Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Příbor je mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100. O vítězi ceny veřejnosti mohou rozhodnout občané

Město Příbor zaznamenalo významný úspěch. Projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu a dlouhodobou péči o životní prostředí postoupil mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100.

Nyní mohou o dalším úspěchu rozhodnout sami občané – svým hlasem mohou Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti a finanční odměnu 100 000 korun na další rozvoj města.

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 50 obcí z celé České republiky. Odborná porota vybrala pouze sedmnáct finalistů, mezi nimiž nechybí ani Příbor.

Příborský projekt odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek ukazuje, že ochrana klimatu a životního prostředí není pouze o velkých investicích. Základem je spolupráce města, jeho organizací, škol, spolků, hasičů i samotných obyvatel. Právě společné aktivity pomáhají vytvářet město, které je připravené lépe čelit suchu, přívalovým dešťům i rostoucím teplotám.

Velkou roli v projektu hrají příborské školy, které se dlouhodobě věnují environmentálnímu vzdělávání. Děti se učí pečovat o přírodu, správně hospodařit s odpady, poznávat význam zeleně i šetrně nakládat s vodou. Díky tomu si již od útlého věku vytvářejí vztah k místu, kde žijí, i odpovědnost vůči životnímu prostředí.

Nezastupitelnou úlohu mají rovněž Technické služby města Příbora. Každodenně pečují o městskou zeleň, vysazují nové stromy, udržují veřejná prostranství a realizují opatření, která pomáhají městu lépe zadržovat vodu a zmírňovat přehřívání zastavěných ploch. Jejich práce významně přispívá ke zvyšování kvality života obyvatel.

Nyní je na řadě veřejnost. Každý hlas může Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti, jejíž součástí je finanční odměna 100 000 Kč na další projekty podporující udržitelný rozvoj.

Hlasování probíhá do 31. srpna 2026 na webových stránkách soutěže Soběstačná obec 2100.

„Věříme, že pokud se lidé přímo podílejí na tvorbě a péči o krajinu, vytvářejí si k ní mnohem silnější vztah a více si uvědomují význam ochrany životního prostředí. Zapojení dětí ze základních škol považujeme za mimořádně důležité,“ uvedla Blanka Kovaláková, vedoucí odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek.

Komunální volby 2026 Příbor

Na podzim nás čeká důležité rozhodování o tom, kdo povede naše město v dalších čtyřech letech.
Letošní volby do obecních zastupitelstev přinášejí pro voliče i kandidáty několik novinek. Připravili jsme pro vás kompletní přehled termínů a pravidel, abyste měli všechny podstatné informace přehledně na jednom místě.

Pevný říjnový termín

Historicky poprvé se komunální volby řídí novelou Ústavy (č. 87/2024 Sb.), která sjednotila a zafixovala termín konání hlasování na první celý říjnový týden.
K volebním urnám se tak vydáme ve dnech:

Pátek 9. října 2026 (od 14:00 do 22:00)
Sobota 10. října 2026 (od 8:00 do 14:00)

Kde budeme v Příboře volit?

Tradičně budou pro voliče připraveny volební místnosti v našich obvyklých okrscích. Hlasování bude probíhat zejména v těchto lokalitách:

Základní škola Příbor, Jičínská
ZŠ npor. Loma, Školní
Obecní dům, místní část Hájov
Obecní dům, místní část Prchalov

(Přesné rozdělení ulic pod jednotlivé okrsky bude s předstihem zveřejněno na úřední desce a doručeno
do schránek spolu s hlasovacími lístky).

Vše, co potřebujete vědět před cestou k urnám v Příboře

Co musí vědět voliči a jak správně hlasovat?
Systém komunálních voleb patří k těm vůbec nejsložitějším. Zde je opáčko těch nejdůležitějších pravidel:

Kdo a kde může volit: Právo volit má každý občan ČR (případně občan EU s registrovaným pobytem v obci), kterému bude nejpozději druhý den voleb 18 let a má v Příboře trvalý pobyt. Na rozdíl od jiných voleb nelze hlasovat na voličský průkaz mimo místo svého trvalého bydliště.

Způsob hlasování (tzv. křížkování): Zastupitelstvo města Příbora má 21 členů. Na velkém hlasovacím lístku, který obdržíte do schránky nejpozději 3 dny před volbami, máte k dispozici přesně 21 křížků.
Můžete zakřížkovat celou jednu stranu (dáte hlas prvním 21 kandidátům této strany).
Můžete dát křížky jednotlivým kandidátům napříč různými listinami (maximálně však 21 křížků).
Můžete obě možnosti kombinovat (zakřížkujete stranu a k tomu vybrané kandidáty z jiných stran – hlasy se pak doplní kandidátům zakřížkované strany do počtu 21).

Důležité termíny pro kandidáty

Pro politické subjekty a nezávislé kandidáty platí pevně daný harmonogram, který vychází ze zákona:

4. srpna 2026 (do 16:00): Poslední možnost pro podání kandidátních listin registračnímu úřadu.

22. srpna 2026: Úřad s konečnou platností rozhodne o registraci (nebo odmítnutí) kandidátních listin.

7. října 2026 (do 14:00): Nejzazší lhůta, kdy se kandidát ještě může vzdát své kandidatury, nebo být odvolán zmocněncem.

Zapojte se do komunitního plánování sociálních služeb města Příbora a pomozte nám zlepšit podporu obyvatel města

Město Příbor zve své obyvatele i odbornou veřejnost k účasti na tematických fokusních skupinách, které jsou součástí procesu komunitního plánování sociálních služeb. Cílem setkání je lépe poznat potřeby obyvatel, získat podněty pro rozvoj sociálních služeb i navazujících aktivit a společně hledat řešení, která budou odpovídat skutečným potřebám lidí žijících v Příboře.

„Vaše zkušenosti, názory a návrhy jsou pro nás důležité. Ať už přijdete jako člověk s osobní zkušeností, rodinný příslušník, pečující osoba nebo člověk pracující v dané oblasti, váš pohled může přispět k lepšímu plánování služeb ve městě,“ říká Karolína Najzarová, vedoucí odboru sociálních věcí Městského úřadu Příbor.

Výstupy z fokusních skupin budou sloužit jako podklad pro definování priorit Komunitního plánu sociálních služeb města Příbora. Město chce slyšet, co v Příboře funguje dobře, co lidem chybí a kde je prostor pro zlepšení.

Termíny fokusních skupin
1. Senioři a osoby pečující
Termín: 05.08.2026 od 9 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno seniorům, osobám pečujícím o své blízké i všem, kteří pracují se seniory nebo pečujícími osobami.

2. Rodiny a děti
Termín: 05.08.2026 od 13 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno rodičům, prarodičům, pěstounům, dalším pečujícím osobám i všem, kteří pracují s dětmi, mládeží nebo rodinami.

3. Osoby se zdravotním postižením
Termín: 06.08.2026 od 13 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno lidem se zdravotním postižením bez ohledu na druh postižení, jejich příbuzným a blízkým, rodinám pečujícím o dítě či dospělého se zdravotním postižením i všem, kteří působí v této oblasti.

4. Osoby ohrožené sociálním vyloučením
Termín: 31.08.2026 od 9 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.

Setkání je určeno lidem, kteří se ocitli nebo mohou ocitnout v nepříznivé sociální situaci (např. z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, dluhů, ztráty bydlení nebo jiné sociální zátěže), jejich blízkým i odborníkům, kteří s těmito osobami pracují.

„Máte-li zájem se fokusní skupiny zúčastnit, potvrďte prosím svou účast nejpozději do 03.08.2026 na e- mailové adrese najzarova@pribor-mesto.cz nebo telefonicky na číslech 556 455 470 nebo 739 553 587,“ doplnila Karolína Najzarová.

Vaše zkušenosti a podněty nám pomohou plánovat sociální služby tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám obyvatel města Příbora.

Pevnost na osmi kolech: Australský SLRV představil ultimátní expediční speciál Tatra Phoenix 8×8

Když se spojí legendární česká technika s australským smyslem pro absolutní off-grid nezávislost, vznikne stroj, který nezná kompromisy. Australská společnost SLRV Expedition Vehicles, patřící ke světové špičce v segmentu přestaveb extrémních obytných vozů, odhalila svůj nejnovější projekt s příznačným názvem „Commander“. Tento kolos na podvozku Tatra Phoenix 8×8 je připraven zdolat nejzazší kouty planety, a přitom své posádce poskytnout zázemí luxusního hotelu.

Nekompromisní základ pro nejtěžší terén

Základem tohoto výjimečného stroje je ikonický podvozek Tatra. Koncepce s centrální nosnou rourou a nezávisle výkyvnými polonápravami zaručuje fenomenální průchodnost terénem, torzní tuhost a především komfort i na těch nejrozbitějších cestách. Ve spojení s pohonem všech osmi kol a masivními terénními pneumatikami se model Commander stává absolutně nezávislým na zpevněných komunikacích.

Dominantou exteriéru je přední ochranný rám a masivní pevnostní nárazník integrovaný s výkonným navijákem. Tento prvek nejenže umocňuje agresivní vzhled vozidla, ale v praxi si doslova dokáže prorazit cestu jakoukoliv překážkou – s trochou nadsázky by se dalo říci, že rozboří i zeď. Celý vnější plášť je koncipován s ohledem na maximální odolnost proti poškození v nehostinném prostředí.

Pětihvězdičkový apartmán na zádech

Zatímco zvenku působí Tatra Phoenix od SLRV jako vojenský speciál připravený na apokalypsu, uvnitř obytné nástavby čeká na posádku šokující kontrast. Interiér je navržen v elegantních krémových tónech a materiálové zpracování si nezadá s prémiovými jachtami.

Prostor je maximálně variabilní a promyšlený do posledního detailu. Velkorysé sezení lze snadno transformovat na další lůžka, přičemž hlavní ložnice disponuje královskou postelí (king-size bed) a vlastním televizorem. Srdcem obytného prostoru je plně vybavená kuchyň osazená špičkovými značkovými spotřebiči, která umožňuje plnohodnotné vaření i tisíce kilometrů od civilizace.

Nezávislost na vnějším světě podtrhuje dokonalé sociální zázemí. K dispozici je oddělená koupelna se sprchou a toaletou, a dokonce i integrovaná pračka. Prosvětlení prostoru zajišťují promyšleně umístěná střešní okna, zatímco o bezpečnost se starají integrované hasicí systémy.

Exkluzivita s odpovídající cenovkou

Projekt Commander není pro australské úpravce prvním setkáním s kopřivnickou technikou. Již v roce 2023 společnost SLRV představila podobně impozantní osmikolku, která vzbudila na mezinárodní scéně značný ohlas. Tento nový model však posouvá hranice luxusu a inženýrství ještě o krok dál.

Přesné částky za tyto zakázkové stavby společnost oficiálně nezveřejňuje, jelikož se každý vůz staví striktně na míru konkrétnímu zákazníkovi. Odhady a zkušenosti z trhu však hovoří jasně: základní provedení obdobných expedičních gigantů startuje v přepočtu na zhruba 21 milionech korun. Pokud si ovšem klient navolí špičkové vybavení a maximální off-grid technologie, může se finální cenovka vyšplhat k astronomickým 60 milionům korun.

Noví majitelé tohoto konkrétního stroje si tak právě převzali klíče od vozu, který je ztělesněním absolutní svobody. Cesty tam, kde silnice končí, pro ně teprve začínají.

With permission

Příbor si stanovil priority rozvoje do roku 2032

Zastupitelstvo města Příbora na svém červnovém zasedání schválilo nový Strategický plán rozvoje města Příbora. Tím vyvrcholila téměř roční příprava klíčového koncepčního dokumentu, který určuje priority, cíle i konkrétní projekty rozvoje města pro nadcházející roky.

Strategický plán bude určovat směr rozvoje Příbora až do roku 2032 s výhledem do roku 2040. Jeho vize představuje Příbor jako město, kde se přirozeně propojuje historie s budoucností, příroda s městskou zástavbou, vzdělanost s podnikavostí a především společenství lidí ochotných spolupracovat na vytváření kvalitních podmínek pro život budoucích generací.

„Na přípravě strategického plánu se podílely desítky odborníků, zástupců města, místních organizací i veřejnosti. Do procesu byly zapojeny odborné pracovní skupiny, uskutečnily se hloubkové rozhovory a také vizionářský workshop, který pomohl nastavit dlouhodobý pohled na budoucnost Příbora,“ uvedla Romana Černochová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

Nový strategický plán se zaměřuje na 12 prioritních oblastí rozvoje, které zahrnují nejdůležitější témata a agendy města. Jeho součástí je také akční plán obsahující sedm vlajkových projektů a přibližně pět desítek dalších rozvojových záměrů. Jejich postupná realizace má přispět k naplnění stanovené vize a k dalšímu zvyšování kvality života ve městě.

„Cenné podněty přinesli také obyvatelé a návštěvníci města prostřednictvím dotazníkového šetření a pocitové mapy. Díky širokému zapojení veřejnosti i odborníků vznikl dokument, který odráží potřeby města a vytváří společnou představu o jeho dalším rozvoji,“ doplnila Romana Černochová.

Staré místo v novém hávu. Dům snů Sigmunda Freuda otevírá návštěvníkům nové zážitky

Nová expozice, jedinečná atmosféra a místo, kde začal příběh jednoho z nejvýznamnějších myslitelů světa. I takto můžeme popsat rodný dům Sigmunda Freuda s novou náplní.

Expozice byla slavnostně uvedena do provozu v květnu letošního roku při příležitosti kulturně-naučného festivalu Freud Fest, který připomněl 170. výročí narození Sigmunda Freuda. Od té doby zve návštěvníky všech generací k objevování příběhu jednoho z nejvýznamnějších myslitelů světové historie zcela novým způsobem.

„Prohlídka je postavena na originálním konceptu symbolických klíčů, které návštěvníci během své cesty získávají a postupně jimi „odemykají“ jednotlivé vrstvy Freudova dětství, jeho vzpomínek, snů i vlastní fantazie. Místo tradičních vitrín s historickými exponáty nabízí expozice propojení historie, psychologie, multimédií a moderní scénografie. Díky interaktivním prvkům se každý návštěvník stává součástí příběhu a může si prohlídku prožít vlastním způsobem,“ uvedla Romana Černochová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

Nový Dům snů Sigmunda Freuda není jen muzeem věnovaným významnému rodákovi. Je místem inspirace, poznání i zamyšlení nad tím, jak naše vzpomínky, sny a představivost formují lidskou osobnost.

„Moderní pojetí expozice osloví nejen zájemce o historii či psychologii, ale také rodiny s dětmi, školy i turisty hledající nevšední kulturní zážitek,“ doplnila Romana Černochová.

Město Příbor zve všechny obyvatele i návštěvníky regionu, aby objevili jedinečné místo, kde se začal psát příběh Sigmunda Freuda. Přijďte si odemknout tajemství ukrytá v Domě snů Sigmunda Freuda a zažít expozici, která spojuje minulost se současností a nabízí zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Foto: @vaclavnovakcom