Sigmund Freud: Geniální myslitel, jehož odkaz žije v psychologii i popkultuře
Základy, které položil náš příborský rodák Sigmund Freud, dodnes formují naše chápání lidské mysli. Otec psychoanalýzy, jehož 170. výročí narození připadá přesně na tyto dny, nejenže zcela změnil tvář moderní psychiatrie a psychologie, ale stal se i fenoménem, který neoddělitelně prorostl do globální populární kultury. Je fascinující, jak hluboce se jeho myšlenky zakořenily nejen v odborných kruzích, ale i v běžné mluvě, literatuře a na stříbrném plátně.
Freud v záři hollywoodských reflektorů
Není žádným tajemstvím, že Freudovy teorie o nevědomí, snech či oidipovském komplexu celosvětově fascinují filmové a televizní tvůrce. Vlastně se dá s trochou nadsázky, leč vcelku trefně, říci, že je Freud, respektive jeho dílo, zmiňován nebo citován snad v každém druhém americkém filmu či seriálu. Jeho jméno je takřka automatickým synonymem pro analýzu jakéhokoliv skrytého lidského motivu.
Zářným příkladem je kultovní seriál Přátelé. Konkrétně v 6. epizodě 1. série získá Joey Tribbiani hlavní roli v poněkud bizarním a energickém muzikálu s názvem Freud!. Během vystoupení se na pódiu přímočaře zpívají dvojsmyslné písně o psychoanalytických konceptech.
Když se podíváme na moderní fenomény, skvělým příkladem je megaúspěšný seriál Stranger Things. V 7. epizodě 3. série, ve vtipných momentech poté, co hlavní hrdinové dostanou od ruských vojáků „sérum pravdy“, Dustin rázně uzemňuje zmateného Steva a Robin hláškou:
„Stay put, Freud!“ (Zůstaňte na místě, Freude!).
Zlatým dolem pro freudiánskou analýzu je však legendární Rodina Sopránů (The Sopranos). Celá kostra tohoto mafiánského eposu je postavena na sezeních Tonyho Soprana u psychiatričky Dr. Melfiové. Seriál v průběhu let hluboce těží z Freudova rozdělení osobnosti na Id, Ego a Superego. Tonyho vnitřní konflikt mezi rolemi nelítostného bosse a muže sužovaného panickými atakami je čistou ukázkou psychoanalýzy v praxi.
Dalším gigantem televizní obrazovky, který Freuda nesčetněkrát cituje, je sitcom Frasier. Bratři Frasier a Niles Craneovi jsou oba psychiatři. Freudovské pojetí je nejvýrazněji zkoumáno ve 14. epizodě 11. série příznačně nazvané Freudiánský spánek (Freudian Sleep), kde se postavy potýkají s absurdními nočními můrami ztělesňujícími jejich podvědomé obavy.
Ve sci-fi žánru na něj nezapomněl ani Star Trek: Nová generace, kde v epizodě Přeludy (Phantasms) android Dat spustí holografický program samotného Sigmunda Freuda, a na filmovém plátně ho skrze své vlastní neurózy proslavil Woody Allen ve slavné Annie Hallové.
O Freudovi pochopitelně vznikla i celá řada vynikajících životopisných děl. Zásadní důraz si zaslouží tři roky starý film Freudovo poslední sezení (Freud's Last Session, 2023), ve kterém se role stárnoucího psychologa ujal fenomenální Anthony Hopkins. Snímek mistrně zpracovává filozoficky hutné setkání Freuda a spisovatele C. S. Lewise na prahu druhé světové války. Hopkinsův výkon zde dodává Freudově postavě obrovskou hloubku a zranitelnost.
Skrytá tajemství a nová literární odhalení nového milénia
Zatímco filmové plátno nám často nabízí zpopularizovanou verzi otce psychoanalýzy, na poli literatury probíhá za posledních několik let obrovská renesance a vznikají naprosto zásadní díla. Vzhledem k tomu, že mám tu vzácnou příležitost se s většinou níže zmíněných badatelů a spisovatelů znát osobně, mohu z první ruky potvrdit, s jakou neuvěřitelnou pečlivostí, vášní a vědeckou rigorózností k Freudovu odkazu přistupují.
Z našich společných diskuzí je zřejmé, že formují Freudův odkaz přímo pro 21. století.
Mezi absolutní špičku děl, patří:
-
Joel Whitebook – Freud: An Intellectual Biography (2017): Vynikající a nesmírně respektovaná publikace, která je mnohými považována za vůbec nejlepší biografii nového století. Filozof a psychoanalytik Whitebook zde komplexně, a bez zbytečného mýtizování, propojuje Freudův osobní život s jeho intelektuálním vývojem.
-
Frederick Crews – Freud: The Making of an Illusion (2017): Renomovaný americký literární kritik a esejista přinesl na trh dílo, které vyvolalo značný rozruch. Jde o nesmírně propracovanou, leč vůči Freudovi velmi kritickou knihu. Crews podrobuje freudovské postupy tvrdé zkoušce z hlediska moderní vědy.
-
Mark Solms – The Only Cure: Freud and the Neuroscience of Mental Healing (2026): Naprostá literární a vědecká novinka letošního roku. Neuropsycholog a psychoanalytik Mark Solms se v ní detailně zaměřuje na to, jak současná vyspělá neurověda a výzkum mozku vlastně přímo navazují na Freudovy rané biologické teorie.
-
Jonathan Lear – Freud (2005): Kniha, která je v akademických kruzích dodnes brána jako jeden z nejvíce brilantních úvodů do hlubokého Freudova myšlení, přičemž se soustředí spíše na logiku lidské duše než jen na biografická data.
Vedle těchto velikánů upoutala v literatuře velkou pozornost i badatelská odhalení posledních let:
-
V loňském roce (2025) vydal brazilský autor André Schüller strhující knihu Jak to (konečně) začalo, kde na základě nově objevených pramenů detailně zkoumá opomíjené osudy Freudových rodičů a rodovou linii z matčiny strany.
-
Australská historička umění Janine Burke ve své poutavé knize Bohové Freuda odhalila psychologa jako vášnivého sběratele a ukázala, jak se jeho sbírka egyptských a římských starožitností prolínala s vývojem psychoanalýzy.
-
Americká vědkyně Diane O'Donoghue se zase v publikaci Na nebezpečné půdě zaměřila na Freudův vztah k architektuře a vizuální kultuře Vídně, jež zásadně formovala jeho chápání nevědomí.
Probíhající akce, odborná vystoupení a oslavy (2026)
Freudův odkaz je neustále udržován při životě a právě nyní, u příležitosti 170. výročí jeho narození, probíhá několik mimořádně důležitých akcí.
Tady u nás, konkrétně v sousední Libhošti, se už ve čtvrtek 7. května 2026 od 18:00 koná ve Fojtství naprosto výjimečná přednáška a beseda. Zlatým hřebem večera bude vystoupení předního českého psychologa, psychoanalytika a vydavatele uceleného Freudova díla, doc. PhDr. Jiřího Kocourka, Ph.D. Jeho přednáška nese název „Osobnost Sigmunda Freuda a jeho význam pro současnost“ a půjde o velmi hluboký analytický vhled, který dokonale rezonuje i s mým vlastním pohledem na Freudovu práci.
A pokud obrátíme zrak za hranice, velkolepé pocty právě startují i ve Velké Británii. Přímo v Londýně, v domě, kde Freud trávil po útěku z pevniny poslední dny svého života, je na 6. května 2026 připravena prestižní událost Sigmund Freud's 170th Anniversary Celebration za osobní účasti Freudových pravnuček.
Ať už se tedy ponoříme do stránek špičkových historických biografií, vyrazíme na akademickou debatu za docentem Kocourkem do Libhoště, nebo si jen pustíme náhodný hollywoodský seriál, je jasné jedno – odkaz našeho proslulého rodáka Sigmunda Freuda zkrátka navždy zůstane trvalou součástí naší kulturní, vědecké i společenské DNA.
Portrétní fotografie vytvořená společně se studenty Harvardovy univerzity v Bostonu.
Fota a článek: Jiří Jurečka
