prorodinné oblasti. Smyslem bylo podívat se na potřeby lidí žijících v Příboře v širších souvislostech a získat co nejširší pohled na to, co může přispět ke kvalitnímu životu obyvatel města.

„Fokusních skupin se účastnili zástupci sociálních služeb a dalších souvisejících aktivit, veřejnosti i města. Jednotlivá setkání vedli facilitátoři společnosti SocioFactor s.r.o., která nyní získané informace a podněty zpracovává. Na konkrétní výsledky a závěry si tak ještě budeme muset počkat. Výstupy z fokusních skupin by měly být k dispozici v průběhu následujícího měsíce. Následně budou společně s dalšími podklady využity při přípravě obou plánovaných dokumentů,“ doplnila Karolína Najzarová.

Už nyní lze říci, že všech pět setkání nabídlo prostor pro otevřenou diskusi, sdílení zkušeností a hledání podnětů pro budoucnost. Každá z fokusních skupin přinesla jiný pohled, a právě jejich vzájemné propojení může být důležitým podkladem pro další plánování.

Velké poděkování proto patří všem, kteří se fokusních skupin osobně zúčastnili a byli ochotni sdílet své zkušenosti, názory a podněty. Právě jejich pohled je důležitou součástí komunitního plánování a může městu pomoci lépe zachytit skutečné potřeby lidí, kteří v Příboře žijí.

Získané výstupy budou následně využity společně s dalšími podklady při přípravě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Příbora a Plánu rozvoje rodinné politiky. Ty mají být důležitým nástrojem pro další směřování podpory obyvatel a rozvoj služeb a aktivit ve městě.

Zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa.

Setkání se uskuteční ve středu 30. 9. 2026 od 11:30 hod.

Akce se bude konat na MÚK dálnice D48 ve městě Nový Jičín, viz mapka v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

www.rsd.cz

Mgr. Nina Ledvinová

ŘSD je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Finance na to poskytne rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jejž schválila vláda a pro ŘSD počítá na příští rok se sumou 87 miliard Kč, což je historicky největší rozpočet. V plánu je zahájit realizaci 90,8 kilometru nových dálnic, zkapacitnění téměř 13 kilometrů dálnic a stavba 50,3 kilometru nových silnic I. třídy. Začít stavět by se v příštích 15 měsících měly dva úseky dálnice D52, dva úseky dálnice D6, další úseky D7, D48, D55 či D35. Zahájí se také stavby mnoha obchvatů silnic I. třídy a bude pokračovat zkapacitnění klíčových tepen v ČR, jimiž jsou Pražský okruh nebo D1 kolem Brna.

„Ředitelství silnic a dálnic by mělo mít v příštím roce dostatek finančních prostředků, abychom mohli pokračovat v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je dokončení páteřní dálniční sítě. Zahájit chceme například výstavbu dalších úseků dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi a za nimi nebo nového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi a řadu dalších dálničních staveb. Vládou schválený rozpočet SFDI umožní pokračovat v rekordní výstavbě, ŘSD nyní realizuje 266,4 kilometru nových dálnic a silnic I. třídy. Díky tak vysokému rozpočtu můžeme také dál zajistit přípravu nových dálnic, zejména D0 v severní části, středočeské D3 či dokončení D55 a silnic I. tříd. Zároveň budeme mít dostatek finančních prostředků pro řádnou údržbu stávající sítě včetně potřebných oprav,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Příští rok by měla začít například stavba dvou úseků dálnice D52 na jižní Moravě směrem do Rakouska, které budou dohromady dlouhé 17,5 kilometru. Jeden povede od Pohořelic k vodní nádrži Nové Mlýny, druhý od nádrže k hranicím. Podobně očekávané jsou poslední dva úseky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, přes 15 kilometrů od Karlových Varů přes Olšová Vrata k Žalmanovu. K zahájení realizace na rok 2027 připravujeme i poslední úsek D7 na obchvatu Postoloprt a už za týden se začne stavět poslední úsek D48 u Bělotína. Začnou se také realizovat poslední dva nerozestavěné úseky dálnice D35, která je do určité míry alternativou k D1. Jde zhruba o 35 kilometrů mezi Svitavami a Mohelnicí, vznikat budou jako PPP projekt. V plánu je také rozestavět dva úseky dálnice D55, celkem 13 kilometrů. Jsou to úseky Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

Neméně zásadní, než dostavba základní dálniční sítě je rozšiřování a modernizace hlavních dopravních tepen v Česku. „Již v těchto dnech začaly přípravné práce ke zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Třebonice, kde se protíná Pražský okruh s dálnicí D5, hlavní stavební práce se rozjedou příští rok. MÚK Třebonice patří k nejvytíženějším místům na Pražském okruhu, místem projede podle posledního sčítání dopravy přes 75 000 aut za 24 hodin,“ popsal Radek Mátl. Na Pražském okruhu se počítá také se zkapacitněním téměř tříkilometrového úseku D0 od Satalic k Běchovicím, s rozšířením mostů u Počernického rybníka i zkapacitněním sedmi kilometrů mezi Slivencem a Třebonicemi.

ŘSD má na letošek a příští rok připravené k zahájení skoro 51 kilometrů nových silnic I. třídy. Již letos v listopadu začne stavět 6,5 kilometru dlouhý obchvat Pelhřimova. „Dále plánujeme například výstavbu západního obchvatu Krnova v Moravskoslezském kraji, obchvaty Bučovic, Znojma a Břeclavi na jižní Moravě, ale i jihozápadní obchvat Pardubic či obchvat Rychnova nad Kněžnou a další. Na Vysočině nás čeká například přestavba úseku silnice I/23 Třebíč – Vladislav. Uvědomujeme si, že obchvaty měst a obcí zásadně zlepšují jak život obyvatel dotčených míst, tak pomáhají i k plynulejší a bezpečnější jízdě,“řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

V rámci provozní platby bude mít ŘSD k dispozici necelých 22 miliard korun na provoz podniku, údržbu a opravy stávajících dálnic a silnic I. třídy, což umožní nadále zlepšovat podmínky pro veřejnost na nejdůležitější komunikacích v zemi.