Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Informace pro cestující: Některé autobusové spoje dopravce Z-Group bus nejsou vypravovány

Koordinátor ODIS informoval město Příbor o aktuálních provozních komplikacích v regionální autobusové dopravě.

Dopravce Z-Group bus a.s., provozovna Kopřivnice, se v současné době potýká s provozními problémy, které mají za následek nevypravení některých autobusových spojů. Situace je evidována od začátku týdne a její rozsah se může každý den měnit podle aktuálních provozních podmínek.

Koordinátor ODIS společně s dopravcem průběžně sleduje vývoj situace a přijímá opatření ke zmírnění dopadů na cestující.

Doporučujeme cestujícím, aby si před cestou ověřili aktuální stav spojů. Přehled nevypravených autobusových spojů a další aktuální informace jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách společnosti KODIS.

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace při cestování.

Piaristické zahrady procházejí obnovou. Odumřelé zimostrázy nahradí odolnější dřeviny

Piaristické zahrady patří k nejzelenějším a nejoblíbenějším místům v centru Příbora. Jsou vyhledávaným prostorem pro odpočinek, relaxaci i krátké zastavení uprostřed města.

V těchto dnech začíná odstraňování odumřelých zimostrázů (buxusů), které byly vysazeny při revitalizaci zahrad v roce 2015. Důvodem jejich postupného odumírání je především zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), invazní druh motýla, jehož housenky se živí listy i mladými výhony zimostrázu.

Napadení se projevuje pavučinkami uvnitř keřů, zelenými housenkami s černými pruhy, drobným trusem a následným hnědnutím rostlin. Pokud není napadení včas odhaleno a ošetřeno, mohou být keře během několika týdnů zcela zničeny.

Se stejným problémem se v současnosti potýkají města, obce i soukromé zahrady po celé České republice. Mnoho vlastníků proto od pěstování zimostrázů postupně ustupuje a nahrazuje je odolnějšími druhy.

Ani Příbor není výjimkou. Odstraněné zimostrázy budou postupně nahrazeny dřínem obecným (Cornus mas) a svídou krvavou 'Kelseyi' (Cornus sericea 'Kelseyi'). Tyto dřeviny nejsou zavíječem napadány, lépe odolávají současným klimatickým podmínkám a zároveň přinesou do Piaristických zahrad novou estetickou hodnotu – atraktivní kvetení, zajímavé plody i proměnlivý vzhled během jednotlivých ročních období.

Prosíme návštěvníky o pochopení během probíhajících prací. Věříme, že díky postupné obnově si piaristické zahrady zachovají svůj jedinečný charakter a zůstanou příjemným místem pro odpočinek i v dalších letech.

Výskyt newcastleské choroby

Vážení občané, obracíme se na Vás v souvislosti s potvrzením nebezpečné nákazy – newcastleské choroby v chovu ptáků chovaných v zajetí na území obce Lichnov a části obce Kopřivnice - Lubina v okrese Nový Jičín, neboť území Vaší obce se nachází v blízkosti některého z těchto ohnisek.

v blízkosti některého z těchto ohnisek.

Na základě úhynu slepic v drobnochovech bylo provedeno laboratorní vyšetření, kdy byla laboratorně potvrzena nákaza – newcastleská choroba. KVS SVS pro MS kraj provedla ve dnech 30.07. a 04.08.2026 likvidaci ohnisek a utratila všechny živé ptáky v ohniscích.

Doporučení Státní veterinární správy:

Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky.

V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky.

Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.

V případě, že chovatelé zjistí zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámili KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203.

Dále bychom Vás chtěli informovat, abyste v případě nálezu zvýšených úhynů u volně žijících ptáků ve Vaší obci nebo v její blízkosti rovněž neprodleně informovali KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203 a jednali pouze podle jejího pokynu.

Na člověka se tato nemoc nepřenáší.

V příloze naleznete informační leták k newcastleské chorobě.

Kruhový objezd u Hukvaldské se ve čtvrtek otevře. Další omezení ale pokračují

Od čtvrtka 6. srpna 2026 bude znovu otevřeno napojení Hukvaldské ulice na kruhový objezd u Exitu 33 dálnice D48. Řidiči tak budou moci opět projet z kruhového objezdu na Hukvaldskou ulici i v opačném směru. Oprava vnitřního prstence kruhového objezdu byla dokončena dříve, než se původně předpokládalo.

Otevření kruhového objezdu však neznamená konec všech dopravních omezení. Rekonstrukce Místecké a Jičínské ulice nadále pokračuje.

Po Místecké pouze směrem do centra

Místecká ulice zůstává v opravovaném úseku jednosměrná. Projet je možné od kruhového objezdu u Exitu 33 směrem do centra Příbora, a to až za železniční přejezd ke křižovatce ulic Místecká, Juráňova a Smetanova.

Jednoduše řečeno:

Od kruhového objezdu do centra – ANO.
Z centra ke kruhovému objezdu – NE.

Řidiči jedoucí z centra směrem ke kruhovému objezdu, na Hukvaldy nebo k Exitu 33 musí nadále využít vyznačenou objízdnou trasu. Ta vede přes ulice Ostravskou, Lidickou, Komenského a Frenštátskou, dále po silnici I/58 přes Lubinu a přes Hájovský Dvůr.

Prakticky to znamená, že z Hukvaldské se přes kruhový objezd a Místeckou do centra dostanete, ale při cestě z centra na Hukvaldy nelze po Místecké ke kruhovému objezdu projet.

Jičínská zůstává úplně uzavřena

Beze změny pokračuje také úplná uzavírka Jičínské ulice, a to v úseku od kruhového objezdu u Svarmetalu po křižovatku s Lidickou ulicí. Do opravovaného úseku mohou vjíždět pouze vozidla stavby.

Objízdná trasa vede obousměrně přes ulice Komenského, Frenštátskou, Čs. armády a Štramberskou a dále po silnici I/58.

Proč jsou na mapě dvě etapy?

Situační výkres zobrazuje dvě etapy opravy Místecké ulice. Během jednotlivých etap se stavební práce přesunou z jedné poloviny vozovky na druhou. Jednosměrný průjezd od kruhového objezdu směrem do centra však zůstane zachován.

Podle zveřejněného harmonogramu mají práce na Místecké a Jičínské ulici pokračovat do 11. října 2026. Řidiči by proto měli i nadále sledovat dočasné dopravní značení.

Důležité dopravní omezení na Hájově

Od pondělí 17. srpna do 30. listopadu 2026 budou v místní části Hájov probíhat stavební práce v rámci akce „Novostavba chodníků a kanalizace v k. ú. Hájov, Příbor“. Z tohoto důvodu dojde k částečné uzavírce silnice III/04806 a části místní komunikace u domu č. p. 55.
Doprava bude zachována, provoz však bude po celou dobu stavby řízen semafory.
Objízdná trasa není stanovena.

Upozornění na dočasnou změnu provozu piaristického kláštera

Vážení návštěvníci, z důvodu čerpání dovolené bude piaristický klášter v Příboře v termínu od 3. do 14. srpna 2026, kromě sobot, uzavřen.

Provozní doba v tomto období:
Pondělí–pátek: zavřeno
Sobota: 9:00–17:00 hodin (otevřeno)
Neděle: zavřeno

CETRAT - Muzeum tradičních technologií ani Městská knihovna Příbor nejsou tímto omezením dotčeny a fungují ve svém běžném režimu.