Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33 v Příboře za smluvní nájemné.

Velikost bytu 3+1.

Více v přílohách.

Přílohy

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor [pdf, 529 kB]

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor

Žádost k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor [pdf, 560 kB]

Žádost k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor

Celostátní kampaň „72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“

V těchto dnech jsou do všech domácností nejen v Příboře, ale i v celé České republice, distribuovány tištěné příručky s názvem 72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“.

Příručku vytvořil Hasičský záchranný sbor ČR s Ministerstvem vnitra ČR a s řadou dalších odborníků na základě praktických zkušeností z terénu. Cílem je ukázat lidem, jak konkrétně se na krizové a mimořádné situace připravit a jak je zvládnout vlastními silami.

Příručka pomůže se připravit na situace, kdy například může nastat některá z těchto situací: z kohoutku nepoteče voda, nepůjde elektřina, přestane fungovat telefon, televize a internet, nebude kde si vyzvednout léky, nebude jak vařit, nebude fungovat topení, budou zavřené obchody, nezaplatíme platební kartou, toaletu nebude možné spláchnout, nenatankujeme na čerpacích stanicích či přestane jezdit hromadná doprava.

V České republice už jsme zažili mnoho mimořádných událostí a krizových situací, jako jsou povodně, vichřice nebo výpadky proudu. Nejnáročnější bývají první tři dny – tedy 72 hodin. Je zásadní, abychom byli připraveni a měli doma nouzové zásoby, které nám a naší rodině pomohou toto období zvládnout. Pokud se včas připravíme, pomůžeme tím i ostatním. Záchranné složky se pak mohou soustředit na pomoc lidem, kteří jsou v přímém ohrožení života.

Příručka obsahuje přesně ty informace a postupy, které se v praxi osvědčily jako nejužitečnější. Můžete se v ní dočíst, jak vypadají nouzové zásoby na 72 hodin, co dělat bez vody a bez jídla, jak zajistit přístup k informacím, co dělat při výpadku proudu, jak se bezpečně ukrýt, jak probíhá evakuace, jak pomoct zranitelným, jak komunikovat v krizových situacích s dětmi, hlavní zásady první pomoci a důležitá telefonní čísla.

Připravit se znamená chránit sebe i ostatní. Stačí málo - a můžete si být jistí, že i při výpadku proudu nebo jiné krizové situaci zůstanete v bezpečí. Více informací najdete v příručce na webu 72h.gov.cz nebo v aplikaci Záchranka. Pro více informací můžete shlédnout reportáž České televize z Události ze dne 02.11.2025 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/225411000101102/cast/1148472/ nebo část pořadu 90´ ČT24 věnovanou tématu 72 hodin v kritických situacích https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/225411058130527/cast/1118249/ .

Cyklopoint: Nové centrum pro cestovatele nabírá konkrétní obrysy!

Základy pokládají pevný základ pro budoucnost

Projekt Cyklopoint, který má ambici stát se novým cílem pro cyklisty, turisty a milovníky aktivního trávení volného času, rychle pokračuje vpřed. Jak je patrné z aktuálního stavu na staveništi, klíčová etapa je za námi: základy jsou hotové.

Na místě je již zabetonovaná základová deska, která je připravena nést budoucí objekt a stala se tak pevnou platformou pro další stavební práce. Z desky viditelně vyčnívají trubky pro inženýrské sítě a odpady (jak vidíme na fotografii s hutnícím strojem), což značí, že moderní řešení pro připojení budovy k infrastruktuře jsou již precizně připravena.

Tradiční trend: Obvodové stěny zídky

Nejvýraznějším prvkem současného postupu je však zahájení prací na obvodových stěnách a opěrných zídkách. Namísto konvenčního betonu či cihel je zde zjevná sázka na kvalitu a estetiku.

Z velkých kamenných bloků v přírodních šedých tónech vzniká robustní a vizuálně poutavá opěrná stěna (jak ukazují detailní fotografie). Toto použití tradičního, trvanlivého materiálu je v souladu se současnými architektonickými trendy, které kladou důraz na soulad stavby s okolím a vysokou životnost. Tato stěna dodává stavbě jedinečný charakter a vytváří vizuální most mezi moderní konstrukcí a historickým prostředím okolní zástavby.

Další kroky: Směr hrubá stavba a dokončení

S dokončenými základy a započatými obvodovými stěnami se nyní stavební tým zaměří na dokončení hrubé stavby a vztyčení hlavní nosné konstrukce.

Rychlost, s jakou práce postupují, naznačuje, že se brzy můžeme těšit na další významné milníky, které tento projekt, přinášející do regionu tolik potřebnou inovaci v turistické infrastruktuře, posunou k finální podobě.

Cyklopoint tak již brzy nabídne nové zázemí a stane se důležitým cestovatelským bodem pro všechny, kdo rádi cestují a objevují neotřelá místa.

ŘSD má na zimu 55 000 tun soli, poprvé nasadí nové sypače se speciálními tryskami

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má pro nadcházející zimu připravených 55 000 tun soli, 1,1 milionu litrů solanky a 213 sypačů. O to, aby víc než 1000 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se bude starat 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

V posledních dvou letech pořídilo ŘSD 27 nových sypačů. Jsou přesnější a umožňují lépe dávkovat posypový materiál podle toho, jak silnice vypadá. „Letos poprvé zapojíme několik nových sypačů vybavených automatickým systémem, který řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu. Na D8 u Petrovic vyzkoušíme jako první v Česku pluh s dvojitým ostřím a speciálními tryskami. Ty umí přímo stříkat slaný roztok proti námraze. Pod tlakem aplikují postřik a zadní břit ho ještě zatlačí do pórů silnice. Tahle nová metoda rychleji odstraní zbytky sněhu i ledu. A je to o hodně šetrnější k životnímu prostředí. Podobné radlice se už zkoušely třeba při údržbě Brennerského průsmyku v Alpách, v ČR to ale bude poprvé,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Jak doplnil, u nových sypačů se nezapomíná ani na digitalizaci: vozy mají telemetrickou jednotkou, takže dispečeři přesně vidí, kde se která technika pohybuje a kdy byl který úsek naposledy ošetřený. Na trend posledních let, tedy mírné zimy s kolísavou teplotou kolem nuly, reaguje ŘSD i tím, že pořizuje čistě solankové vozy pro maximalizaci prevence.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 672 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 213 sypačů má ŘSD také 62 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů má ŘSD 52 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby: za minulou zimu se spotřebovalo 6,1 milionu litrů solanky. Spotřeba soli byla v uplynulé zimě 17 000 tun.

„Důležitým prvkem zimní údržby jsou dispečerská pracoviště. Dispečeři na SSÚD mají většinou k dispozici online obrazové údaje z kamer, aktuální informace z meteorologických stanic, ale i ze snímačů umístěných přímo na vozovkách. Vyhodnocují zároveň krátkodobé, střednědobé i liniové předpovědi ČHMÚ pro jednotlivé dálnice. Součástí systému je i srážkový radar. A důležité také je, že dispečeři jsou v kontaktu s řidiči po celou dobu zásahu,“ popsal mluvčí ŘSD.

Minulou zimu byly náklady ŘSD za zimní údržbu 130 milionů Kč, externím dodavatelům ŘSD zaplatilo 665 milionů Kč. Na nastávající zimu jsou plánované náklady o něco vyšší. „Meziročně nás stojí údržba více, což jde samozřejmě ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 110 kilometrů, letos to bude téměř 67 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl.

Zdroj: www.rsd.cz

Setkání jubilantů v Kulturním domě – pětasedmdesátníků a osmdesátníků

V Kulturním domě Příbor se ve čtvrtek 30. října 2025 uskutečnilo již druhé letošní setkání jubilantů. Tentokrát jsme společně slavili životní jubileum příborských občanů, kteří v letošním roce oslavili 75 a 80 let.

Slavnostního odpoledne se zúčastnili starosta města Ing. arch. Jan Malík, členové rady města MUDr. Mořic Jurečka a Mgr. Pavel Netušil, a také členky Komise pro občanské záležitosti, která akci tradičně pořádá pod vedením paní Věry Kovaříkové.

Každý z jubilantů obdržel keramickou misku se svým jménem – drobný, ale osobní dárek, a kytičku.

Po oficiálním přivítání následovalo milé posezení u sklenky vína a drobného pohoštění, během něhož se o hudební zážitek postarali sólisté muzikálového souboru Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě – Eva Zbrožková, Petr Müller a Roman Harok.

„Atmosféra celého setkání byla vřelá, přátelská a plná vzpomínek i úsměvů. Všem přítomný jubilantům město Příbor ještě jednou srdečně blahopřeje a přeje především pevné zdraví, štěstí a lásku do dalších let,“ uvedla Ivana Bolomová z odboru organizačního a správních činností.

Foto: Stanislava Slováková

Splatnost místního poplatku ze psů

Mgr. Martina Ryndová, odbor finanční Městského úřadu v Příboře

Vážení občané,

správce místního poplatku ze psů, odbor finanční, upozorňuje držitele psů, kteří jsou přihlášeni k pobytu nebo mají sídlo ve městě Příboře, na splatnost místního poplatku ze psů pro letošní rok, která nastala 31. října 2025.

V případě, že jste poplatek do dnešního dne ještě neuhradili, učiňte tak co nejdříve, a to na pokladně Městského úřadu v Příboře, bezhotovostně bankovním převodem na číslo účtu 19-2225801/0100, anebo poštovní poukázkou typu A.

Sazby poplatku zůstávají stejné jako v loňském roce.

Sazba poplatku ze psů ve městě Příboře od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku činí za:

	jednoho psa	druhého a každého dalšího psa
v rodinném domě a ostatních objektech	200 Kč	300 Kč
v bytovém domě a na adrese ohlašovny	1 000 Kč	1 500 Kč
v místních částech Hájov a Prchalov	100 Kč	150 Kč
držitele, kterým je osoba starší 65 let	150 Kč	225 Kč

Formuláře k přihlášení nebo odhlášení psa naleznete na stránkách města: www.pribor.eu v sekci: Městský úřad – Formuláře – Kategorie: Odbor finanční

Také jsme je přidali k tomuto článku jako přílohu.

V případě nejasností Vám rádi poskytneme další informace na tel. čísle: 556 455 432 nebo na e-mailu: ryndova@pribor-mesto.cz

Obrázek: deevid.ai

Přílohy