Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Důležité dopravní omezení na Hájově

Od pondělí 17. srpna do 30. listopadu 2026 budou v místní části Hájov probíhat stavební práce v rámci akce „Novostavba chodníků a kanalizace v k. ú. Hájov, Příbor“. Z tohoto důvodu dojde k částečné uzavírce silnice III/04806 a části místní komunikace u domu č. p. 55.
Doprava bude zachována, provoz však bude po celou dobu stavby řízen semafory.
Objízdná trasa není stanovena.

Upozornění na dočasnou změnu provozu piaristického kláštera

Vážení návštěvníci, z důvodu čerpání dovolené bude piaristický klášter v Příboře v termínu od 3. do 14. srpna 2026, kromě sobot, uzavřen.

Provozní doba v tomto období:
Pondělí–pátek: zavřeno
Sobota: 9:00–17:00 hodin (otevřeno)
Neděle: zavřeno

CETRAT - Muzeum tradičních technologií ani Městská knihovna Příbor nejsou tímto omezením dotčeny a fungují ve svém běžném režimu.

✨🌈 Duhový dům pro děti – Montessori dětská skupina Příbor 🌈✨

🏡 Den otevřených dveří
📅 30. 7. 2026
🕘 9:00–17:00 hodin
📍 Jičínská 52, Příbor
👨‍👩‍👧‍👦 Přijďte společně s dětmi objevit, co Duhový dům nabízí. 💛 Na bezplatné návštěvě vás seznámí nejen s dětskou skupinou, 🧸 jejím denním rytmem ⏰, ale také s pečlivě připraveným Montessori prostředím. 🌿
☕ V příjemné a klidné atmosféře si popovídáte o vzájemných představách, získáte odpovědi na všechny své otázky 💬 a dozvíte se vše, co vás zajímá. 😊
https://www.duhovydum.cz/

Magické koruny Karla IV. ožívají v Bílovci: Unikátní výstava vás přenese do zlatého věku

Moravskoslezský kraj se stává dějištěm mimořádné kulturní události. Zámek v Bílovci hostí jedinečnou historickou výstavu s názvem Koruny Karla IV.. Návštěvníci mají neopakovatelnou příležitost spatřit na jednom místě mistrovské repliky korunovačních klenotů z pěti evropských zemí. Tato expozice, doplněná o fascinující archeologické nálezy a modely dobových staveb, představuje období vlády lucemburské dynastie v letech 1308–1437, kdy se české země staly středobodem evropského politického i kulturního dění.

Pět symbolů moci pod jednou střechou

Středobodem celé výstavy je kompletní zastoupení pěti korunovačních klenotů, které jsou úzce spjaty s osobou Karla IV. a jeho synem Zikmundem Lucemburským. Vidět tyto koruny pohromadě je naprostá vzácnost. V reálném světě by zájemce o jejich prohlídku musel procestovat pět různých států, a navíc by se k nim jako běžný návštěvník z přísných bezpečnostních důvodů vůbec nedostal.

Meziystavenými exponáty vévodí Svatováclavská koruna. Tuto nádhernou insignii nechal Karel IV. zhotovit v roce 1346 ke své korunovaci českým králem. Její nedozírně cenný originál odpočívá v přísně střežené Korunní komoře svatovítské katedrály v Praze.

Hned vedle ní se tyčí Koruna Svaté říše římské (často označovaná jednoduše jako říšská koruna). Právě tu měl Karel IV. na hlavě během své slavné císařské korunovace v Římě roku 1355. Tato koruna svým nezaměnitelným osmibokým tvarem a neobvykle bohatým osazením drahokamy a perlami symbolizuje absolutní vrchol světské moci ve středověké Evropě.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také proslulou Železnou korunu lombardskou, jíž byl panovník korunován v Miláně na italského krále. Její název je odvozen od tenkého železného pásku zasazeného uvnitř – legenda totiž praví, že byl ukován z hřebů použitých při Kristově ukřižování. Tuto fascinující kolekci doplňuje koruna římská, jíž byl Karel IV. korunován v Cáchách, a Svatoštěpánská koruna uherských králů, trvale uložená v budapešťském parlamentu.

Zlatnické mistrovství, které bere dech

Výjimečnost expozice v Bílovci nespočívá pouze v poutavém historickém kontextu, ale také v samotném řemeslném zpracování. Rozhodně se nejedná o obyčejné turistické kopie. Tyto mistrovské repliky jsou výsledkem desetileté mravenčí práce špičkových evropských zlatníků a šperkařů.

Hlavním tvůrcem je věhlasný český klenotník Jiří Urban z Turnova, který dokázal středověké originály napodobit s takovou precizností, že i mnozí odborníci mají problém rozeznat repliku od původního díla. Na projektu se podílela také přední česká šperkařka Eva Víšková-Mrákotová z Pardubic, z jejíhož ateliéru pocházejí dokonalé kopie historických kamejí. Práce se středověkými smalty a složité zlacení pak byly svěřeny úzkému týmu specialistů ze Slovenska.

Skrytý středověk v zámeckém podzemí

Bílovecký zámek nabízí víc než jen přehlídku zlata a drahokamů. Organizátoři skvěle propojili oslnivý svět královských dvorů s lokální historií regionu. Součástí výstavy jsou originální iluminované rukopisy, detailní modely slavných staveb, ale především fascinující archeologické nálezy pocházející přímo z podzemí bíloveckého zámku.

Mezi největší lákadla z místních objevů bezesporu patří unikátní zásnubní prsten datovaný na přelom 14. a 15. století. Návštěvníci navíc získají výjimečnou možnost vstoupit do středověkého podzemí a na vlastní kůži si vyzkoušet tíhu dobových zbraní či oděvů.

Praktické informace pro návštěvníky

Představitelé zámku a kurátoři zdůrazňují, že cílem projektu bylo zprostředkovat návštěvníkům možnost „doslova se dotknout středověku“. Pro zájemce o detailnější vhled jsou připraveny i speciální komentované prohlídky provázené autory výstavy.

Místo konání: Zámek Bílovec (Zámecká 2, Bílovec)
Termín: 19. června – 20. září 2026
Otevírací doba: Pondělí až neděle, od 10:00 do 17:00 hodin
Vstupné: Základní 150 Kč | Zvýhodněné (děti, senioři, studenti) 100 Kč | Rodinné vstupné 350 Kč

VSTUPENKY ZDE:
www.korunykarla4.cz

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře za podmínky přistoupení k dluhu. Velikost bytu 1+1.

Příbor je mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100. O vítězi ceny veřejnosti mohou rozhodnout občané

Město Příbor zaznamenalo významný úspěch. Projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu a dlouhodobou péči o životní prostředí postoupil mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100.

Nyní mohou o dalším úspěchu rozhodnout sami občané – svým hlasem mohou Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti a finanční odměnu 100 000 korun na další rozvoj města.

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 50 obcí z celé České republiky. Odborná porota vybrala pouze sedmnáct finalistů, mezi nimiž nechybí ani Příbor.

Příborský projekt odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek ukazuje, že ochrana klimatu a životního prostředí není pouze o velkých investicích. Základem je spolupráce města, jeho organizací, škol, spolků, hasičů i samotných obyvatel. Právě společné aktivity pomáhají vytvářet město, které je připravené lépe čelit suchu, přívalovým dešťům i rostoucím teplotám.

Velkou roli v projektu hrají příborské školy, které se dlouhodobě věnují environmentálnímu vzdělávání. Děti se učí pečovat o přírodu, správně hospodařit s odpady, poznávat význam zeleně i šetrně nakládat s vodou. Díky tomu si již od útlého věku vytvářejí vztah k místu, kde žijí, i odpovědnost vůči životnímu prostředí.

Nezastupitelnou úlohu mají rovněž Technické služby města Příbora. Každodenně pečují o městskou zeleň, vysazují nové stromy, udržují veřejná prostranství a realizují opatření, která pomáhají městu lépe zadržovat vodu a zmírňovat přehřívání zastavěných ploch. Jejich práce významně přispívá ke zvyšování kvality života obyvatel.

Nyní je na řadě veřejnost. Každý hlas může Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti, jejíž součástí je finanční odměna 100 000 Kč na další projekty podporující udržitelný rozvoj.

Hlasování probíhá do 31. srpna 2026 na webových stránkách soutěže Soběstačná obec 2100.

„Věříme, že pokud se lidé přímo podílejí na tvorbě a péči o krajinu, vytvářejí si k ní mnohem silnější vztah a více si uvědomují význam ochrany životního prostředí. Zapojení dětí ze základních škol považujeme za mimořádně důležité,“ uvedla Blanka Kovaláková, vedoucí odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek.