Mobilní monstrum Tatra 815 odvozí celou kontejnerovou základnu, začátečníky ale vytrestá

Jak nejefektivněji postavit improvizovanou základnu, malý vojenský tábor nebo přepravit co nejvíce materiálu v co nejkratším čase? Tato logistická výzva má v naší armádě řešení jménem Tatra 815-7 8 × 8, hákový nakladač KTN! Čím je tohle mobilní monstrum ještě unikátní a proč by za jeho volant neměli sedat začátečníci, přestože se řídí jako běžné auto?

Nosiče kontejnerů slouží v armádě už mnoho let, proto nástup modelů 815-7 Force nebyl ničím jiným než střídáním stráží, kdy staré 815 odešly do penze a čerstvé síly nastoupily do služby.

Osmikolový hákový nakladač slouží k přepravě kontejnerů i kontejnerových plošin, ovšem rovněž zabezpečuje jejich umístění nebo posun. Automobil umí též přepravovat speciální nástavby či materiály, a to daleko rychleji než běžné nákladní vozy.

A co v takových kontejnerech najdete? Materiály, munici, zbraně, pohonné hmoty, potraviny a další věci. Existují však i kontejnery specializované, vyrobené jako obytné (spaní) či účelové (kancelář, velín). Takže jestli potřebujete rychle postavit malou základnu nebo operační středisko, potřebujete k tomu hákovou tatrovku a pár „konťáků“.

Z hlediska operačních teplot představovaný osmikolový kolos garantuje provozuschopnost v rozmezí -32 °C až +49 °C a skladovatelnost mezi -40 °C až +55 °C. No a to jsou dost slušné hodnoty.

Adieu, emisní normy

Pohonnou jednotkou tohoto těžkého nákladního automobilu je vzduchem chlazený vznětový vidlicový osmiválec Tatra, který díky zdvihovému objemu 12,66 litru a přeplňování turbodmychadlem dosahuje nejvyššího výkonu 300 kW a točivého momentu až 2100 Nm.

Protože jde o stroj určený pro armádu, motor plní pouze emisní normu EURO 3, tudíž nepotřebuje filtr pevných částic (DPF) ani selektivní katalytickou redukci (AdBlue). Výrobce dále uvádí, že jednotka je schopna startu i při okolní teplotě -32 °C.

O přenos sil na všech osm kol se stará pětirychlostní poloautomatická převodovka Tatra, která nabídne díky součinnosti s přídavnou dvoustupňovou redukcí rovněž tatrovácké produkce celkem čtrnáct kvaltů. Spojka MFZ je pak hydraulicky ovládaná, jednolamelová, suchá s membránovou pružinou.

Převodové stupně jsou plně synchronizovány s výjimkou zpátečky a velmi pomalé rychlosti značené C (crawler), která přijde vhod při jízdě v extrémně náročném terénu nebo při vyjíždění při zapadnutí.

Pro vyproštění má kontejnerová tatrovka jednu prima pomůcku, jíž je dálkově ovládaný hydraulicky poháněný naviják Sepson H100 s vývodem pro 50metrové lano (průměr 14 mm) dopředu i dozadu.

Pohon 8 × 8 vozidlo rozhodně nemá pro parádu, nýbrž pro jízdu v různorodém terénu počínaje blátem a pískem, konče broděním se ve vodních tocích. A to vše s nákladem na „zádech“.

Aby měl řidič zajištěny optimální vozové podmínky, může kromě uzávěrek diferenciálů využít ještě centrálně řízené úpravy tlaku v pneumatikách. Každé kolo je navíc opatřeno ručně ovládaným ventilem umožňujícím jeho odpojení od systému dofukování. Pro úplnost dodáme, že díky této vychytávce auto smí být provozováno bez náhradního kola.

Kontejnerová magie

To nejzajímavější se pochopitelně nachází vzadu. Jde o hákový nakladač Multilift MSH-165-SCA, který za pomoci hydraulické ruky s H rámem a zdvihovou kapacitou až 16,5 tuny zajišťuje nakládku i vykládku standardizovaných kontejnerů a plošin.

Pro obsluhu jsou obvykle potřeba dva lidé – řidič, který vše ovládá joystickem a tlačítky, a navigátor operující přímo u kontejneru (navádění, zajištění aj.). Ostatně podívejte se sami, jak taková operace probíhá.

Nízká, prodloužená, dvoudveřová a celokovová kabina upravená pro potřeby armády se pyšní speciálním matným nátěrem, díky němuž je povrch odolný vůči korozi, vnějším vlivům, ale i bojovým nebo dekontaminačním látkám. Kvůli ochraně až tříčlenné posádky nechybí ani účinná filtroventilace.

Sedadla jsou neodpružená, přičemž za nimi mají své místo úložné prostory i sklápěcí dvoudílné lůžko. Nemůžete minout ani úložné prostory pro různé přístroje včetně noktovizoru, lampu na čtení map, držáky ručních zbraní, displeje pro zrcadlení obrazu z kamer, klimatizaci, nezávislé topení Eberspächer Airtronic D4 MIL, kanystr na vodu, střešní průlez nebo přípravu pro radiostanici.

Potrápí i zkušené

Díky vzduchovému odpružení s měnitelnou světlostí a celkově modernímu pojetí včetně poloautomatické převodovky se zdá být auto na řízení poměrně snadné, nicméně není tomu úplně tak.

Ani zkušený kamioňák nemůže do této kolosální osmikolky bez přípravy skočit a otočit s ní trasu Rakovník – Frýdek Místek a zpět. Jednak má vůz specifické ovládání poloautomatu a jednak se 815 osmikolka chová při zatáčení úplně jinak než 815 šestikolka.

U osmičky je potřeba si podstatně více nadjíždět a kontrolovat zadní část, kam není moc dobře vidět. Některé křižovatky je nutné zdolat tak, že si šofér musí chtě nechtě najet do protisměru a pak teprve zatočit. Rozhodně to chce několik desítek hodin cviku, než si řidič navykne na úplně jiný styl jízdy a rozměry vozu, zejména pak na délku a výšku.

Proč je tedy nosič kontejnerů tak důležitý? Z důvodu jeho flexibility a schopnosti převozu různých a různě těžkých kontejnerů v jakémkoliv terénu. Na rozdíl od tatrováckých šestikolek 810 a 815 nejde o mašinu pro nezkušené, nicméně nebýt jí, tak jsou dnešní armádní logistické operace podstatně složitější.

Technické údaje	Tatra 815 8×8 hákový nakladač
Typ	T-815-7 Force 8×8 hákový nakladač KTN
Motor	vidlicový vznětový osmiválec
Typ	TATRA T3C-928-90
Objem	12 667 ccm
Přeplňování	turbodmychadlo
Max. výkon	300 kW (407,8 k) při 1 800 ot./min.
Převodovka	čtrnáctirychlostní, poloautomatická
Typ	TATRA 14 TS 210L-N
Přídavná převodovka	dvoustupňová, redukční
Typ	TATRA 2.30.TRS 0.8/1.9
Max. rychlost	110 km/h
Jízdní dosah	až 800 km
Kombinovaná spotřeba	35 l/100 km
Délka	10 585 mm
Šířka	2 550 mm
Výška	4 150 mm
Světlá výška	400 mm
Rozchod kol	2 072 mm
Brodivost	1 500 mm
Užitečná hmotnost	17 000 kg
Celková hmotnost	36 200 kg

Zdroj: www.garaz.cz

4 miliony na „přesun“ Turistického informačního centra?!

Vyjádření

Sdružení nezávislých kandidátů „Příbor je náš domov“

4 miliony na „přesun“ Turistického informačního centra?!

Vedení města Příbora plánuje utratit téměř 4 miliony korun za přesun Turistického informačního centra do bývalé spořitelny na náměstí. Připomínáme: prostory prošly kompletní rekonstrukcí v roce 2016 a jsou plně použitelné.

Co úprava prostoru o velikosti 72 m2 podle dokumentace obnáší?

• úpravu několika příček

• nové podlahy a nátěry stěn

• doplnění elektroinstalace a několik kusů nábytku

Jen pár položek z rozpočtu: TENTO ODSTAVEC BYL NUCENĚ UPRAVEN!

Původně jsme sdíleli i některé konkrétní položky rozpočtu na úpravu TIC, aby si každý mohl udělat jasný obrázek. Bohužel jsme byli nuceni tyto detailní údaje stáhnout a nesmíme je konkrétně zveřejnit. Přesto musíme říct, že částky v rozpočtu jsou podle odborného posudku extrémně předražené a rozhodně neodpovídají tomu, co se má v prostoru skutečně udělat.

To je podle nás naprosto neobhajitelné. Cena téměř 4 miliony Kč odpovídá ceně nového, nadstandardně vybaveného bytu v Příboře. A tady jde „jen“ o úpravy v už zrekonstruovaných prostorách!

My, sdružení nezávislých kandidátů Příbor je náš domov (PJND), s takovým postupem zásadně nesouhlasíme. Peníze z městského rozpočtu by měly sloužit občanům – na novou školku, rozvoj sportu, nebo podporu rodin – ne na předražený stůl a přemrštěné ceny za elektroinstalace.

Přijďte 17. 9. na zasedání zastupitelstva a dejme vedení města jasně najevo, že 4 miliony mají v Příboře mnohem lepší využití.

Sdružení nezávislých kandidátů „Příbor je náš domov“

Pozvánka na 20. zasedání zastupitelstva města Příbor

Starosta města Příbora Vás zve na 20. zasedání zastupitelstva města, které se uskuteční dne 17.09.2025 v jednacím sále piaristického kláštera se začátkem v 16 hod.

Drtikolka T813 měla gigantický motor a tahala i letadla

Tatra T813 vznikla primárně pro potřeby armády, její schopnosti se ale hodily i v civilním sektoru, a tak sloužila nejen ve vojenských barvách. Připomeňte si její příběh.

Tuzemská armáda je pro automobilku Tatra dlouhé desítky let klíčovým odběratelem. Platilo to samozřejmě i v době socialismu, kdy mnohé projekty kopřivnické automobilky byly právě výsledkem vojenského zadání. To je případ i Tatry 813 „Kolos“, která vznikla na základě armádní zakázky na dělostřelecký tahač.

Podivný prototyp bez kabiny

Práce na vozidle odstartovaly v roce 1960 v konstrukční kanceláři pobočného závodu Bánovce nad Bebravou. První prototyp vznikl z komponentů tehdy nové Tatry 138, šlo vlastně jen o funkční vzorek – stroj neměl karoserii, a tak tu byla jen čtyři sedadla upevněná k osmikolovému podvozku a motocyklový štít chránící řidiče.

Speciální byl i pohon, který obstarával nově vyvinutý vznětový dvanáctiválec T930 o objemu 17 640 cm³, vzniklý přidáním čtyř válců k původnímu osmiválcovému motoru. Výsledkem atmosférického motoru s přímým vstřikováním byl výkon 199 kW a točivý moment 990 Nm, což byly v době vzniku fantastické hodnoty. Později tu byly i prototypy s benzinovým osmiválcem, ten se ale moc neosvědčil.

Prototyp byl pečlivě testován, a to mimo jiné ve vojenském prostoru Libavá, kde si ho prohlédli i zástupci armády. Ty vůz nadchnul, vždyť zvládal překonat příkop široký až 1,5 metru, zdolat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů nebo jezdit s bočním náklonem až 30°. I díky tomu vývoj mohl pokračovat, už v upravené podobě, s karoserií.

Přichází sériový Kolos

Automobil tak dalšími jízdními zkouškami mířil k sériové výrobě, která byla nakonec zahájena v roce 1967. První se začal vyrábět osmikolový speciál určený pro armádu, tzv. Kolos 8 × 8 s dvěma řiditelnými nápravami a odpružením vpředu i vzadu podélnými listovými pery. Základem byl pro Tatru typický páteřový podvozek s centrální nosnou rourou, zde tvořený spojenými skříněmi montážních celků pohonu, a výkyvnými polonápravami.

O pohon se postaral už dobře známý dvanáctiválec, který v sériové podobě dosáhl na výkon 190 kW. Spárován byl s pětistupňovou mechanickou převodovkou s dvoustupňovou redukcí. Trambusová kabina byla dostupná v krátkém nebo prodlouženém provedení.

Tatra T813 měla v armádě na starosti rozličné úkoly. Vedle tahače přívěsů postupně vznikly i různé speciály jako třeba nosič mostní konstrukce pro ženisty nebo nosiče různých raketových systémů.

Do civilu!

Nakonec však nezůstalo jen u vojenských speciálů. Uvolněná doba druhé poloviny šedesátých let znamenala, že bylo rozhodnuto o možnosti využití T813 také v civilním sektoru. Vůz zde měl nahradit zastaralou Tatru 141, jejíž konstrukce vycházela ještě z modelu T111, vzniklého už za války.

V roce 1969 tak vznikly další deriváty. Novým základem se stala čtyřkolka 4 × 4 s jednou řiditelnou nápravou, nad níž stála šestikolka 6 × 6 se dvěma řiditelnými nápravami. Civilním vrcholem byla osmikolka 8 × 8 pro přívěsy o hmotnosti až 100 tun.

Do sériové výroby se tak dostaly různé tahače či podvozky pro jeřáby stejně jako sklápěče nebo speciály pro hasiče. Právě podle sklápěče se T813 někdy přezdívá Drtikol nebo Drtikolka, a to podle filmu Prázdniny pod psa z roku 1980. V něm s vozem jezdila postava přezdívaná právě Drtikol.

Díky spolupráci se západoněmeckou společností SEMEX dokonce vznikl i výkonný letištní tahač schopný manipulovat letadly o hmotnosti až 300 tun. V době politické normalizace se ale takový vůz na Západ nakonec vyvážet nemohl.

Tatra 813 se vyráběla do roku 1982, kdy byla nahrazena modelem T815. Vzniklo celkem 11 751 exemplářů různých modifikací. Vedle Československa tahle tatra jezdila také v Indii, Rumunsku, NDR nebo SSSR.

Zdroj: www.garaz.cz

Uzavírky ulic Jičínské a Místecké – výměna vodovodního řadu 🚧🚦💧

Město Příbor informuje občany, že od 17. září 2025 do 14. listopadu 2025 proběhne v našem městě výměna vodovodního řadu.

Stavební práce se dotknou zejména těchto úseků:

• ulice Jičínská – 1. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025 a v návaznosti na opravu povrchu silnice I/58 prováděnou ŘSD)
➡️ úsek mezi křižovatkou s ul. Tyršovou a křižovatkou s ul. Komenského

• ulice Místecká – 2. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025)
➡️ úsek mezi čerpací stanicí a křižovatkou s ulicí Lomenou

🚗 V souvislosti s těmito uzavírkami bude doprava vedena po objízdných trasách, které povedou po komunikacích města Příbora.

🙏 Děkujeme občanům za pochopení a trpělivost při dočasném omezení dopravy.

Zveme všechny věkové kategorie na ukázku dokončované dálnice D1 kolem Přerova

Po schválení všech náležitostí je nám ctí pozvat co nejširší veřejnost na prohlídku dokončované dálnice D1 v úseku Říkovice–Přerov. Návštěvníci budou mít unikátní možnost jako jedni z prvních projít či projet poslední chybějící úsek nejdelší a nejdůležitější české dálnice.

Den otevřené dálnice D1 se uskuteční v neděli 21. září 2025 od 10:00 do 16:00 hodin. Bohatý program zaujme všechny věkové kategorie (připravujeme soutěže, přehlídky techniky, fotokoutek, zajímavé stánky, zástupci ŘSD i zhotovitele na místě apod.). Občerstvení i parkování zajištěno (pro zájemce poslouží bezplatná kyvadlová doprava autobusem). Další podrobnosti včetně určení místa konání upřesňuje plakát, který je volně k dispozici pro sdílení mezi občany.

Předem děkuji za šíření pozvánky, přeji pěkný den.

Zdroj: www.rsd.cz

Řídili jsme poslední skutečnou českou limuzínu: Tatra 700

Řídili jsme poslední skutečnou českou limuzínu: Tatra 700 umí být trochu záludná, ale je strašná škoda, že neuspěla.

Automobilka Tatra je opravdovou českou legendou, která je stále aktivní. To je na třetí nejstarší automobilku v Evropě skvělý výsledek, jen už dělá pouze nákladní automobily. Není to ale tak dávno, co pod značkou Tatra existovala i výroba osobních aut a na jejich poslední typ se dnes podíváme.

Už od sedmdesátých let vyráběla Tatra luxusní limuzínu 613 a s každou další pětiletkou bylo víc a víc jasné, že trend v tomto segmentu už jde jiným směrem. Krutou realitu ukázala změna režimu a srovnání se západními luxusními automobily. Tatra se přesto pokusila zareagovat a na technice letitého modelu vyvinout ještě jeden pokus o záchranu. Otázka je, proč se do toho pustili, když se v roce 1995 prodalo jen 55 Tater 613, což byl za pět let propad o více než 90 %.

Devátého dubna 1996, po pouhém ročním vývoji, se tedy v pražském Hiltonu představuje Tatra 700 s elegantním designem Geoffa Wardle. Ten trochu navázal na předchozí pokusy model 613 modernizovat v podobě typu M95, což je znát například na předních náraznících a klikách. Z prototypu Prezident od Václava Krále si půjčil například kulaté otvory u zadních kol. Krásným designovým prvkem je chromovaný ovál obkružující masku, který odkazuje na ikonický typ 603. Obkružuje ale také čiré blinkry ze Škody Felicie. Mimochodem boční oranžové blinkry pocházejí ze stejného typu auta a zadní archaické osvětlení RZ je z předchozí Tatry 613 a tedy stejné jako u Škody 100.

Podle masky a pak také podle dlouhých C-sloupků a spojleru na kapotě poznáte první verzi. Tvary té druhé upravil akademický sochař Jiří Španihel a podle mnohých včetně mě je tato verze naopak ošklivější, i když aerodynamika u ní fungovala lépe a dostalo se více vzduchu k motoru. Ale tato starší verze (na fotkách je jeden z prvních kusů, který byl dodán do Senátu) je prostě hezčí. Nemyslete si ale, že Tatra 700 nevznikala trochu pankáčsky. Pokud se v autech vyznáte, na první pohled odhalíte zpětná zrcátka z Range Roveru. Ovšem třeba na Tatře Jozefa Zielence byla zrcátka z Cadillacu DeVille.

Interiér je jako skládačka cizích a drahých dílů

Pokračuje to i uvnitř. Páčky pod volantem jsou z Hondy a stropní světlo zase z Opelu Omega. Opel věnoval i své dveřní kliky, ty zadní, aby neměly otvor pro zámek. Vnitřní kliky jsou pro změnu zase z Hondy. A budíky zase bezpečně poznáte skoro všichni, protože alespoň jednou jste nějakou Škodu Felicii řídili. Jen jsou v Tatře ocejchované na vyšší rychlosti a mají oranžové podsvícení. Z Felicie pocházejí i výdechy topení. Nové přední blatníky nemohli v Tatře vyrobit vcelku, a tak je svařovali z několika kusů dohromady.

Když otevřu dveře, zaujmou mě kryty prahů s nápisem Tatra. Uvnitř najdete čtyřramenný výškově stavitelný volant Nardi, dřevěné obložení, digitální dvouzónovou klimatizaci s nezávislým topením, roletu zadního okna a rádio. Tvar palubní desky připomínal vnitřek švédského Saabu, jen je tady kombinace dřeva a kůže. Tatra auta vyráběla formou zakázkové výroby, takže si zákazníci mohli vymýšlet a žádná dvě auta nejsou zcela stejná. Za příplatek mohla být v autě lednice, CD měnič, videopřehrávač, televize, radiotelefon a fax. Zavazadlový prostor pod přední kapotou je solidně prostorný a krásně se můžete rozvalovat i na zadních sedadlech.

Koncepce? Tatra se vším všudy

Je to čtyřdveřová limuzína s koncepcí vše vzadu, protože vycházela z modelu 613 a na jeho základu je i postavená, proto je třeba i záměnné čelní sklo. Číslo 700 je vlastně jen obchodní označení, které prosadil tehdejší ředitel Ing. Karel Beneda, ale homologace se stále vztahují k typu 613. Konkrétně šlo o modernizovaný model 613-4 MiLong Model 96, tedy verzi s prodlouženým rozvorem.

Vzadu najdete vždy vzduchem chlazený vidlicový osmiválec a v těchto prvních sedmistovkách jde o T613-KATi s objemem 3,5 litru. Rozevření válců je přesně do pravého úhlu a nechybí trojcestný katalyzátor. Sekvenční elektronické vstřikování řídila jednotka GEMS. Výsledkem je výkon 200 koní (148 kW) v 5 750 otáčkách a točivý moment 300 Nm. Tatra byla jednou z posledních automobilek, která se držela vzduchem chlazených motorů a jejich limuzína dokázala jet 230 km/h a na stovku akcelerovala za 10,8 sekundy. Katalyzátor a vstřikování na motor implementoval Tim Bishop.

Pouze s manuálem

K motoru se párovala jediná převodovka, a to plně synchronizovaný pětistupňový manuál. Absence automatu byla dalším problémem a nevýhodou proti konkurenčním značkám. Průměrná spotřeba se udávala 12,5 litru, ale reálně jezdí Tatra za víc, spíš 15 litrů. Alespoň že kotoučové brzdy na všech patnáctipalcových kolech Borbet fungují opravdu dobře. Stejně tak se povedlo naladění tlumičů Sachs a auto není výrazně přetáčivé, protože motor je nad nápravou, ne až za ní. Osmiválec mimochodem cestu okoření svým příjemným bublavým zvukem.

Poslední velká tatra váží 1 840 kilogramů a dalších 410 uveze. Jen 53 % hmotnosti nese zadní náprava. Firma HP nabízela sportovnější snížený podvozek, ale moc kusů jím vybaveno nebylo. Dle zdrojů jej měl ve své Tatře například šéf NKÚ Lubomír Voleník nebo ministr Jozef Zielenec. Standardní Tatra s vinutými pružinami a hydraulickými tlumiči je plavná příjemná limuzína. Na limitu nebo kluzkém povrchu ale vyžaduje zkušeného řidiče, protože kvůli své koncepci může být zrádná. Vpředu sice je klasický McPherson, ale zadní nezávislá náprava má vidlicová vlečená ramena.

Jak jí ohodnotit? Dá se pochválit?

Já vím, že mi budou zapřisáhlí fanoušci Tatry spílat, ale ani model 700 se moc nepovedl a nezafungoval. Auto si kupovali nejčastěji úřady a instituce. Dokonce ani pozdější větší motory 4,3 litru s výkonem 234 koní autu nepomohly. Celkem vzniklo obou verzí jen 62 aut (podle jiných zdrojů 70 nebo 75), na kterých automobilka prodělávala navzdory původní základní ceně 1 400 000 korun (pro srovnání základní Škoda Felicia startovala na 225 tisících), po modernizaci dokonce 1 649 000 (v lednu 1997). Nikdo tehdy nechtěl drahé auto s horší kvalitou zpracování a bez tehdy již běžných věcí (v tomto segmentu), jakými byl systém ABS, airbagy (i výše zmíněná Felicia je mohla mít alespoň za příplatek) nebo kontrola stabilizace. A pro dost lidí byly limuzíny Tatra symbolem komunistického režimu.

To je prostě fakt a důkazem je, že v červenci 1999 byla výroba v Kopřivnici (kam se na konci přestěhovala z Příboru) ukončena. Ovšem na západě prý na autosalonech nezvyklá koncepce lidi zaujala, a kdyby se vychytaly nedostatky a bylo více peněz na vývoj, možná by Tatra pár aut prodala. Jen nikdo neví, zda by jich na uživení automobilky bylo dost. Kdyby to auto bylo dobré, tak by mělo prodejní úspěch. A já bych chtěl, aby ho mělo, mně se sedmistovka odmala líbila. Zvláště v unikátním dvoudveřovém kupé 700 GT (původně ale mělo karoserii sedan), které mělo ovšem výkon 400 koní a kratší rozvor. Z modelu 700 vycházel i závodní speciál Eccora Sport. Bohužel, po konci modelu 700 výroba osobních aut započatá Präsidentem, prvním autem vyrobeným na našem území, po 102 letech skončila úplně a Tatra se soustředila jen na výrobu nákladních aut.

Tatra 700 se tak prakticky ihned stala objektem zájmu sběratelů, většinou měla nějakého známého politika za uživatele (mimo jiné Miloše Zemana, Václava Klause nebo Petra Pitharta a další) a její ceny tak nebyly nikdy nízké. Dnes si musíte nachystat několik milionů korun. Tento kus z roku 1996 ovšem na prodej nejspíš nikdy nebude, ale můžete jej alespoň obdivovat. Libor Kucharski z Retroautomuzea si jeho pořízením před lety splnil sen a já mu to můžu jen závidět. Tatru 700 bych s jejími nedostatky bral taky. Ale aspoň si ji můžeme v expozici muzea prohlédnout.

Zdroj: www.garaz.cz