Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

 

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

 

Hranická propast

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

 

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Příbor se opět připojuje k Mezinárodnímu dni památek a sídel. Otevře kostely, klášter i tajemství večerního muzea

 

 

Příbor se i letos připojuje k oslavám Mezinárodního dne památek a sídel, který každoročně připadá na 18. dubna. V sobotu 18. dubna 2026 se tak město otevře všem milovníkům historie, architektury i nevšedních zážitků a nabídne pestrý program pro širokou veřejnost.

„V rámci tohoto dne budou od 9 do 16 hodin zpřístupněny významné příborské památky – kostel sv. Valentina, farní kostel Narození Panny Marie a také piaristický klášter včetně přízemí s refektářem. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou příležitost nahlédnout do běžně nepřístupných prostor a poznat historii města zblízka,“ uvedla Jana Sýkorová z odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.

Součástí programu je také komentovaná procházka s názvem „Historické zajímavosti na trase z kláštera do kostela sv. Kříže“, která začíná v 10 hodin u vstupu do kláštera. Provázet bude kronikářka Irena Nedomová. Procházka nabídne pestrý a živý pohled na historii Příbora – účastníci uvidí nově objevené malby z 18. a 19. století v patře kláštera v prostorách Základní umělecké školy, uslyší skladbu příborského hudebního skladatele a uvidí i jeho rodný dům.

„Během trasy se návštěvníci dozvědí, kde v minulosti stával pivovar a kde Ignác Fluss vyráběl sukno, nahlédnou do míst spojených s průmyslovou historií města a připomenou si i zajímavé osobní příběhy – například osud člena rodiny Flussů, který se zamiloval do mladé modistky z okolí a odešel s ní do Velké Británie. Procházka zavede účastníky také do kostela sv. Valentina, kolem bývalého pivovaru, přes Galerii Jane McAdam Freud až do kostela sv. Kříže, kde na závěr čeká další překvapení spojené s jeho interiérem a historií. Vstup na procházku i do kostelů je zdarma,“ uvedla Irena Nedomová, kronikářka města.

Kulturní program doplní otevřená Galerie Jane McAdam Freud na náměstí, kde bude od 10 do 12 a od 13 do 15 hodin k vidění výstava Jana Pražana „Průvodci“, která se blíží ke svému závěru.

Po celý den, od 9 do 17 hodin, bude otevřeno také Centrum tradičních technologií Příbor, kde návštěvníci mohou navštívit výstavu „Aby nohy nezábly“ přibližující tradiční způsoby odívání a zpracování textilu.

Vyvrcholením dne bude večerní program „Příborská noc v muzeu“, který proběhne od 18 do 24 hodin. Během komentovaných prohlídek se v tuto noc stanou muzejníci součástí expozice a představí tak staré tradiční činnosti našich předků.  Návštěvníci uvidí například předení na kolovratu nebo práci na česacích hřebenech – kramplích, které přiblíží zpracování vlny tak, jak probíhalo po staletí. Součástí programu bude také oživená výstava, kde se představí žena v tradičním kroji. Ta návštěvníkům ukáže, jak si ženy oblékaly vlněné punčochy, které jsou skoro 2 m dlouhé. Tento oděvní prvek dnes může působit až překvapivě, ale byl velmi funkční.

Příborská noc v muzeu tak nabídne příležitost vidět některé každodenní činnosti našich předků v kontextu celé expozice. Mezi jednotlivými prohlídkami bude i příležitost podívat se na krátké historické filmy ze čtyřicátých let 20. století o tradičních činnostech a práci lidí v minulosti.

Organizátorem akce je město Příbor ve spolupráci s Římskokatolickou farností Příbor, Základní uměleckou školou Příbor, organizací Luna Příbor, Galerií Jane McAdam Freud, CETRATem Příbor, Pivojemem Příbor a Jitkou Monsportovou.

„Příbor tak zve všechny návštěvníky, aby si při příležitosti tohoto mezinárodního dne připomněli hodnotu kulturního dědictví a zároveň si užili den plný poznání, příběhů i nevšedních zážitků – od ranních prohlídek až po tajemnou noc v muzeu,“ doplnila Jana Sýkorová.

 

Příbor se opět připojuje k Mezinárodnímu dni památek a sídel. Otevře kostely, klášter i tajemství večerního muzea

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33 v Příboře za smluvní nájemné. Velikost bytu 3+1 s novým etážovým plynovým topením. Bližší informace v přiloženém textu (výzva+ formulář).

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

 

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

 

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

 

 

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

 

Pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33

🚆 Výluka vlaků na trati Studénka – Veřovice – důležité info pro vaši cestu!🚆od 20. do 24. dubna 2026

 

Vážení obyvatelé a cestující z Moravskoslezského kraje, přinášíme přehledné a srozumitelné informace o plánované výluce vlakové dopravy na trati, která může ovlivnit vaše cestování v týdnu od 20. do 24. dubna 2026.


🛠️ Co se bude dít?

  • Na trati Studénka – Veřovice dochází k plánované výluce vlaků.
  • Důvodem jsou údržba kolejí, oprava trolejového vedení a úprava vegetace v okolí trati – vše pro zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

📅 Kdy výluka probíhá?

Tato výluka je naplánovaná každý den v týdnu:
📍 20. – 23. duben 2026
Denně od 06:45 do 19:00 hodin.


🚍 Co to znamená pro cestující?

Během výluky nepojedou vlaky ve výluce dotčeném úseku Studénka – Štramberk / Veřovice a zpět.
🔁 Všechny dotčené vlaky budou nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD).
➡️ Autobusy jezdí podle výlukového jízdního řádu, který obsahuje časy odjezdů a příjezdů.


🚆 Které spoje jsou dotčeny?

Mezi vlaky nahrazenými autobusy patří například:

  • Sp 3385, Os 3003/2, Os 3009/8, Os 3042, Os 3045 – některé jsou nahrazeny pouze první dva dny výluky.
    📌 Pozor: vlak Sp 3385 bude nahrazen autobusem i po skončení hlavní výluky.

🗺️ Trasy náhradních autobusů

Náhradní autobusy zastavují na těchto místech (výběr hlavních zastávek):

  • Veřovice – před staniční budovou
  • Ženklava – u kostela
  • Štramberk – na zastávce „rest. Palárna“
  • Kopřivnice – před staniční budovou a u ČS Armády
  • Příbor – na autobusové zastávce „žel. st.“
  • Studénka – před vlakovým nádražím (st. č. 1)
  • Skotnice, Sedlnice a další menší zastávky podle výlukového jízdního řádu.

📌 Co si pamatovat

✔️ Plánujte si cestu s předstihem – autobusy jezdí jinak než vlaky.
✔️ Jízdní řád vlaků platný mimo výluku se dočasně mění.
✔️ Některé spoje jedou jen omezeně nebo ve zcela jiných časech než obvykle.
✔️ Informace o jízdních řádech a náhradní dopravě najdete vždy přímo na nádraží nebo online.


📞 Potřebujete pomoc nebo další info?

📱 Zákaznická podpora Českých drah: +420 221 111 122 nebo navštivte web České dráhy – informace k výlukám a jízdní řád.


Cestujte bezpečně a s předstihem!
Děkujeme za pochopení – tato výluka pomůže zajistit lepší a bezpečnější železniční spojení v našem regionu. 🚉

 

 

Výluka vlaků na trati Studénka – Veřovice – důležité info pro vaši cestu!?od 20. do 24. dubna 2026

 

Výluka vlaků na trati Studénka – Veřovice – důležité info pro vaši cestu!?od 20. do 24. dubna 2026

 

Výluka vlaků na trati Studénka – Veřovice – důležité info pro vaši cestu!?od 20. do 24. dubna 2026

Přílohy
pdfVýlukový jízdní řád Platný dne 24. 04. 2026 od 08:15 do 18:30 hod. [pdf, 633 kB]
Výlukový jízdní řád Platný dne 24. 04. 2026 od 08:15 do 18:30 hod.
pdfVýlukový jízdní řád Platný ve dnech od 20. do 23. 04. 2026 km 321/271 (Ostrava střed -) Studénka - Mošnov, Ostrava Airport - Veřovice [pdf, 641 kB]
Výlukový jízdní řád Platný ve dnech od 20. do 23. 04. 2026 km 321/271 (Ostrava střed -) Studénka - Mošnov, Ostrava Airport - Veřovice

⛓️ MRAZIVÝ KONEC PŘÍBORSKÉ LEGENDY: PROČ TATRA 700 PROHRÁLA BOJ S DOBOU I PENĚZI 🏛️

 

Když se 9. dubna roku 1996 v prostorách pražského hotelu Hilton rozhrnula opona, světlo světa spatřil vůz, který měl ambice zachránit tradici výroby osobních automobilů v Kopřivnici. Tatra 700 nebyla jen dalším modelem v řadě; byla to demonstrace české hrdosti, technického umu a pokus o návrat na vrchol, kam značka historicky patřila. Jenže osud k tomuto aristokratovi s motorem vzadu nebyl zrovna milosrdný. 🛑

Britský kabát na osvědčeném základu 🎨

Ačkoliv „sedmistovka“ působila na svou dobu moderně, pod její kapotou tlouklo srdce, jehož kořeny sahaly hluboko do minulosti. Konstruktéři sáhli po osvědčené technice modelu T613, kterou však britský designér Geoff Wardle dokázal mistrně omladit. Ostré hrany nahradily elegantní oblouky, které vozu dodaly na vážnosti a vizuální dynamice.

 

Hlavní chloubou byl samozřejmě vzduchem chlazený osmiválec. Původní objem 3,5 litru s výkonem kolem 200 koní později doplnila ještě silnější varianta o objemu 4,4 litru, která z limuzíny udělala skutečného dálničního predátora. Zvuk tohoto motoru, linoucí se ze zádě, zůstává dodnes pro fanoušky motorismu naprosto nenahraditelným symfonickým zážitkem. 🎶

 

TATRA 700

 

Politické intriky a popelník z Trabantu 🏛️🚬

Tatra 700 se stala symbolem tehdejší politické elity. Zatímco tehdejší ministři a ústavní činitelé se v ní hrdě vozili, pro běžného smrtelníka byla prakticky nedostupná. Cena, která se pohybovala kolem 1,5 milionu korun, byla v polovině devadesátých let astronomická. Za stejné peníze si totiž movití klienti mohli pořídit modernější a technicky vyspělejší vozy ze západu, jako bylo BMW nebo Mercedes-Benz.

 

Asi nejznámějším uživatelem tohoto vozu byl Miloš Zeman. Traduje se, že si do luxusní limuzíny nechal zabudovat popelník z legendárního Trabantu, což jen dokresluje svérázný charakter tehdejší doby i samotného vozu. Bohužel ani podpora nejvyšších míst nedokázala zvrátit nevyhnutelné. Státní správa, která byla v podstatě jediným odběratelem, začala postupně přecházet k zahraniční konkurenci. 📉

Konec jedné éry 🏁

Výroba v Příboře a následně v Kopřivnici běžela jen krátce. Celkem bylo vyrobeno pouze několik desítek kusů – odhady se nejčastěji shodují na čísle 75. Každý kus byl v podstatě ručně vyráběným originálem, což sice zvyšovalo prestiž, ale zároveň znemožňovalo rentabilitu projektu.

 

Tatra 700 tak zůstává hořkosladkou vzpomínkou. Byla to poslední osobní Tatra, která kdy sjela z výrobní linky. Dnes je tento model vyhledávaným sběratelským kouskem, jehož hodnota v aukcích mnohonásobně převyšuje původní prodejní cenu. Je to připomínka doby, kdy jsme se ještě nebáli postavit světu s vlastní vizí luxusu, i když nás to nakonec stálo samotnou existenci této legendární řady. 🕯️✨

 

TATRA Příbor 700

 

Článek: jj
Foto: archiv pan Slaný

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce března 106 939 tun soli. Je to meziročně o 65 procent víc. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely za uplynulou zimu 1,63 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy téměř o 50 procent víc. Na letošní vlastní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 130 milionů Kč, externím dodavatelským firmám zaplatí zhruba 675 milionů. Vzhledem k tomu, že teploty se ráno stále ještě pohybují kolem nuly, zůstává na Střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD) 60 vozů připravených k výjezdu pro preventivní posypy.

 

„Oproti minulé zimě vypadá ta končící naprosto extrémně. Když ale bilancujeme posledních pět let, řadí se k průměru. Zimní údržba podle zákona sice oficiálně končí posledním březnovým dnem, ale i když už je po Velikonocích, stále sledujeme noční mrazy a na Vysočině nebo na dálnicích D1 a D8 pořád podsolujeme. Ostatně mnozí z nás tento týden ráno ještě škrábou led z předního skla na autě,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Nejnáročnější zimou z hlediska údržby byla ta na přelomu let 2023 a 2024.

 

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

 

ŘSD zaznamenalo velké nárůsty oproti předchozí zimě i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce března jí zaměstnanci ŘSD a externí dodavatelé použili přes 32 milionů litrů. Za předchozí zimu to bylo 23,1 milionu litrů. „Na zimní údržbu byl nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly sypače v Moravskoslezském kraji. Zimní údržba sice podle zákona skončila, ale my máme stále 60 kusů techniky připravených k výjezdu pro preventivní posypy. Jsou to minimálně dvě auta na každém SSÚD. A v případě, že by bylo nutné, aby vyjely pluhy, byli bychom připraveni během dvanácti hodin,“ doplnil Jan Rýdl.

 

O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. ŘSD má 213 sypačů, 62 univerzálních vozidel s různým vybavením a 52 nakladačů soli.

 

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

 

Zdroj: www.rsd.cz

Rekonstrukce Školní jídelny Komenského se přesouvá na rok 2027

Rada města Příbora vyhlásila dne 22. ledna 2026 dvě veřejné zakázky související s plánovanou rekonstrukcí Školní jídelny Komenského – na stavební úpravy objektu a na dodávku gastrotechnologického vybavení.

 

Po dopracování zadávací dokumentace byly obě zakázky zveřejněny na profilu zadavatele dne 19. února 2026.

V průběhu zadávacího řízení obdrželo město značné množství dotazů ze strany potenciálních dodavatelů. V kombinaci s přísnými zákonnými požadavky na průběh veřejných zakázek, zejména dodržování stanovených lhůt, docházelo k opakovanému prodlužování termínu pro podání nabídek.

 

S ohledem na tyto skutečnosti již odbor investic, rozvoje a správy majetku nemohl garantovat realizaci rekonstrukce v průběhu letních prázdnin roku 2026. Původním záměrem přitom bylo provést stavební práce v době, kdy by byl provoz školní jídelny omezen na minimum, a tím snížit dopad na její uživatele, především děti a jejich rodiče.

 

Po pečlivém zvážení všech okolností se proto město rozhodlo obě veřejné zakázky zrušit a realizaci projektu přesunout na rok 2027. Cílem tohoto kroku je zajistit hladký průběh rekonstrukce v optimálním termínu a minimalizovat omezení provozu školní jídelny.