Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Mobilní odběr krve se v září vrátí do Příbora

Darovat krev a pomoci zachraňovat lidské životy budou moci obyvatelé Příbora i okolí přímo ve svém městě. Mobilní odběr krve se uskuteční v úterý 15. září 2026 od 8.00 do 11.00 hodin v Kulturním domě Příbor.

Odběr pořádá Nemocnice AGEL Nový Jičín ve spolupráci s AGEL Transfuzní službou. Zájemci mohou darovat krev a přispět tak k zajištění dostatečných zásob pro pacienty, kteří krev a její složky potřebují při léčbě, operacích, úrazech nebo dalších závažných zdravotních stavech.

„Darování krve je jednoduchý způsob, jak může každý z nás pomoci druhému člověku. Nikdy nevíme, kdy bude krev potřebovat někdo z našich blízkých – nebo my sami. Proto jsme rádi, že mobilní odběr přijíždí přímo do Příbora a lidé nemusí za dárcovstvím cestovat do nemocnice,“ uvedl Rostislav Michálek, tajemník Městského úřadu Příbor.

Akce je vhodnou příležitostí také pro prvodárce, kteří se k darování krve teprve odhodlávají. Právě pro ně může být mobilní odběr příjemným prvním krokem. Darování přitom zabere jen část dopoledne, ale jeho význam může být pro příjemce zásadní.

Registrace na odběr je nutná. Zájemci, kteří chtějí 15. září krev darovat, by si proto měli své místo předem rezervovat.

Darujte krev – možná právě váš dar pomůže zachránit život.

Mobilní odběr krve v Příboře
Kdy: úterý 15. září 2026
Čas: 8.00–11.00 hodin
Kde: Kulturní dům Příbor
Pořadatel: Nemocnice AGEL Nový Jičín a AGEL Transfuzní služba
Registrace: nutná

Město Příbor rozšiřuje elektronické služby. Aktualizaci žádosti o obecní byt lze nově vyřídit online

Město Příbor pokračuje v rozšiřování elektronických služeb pro veřejnost. Od srpna 2026 mohou občané nově využívat elektronický formulář pro aktualizaci žádosti o přidělení obecního bytu do nájmu, a to prostřednictvím Portálu občana.

Žádost o pronájem obecního bytu musí být ze strany žadatele každoročně potvrzena a aktualizována, aby její údaje odpovídaly skutečnému stavu. Žadatel je zároveň povinen oznámit každou změnu rozhodných skutečností, které mají vliv na posouzení jeho žádosti.

Aktualizaci je nutné provést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Pokud žadatel svou žádost v této lhůtě neaktualizuje, bude jeho žádost z nezávazné evidence vyřazena.

„Nová služba umožňuje podat aktualizaci jednoduše a pohodlně online, bez nutnosti osobní návštěvy úřadu. Elektronický formulář je dostupný nepřetržitě a žadatele přehledně provede jednotlivými kroky podání,“ uvedl Michal Rek, vedoucí odboru bytového a nebytového fondu.

Zavedení elektronické aktualizace žádostí o obecní byty je dalším konkrétním krokem města Příbora v oblasti digitalizace veřejné správy. Cílem je nabídnout občanům dostupnější a pohodlnější způsob vyřizování jejich záležitostí, současně zjednodušit administrativu a zefektivnit práci úřadu.

„Elektronický formulář naleznou občané po přihlášení do Portálu občana v sekci Životní situace – Žádosti a povolení. Možnost podat aktualizaci žádosti o obecní byt v listinné podobě na příslušném odboru či podatelně městského úřadu zůstává i nadále zachována,“ doplnil Michal Rek.

Nová služba tak přináší žadatelům o obecní byty větší komfort a zároveň představuje další krok směrem k moderní, efektivní a občanům dostupné veřejné správě.

Odstávka pitné vody 21. srpna 2026 - SMVAK

Datum	Plánované ukončení orientačně	Číslo	Obec	Předběžná lokalizace poruchy	Dotčená oblast	Způsob náhradního zásobování	Typ poruchy
19.08.2026	21.08.2026 13:00	125546	Příbor, Příbor	Příbor, ul. Lomená 1292 - porucha na uzávěru přípojky	část ul. Lomená - dle mapové přílohy	Umožněno předzásobení	Ověřená

Dopravní omezení na Prchalově během Prchalovských dožínek 29.08.2026

V sobotu 29. srpna 2026 se na Prchalově uskuteční akce Prchalovské dožínky 2026. V souvislosti s jejím konáním bude na místní komunikaci parc. č. 222/1 v katastrálním území Prchalov dočasně upraven provoz.

Z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků, účastníků průvodu i ostatních účastníků silničního provozu bude z obou směrů umístěno přechodné dopravní značení „Chodci“ a „Nejvyšší povolená rychlost 30 km/h“.

Podle potřeby a pokynů pořadatelů může být provoz na komunikaci dočasně zastaven, zejména při najíždění na hlavní komunikaci a při otáčení techniky. Řidiče proto žádáme o zvýšenou opatrnost, respektování dopravního značení a pokynů pořadatelů.

Dopravní omezení se týká 29. srpna 2026 a souvisí výhradně s konáním Prchalovských dožínek.

Dopravní omezení na Prchalově během Prchalovských dožínek 29.08.2026

Informace pro cestující: Některé autobusové spoje dopravce Z-Group bus nejsou vypravovány

Koordinátor ODIS informoval město Příbor o aktuálních provozních komplikacích v regionální autobusové dopravě.

Dopravce Z-Group bus a.s., provozovna Kopřivnice, se v současné době potýká s provozními problémy, které mají za následek nevypravení některých autobusových spojů. Situace je evidována od začátku týdne a její rozsah se může každý den měnit podle aktuálních provozních podmínek.

Koordinátor ODIS společně s dopravcem průběžně sleduje vývoj situace a přijímá opatření ke zmírnění dopadů na cestující.

Doporučujeme cestujícím, aby si před cestou ověřili aktuální stav spojů. Přehled nevypravených autobusových spojů a další aktuální informace jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách společnosti KODIS.

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace při cestování.

Piaristické zahrady procházejí obnovou. Odumřelé zimostrázy nahradí odolnější dřeviny

Piaristické zahrady patří k nejzelenějším a nejoblíbenějším místům v centru Příbora. Jsou vyhledávaným prostorem pro odpočinek, relaxaci i krátké zastavení uprostřed města.

V těchto dnech začíná odstraňování odumřelých zimostrázů (buxusů), které byly vysazeny při revitalizaci zahrad v roce 2015. Důvodem jejich postupného odumírání je především zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), invazní druh motýla, jehož housenky se živí listy i mladými výhony zimostrázu.

Napadení se projevuje pavučinkami uvnitř keřů, zelenými housenkami s černými pruhy, drobným trusem a následným hnědnutím rostlin. Pokud není napadení včas odhaleno a ošetřeno, mohou být keře během několika týdnů zcela zničeny.

Se stejným problémem se v současnosti potýkají města, obce i soukromé zahrady po celé České republice. Mnoho vlastníků proto od pěstování zimostrázů postupně ustupuje a nahrazuje je odolnějšími druhy.

Ani Příbor není výjimkou. Odstraněné zimostrázy budou postupně nahrazeny dřínem obecným (Cornus mas) a svídou krvavou 'Kelseyi' (Cornus sericea 'Kelseyi'). Tyto dřeviny nejsou zavíječem napadány, lépe odolávají současným klimatickým podmínkám a zároveň přinesou do Piaristických zahrad novou estetickou hodnotu – atraktivní kvetení, zajímavé plody i proměnlivý vzhled během jednotlivých ročních období.

Prosíme návštěvníky o pochopení během probíhajících prací. Věříme, že díky postupné obnově si piaristické zahrady zachovají svůj jedinečný charakter a zůstanou příjemným místem pro odpočinek i v dalších letech.