Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Konečně konec „silnice smrti“? 🛡️Co se bude dít v roce 2026?

Dálnice D48 je zásadní tepnou nejen pro nás, ale pro celou Evropu – je totiž součástí transevropské sítě TEN. Jenže úsek kolem Nového Jičína má za sebou poněkud temnou minulost. V letech 1970–1987 se zde vybudovala čtyřproudová silnice, která ale postrádala střední dělicí pás a krajnice pro nouzové odstavení.

Výsledek? Série tragických nehod, které si vyžádaly lidské životy. Situaci sice v roce 2002 částečně zachránila lanová svodidla, ale ruku na srdce – to bylo vždycky jen dočasné „lepení“ problému, které dnešním nárokům na bezpečnost prostě nestačí. Teď přichází skutečné řešení v podobě plnohodnotné dálnice v kategorii D 25,5/120 s fyzickým oddělením směrů.

Co se bude dít v roce 2026? 🚜

Realizace startuje právě letos! Podle aktuálního harmonogramu z ledna 2026 je zahájení výstavby (ZS) naplánováno na tento rok. Pokud vše půjde podle plánu, do provozu se po nové dálnici projedeme v roce 2029.

Aktuální stav k dnešnímu dni:

Příprava území: Už v září 2025 byla vypsána zakázka na kácení lesní i mimolesní zeleně, aby se uvolnil prostor pro stroje.

Papírování je hotovo: Stavba má pravomocná stavební povolení i prodloužené stanovisko EIA (platné až do roku 2030).

Hledá se zhotovitel: Výběrové řízení bylo vyhlášeno v říjnu 2025.

Pikantnost z kuloárů: 🌶️ Možná jste si všimli, že se o stavbě mluví už déle. Původně se měly nabídky od stavebních firem otevírat už v prosinci 2025. Jenže zájemci zasypali Ředitelství silnic a dálnic tolika doplňujícími dotazy, že se termín musel posunout! Aktuálně platí datum 20. února 2026. Je vidět, že o tuhle zakázku za 1,2 miliardy korun je mezi stavaři pořádná rvačka!

Na co se můžeme těšit? (Technické detaily) 📏

Nejde jen o nový asfalt. Celý úsek měří 3815 metrů a je prošpikován moderními prvky, které nám usnadní život.

Klíčové parametry stavby:

Dvě velké křižovatky: MÚK Nový Jičín-západ a MÚK Nový Jičín-východ zajistí plynulé napojení na stávající síť.

Mosty a zdi: Vyrostou zde dva mostní objekty (každý o délce 35 metrů) a jedna velká opěrná zeď.

Klid pro sousedy: Plánuje se celkem 6 protihlukových stěn o celkové délce skoro jeden kilometr (992 m).

Zrušení nebezpečných míst: Stávající úrovňová křižovatka se silnicí II/482 bude definitivně zrušena.

Trasa povede kolem Šenova u Nového Jičína, okrajem průmyslové zóny a skrze les Roveň. Projekt počítá s maximálním využitím stávajícího tělesa silnice, takže se nebude zbytečně „ukrajovat“ z krajiny víc, než je nutné.

Jak se připravit? 🚗💨

Buďme k sobě upřímní – stavba dálnice za plného provozu (nebo s omezeními) je vždycky zkouškou nervů.

Počítejte s časovou rezervou: Jakmile vjedou na silnici bagry, doprava v úseku mezi Šenovem a Libhoští se pravděpodobně zpomalí.

Sledujte značení: V rámci stavby dojde k mnoha přeložkám místních komunikací, chodníků a sjezdů (plánuje se jich celkem 14!).

Těšte se na výsledek: Cílem je sjednotit celou trasu Bělotín–Český Těšín do moderních dálničních parametrů.

Tato investice za 1,2 miliardy bez DPH není jen o rychlosti, ale hlavně o tom, abychom se všichni vrátili domů v pořádku. Takže prosíme o trpělivost, rok 2026 bude rokem velkých změn! 👷‍♂️🛣️

Přílohy

MÚK Bělotín – Rybí II. etapa [pdf, 1823 kB]

MÚK Bělotín – Rybí II. etapa

Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15

Příbor (okres Nový Jičín)

Prchalov

č. p. 8, 9, 10, 34, 35, 44, 50, 53, 58, 60, 61, 62, 98, 102, 119

plánovaná odstávka č. 110061067190

Přílohy

Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15 [pdf, 554 kB]

Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00

Příbor

Jiráskova

č. p. 396, 504, 890, 1462, 1463

Šafaříkova

č. p. 414, 618, 802, 1297, 1298

Štramberská

č. p. 730, 766

kat. území Příbor (kód 735329)

parcelní č. 570

plánovaná odstávka č. 110061064826

Přílohy

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00 [pdf, 395 kB]

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00

Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30

plánovaná odstávka č. 110061064490

Přílohy

Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30 [pdf, 371 kB]

Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30

Tříkrálová sbírka 2026 - poděkování

Klasická podoba Tříkrálové sbírky 2026 v našem městě je za námi a my bychom rádi z celého srdce poděkovali každému, kdo se podílel na její realizaci, ale hlavně všem dárcům, kteří do této sbírky přispěli. Díky vám se v pokladničkách sešlo celkem 229 000,- Kč, což je opět rekordní částka (v roce 2025 bylo vybráno 220 799,- Kč). Moc velké díky. Vaše darované finanční prostředky budou zejména použity na vznik nové služby a to půjčovny kompenzačních pomůcek (polohovatelných postelí, chodítek, invalidních vozíků aj.), které si potřební občané města mohou od Charity Kopřivnice zapůjčit.

Společně se nám podařila úžasná věc, tak ať nás celým rokem provází to požehnání K+M+B+2026.

Radim Monsport, koordinátor sbírky

🤩 Masopust v Příboře: Masky ovládnou náměstí Sigmunda Freuda!

Příbor se i letos zahalí do barev, veselí a tradic. Město Příbor srdečně zve všechny občany i přespolní na tradiční příborský MASOPUST, který se uskuteční v úterý 17. února 2026.

Program odstartuje na náměstí Sigmunda Freuda, kde se od 15:30 hodin začnou před radnicí scházet první masky. Pokud máte doma kostým, rozhodně ho nenechávejte ve skříni – čím pestřejší průvod bude, tím lépe!

Na co se můžete těšit?