Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

 

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

 

Hranická propast

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

 

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

💧 Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK 💧

 

12020 Příbor, Příbor Jičínská ulice Jičínská, náměstí Sigmunda Freuda, Zámečnická, dle mapového podkladu
04.03.2026 08:00
04.03.2026 14:00
Umožněno předzásobení   Rekonstrukce vodovodu

 

12021 Příbor, Příbor Karla Čapka ulice Karla Čapka, Ostravská, Bonifáce Buska, Lidická, Místecká, Jičínská, dle mapového podkladu
05.03.2026 08:00
05.03.2026 14:00
Umožněno předzásobení   Rekonstrukce vodovodu

 

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Přílohy
pdfOdstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 128 kB]
Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK
pdfOdstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 229 kB]
Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

1. Historie a význam vozu Tatra 603

Tatra 603 byla ikonou československého automobilismu druhé poloviny 20. století. Originální aerodynamické tvary s hladkou proudnicovou karoserií a vzduchem chlazený osmiválec učinily z „šestsettrojky“ designový skvost. Vývoj běžel v přísném utajení: projekt založený v roce 1954 vedl k prvním prototypům v roce 1955 a do série se Tatra 603 dostala na počátku roku 1957. Zpočátku plán výroby obyvkle neplnil, ale během následujících let rychle rostl objem produkce až do celkové početky 20 422 vozů.

TATRA 603 pistáciová zelená

Od svého uvedení prošla Tatřička významnými modernizacemi. První výrazná úprava přišla počátkem 60. let: původní předek s třemi zapuštěnými světlomety nahradily dva páry kulatých „luminátorů“. V roce 1968 se pak až na papíře jednalo o neoficiální „603‑3“ (úprava dvou párů světel a drobné technické změny). I technické parametry odpovídaly dobové špičce: zadní pohon, 4stupňová převodovka a výkon až kolem 77 kW (105 k) u závěrečné verze. Rozměry vozu – délka 5 065 mm, šířka 1 910 mm, rozvor 2 750 mm – mu dávaly impozantní přítomnost na silnici. V létě 1974 byla výroba přemístěna z Kopřivnice do pobočky Tatra Příbor, kde se „šestsettrojka“ vyráběla současně s novým modelem 613 až do jejího definitivního konce v červnu 1975.

 

TATRA 603 muzeum Kopřivnice

 

Tatra 603 plnila především reprezentativní úlohu. Byl to vůz určený pro vrcholné vedení – ředitele podniků, ministry, vládní činitele a stranické špičky. Na rozdíl od běžných aut lidé patrně nečekali nic menšího než luxus a spolehlivost na dlouhých cestách. Přitom byl vznik T603 pozoruhodný – Tatře bylo přitom od roku 1951 formálně zakázáno vyrábět osobní auta, přesto v 50. letech vznikl tento výjimečný vůz. Počátkem 60. let slavila Tatra 603 velký mezinárodní úspěch: na veletrhu Expo 58 v Bruselu a dokonce i u olympijského ohně v Cortině získala ocenění za elegantní futuristický design. Díky tomu se stala symbolem technické zdatnosti i výjimečnosti československého automobilového průmyslu.

 

Po skončení výroby Tatry 603 v roce 1975 už žádná nová osobní Tatra nevznikla. V dalších desetiletích se „šestsettrojka“ na silnicích objevovala jen sporadicky; dnes ji považují sběratelé a milovníci veteránů za raritu. Navzdory tomu si uchovala status legendy – až desítky let po svém návrhu působí její avantgardní tvar a robustní konstrukce téměř nadčasově. Lokální význam T603 potvrzuje i Příbor – místo, kde se vyrobilo posledních několik set kusů, dnes připomínají výstavy či sdružení nadšenců. V Příboře byl dokonce v roce 2019 v Kulturním domě slavnostně otevřen fotografický expozice „Historie výroby osobních automobilů Tatra v Příboře“. Také Spolek příborských tatrováků pravidelně organizuje setkání, výstavy i veteránské jízdy (např. mezinárodní Tatra veterán rallye Beskydy), kde lze skutečné vozy Tatra 603 vidět na vlastní oči.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

2. Moderní reinterpretace Tatry 603 od designéra Dimitara Staneva

Navzdory uplynulým desetiletím legenda Tatra 603 žije dál v představách moderních designérů. Nejvýraznějším počinem poslední doby je koncept německého designéra Dimitara Staneva, který na základě původní verze se třemi světly vytvořil vlastní „vizi moderní Tatry 603“. Stanev, působící v německém studiu MuniQ Design, k projektu přistoupil s jasnou úctou k tatrovácké tradici: jak sám uvádí, šlo mu o „moderní interpretaci zadního čtyřdveřového automobilu z dědictví Tatry“. Výsledkem je studie s elegantně aerodynamickým profilem, kterému nechybí pověstný „rám“ kolem předních svítilen připomínající originál.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Inspirace původním modelem je na jeho návrhu na první pohled patrná. Studie má vyhlazené tvarosloví a podobný profil, jaký měl prvorepublikový prounicový vůz Tatra, jen s mnohem ostřejším sportovním nádechem. Stanev zachoval siluetu se zadním motorem a zdůraznil ji masivními rozšířenými blatníky a mohutnými koly. Charakteristický „dům“ přídě s kulatými světlomety ještě více vyzdvihuje modernizovaný rám kolem světel – a nejodvážnější inovací je dokonce stylizace prostředního reflektoru. Záď konceptu působí dynamicky a hravě: podle autora připomíná animovanou postavičku baseta Droopyho, jejíž „tvář“ umístil do designu zádi jako bonusový prvek.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Celkově nová Tatra 603 od Staneva vyzněla ještě „mužněji“ než originál, připomíná spíše sportovní kupé než sedmimístnou limuzínu. Přesto zachovává respekt k odkazu: design kombinuje klasické tatrovácké prvky s futuristickým pojetím. Stanevův koncept popisuje sám projektem na stránce FromFolio slovy „A modern interpretation of Tatra’s rear-engined 4 door car heritage“. Je zřejmé, že jeho cílem není přehlížet tradici, ale „přepsat“ ji do 21. století – nový návrh jako by dokazoval, že ducha Tatry 603 lze přenést i do moderního období. Koncept vyvolal velký ohlas mezi fanoušky automobilového designu a jasně ukazuje, že legendární tvar Tatry 603 inspiroval nové generace tvůrců.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Pro zájemce o toto téma přinášíme několik tipů, kde si lze legendární Tatru 603 (či její poctu) prohlédnout naživo:

  • Muzeum osobních automobilů Tatra v Kopřivnici – nejucelenější expozice tatrováckých osobních vozů v ČR, v současnosti zahrnuje 61 vystavených vozů značky Tatra včetně legendárních modelů.

  • Kulturní dům v Příboře – místní pamětní výstavy připomínají výrobu osobních vozů Tatra v Příboře; např. červnová výstava 2019 „Historie výroby automobilů Tatra v Příboře“.

  • Setkání tatrováků a veteránů – Klub Příborských tatrováků pořádá výstavy a akce (např. setkání mládeže či veteránské rallye), kde místní nadšenci vystavují vozy T603 i 613.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Všechny citované zdroje dokreslují, jak hluboký historický a kulturní význam má Tatra 603 pro československé automobilové dědictví. Její odkaz žije dál jak v muzeích, tak v dílech současných návrhářů – ať už se jedná o autentické veterány nebo inovativní koncepty, zůstává Tatra 603 ikonou, která spojuje minulost se současností.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Článek a foto: JJ
Zdroj foto: fromfolio.com

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 3. 2026, 07:15–15:15

 

Příbor (okres Nový Jičín)

Příbor
Bonifáce Buska

č. p.  96, 97, 249

Hřbitovní

č. p.  529, 620

Lidická

č. p.  560

náměstí Sigmunda Freuda

č. p.  27, 29

Ostravská

č. p.  18, 70, 71, 72, 73, 80, 81, 530, 764

U brány

č. p.  106, 108

kat. území Příbor (kód 735329)

parcelní č. 1414/6, 1430/6, 3231/1

plánovaná odstávka č. 110061071179

 

odstávka elektrické energie ČEZ 3. 3. 2026, 07:15–15:15

Uzavření Kulturního domu včetně informačního centra dne 3. 3. 2026

Upozorňujeme, že v úterý 3. 3. 2026 bude budova Kulturního domu včetně Turistického informačního centra z technických důvodů uzavřena.
Děkujeme za pochopení.

 

Kulturní dům Příbor

Město Příbor vyvěsilo ukrajinskou vlajku

Rada města na své mimořádné schůzi schválila vyvěšení státní vlajky Ukrajiny na budově radnice. Tímto krokem město vyjadřuje solidaritu s obyvateli Ukrajiny a podporu hodnotám svobody, suverenity a mezinárodního práva.

Vyvěšení vlajky je symbolickým gestem, kterým se město připojuje k dalším samosprávám v České republice i v zahraničí. Rada města tímto rozhodnutím reaguje na pokračující válečný konflikt na území Ukrajiny a jeho humanitární dopady na civilní obyvatelstvo.

Ukrajinská vlajka bude vyvěšena na budově městského úřadu od 24.02.2026 do 01.03.2026.

 

 

Uzavření městského úřadu 04.03.2026 do 12 hodin

 

 

Upozorňujeme, že 04.03.2026 do 12 hodin bude z technických důvodů městský úřad pro veřejnost uzavřen. Děkujeme za pochopení.

 

Radnice města Příbor