Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

 

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

 

Hranická propast

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

 

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

🚛 Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii 🔥

 

Česká automobilka Tatra Trucks opět ukazuje, že ve světě těžké techniky patří mezi absolutní špičku. Ve spolupráci s australským dealerem Offroad Trucks Australia vzniká mimořádný projekt — TATRA PHOENIX v unikátní konfiguraci 16×16, který posouvá hranice toho, co si lze u speciálních nákladních vozidel vůbec představit. A upřímně? Tohle už není jen náklaďák. To je technický kolos. 😎


Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii

Osm náprav, šestnáct kol a jediný cíl: zvládnout nemožné

Speciální podvozek vzniká pro australského zákazníka Quantum Comms ze státu Victoria 🇦🇺 a jeho hlavním úkolem bude nést špičkovou výškovou plošinu od společnosti Bronto Skylift. Vozidlo tak bude sloužit především při instalacích a údržbě telekomunikační infrastruktury a dalších výškových pracích.

Konfigurace 16×16 znamená jediné — poháněná jsou úplně všechna kola. Celkem osm náprav přitom není jen pro efekt. První tři a poslední dvě nápravy jsou řiditelné, což výrazně zlepšuje manévrovatelnost i přes obří rozměry vozidla. Jinými slovy: i takový obr se dokáže pohybovat překvapivě obratně. 😉


Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii

Síla pod kapotou: když výkon není kompromis

Srdcem stroje je osvědčený motor Paccar MX-13 o výkonu 390 kW (zhruba 530 koní), splňující emisní normu Euro 6. Spolupracuje s moderní dvanáctistupňovou automatizovanou převodovkou TraXon, která zajišťuje efektivní přenos výkonu jak na silnici, tak v těžkém terénu.

Speciál stojí na mimořádně širokých pneumatikách o šířce 445 mm na všech nápravách. Díky tomu dokáže dosáhnout nosnosti až 10 tun na nápravu, což je parametr, který z něj dělá ideální základ pro extrémně těžké nástavby. 💪


Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii

Proč právě Tatra? Výhoda ukrytá v konstrukci

Jedním z hlavních důvodů, proč padla volba právě na Phoenix, je legendární tatrovácká koncepce podvozku s centrální nosnou rourou a nezávislým zavěšením kol. Tento systém umožňuje lepší rozložení hmotnosti, vysokou stabilitu a schopnost pohybu i v náročném terénu — což je v australských podmínkách naprosto zásadní.

Tam, kde běžné silniční trucky končí, tatrovky často teprve začínají pracovat. 🔥


Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii

Malý průzkum: proč podobné stroje dávají smysl

Při pohledu na současné trendy v těžké technice je jasné, že poptávka po extrémních speciálech roste. Telekomunikační infrastruktura se rozšiřuje do odlehlých oblastí, energetické sítě vyžadují údržbu ve stále větších výškách a firmy hledají mobilní řešení schopná pracovat prakticky kdekoliv.

Austrálie je pro takové stroje ideální testovací laboratoří:

  • obrovské vzdálenosti,

  • náročný terén,

  • vysoké teploty,

  • omezená infrastruktura mimo města.

Právě kombinace robustního podvozku a výškové plošiny umožňuje provádět zásahy bez nutnosti složité přepravy techniky na místo. Jedno vozidlo tak zvládne práci, která by dříve vyžadovala několik strojů a logistický tým navíc.

Podle odborníků jde o segment, který bude v příštích letech růst — zejména díky rozvoji 5G sítí a energetických projektů.


Tatrovácký obr míří na druhý konec světa: TATRA PHOENIX 16×16 dobývá Austrálii

Česká technika dobývá svět 🌍

Export speciálních vozidel je dlouhodobě jednou z nejsilnějších stránek značky Tatra Trucks. Projekt Phoenix 16×16 navíc ukazuje, že tradiční výrobce dokáže reagovat na velmi specifické požadavky zákazníků a vytvořit řešení doslova „na míru“.

A právě takové projekty potvrzují, že české strojírenství má ve světě stále mimořádné jméno.


Verdikt? Monstrum s jasným účelem 😄

TATRA PHOENIX 16×16 není vozidlo, které budete potkávat na dálnici cestou do práce. Je to specialista navržený pro extrémní úkoly, kde rozhoduje stabilita, síla a spolehlivost.

Ať už ho nazveme technickým unikátem, mobilní pracovní platformou nebo jednoduše tatrováckým monstrem — jedno je jisté: podobné stroje vznikají jen zřídka. A když už vzniknou, budí respekt po celém světě.

 

Zdroj foto: www.tatra.cz

INFORMACE A VÝZVA PRO BEZPŘÍSPĚVKOVÉ DÁRCE KRVE A KREVNÍ PLAZMY

 

Město Příbor oceňuje každoročně občany města - bezpříspěvkové dárce krve (plazmy), kteří v předcházejícím roce dosáhli 40, 80, 120, 160, 200, 240, 280, 320 nebo 360 odběrů.

Vzhledem k tomu, že Český červený kříž z důvodu ochrany osobních údajů neposkytuje obcím údaje o dárcích, můžete se v případě zájmu o setkání, na němž oceňování probíhá a kde jste srdečně vítáni, přihlásit. Setkání s bezpříspěvkovými dárci krve, kteří v daném roce dosáhli oceňovaného počtu odběrů, se koná pravidelně v měsíci dubnu následujícího roku v prostorách piaristického kláštera v Příboře. Tzn. že setkání za rok 2025 proběhne v dubnu roku 2026.

Kontaktovat můžete přímo pracoviště matriky na telefonních číslech 556 455 443, 731 130 856 nebo prostřednictvím e-mailové adresy matrika@pribor-mesto.cz. Dostavit se můžete také osobně do kanceláře matriky, v budově Městského úřadu Příbor, kde získáte podrobnější informace.

Podání daňového přiznání za rok 2025

 

Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj informuje, že lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 v papírové podobě končí 1. dubna 2026. Nejjednodušší způsob podání je prostřednictvím chytrých formulářů na portálu www.mojedane.cz , kde lze přiznání vyplnit a odeslat online . Od 23. března do 1. dubna 2026 budou na všech územních pracovištích finančního úřadu prodlouženy úřední hodiny: Pondělí–čtvrtek: 8:00–17:00 Pátek: 8:00–14:00 Finanční úřad zároveň poskytuje telefonické i osobní konzultace a v průběhu března zajistí také výjezdy specialistů do vybraných obcí, kde nejsou zřízena územní pracoviště.

Běžný provoz kompostárny Příbor

 

Informujeme občany o zahájení běžného provozu kompostárny na Točně, a to od 16.3.2026.

Současně informujeme, že je prováděna překopávka zakládek a převoz hmot, proto je možno do 1.4.2026 vozit pouze větve z ořezů dřevin na zahradách. Také společnosti s větší produkcí biohmoty budou moci navážet až od 1.4.2026.

Provozní doba  
Pondělí 7.00 - 18.00
Úterý 7.00 - 15.00
Středa 7.00 - 15.00
Čtvrtek 7.00 - 18.00
Pátek 7.00 - 15.00
Sobota 7.00 - 12.00

Provozovatelem je firma Recovera Využití zdrojů a.s.,

správce technologie: Kamil Sarka Dis., tel.: 773 762 558, kamil.sarka@veolia.com,

obsluha kompostárny: Jaromír Šedý, tel.: 602 590 186.

Občané města Příbora mohou na kompostárnu vozit a zdarma odevzdávat veškerý bioodpad ze zahrad – jako např. větve, trávu, listí či rostliny, které si nechtějí kompostovat sami.

 

Běžný provoz kompostárny Příbor

💧 Odstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK Klokočov u Příbora

 

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Umístění náhradního zdroje pitné vody Důvod odstávky
12036 9. května místní část Klokočov, dle mapového podkladu
23.03.2026 08:00
23.03.2026 11:00
Umožněno předzásobení   Jiná manipulace na vod.síti

 

Odstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK

Přílohy
jpgOdstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK [jpg, 808 kB]
Odstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK
pdfOdstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK [pdf, 1222 kB]
Odstávka pitné vody 23.3.2026 - SMVAK

Uzavření městského úřadu na náměstí Sigmunda Freuda - 11.03.2026 do 12 hodin

Z technických důvodů bude ve středu 11. března 2026 do 12:00 hodin uzavřen Městský úřad Příbor v budově na adrese náměstí Sigmunda Freuda 19. Děkujeme za pochopení.