Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Sběrný dvůr a re-use centrum čeká v červnu dočasné uzavření

Město upozorňuje občany na omezení provozu sběrného dvora a re-use centra z provozních důvodů.

Ve středu 3. června 2026 budou uzavřeny sběrný dvůr i re-use centrum.

V pátek 12. června 2026 bude uzavřen pouze sběrný dvůr. Re-use centrum zůstává v tento den uzavřeno podle svého běžného provozního režimu.

Občané by měli s tímto omezením počítat při plánování návštěvy obou zařízení.

Děkujeme za pochopení.

SOKOLŠLAP 2026 – den plný pohybu, zábavy a hudby!

Přijďte si užít sobotu, kde si na své přijdou malí i velcí. Čeká Vás program od rána až do večera! RANNÍ VÝJEZD | 9:00–11:00 Tradiční nesoutěžní výjezd účastníků s novými tematickými trasami – vyberte si podle nálady! Pivní, Kafíčková, Pohodičková a další… celkem 8 tras v rozmezí 6 až 86 km. Registrace předem není nutná – prostě přijeďte a vyrazte! Od 11:00 – HERNÍ ZÓNA PRO DĚTI Skákací hrad a zábava pro naše nejmenší. ODPOLEDNÍ SOUTĚŽ DVOJIC „O BORCE SOKOLŠLAPU“ | od 14:00 Najděte cestu, splňte 9 z 10 úkolů a vraťte se jako první zpět! Čekají na vás hodnotné ceny – například Pivní lázně, tandemový let a řada dalších překvapení. Účastníci starší 60 let mohou soutěžit i na elektrokole. Soutěž končí v 18:00 Registrace nutná předem na www.sokolpribor.cz – počet týmů je omezen! Od 19:00 koncert Pavla Čadka Večerem vás pak bude provázet skupina Country Garáž Přijeďte si zasportovat, zasoutěžit, pobavit se a užít si skvělou atmosféru! Kdo přijede jen na chvíli, možná bude litovat, že nezůstal celý den.

🚆 Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

Vážení cestující,

rádi bychom vás informovali o nadcházejícím omezení na železniční trati č. 271/321 (Ostrava střed – Studénka – Mošnov, Ostrava Airport – Příbor – Kopřivnice – Štramberk – Veřovice). Provozovatel dráhy Správa železnic, s.o. a dopravce České dráhy, a.s. ohlásili výluky, které se dotknou vlakových spojů projíždějících naším městem směrem na Veřovice.

Kdy budou výluky probíhat?

Úterý 2. června 2026: v čase od 7:30 do 15:30 hod.
Středa 3. června 2026: v čase od 7:50 do 17:00 hod.

Jak výluka proběhne a co to znamená pro cestující z Příbora? V uvedených časech bude přerušen provoz v úseku Štramberk – Veřovice. Všechny dotčené vlaky budou nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD), která bude organizována dle speciálních výlukových jízdních řádů. Pokud cestujete přes Příbor směrem na Veřovice a Ženklavu, využijete pro přestup mezi vlakem a náhradním autobusem stanici Kopřivnice.

Umístění zastávek náhradní autobusové dopravy:

Kopřivnice – před staniční budovou
Štramberk – autobusová zastávka „Štramberk, rest. Palárna“
Ženklava – autobusová zastávka „Ženklava, kostel“
Veřovice – před staniční budovou

Detailní časy odjezdů a příjezdů naleznete v přiložených výlukových jízdních řádech. Aktuální informace k vašemu spoji můžete ověřit také na webu www.cd.cz, přes aplikaci Můj vlak, nebo na zákaznické lince Českých drah: +420 221 111 122.

České dráhy i Správa železnic se omlouvají za vzniklé komplikace a děkují za pochopení.

Přílohy

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026) [pdf, 555 kB]

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2 [pdf, 546 kB]

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2

Město Příbor hledá nového kolegu či kolegyni na pozici investičního referenta / investiční referentky

Chcete se podílet na přípravě a realizaci investičních staveb města? Máte technické myšlení, organizační schopnosti a chuť pracovat na projektech, které mají skutečný dopad na rozvoj Příbora? Pak možná hledáme právě Vás.

Co práce obnáší?
🔹 přípravu a realizaci investičních akcí města
🔹 spolupráci s projektanty, úřady i dodavateli
🔹 administraci veřejných zakázek
🔹 technický dohled nad stavbami
🔹 spolupráci na dotačních projektech

Město nabízí:
✔️ pracovní poměr na dobu neurčitou
✔️ náborový příspěvek 60 000 Kč
✔️ pružnou pracovní dobu
✔️ 5 týdnů dovolené + 4 dny volna navíc
✔️ řadu zaměstnaneckých benefitů a podporu profesního rozvoje

📅 Termín pro podání přihlášek je do 8. června 2026 do 9:00 hodin.

💧 Odstávka pitné vody 10. června 2026 - SMVAK

Obyvatelé části ulice Ostravská v Příboře musí ve středu 10. června 2026 počítat s plánovanou odstávkou dodávky pitné vody. Důvodem jsou práce na vodovodní síti, konkrétně výměna uzávěru.

Kdy odstávka proběhne?

Zahájení odstávky: 10. 6. 2026 v 8:00
Ukončení odstávky: 10. 6. 2026 ve 14:00

Odstávka se dotkne části ulice Ostravská dle přiloženého mapového podkladu.

Náhradní zásobování vodou

Po dobu odstávky bude obyvatelům umožněno předzásobení pitnou vodou. Následně bude v oblasti zajištěn pojezd cisterny s pitnou vodou.

Doporučujeme občanům připravit si dostatečnou zásobu vody nejen na pití, ale také pro běžné domácí potřeby.

Důvod odstávky

Odstávka je nutná kvůli plánované výměně uzávěru na vodovodním řadu, která má přispět ke zvýšení spolehlivosti vodovodní sítě v lokalitě.

Město upravuje nájemné v obecních bytech, cílem je zachování kvalitního bydlení i další rozvoj

Rada města Příbora schválila změnu výše nájemného v městských bytech. Úprava reaguje na dlouhodobý růst provozních a investičních nákladů, který se v posledních letech výrazně promítá do správy a údržby bytového fondu.

Město aktuálně spravuje více než pět set bytových jednotek různého charakteru – od běžných nájemních bytů přes sociální bydlení až po byty v domech s pečovatelskou službou. Zachování jejich technického stavu, modernizace a zajištění potřebných oprav představují každoročně významnou část výdajů městského rozpočtu.

„Dosavadní výše nájemného byla nastavena před několika lety a od té doby došlo k výraznému růstu cen energií, stavebních materiálů, řemeslných prací i dalších služeb souvisejících se správou nemovitostí. Náklady města se tak zvýšily v rozsahu, který již současné nájemné dlouhodobě nepokrývá,“ uvedl Michal Rek z odboru bytového a nebytového fondu.

Nově schválené změny byly nastaveny s ohledem na sociální dostupnost městského bydlení. U městských bytů bude nájemné navýšeno o 20 procent.

„Pro ilustraci bude nájemné zvýšeno v domově s pečovatelskou službou o cca 240-440 Kč/měsíc v závislosti na velikosti bytu, u revitalizovaných domů to bude měsíčně cca o 430 Kč u jednopokojových bytů, cca o 600 Kč u dvoupokojových bytů, o cca 780 Kč u třípokojových a největší zvýšení bude u některých bytů na náměstí, kde u největších bytů bude zvýšení o 1 050 Kč i více měsíčně,“ doplnil Michal Rek.

Před přijetím rozhodnutí město zároveň porovnalo výši nájemného s okolními městy i běžnými cenami v soukromém sektoru. Také po schválené úpravě zůstávají městské byty v Příboře cenově dostupnější než řada srovnatelných nájmů v regionu.

Očekávaný roční přínos změny činí přibližně 3,19 milionu korun. Finanční prostředky budou směřovat zejména do oprav a modernizace bytového fondu, ale také do dalších investic ve městě.
Vedení města si uvědomuje, že zvýšení výdajů na bydlení není pro domácnosti jednoduché. Přijaté opatření však má zajistit, aby město mohlo i nadále poskytovat kvalitní a dostupné bydlení a současně pokračovat v rozvoji veřejných služeb a infrastruktury.

Město Příbor děkuje občanům za pochopení a vstřícný přístup.