André Schüller je brazilský psychoanalytik a životopisec Freudovy rodiny. Freud Festu 2026 se zúčastnil jako zahraniční host a spolupracoval na dokumentárním výzkumu využitém v nové expozici rodného domu Sigmunda Freuda v Příboře:
Ve dnech 15. až 17. května 2026 přivítalo město Příbor návštěvníky z různých částí světa na Freud Festu, který se konal u příležitosti 170. výročí narození Sigmunda Freuda. Koncerty, výstavy, debaty, aktivity pro děti a kulturní setkání proměnily město v prostor oslav paměti. Význam festivalu však přesáhl samotný program.
Znovuotevřením Freudova rodného domu, dnes proměněného v novou expozici Dům snů Sigmunda Freuda, město znovu položilo otázku, kterou velké biografie jen zřídka systematicky zkoumaly: jsou-li první roky života rozhodující pro utváření člověka, proč víme tak málo o Freudových prvních letech?
Zdá se, že nová expozice vychází právě z této otázky. Tím zároveň připomíná princip, který sama psychoanalýza pomohla ve 20. století rozšířit: porozumět životu znamená porozumět jeho počátkům.
Zahajovací ceremonie Freud Festu se konala v bývalém piaristickém klášteře, jednom z nejvýznamnějších symbolů intelektuální a náboženské tradice regionu. Volba tohoto místa byla mimořádně šťastná. Klášter, vybudovaný v 17. století, kdy Freiberg in Mähren, dnešní Příbor, patřil do široké vzdělávací a náboženské sítě spojené s Olomoucí, zůstává tichým svědkem části historického kontextu, který předcházel příchodu Freudovy rodiny do města.
Dávno před Vídní existoval Freiberg.
Dávno před Londýnem existoval Freiberg.
Toto konstatování se může zdát jednoduché, má však důležité důsledky. Po desetiletí se Freudovo životopisné vyprávění soustředilo především na města, která byla svědky jeho intelektuální zralosti nebo posledních let života. Vídeň zůstane místem, kde psychoanalýza získala svou podobu a kde Freud vytvořil většinu svého díla. Londýn zase uchovává paměť jeho posledních patnácti a půl měsíců života, který se uzavřel 23. září 1939.
Nezměnil se význam těchto měst.
Změnilo se uznání skutečnosti, že před nimi existuje ještě jedna kapitola.
Znovuobjevení Freibergu
Z iniciativy samotného města Příbora, díky práci jeho historiků, kurátorů, pedagogů, kulturních pracovníků a místních badatelů, se výrazně rozšířilo poznání kontextu, v němž Freud prožil své první roky. Nové dokumentární prameny a současné studie zároveň umožňují přesnější porozumění městu, jeho obyvatelům a okolnostem, které provázely narození budoucího psychoanalytika.
Mezi tyto příspěvky patří také kniha Jak to všechno (konečně) začalo: dokumentované příběhy Freudovy matky, otce a mentora, vydaná v Brazílii v roce 2025, věnovaná dokumentární rekonstrukci životních drah Amalie Nathansohnové, Jacoba Freuda a Josefa Breuera. Ačkoli Amalie a Jacob zaujímají ve Freudově historii rozhodující místo, jejich životy zůstávaly po desetiletí v odborné literatuře poměrně málo prozkoumány. Část výsledků tohoto výzkumu byla v průběhu roku 2025 sdílena s týmem odpovědným za novou stálou expozici rodného domu a přispěla k hlubšímu pochopení rodinného, sociálního a kulturního prostředí, které obklopovalo Freudovy první roky života.
Tento revizní pohyb odhaluje Freiberg velmi odlišný od obrazu, který často předkládala starší historiografie. Nejde pouze o malé provinční město spojené s Freudovým narozením. Jde o centrum zapojené do širokých ekonomických, náboženských a kulturních sítí, poznamenané soužitím různých tradic i napětími, mezi něž patřilo také postavení židovského obyvatelstva na Moravě 19. století.
V tomto kontextu se začínají s větší zřetelností znovu objevovat některé historicky opomíjené postavy. Mezi nimi vyniká Freudův otec, Kallamon Jacob Freud.
Po dlouhou dobu byl Jacob líčen především jako ekonomicky neúspěšný obchodník a symbolicky redukován na známou scénu se židovskou čepicí, kterou Freud později vyprávěl ve Výkladu snů. V popředí zůstávala jeho laskavost vůči dětem a vnukům i podpora, kterou poskytoval mladému Sigmundovi, avšak jen málo se zkoumal jeho život před narozením budoucího psychoanalytika.
Dokumenty dochované v moravských archivech ukazují zcela jiný obraz. Odhalují obchodníka zapojeného do regionálních sítí oběhu zboží, respektovaného částí místního textilního průmyslu a schopného vybudovat významnou hospodářskou činnost v mezích, které tehdejší židovské obyvatelstvo omezovaly.
Článek nedávno přijatý k publikaci v Revista Brasileira de Psicanálise ukazuje, jak sami výrobci sukna v regionu hodnotili obchodní činnost Jacoba Freuda v polovině 40. let 19. století. V odpovědi na žádost o toleranci, kterou podali Jacob Freud a jeho děd z matčiny strany Siskind Hoffmann, aby mohli pokračovat ve své činnosti ve Freibergu mezi červencem 1844 a květnem 1845, zástupci místní textilní výroby zaznamenali:
„Pobyt těchto obchodníků ve Freibergu se ukazuje jako velmi výhodný nejen pro město, ale i pro celý okolní region. Výrobci sukna v nich totiž nacházejí stálé odběratele své produkce, zatímco jejich činnost významně přispívá k růstu obchodu a obchodního ruchu. Proto považujeme za svou povinnost doporučit udělení tolerance k pobytu Siskindu Hoffmannovi a jeho vnukovi Kallmannu Freudovi.“
(SOKA Nový Jičín, citováno podle Schüller, 2025)
Jde pouze o jeden z mnoha dokumentů, které rozšiřují naše porozumění Jacobu Freudovi, jeho obchodní dráze i důvodům, které jej vedly k založení rodiny po boku Amalie Nathansohnové. Jsou to témata, která po desetiletí zůstávala obklopena spekulacemi a interpretacemi jen málo opřenými o dokumenty.
Tato historiografická revize zároveň poskytuje obzvlášť vhodné pozadí pro pochopení nové stálé expozice, otevřené ve Freudově rodném domě během vrcholu Freud Festu.
Dům snů
Nový Dům snů Sigmunda Freuda neusiluje pouze o vystavení předmětů nebo uspořádání dat v chronologickém sledu. Jeho tvůrci zvolili přístup zaměřený na zkušenost návštěvníka. Namísto definitivních odpovědí se expozice snaží rekonstruovat atmosféry, prostředí a možnosti zkušenosti spojené s Freudovými prvními roky života.
Vjemy, symboly, zvuky, vzpomínky a interaktivní prvky vedou veřejnost vyprávěním, které přibližuje Freudovo dětství dějinám města a lidem, kteří v něm žili.
V tomto smyslu expozice zviditelňuje nejen Freudovy rodiče, ale také materiální a lidský svět, který rodinu obklopoval. Přítomnost Jana Zajíce, majitele domu, v němž Freudovi žili, získává důležité místo vedle odkazů na zámečnickou práci a výrobu klíčů, které tento dům charakterizovaly. Zvuky, obrazy, materiály a fragmenty každodennosti pomáhají návštěvníkovi představit si prostředí, které mohl malý Sigmund poznat během svých prvních let.
Mezi nejšťastnější aspekty expozice patří využití klíče jako jednoho z jejích ústředních prvků.
Tato volba vytváří elegantní most mezi domem patřícím rodině zámečníka a klíčníka Jana Zajíce, kde Freudovi žili, a tím, co měla o desetiletí později navrhnout sama psychoanalýza: otevírání skrytých prostor lidské zkušenosti.
Existuje zde dokonce symbolická shoda, kterou je těžké přehlédnout. V jistém smyslu se i Freud stal klíčníkem. Během své klinické dráhy pomáhal pacientům vytvářet nástroje k porozumění neznámým stránkám sebe samých a nabízel jim nové způsoby přístupu k vlastní subjektivní zkušenosti.
Při procházení expozicí je zřejmé, že nebyla vytvořena pouze pro odborníky. Děti, rodiny i návštěvníci bez předchozích znalostí o Freudovi zde nacházejí různé možnosti, jak se přiblížit místní historii. V době, kdy mnoho muzeí čelí obtížím při oslovování nových generací, si tento aspekt zaslouží zvláštní pozornost.
Úspěch Freud Festu odráží také práci městské správy, kulturních pracovníků, kurátorů, škol, dobrovolníků a různých institucí zapojených do jeho uskutečnění. V osobě starosty Jana Malíka a jeho týmu se zviditelnilo důsledné úsilí o zhodnocení místního historického dědictví.
Jako zahraniční návštěvník, který přijel z Brazílie a pobýval v Příboře mezi 14. a 20. květnem, jsem byl přijat s pohostinností, která jasně ukázala péči věnovanou nejen festivalu, ale také obrazu, který chce město budovat do budoucna.
Možná právě zde spočívá nejhlubší význam Freud Festu 2026.
Festival neoslavoval pouze historickou osobnost. Ukázal, že Příbor přebírá stále aktivnější roli v ochraně a interpretaci vlastního kulturního dědictví. Tím obnovuje často opomíjený rozměr Freudovy historie: skutečnost, že každá životní dráha má svůj počátek a že i tento počátek si zaslouží být pochopen ve své bohatosti a složitosti.
Po dlouhou dobu se zdálo, že Freudův příběh začíná ve Vídni a končí v Londýně.
Freud Fest 2026 ukázal, že existuje kapitola, která oběma předchází.
A že tato kapitola zůstává živá v Příboře.
Entre a história e a memória: o significado do Freud Fest 2026*
*André Schüller é psicanalista brasileiro e biógrafo da família Freud. Participou como convidado estrangeiro do Freud Fest 2026 e colaborou com pesquisas documentais utilizadas na nova exposição da casa natal de Sigmund Freud, em Příbor.
Entre os dias 15 e 17 de maio de 2026, a cidade de Příbor recebeu visitantes de diferentes partes do mundo para o Freud Fest, realizado por ocasião dos 170 anos do nascimento de Sigmund Freud. Concertos, exposições, debates, atividades para crianças e encontros culturais transformaram a cidade em um espaço de celebração da memória. Mas o significado do festival foi além de sua programação.
Com a reabertura da casa natal de Freud, hoje transformada na nova exposição Dům snů Sigmunda Freuda, a cidade recuperou uma pergunta que as grandes biografias raramente enfrentaram de maneira sistemática: se os primeiros anos de vida são decisivos para a formação de uma pessoa, por que sabemos tão pouco sobre os primeiros anos de Freud?
A nova exposição parece partir justamente dessa questão. E, ao fazê-lo, resgata um princípio que a própria psicanálise ajudou a difundir ao longo do século XX: compreender uma vida exige compreender seus começos.
A cerimônia de abertura do Freud Fest ocorreu no antigo Mosteiro Piarista, um dos símbolos mais importantes da tradição intelectual e religiosa da região. A escolha do local foi particularmente feliz. Construído no século XVII, quando Freiberg in Mähren, atual Příbor, integrava uma ampla rede educacional e religiosa ligada a Olomouc, o mosteiro permanece como testemunha silenciosa de parte do contexto histórico que antecedeu a chegada da família Freud à cidade.
Muito antes de Viena, existiu Freiberg.
Muito antes de Londres, existiu Freiberg.
Essa constatação pode parecer simples, mas possui implicações importantes. Durante décadas, a narrativa biográfica de Freud concentrou-se sobretudo nas cidades que testemunharam sua maturidade intelectual ou seus últimos anos de vida. Viena continuará sendo o lugar onde a psicanálise ganhou forma e onde Freud desenvolveu a maior parte de sua obra. Londres, por sua vez, preserva a memória de seus últimos quinze meses e meio de vida, encerrada em 23 de setembro de 1939.
O que mudou não foi a importância dessas cidades.
O que mudou foi o reconhecimento de que existe um capítulo anterior a ambas.
A Redescoberta De Freiberg
Por iniciativa da própria cidade de Příbor, através do trabalho de seus historiadores, curadores, educadores, gestores culturais e pesquisadores locais, ampliou-se significativamente o conhecimento sobre o contexto em que Freud passou seus primeiros anos. Ao mesmo tempo, novas fontes documentais e estudos recentes vêm permitindo uma compreensão mais precisa da cidade, de seus habitantes e das circunstâncias que cercaram o nascimento do futuro psicanalista.
Entre essas contribuições encontra-se também o livro Como tudo (finalmente) começou: as histórias documentadas da mãe, do pai e do mentor de Freud, publicado no Brasil em 2025, dedicado à reconstrução documental das trajetórias de Amalia Nathansohn, Jacob Freud e Josef Breuer. Embora Amalia e Jacob ocupem posição decisiva na história de Freud, suas vidas permaneceram durante décadas relativamente pouco exploradas pela literatura especializada. Parte dos resultados dessa pesquisa foi compartilhada com a equipe responsável pela nova exposição permanente da casa natal ao longo de 2025, contribuindo para ampliar a compreensão do ambiente familiar, social e cultural que cercou os primeiros anos de vida de Freud.
Esse movimento de revisão tem revelado uma Freiberg muito diferente daquela frequentemente apresentada pela historiografia mais antiga. Não se trata apenas de uma pequena cidade provincial associada ao nascimento de Freud. Trata-se de um centro integrado a redes econômicas, religiosas e culturais amplas, marcado pela convivência entre diferentes tradições e por tensões que incluíam também a condição judaica na Morávia do século XIX.
Nesse contexto, algumas figuras historicamente secundarizadas começam a reaparecer com maior nitidez. Entre elas, destaca-se o pai de Freud, Kallamon Jacob Freud.
Durante muito tempo, Jacob foi retratado principalmente como um comerciante economicamente fracassado e simbolicamente reduzido à conhecida cena do gorro judeu, posteriormente narrada por Freud em A interpretação dos sonhos. Permaneceram em destaque sua gentileza com os filhos e netos e o incentivo que ofereceu ao jovem Sigmund, mas pouco se investigou sobre sua vida anterior ao nascimento do futuro psicanalista.
Os documentos preservados nos arquivos da Morávia apresentam um quadro bastante diferente. Eles revelam um comerciante inserido em redes regionais de circulação de mercadorias, respeitado por setores da indústria têxtil local e capaz de construir uma atividade econômica relevante dentro dos limites impostos à população judaica da época.
Um artigo recentemente aceito para publicação na Revista Brasileira de Psicanálise mostra como os próprios fabricantes de tecidos da região avaliavam a atuação comercial de Jacob Freud em meados da década de 1840. Em resposta a um pedido de tolerância apresentado por Jacob Freud e seu avô materno, Siskind Hoffmann, para que pudessem continuar desenvolvendo suas atividades em Freiberg entre julho de 1844 e maio de 1845, representantes da produção têxtil local registraram:
“A permanência desses comerciantes em Freiberg revela-se altamente vantajosa, não apenas para a cidade, mas também para toda a região circundante. Isso porque os fabricantes de tecidos encontram neles compradores constantes para sua produção, ao passo que sua atuação contribui significativamente para o aumento do comércio e do fluxo de negócios. Diante disso, consideramos nosso dever recomendar a concessão da tolerância de permanência a Siskind Hoffmann e a seu neto Kallmann Freud.”
(SOKA Nový Jičín, citado por Schüller, 2025)
Trata-se apenas de um dos muitos documentos que vêm ampliando nossa compreensão sobre Jacob Freud, sua trajetória comercial e os motivos que o levaram a construir uma família ao lado de Amalia Nathansohn. São temas que, durante décadas, permaneceram cercados por especulações e interpretações pouco sustentadas documentalmente.
Essa revisão historiográfica fornece também um pano de fundo particularmente adequado para compreender a nova exposição permanente inaugurada na casa natal de Freud durante o ponto alto do Freud Fest.
A Casa Dos Sonhos
A nova Casa dos Sonhos de Sigmund Freud não procura apenas exibir objetos ou organizar datas em sequência cronológica. Seus criadores optaram por uma abordagem centrada na experiência do visitante. Em vez de apresentar respostas definitivas, a exposição procura reconstruir atmosferas, ambientes e possibilidades de experiência ligadas aos primeiros anos de vida de Freud.
Sensações, símbolos, sons, memórias e elementos interativos conduzem o público por uma narrativa que aproxima a infância de Freud da história da cidade e das pessoas que a habitaram.
Nesse sentido, a exposição dá visibilidade não apenas aos pais de Freud, mas também ao universo material e humano que cercava a família. A presença de Jan Zajíc, proprietário da casa onde os Freud viveram, ganha destaque ao lado de referências ao trabalho de serralheria e fabricação de chaves que caracterizava o imóvel. Sons, imagens, materiais e fragmentos desse cotidiano ajudam o visitante a imaginar o ambiente que o pequeno Sigmund pode ter conhecido durante seus primeiros anos.
Entre os aspectos mais felizes da exposição está a utilização da chave como um de seus elementos centrais.
A escolha estabelece uma ponte elegante entre a casa pertencente à família do serralheiro e chaveiro Jan Zajíc, onde os Freud viveram, e aquilo que a própria psicanálise viria a propor décadas mais tarde: a abertura de espaços ocultos da experiência humana.
Existe até uma coincidência simbólica difícil de ignorar. Em certo sentido, Freud também se tornou um chaveiro. Ao longo de sua trajetória clínica, ajudou pacientes a construir instrumentos para compreender aspectos desconhecidos de si mesmos, oferecendo-lhes novas formas de acesso à própria experiência subjetiva.
Ao percorrer a exposição, torna-se evidente que ela não foi concebida apenas para especialistas. Crianças, famílias e visitantes sem qualquer conhecimento prévio sobre Freud encontram diferentes possibilidades de aproximação com a história local. Em uma época em que muitos museus enfrentam dificuldades para dialogar com novas gerações, esse aspecto merece destaque.
O sucesso do Freud Fest também reflete o trabalho desenvolvido pela administração municipal, pelos profissionais da cultura, pelos curadores, pelas escolas, pelos voluntários e pelas diversas instituições envolvidas em sua realização. Na figura do prefeito Jan Malík e de sua equipe, tornou-se visível um esforço consistente de valorização do patrimônio histórico local.
Como visitante estrangeiro, vindo do Brasil e permanecendo em Příbor entre os dias 14 e 20 de maio, fui recebido com uma hospitalidade que tornou evidente o cuidado dedicado não apenas ao festival, mas também à imagem que a cidade deseja construir para o futuro.
Talvez seja justamente nesse ponto que resida o significado mais profundo do Freud Fest 2026.
O festival não celebrou apenas uma personalidade histórica. Demonstrou que Příbor vem assumindo um papel cada vez mais ativo na preservação e na interpretação de sua própria herança cultural. Ao fazê-lo, recupera uma dimensão frequentemente esquecida da história de Freud: a de que toda trajetória possui um começo, e que esse começo também merece ser compreendido em sua riqueza e complexidade.
Durante muito tempo, a história de Freud pareceu começar em Viena e terminar em Londres.
O Freud Fest 2026 mostrou que existe um capítulo anterior a ambos.
E que esse capítulo continua vivo em Příbor.
