Na gymnáziu v Příboře maturovala umělá inteligence. Komisi nadchla, samé jedničky ale nedostala

Maturanty na gymnáziu v Příboře na Novojičínsku v pátek vystřídala umělá inteligence. Učitelé vyzkoušeli, jak by před komisí obstála a jaké znalosti a souvislosti se počítač dokáže sám naučit. Předměty byly tři. Například dějepis.

„Košický vládní program představoval plán poválečné obdoby a budoucího směřování Československa,“ recituje umělá inteligence fakta u maturitní zkoušky. Znalosti o poválečném vývoji v Československu byly na jedničku, počítač reagoval i na temnější období dějin. A musel upřesňovat.

„Tvá odpověď byla dost obecná. Mohla bys být konkrétní a uvést nějaké specifické příklady?“ ptá se jedna ze zkoušejících. „Konkrétní příklady divokého odsunu zahrnují například masakr na Švédských šancích u Přerova,“ odpovídá počítač.

Další předmět fyzika. Učitelé se nedali a chtěli přesné údaje. „Máte pravdu, zapomněl jsem zmínit konkrétní výšku,“ omlouvá se stroj. Celé je to vlastně upravený už běžně používaný software, umělá inteligence se sama naučí vše podle maturitních otázek. Rozdíl mezi živým a umělým maturantem je podle ale pořád velký.

„Když to přeženu, je to hodně chytrý autocomplete, tedy doplňování slov. Nepřemýšlí tak jak lidé. Student může něco vymyslet, ale počítač čistě závisí na datech, na kterých byl natrénovaný a není ještě schopen, se něco doučit,“ popsal autor experimentu Denis Valášek.

A pak přišla čeština a detailní otázky na Jiřího Wolkera, rozbor veršů, básnické významy. Tam se počítač trochu trápil. „Poezie je velmi náročná, i třeba pro mě. Vůbec vnímat a pochopit ten text, to je opravdu věc, která je složitá,“ ocenil zátěžovou zkoušku další z organizátorů experimentu, učitel Petr Caloň.

„Dále následoval český jazyk a literatura – chvalitebně.“ Takže jak odhlasovala maturitní komise jedna dvojka z češtiny. I když to bylo jako doopravdy, na této maturitě přece jen učitelé od umělé inteligence slyšeli něco, co u maturit běžně nebývá: „Výborná otázka“.

Zdroj: www.irozhlas.cz

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má pro nadcházející zimu připravených 55 000 tun soli, 1,1 milionu litrů solanky a 213 sypačů. O to, aby víc než 1000 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se bude starat 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

V posledních dvou letech pořídilo ŘSD 27 nových sypačů. Jsou přesnější a umožňují lépe dávkovat posypový materiál podle toho, jak silnice vypadá. „Letos poprvé zapojíme několik nových sypačů vybavených automatickým systémem, který řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu. Na D8 u Petrovic vyzkoušíme jako první v Česku pluh s dvojitým ostřím a speciálními tryskami. Ty umí přímo stříkat slaný roztok proti námraze. Pod tlakem aplikují postřik a zadní břit ho ještě zatlačí do pórů silnice. Tahle nová metoda rychleji odstraní zbytky sněhu i ledu. A je to o hodně šetrnější k životnímu prostředí. Podobné radlice se už zkoušely třeba při údržbě Brennerského průsmyku v Alpách, v ČR to ale bude poprvé,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Jak doplnil, u nových sypačů se nezapomíná ani na digitalizaci: vozy mají telemetrickou jednotkou, takže dispečeři přesně vidí, kde se která technika pohybuje a kdy byl který úsek naposledy ošetřený. Na trend posledních let, tedy mírné zimy s kolísavou teplotou kolem nuly, reaguje ŘSD i tím, že pořizuje čistě solankové vozy pro maximalizaci prevence.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 672 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 213 sypačů má ŘSD také 62 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů má ŘSD 52 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby: za minulou zimu se spotřebovalo 6,1 milionu litrů solanky. Spotřeba soli byla v uplynulé zimě 17 000 tun.

„Důležitým prvkem zimní údržby jsou dispečerská pracoviště. Dispečeři na SSÚD mají většinou k dispozici online obrazové údaje z kamer, aktuální informace z meteorologických stanic, ale i ze snímačů umístěných přímo na vozovkách. Vyhodnocují zároveň krátkodobé, střednědobé i liniové předpovědi ČHMÚ pro jednotlivé dálnice. Součástí systému je i srážkový radar. A důležité také je, že dispečeři jsou v kontaktu s řidiči po celou dobu zásahu,“ popsal mluvčí ŘSD.

Minulou zimu byly náklady ŘSD za zimní údržbu 130 milionů Kč, externím dodavatelům ŘSD zaplatilo 665 milionů Kč. Na nastávající zimu jsou plánované náklady o něco vyšší. „Meziročně nás stojí údržba více, což jde samozřejmě ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 110 kilometrů, letos to bude téměř 67 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl.

Zdroj: www.rsd.cz

V Kulturním domě Příbor se ve čtvrtek 30. října 2025 uskutečnilo již druhé letošní setkání jubilantů. Tentokrát jsme společně slavili životní jubileum příborských občanů, kteří v letošním roce oslavili 75 a 80 let.

Slavnostního odpoledne se zúčastnili starosta města Ing. arch. Jan Malík, členové rady města MUDr. Mořic Jurečka a Mgr. Pavel Netušil, a také členky Komise pro občanské záležitosti, která akci tradičně pořádá pod vedením paní Věry Kovaříkové.

Každý z jubilantů obdržel keramickou misku se svým jménem – drobný, ale osobní dárek, a kytičku.

Po oficiálním přivítání následovalo milé posezení u sklenky vína a drobného pohoštění, během něhož se o hudební zážitek postarali sólisté muzikálového souboru Národního divadla Moravskoslezského v  Ostravě – Eva Zbrožková, Petr Müller a Roman Harok.

„Atmosféra celého setkání byla vřelá, přátelská a plná vzpomínek i úsměvů. Všem přítomný jubilantům město Příbor ještě jednou srdečně blahopřeje a přeje především pevné zdraví, štěstí a lásku do dalších let,“ uvedla Ivana Bolomová z odboru organizačního a správních činností.

 Foto: Stanislava Slováková

Mgr. Martina Ryndová, odbor finanční Městského úřadu v Příboře

Vážení občané,

správce místního poplatku ze psů, odbor finanční, upozorňuje držitele psů, kteří jsou přihlášeni k pobytu nebo mají sídlo ve městě Příboře, na splatnost místního poplatku ze psů pro letošní rok, která nastala 31. října 2025.

V případě, že jste poplatek do dnešního dne ještě neuhradili, učiňte tak co nejdříve, a to na pokladně Městského úřadu v Příboře, bezhotovostně bankovním převodem na číslo účtu 19-2225801/0100, anebo poštovní poukázkou typu A.

Sazby poplatku zůstávají stejné jako v loňském roce.

Sazba poplatku ze psů ve městě Příboře od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku činí za:

Formuláře k přihlášení nebo odhlášení psa naleznete na stránkách města: www.pribor.eu v sekci: Městský úřad – Formuláře – Kategorie: Odbor finanční

Také jsme je přidali k tomuto článku jako přílohu.

V případě nejasností Vám rádi poskytneme další informace na tel. čísle: 556 455 432 nebo na e-mailu: ryndova@pribor-mesto.cz

Obrázek: deevid.ai

Stavební úpravy ulice Žižkovy v Příboře vstupují do své finální fáze. Město Příbor v souladu se smluvními podmínkami potvrzuje, že rozsáhlá rekonstrukce jedné z malebných historických uliček se dokončuje a ulice bude brzy opět plně přístupná pro veřejnost.

Práce na projektu, který je součástí dlouhodobé obnovy uliček v historickém centru města, byly zahájeny v červnu letošního roku. Zhotovitel, společnost SPO spol. s r.o., dodržuje stanovený předpokládaný termín dokončení, který je stanoven na konec října 2025.

✨ Co se právě dokončuje?

Právě v těchto dnech probíhají poslední dokončovací práce, zejména pokládka finálních vrstev dlažby. Ulice Žižkova i navazující chodníčky získávají svůj historický vzhled díky:

• Valounové dlažbě: Na plochu přibližně 1 100 m² je pokládána štětová valounová (oblázková) dlažba, která je pro staré příborské uličky typická.

• Pískovcovým obrubníkům: Instalace 400 metrů pískovcových obrubníků definuje novou podobu komunikace a přispívá k lepšímu odvodnění.

Cílem úprav, které si vyžádaly náklady ve výši 5,3 milionu Kč včetně DPH z rozpočtu města, je zlepšení technického stavu a zvýšení estetické hodnoty této části historického centra.

🔜 Očekávané otevření

Po dokončení Žižkovy ulice zbývá z komplexního projektu úprav historických uliček už jen poslední etapa – rekonstrukce spojovací uličky V Kopci – Žižkova.

🚗 Tatra 600 Tatraplan: Vůz, který dostal jméno po Plánu, ale utrpěl kvůli intrikám

Tatra 600, známější pod názvem Tatraplan, je jedním z nejikoničtějších a technicky nejpokrokovějších poválečných automobilů z Československa. Vůz s proudnicovou karoserií a motorem uloženým vzadu se hrdě zařadil do řady aerodynamických tatrovek, kterou započal už legendární typ T77.

🌟 Odkud se vzalo jméno „Tatraplan“?

Největší zajímavostí, a zároveň i trochu kuriozitou, je původ jména. Zatímco by se dalo očekávat, že název odkazuje na aerodynamiku a rychlost (jako "aeroplán"), skutečnost je pro éru komunismu typičtější.

Vůz dostal své jméno na počest Dvouletého hospodářského plánu (1947–1948). Vláda tehdy rozhodla, že automobil se bude jmenovat Tatraplan (Tatra + plán), čímž propojila technický úspěch s politickým cílem. Původní interní označení vozu přitom bylo T 107.

💔 Smutný osud automobilu, který předběhl dobu

Tatraplan se vyráběl v Kopřivnici jen krátce, od roku 1947 do roku 1952, a jeho konec byl dán politickým rozhodnutím, které dodnes vyvolává hořkost.

• Pokyn shora: Tehdejší centrální plánování (a politická garnitura) rozhodlo, že se má kopřivnická Tatra soustředit výhradně na výrobu těžkých nákladních vozů pro průmysl a armádu.

• Přesun do Mladé Boleslavi: Namísto ukončení produkce osobních vozů byl v roce 1951 vydán absurdní příkaz: přesunout výrobu Tatraplanu do AZNP Mladá Boleslav (tehdejší výrobce vozů Škoda).

• Konec pod cizí střechou: V Mladé Boleslavi, u konkurenční značky, která z pochopitelných důvodů k Tatraplanu nechovala sympatie, kvalita výroby rapidně klesla. To vedlo k brzkému a definitivnímu ukončení produkce Tatraplanu v roce 1952, čímž skončila éra velkých osobních vozů Tatra na celých pět let (než se v utajení začala vyvíjet Tatra 603).

Tato epizoda je zajímavá z historického pohledu, protože ukazuje, jak mohla politická rozhodnutí negativně ovlivnit osud technicky vynikajícího a pokrokového vozu, který byl ceněn i v zahraničí.

Další zajímavé detaily o Tatraplanu:

• Plochý motor (Boxer): Tatraplan měl vzadu vzduchem chlazený plochý čtyřválec (boxer), který byl mnohem menší než osmiválce jeho předchůdců (T77/T87), ale i tak dokázal vůz rozjet až na $130\text{km/h}$.

• První s velkým šípovým sklem: Byl jedním z prvních sériově vyráběných vozů s velkým šípovým čelním sklem bez středního sloupku, což zlepšovalo výhled a přispívalo k čistému aerodynamickému designu.

• Prototypy: Vznikly i velmi málo známé speciální verze, jako například Tatraplan Diesel (pouze 3 zkušební kusy) a sportovní verze T601 Monte Carlo s hliníkovou karoserií.

Tatraplan tak zůstává symbolem technické zdatnosti československých inženýrů a zároveň připomínkou komplikovaného období naší historie.

Foto: Jiří Jurečka a archiv TATRA

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 1 na ul. Jičínská č. p. 54 v Příboře za smluvní nájemné. Velikost bytu 2+1.