Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

 

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

 

Hranická propast

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

 

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Příborský běh 2025: V ulicích Příbora závodilo 508 běžců všech generací

 

V sobotu se v Příboře uskutečnil další ročník Příborského běhu, který přilákal stovky sportovních nadšenců všech věkových kategorií. Letošní účast byla rekordní – na start se postavilo 508 závodníků.

Závodní den netradičně začal kategoriemi dospělých, poté pokračoval závody dětí. Nejmenších běžců do čtyř let se zúčastnilo 194, závod absolvovali bez hodnocení výsledků. Děti ve věku 5 až 15 let reprezentovalo dalších 157 účastníků.

Dospělí soutěžili ve sportovní a hobby kategorii, ve kterých se zúčastnilo celkem 101 závodníků. Oblibu si získaly i štafety – do nich se zapojilo 14 týmů, tedy 56 běžců. V hodnocených kategoriích byli oceněni vždy tři nejlepší muži a tři nejlepší ženy, stejně tak i děti od 5 let výše.

Celým programem provázel zkušený moderátor Marian Žárský. Den zpestřil bohatý doprovodný program – parkourové vystoupení, rozcvička pro děti, lezecká stěna, malování na obličej i různé dětské atrakce. Připraveno bylo také občerstvení, káva, upomínkové předměty a samozřejmě zajištěn zdravotnický dozor.

Zvláštní poděkování patří příborským Junákům, kteří nejenže zajišťovali občerstvovací stanici, ale také pečlivě vyznačili a technicky připravili celou závodní trasu.

Stejně tak Technické služby města Příbora a Městská policie Příbor sehrály klíčovou roli při zajištění bezpečnosti a organizace v prostoru trati – ať už šlo o dopravu, zábrany, či celkovou logistickou podporu.

Každý závodník, který dorazil do cíle, si kromě dobrého pocitu odnesl i velkou perníkovou účastnickou medaili.

Velké poděkování patří všem partnerům a sponzorům, kteří svými příspěvky a podporou pomohli uskutečnit tuto oblíbenou sportovní událost. Bez jejich zapojení by se akce v takovém rozsahu nemohla konat.

Děkujeme všem běžcům, divákům, dobrovolníkům i organizátorům za výbornou atmosféru a těšíme se na další ročník!

 

 

Město Příbor oslaví narozeniny Sigmunda Freuda netradičně – s pohovkami, hudbou a setkáním sousedů

Město Příbor srdečně zve všechny obyvatele i návštěvníky na netradiční sousedské setkání, které se uskuteční v sobotu 10. května od 15 do 22 hodin na náměstí Sigmunda Freuda. Uskuteční se zde zcela nová akce, kterou do našeho města přináší spolek Piána na ulici z.s.  

 

Město Příbor oslaví narozeniny Sigmunda Freuda netradičně – s pohovkami, hudbou a setkáním sousedů

 

Akce je oslavou narozenin nejslavnějšího příborského rodáka Sigmunda Freuda – a jak lépe si připomenout zakladatele psychoanalýzy než pohovkami? Těch bude na náměstí rozmístěno hned několik desítek. Náměstí bude po celou dobu akce uzavřeno pro automobilovou dopravu, aby se z něj mohl stát otevřený prostor pro odpočinek, setkávání, sdílení i nečekané kulturní zážitky.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program: zazní gypsy jazz v podání Bratří Galiů, klasická hudba přizpůsobená pohodlí posluchačů na pohovkách, vídeňské valčíky z historického gramofonu, flašinetář, stará kola i improvizace herců z divadelního spolku Přídlo. Atmosféra bude uvolněná, domácí a přívětivá – stačí si přinést například vlastní bábovku nebo kávu v termosce.

Spolek Piána na ulici z.s. je známý oživováním veřejného prostoru napříč českými a moravskými městy – například pořádáním Dlouhého stolu na Karlově mostě nebo umísťováním pouličních pián a Poesiomatů. Akce v Příboře je jejich prvním happeningem mimo domovské město a všichni organizátoři věří, že se

Příští rok nás čeká Freudovo 170. výročí – možná i 170 pohovek!

Společnost České dráhy, a.s. výluky v provozu na trati Studénka - Veřovice

V týdnu od 12. do 16. května 2025 dojde k prvnímu omezení železniční dopravy mezi Kopřivnicí a Veřovicemi.

V tomto úseku bude provoz vždy od 6:50 do 14:40 hodin přerušen z důvodu plánovaných prací.

Druhé omezení je naplánováno na pondělí 19. května 2025 a dotkne se trati mezi Studénkou a Mošnovem. Cestující v těchto úsecích musí počítat s náhradní dopravou nebo upravenými časy odjezdů a příjezdů.

Podrobné informace o výlukových jízdních řádech jsou k dispozici v přiloženém souboru ve formátu PDF.

Doporučujeme cestujícím, aby se s těmito změnami seznámili před svou cestou.

 

Výluka České dráhy vlak

Přílohy
pdfSpolečnost České dráhy, a.s. výluky v provozu na trati Studénka - Veřovice [pdf, 354 kB]
Společnost České dráhy, a.s. výluky v provozu na trati Studénka - Veřovice
pdfSpolečnost České dráhy, a.s. výluky v provozu na trati Studénka - Veřovice [pdf, 567 kB]
Společnost České dráhy, a.s. výluky v provozu na trati Studénka - Veřovice

Upozornění - změna otevírací doby sběrného dvora

Ve středu 7. května 2025 bude sběrný dvůr z provozních důvodů uzavřen již od 13:00 hodin. Děkujeme za pochopení!

 

Upozornění - změna otevírací doby sběrného dvora

Obnova domu č. p. 31 v Příboře získala titul Památka roku 2024

Významného ocenění se dočkal historický městský dům č. p. 31 v Příboře. V soutěži Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska – Památka roku 2024 získal titul krajského i celorepublikového vítěze v kategorii obnov do 2 milionů korun. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 24. dubna 2025 v Hradci Králové.

Památkově chráněný objekt v historickém jádru Příbora prochází rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2024 byla dokončena obnova hlavní zadní místnosti, při níž byla odkryta a následně restaurována unikátní šablonová výmalba z 19. století s rostlinnými motivy. Tato malba byla po desetiletí ukryta za dřevěným obložením a značně poškozena vzlínající vlhkostí, novodobými zásahy i plísněmi.

 

Obnova domu č. p. 31 v Příboře získala titul Památka roku 2024

 

Díky pečlivému přístupu a iniciativě současných majitelů se podařilo zachránit vzácnou malířskou výzdobu i další cenné prvky interiéru. Obnovy se dočkal také dřevěný trámový strop, který byl dosud skryt pod moderním podhledem, a původní charakter objektu byl navrácen i výměnou betonové dlažby za historicky věrné dřevěné kostky a valounkovou štětovou dlažbu. V místnosti s malbami byla rovněž provedena výměna oken za repliky původních dřevěných výplní.

Celkové náklady na obnovu interiéru činily 1 522 079,10 Kč bez DPH. Projekt byl podpořen dotací Ministerstva kultury z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ve výši 727 000 Kč. Město Příbor přispělo částkou 87 024 Kč.

 

Obnova domu č. p. 31 v Příboře získala titul Památka roku 2024

 

„Mám velkou radost z toho, že se v Příboře najdou lidé, kteří do obnovy historických domů vkládají srdce, čas i prostředky. Ocenění Památka roku 2024 je zaslouženým uznáním jejich úsilí. Zároveň je pro naše město skvělou zprávou a důkazem, že pečlivá obnova historického dědictví má smysl a dokáže oslovit i na celostátní úrovni,“uvedl starosta města Příbora Jan Malík.

Toto prestižní ocenění potvrzuje nejen mimořádnou historickou hodnotu domu č. p. 31, ale také příkladný přístup jeho majitelů a restaurátorky BcA. Renaty Svobodové k obnově památek a uchování kulturního dědictví pro budoucí generace. Za to jim patří velké poděkování a obdiv.

 

Foto: Marika Demlová

Barevný čtvrtek - Miroslav Demel

Město Příbor a PharmDr. Pavel Grodza Vás zvou na přednášku Miroslava Demela "Nedořečené říkanky" v rámci cyklu Barevné čtvrtky dne 15. 5. 2025 od 17:00 hodin v refektáři piaristického kláštera Příbor, za hudebního doprovodu žáků ZUŠ Příbor.

Těšíme se na Vás.

 

Barevný čtvrtek - Miroslav Demel