Komunální volby - 23. a 24. září 2022. Jaký je systém voleb a jak se rozdělují mandáty?

Po čtyřech letech se budou na podzim 2022 znovu konat volby do obecních zastupitelstev. Ze všech voleb, které v České republice probíhají jsou ty komunální z pohledu systému těmi nejsložitějšími.

 

Komunální volby do zastupitelstev 2022

Termín

Termín voleb do obecních zastupitelstev určuje prezident republiky, a to vždy 90 dní před jejich konáním. Konají se každé čtyři roky, poslední komunální volby se konaly 5. a 6. října v roce 2018, v letošním roce proběhnou v pátek 23. a v sobotu 24. září 2022.

 

Kdo může kandidovat a kdo volit

Právo být volen v komunálních volbách má každý státní občan České republiky, který dosáhl 18 let nejpozději druhý den voleb a v den voleb je v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Právo volit má každý svéprávný občan, kterému je 18 let a má trvalý pobyt na území obce. Na rozdíl od parlamentních voleb ale není možné volit na voličský průkaz mimo místo svého trvalého pobytu.

 

Systém voleb

Systém voleb do obecních zastupitelstev patří vůbec k těm nejsložitějším systémům voleb u nás. Místo kroužků hrají v komunálních volbách hlavní roli křížky. Volič si může vybrat mezi křížkováním celé volební strany nebo dát hlas pomocí křížků jednotlivým kandidátům. Obě možnosti lze také kombinovat.

Volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Pokud označí více kandidátů, je jeho hlasování neplatné.

Pokud volič přidělí křížek volební straně a zároveň kandidátům stejné strany, hlas je platný pouze pro volební stranu, pro vybrané kandidáty se křížky nepočítají. Volič ale může zakřížkovat jednu volební stranu a další křížky udělit kandidátům jiných stran. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně od konce kandidátky. Například, pokud má strana 25 kandidátů a volič tuto stranu zakřížkuje, ale zakřížkuje zároveň šest kandidátů z jiné strany, získá hlas jen prvních 19 kandidátů ze strany, která od voliče získala křížek.

Rozdělení mandátů

Nejprve se sečtou hlasy, které dostala strana jako celek s těmi, které dostali jednotliví kandidáti. Následně se vyřadí strany a uskupení, které nezískaly alespoň 5 % z přidělených hlasů.

Nastane-li situace, že stanovenou procentuální hranici nepřekročí minimálně dvě volební strany, hranice se snižuje do té doby, dokud se tak nestane. Procentuální hranice se snižuje také v případě, že není obsazena v zastupitelstvu minimálně polovina mandátů. K procentuální hranici se nepřihlíží pouze v případě, že v dané obci je podána pouze jedna kandidátní listina.

K rozdělení mandátů mezi volební strany, které překonaly stanovenou hranici se využívá poměrný volební systém v podobě D’Hondtova dělitele.

Na závěr je nutné ještě určit, kdo z kandidátů získá mandát v zastupitelstvu. To určují preferenční hlasy, které se počítají tak, že se celkový počet hlasů, které daná strana získala vydělí počtem jejích kandidátů. Má-li některý kandidát nejméně o 10 procent více hlasů, než je takto stanovený průměr hlasů strany, poskočí v kandidátní listině na první místo. Pokud je kandidátů s takovým ziskem hlasů více, rozhodují počty hlasů, při jejich rovnosti rozhoduje původní pořadí na kandidátce.

Minimální počet členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až 55 (zastupitelstvo Prahy může mít až 70 členů).

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Žádosti o programové dotace

Městský úřad Příbor, úsek právní a kontrolní, informuje, že Rada města Příbora dne 11.09.2025 schválila Programy pro poskytnutí dotace z rozpočtu města Příbora pro rok 2026 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby.

 

Žádosti o programové dotace

 

Žádosti o programovou dotaci pro rok 2026 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby bude možno podat pouze elektronicky prostřednictvím Portálu občana na www.pribor.eu, a to v termínu od 01.11.2025 (sobota) do 30.11.2025 (neděle) včetně.

 

Bližší informace k programům jsou k dispozici na https://www.pribor.eu/mestsky-urad/dotace-poskytovane-mestem/programove-dotace-vyhlasene-programy/, popř. na tel.: 556 455 410 nebo 731 486 419.

 

 

Přílohy
doc2026_Program pro poskytnutí dotace G [doc, 276 kB]
2026_Program pro poskytnutí dotace G
doc2026_Program pro poskytnutí dotace MTZ [doc, 278 kB]
2026_Program pro poskytnutí dotace MTZ
doc2026_Program pro poskytnutí dotace PČ [doc, 280 kB]
2026_Program pro poskytnutí dotace PČ
doc2026_Program pro poskytnutí dotace SOC [doc, 276 kB]
2026_Program pro poskytnutí dotace SOC

Třídenní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi

Omezení provozu na trati ()

 

VLAK STUDÉNKA PŘÍBOR VEŘOVICE

 

Správa železnic, s. o., informuje cestující i veřejnost o plánovaném omezení vlakové dopravy, které proběhne ve dnech od úterý do čtvrtka .

 

Omezení se týká úseku Příbor - Veřovice na frekventované trati (Hranice na Moravě - Bohumín/Chałupki, Veřovice - Mošnov, Ostrava Airport - Studénka).

 

Kdy a kde k výluce dojde?

  • Termín: (úterý, středa, čtvrtek)

  • Čas: Vždy v denních hodinách, konkrétně od do hod.

  • Dotčený úsek: Příbor - Veřovice

Náhradní doprava a organizace: Po celou dobu trvání výluky budou všechny vlakové spoje v dotčeném úseku nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD).

 

Autobusy budou zajišťovat přepravu v úseku Příbor - (Štramberk) - Veřovice.

 

Cestujícím se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost výlukovému jízdnímu řádu, který přesně stanoví odjezdy a příjezdy náhradních autobusů.

Bližší informace k přesnému vedení autobusových linek a umístění zastávek jsou k dispozici na informačních kanálech dopravců.

 

Třídenní denní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi

 

Zastávky náhradní autobusové dopravy:

Příbor – autobusová zastávka „Příbor, žel. st.“

Kopřivnice zastávka – autobusová zastávka „Kopřivnice, Čs. armády“

Kopřivnice před staniční budovou

Štramberk autobusová zastávka “Štramberk, rest. Palárna“

Ženklava autobusová zastávka “Ženklava, kostel“

Veřovice před staniční budovou

Přílohy
pdfTřídenní denní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi [pdf, 601 kB]
Třídenní denní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi

Uzavírky ulic Jičínské a Místecké – výměna vodovodního řadu 🚧🚦💧

Oprava ulice Jičínská v Příboře září říjen 2025

 

Město Příbor informuje občany, že od 17. září 2025 do 14. listopadu 2025 proběhne v našem městě výměna vodovodního řadu.

Stavební práce se dotknou zejména těchto úseků:

• ulice Jičínská – 1. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025 a v návaznosti na opravu povrchu silnice I/58 prováděnou ŘSD)
➡️ úsek mezi křižovatkou s ul. Tyršovou a křižovatkou s ul. Komenského

• ulice Místecká – 2. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025)
➡️ úsek mezi čerpací stanicí a křižovatkou s ulicí Lomenou

🚗 V souvislosti s těmito uzavírkami bude doprava vedena po objízdných trasách, které povedou po komunikacích města Příbora.

🙏 Děkujeme občanům za pochopení a trpělivost při dočasném omezení dopravy.

 

Uzavírky ulic Jičínské a Místecké – výměna vodovodního řadu

Srovnali jsme luxusní Tatru 700 s tehdejší sedmičkou od BMW. Nedopadlo to dobře

Tatra 700 je (dosud) poslední osobní automobil této značky. A vlastně není divu, srovnání s přímou konkurencí dokazuje, že na trhu neměla šanci.

 

Tatra je dnes známá jakožto úspěšný výrobce nákladních automobilů, v době socialismu (a pochopitelně i dříve) však hrála také roli výrobce reprezentativních vozidel pro nejvyšší představitele státu. Výroba luxusních automobilů pokračovala i po listopadu 89, brzy se však ukázalo, že na volném trhu Tatra se zastaralou koncepcí nemá šanci.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Místo hran obliny

Přesto se kopřivnická automobilka ještě nějakou dobu snažila prorazit. Vedení si uvědomovalo, že konkurence na volném trhu je tuhá a je potřeba nejen modernizovat styl dosavadní 613, ale také napravit některé její neduhy. Zároveň však kvůli nedostatku financí bylo potřeba inovace provést s co nejnižšími náklady. V dubnu 1996 se tak představil nový osobní model Tatra 700, což však nebylo nic jiného než rozsáhle modernizovaná verze dosavadní 613. Ostatně interní označení znělo Tatra 613-4 T 700.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Design navrhnul britský stylista Geoff Wardle, který místo přísně hranatých tvarů dosavadní 613 vsadil na tehdy moderní obliny. Přitom se inspiroval i vozy z historie Tatry, konkrétně ten chromovaný ovál na přídi kolem masky a světlometů měl odkazovat na obdobný motiv z Tatry 603.

 

V této podobě ale 700 vydržela vlastně jen rok. Už v roce 1997 dorazila inovovaná verze upravená akademickým sochařem Jiřím Španihelem, který pozměnil tvar zadního okna, kapoty a palubní desky.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Tatra 700 si logicky zachovávala koncepci předchůdce, což znamenalo vzadu uložený, vzduchem chlazený vidlicový osmiválec. Motor o objemu 3,5 litru dostal zcela nový systém vstřikování, výsledkem čehož byl výkon 148 kW, lepší průběh točivého momentu i nižší spotřeba. Později tu bylo i provedení s osmiválcem o objemu 4,4 litru s výkonem 172 kW.

O přenos síly na zadní kola se starala pětistupňová manuální převodovka. Tatra 700 se totiž rodila v době, kdy ruční řazení bylo časté také u luxusních automobilů.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Mnichovský konkurent Tatry

Právě koncepce nicméně v plné nahotě odhalovala zastaralost vozu, která byla obzvlášť patrná ve srovnání s přímou konkurencí ze západu. Mezi konkurenční automobily patřilo třeba sportovně laděné BMW 7, jehož generace E38 byla představena dva roky před Tatrou 700, tedy v roce 1994. Prodloužené provedení s délkou 5 124 mm velikostně přímo soupeřilo se sedmistovkou, jejíž délka činila 5 130 mm.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Právě mnichovská sedmička dokazovala, jak západní luxus je zcela jinde a jak je jeho technika mnohem modernější. Konkrétně BMW 7 (E38) už umělo nabídnout satelitní navigaci, a to jako jedno z prvních aut v Evropě, úplnou novinkou byly i okenní airbagy. Připlatit se dalo rovněž za televizi.

 

Řada 7 navíc uměla oslovit širší nabídkou motorů. K dispozici byly hned dva benzinové vidlicové osmiválce – zprvu s objemem tří a čtyř litrů, s výkonem 160 kW, respektive 210 kW, později o objemu 3,5 litru a 4,4 litru, o výkonu 173 kW a 210 kW. Komu to nestačilo, měl tu od roku 1995 také vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,4 litru. Kdo chtěl naopak ušetřit, mohl zvolit 2,8litrový řadový šestiválec. Jako první generace pak E38 nabídla i vznětové motory – od roku 1996 tu byl řadový šestiválec o objemu 2,5 litru se 105 kW. Později následovaly větší a silnější jednotky.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Pro všechny motorizace byla navíc dostupná samočinná převodovka. Na vybraných trzích šlo však pořídit i pětistupňový manuál, respektive šestistupňový.

Tatra zůstala státnickým vozem

V přímém srovnání Tatra 700 proti takové konkurenci zkrátka neměla šanci. V tehdejších tuzemských podmínkách možná nemohla být lepší, na to se ale volný trh neptal. BMW mělo s takovým typem vozu mnohem více zkušeností, navíc výrazně více prostředků, jak luxusní auto vyladit a vyšperkovat širokou výbavou. Tatra 700 rovněž ztrácela v otázce komfortu nebo jízdních vlastností. Tatra se navíc v devadesátých letech musela potýkat s negativní image, kdy s odkazem na tehdy ještě nedávnou minulost byla považována za auto papalášů.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

To vlastně platilo i pro Tatru 700. Obchodně propadla, a tak většina postavených kusů zamířila do státní správy. Využívána byla ve státních podnicích, na okresních úřadech, ale i senátory nebo členy vlády. Vozil se v ní i velký propagátor tuzemských automobilů, Miloš Zeman, tehdy v roli předsedy vlády. V této roli nicméně sloužila také 7-Series.

 

Výroba byla de facto kusová, což produkci prodražovalo. A to opět snižovalo zájem zákazníků. Tatra si tak brzy uvědomila, že na modelu 700 nevydělává. V roce 1999 tak došlo k očekávanému a logickému kroku, výroba Tatry 700 byla ukončena. Vzniklo jen 75 kusů tohoto modelu.

 

Ve srovnání s řadou 7 je to opravdu žalostně málo. BMW 7 generace E38 se vyrábělo mezi lety 1994 až 2001, kdy vzniklo přes 340 000 exemplářů tohoto luxusního sedanu. I speciální superprodloužené varianty L7 s délkou 5,37 metru a dvanáctiválcem pod kapotou vzniklo výrazně více než sedmistovky, a to 899 kusů. Desítky let bez konkurence se zkrátka na osobní Tatře podepsaly. Kde by asi byla, kdyby nemusela působit ve státem řízené ekonomice…

 

Zdroj: www.garaz.cz

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

V sobotu 11. října 2025 se v prostorách piaristického kláštera v Příboře uskutečnilo výjimečné setkání pořádané Klubem otevřeného srdce, z.s.. Akce se konala k příležitosti Světového dne duševního zdraví – sice s jednodenním zpožděním, ale s o to větším nasazením, porozuměním a lidskostí.

 

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

Pod záštitou tématu „Krása rozmanitosti“ se v Příboře sešli odborníci, lidé se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízcí. Nechyběli významní hosté z oblasti psychiatrie a péče o duševní zdraví, mezi nimi ředitel Psychiatrické nemocnice v Opavě Ing. Zdeněk Jiříček, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Barbora Adamčíková, MUDr. Petr Taraba či psychoterapeutka Mgr. Eva Klimešová.
Úvod patřil kytarovému recitálu peerky Jiřinky, jehož osobní příběh i vystoupení dojalo všechny přítomné. Jiřinka zároveň představila svou výstavu vyšívaných děl se zvířecími motivy, na kterou navázala vernisáž maleb Hanky alias „Astry Svobody“. Obě výstavy jsou prodejní a výtěžek podpoří další tvorbu autorek.

Následovaly dva kulaté stoly na téma peerství a svépomoc – jeden určený samotným peerům, druhý odborníkům z praxe. Diskuse, moderované předsedou Klubu otevřeného srdce Zbyňkem Robochem, potvrdily význam aktivní role lidí, kteří si sami prošli duševní nemocí a nyní pomáhají druhým na cestě k zotavení.

V Psychiatrické nemocnici v Opavě dnes působí 10 peer konzultantů a 4 peer rodinní příslušníci (pečovatelé), kteří jsou nedílnou součástí týmu odborníků. Jejich práce je konkrétním příkladem úspěšného propojení osobní zkušenosti s profesionální péčí.

 

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

Závěr odpoledne patřil hudbě a sdílení – o krásnou tečku se postarala svépomocná skupina Anima Band z opavské organizace Anima Viva, z.s., složená z lidí se zkušeností s duševním onemocněním.
Akce proběhla za podpory města Příbora. Město na místě zastupoval místostarosta Valentin Putala, který spolu s vedoucí odboru sociálních věcí Mgr. Karolínou Najzarovou vyjádřil podporu aktivitám, jež přispívají k porozumění a destigmatizaci duševních onemocnění.

„Vážíme si práce manželů Okáčových, jejich úsilí, odhodlání a osobního nasazení. Dávají naději těm, kteří ji v nejtěžších chvílích potřebují nejvíce,“ uvedla Karolína Najzarová.

Mgr. Martin Okáč, zakladatel Klubu otevřeného srdce, se již více než deset let věnuje podpoře lidí s duševním onemocněním, osvětě a vedení svépomocných skupin. Spolu s manželkou Mgr. Kateřinou Okáčovou, která působí i v Psychiatrické nemocnici v Opavě a pomáhá rodinám pacientů, tvoří inspirativní tým lidí s otevřeným srdcem – přesně tak, jak napovídá název jejich organizace.

Město Příbor děkuje všem organizátorům, účastníkům i hostům za lidskost, energii a otevřenost, s níž pomáhají bourat předsudky o duševním zdraví.

Třídění má smysl. Příbor získal Odpadového Oskara a míří pod limit 160 kg

 

Město Příbor děkuje všem obyvatelům, kteří poctivě třídí, kompostují a pomáhají předcházet vzniku odpadu. Díky vám jsme společně dosáhli mimořádného úspěchu – Příbor získal další ocenění Odpadový Oskar a v rámci Moravskoslezského kraje obsadil 3. místo v kategorii měst nad 5 000 ovatel.

Rozhodující bylo, že v roce 2024 obyvatelé Příbora vyprodukovali 118,1 kg směsného komunálního odpadu (SKO) na osobu, což je jeden z nejlepších výsledků v regionu.

 

Třídění má smysl. Příbor získal Odpadového Oskara a míří pod limit 160 kg