Nejúžasnější československé auto? Dost možná JK 2500!

Tohle auto bylo svým způsobem Tatra, ale také tak trochu nebylo. Každopádně to je úplně úžasné kupé třídy GT, které bohužel vzniklo jen v jednom jediném exempláři. Na plánovanou malosériovou produkci nedošlo.

Nejdřív něco k původu tohohle úžasného kousku naší automobilové historie, konkrétně ke slovenskému automobilovému konstruktérovi Júliovi Kubinskému. Ten své práci opravdu rozuměl, stál například i za stavbou monopostu JK Mono, který splňoval předpisy tehdejší formule 1. Speciál s kompresorovým vidlicovým čtyřválcem Lancia měl však těžkou nehodu v tréninku a do Velké ceny Československa 1949 nakonec nemohl nastoupit. Jeho jméno je spojené i s automobily Velorex.

Tím hlavním výtvorem ale bylo jeho vlastní auto. Pro sebe totiž zaměstnanec Karosy Brno vytvořil sportovní GT s označením JK 2500 – nesmírně elegantní kupé s dřevěnou kostrou. Tvarově perfektně odpovídá trendům padesátých let pro sportovní auto třídy GT, skvěle vypadala i dvoubarevná černo červená kombinace laku karoserie. S její výrobou pomáhal karosář Jan Heger. Nechybí dlouhá kapota a krátká nízká kabina pro posádku. Velká a drátěná kola také odpovídala standardům doby. Základem je pak prostorový rám z bezešvých trubek, které kupoval v obyčejném železářství. Výsledek měl 1160 kg, které byly rozložené v poměru 51:49 mezi přední a zadní nápravu.

Auto vyrobil v roce 1954 (podle jiných zdrojů až 1955), ovšem začal s tím už v roce 1951. Určitě bylo ale hotové v roce 1956, kdy o něm psal tehdejší Svět Motorů. Kubinský si vše dělal sám ve vlastní garáži a ve volném čase, převážně ručně. A právě tam pod přední kapotu instaloval řadový šestiválec Alfa Romeo o objemu 2,5 litru (88 koní) a čtyřstupňovou převodovku, se kterou kupé zvládlo rychlost 170 km/h. Motor koupil od motocyklového závodníka Františka Juhana, bratra slavného Jaroslava Juhana, který později emigroval a dosáhl řady úspěchů s automobily Porsche. Kubinský už tehdy chtěl osmiválec Tatra, žádný ale neměl k dispozici. Přední náprava pocházela z KdF a zajišťovala stabilitu i při maximální rychlosti 170 km/h. Stejného původu bylo i řízení. Drátěná kola byla z Lancie Aprilia.

Nakonec ale Kubinský motor Tatra sehnal a do auta jej instaloval. Vzduchem chlazený osmiválec o objemu 2,5 litru vpředu tehdy moc sportovních kupé nepoháněl, pocházel totiž z lehkého vojenského automobilu Tatra 805 (75 koní). Proto se auto někdy označuje jako Tatra 2500 JK, oficiálně však s Tatrou nemělo nic společného a jiná její součástka v autě nebyla. Výkon motoru byl slušných 105 koní, které putovaly na zadní nápravu typu De Dion. Kubinský odstranil původní vodní chlazení italské jednotky a místo toho k motoru umístil rezervu. Navíc byl motor až za přední nápravou, takže vyvážení bylo skoro dokonalé. Auto mělo v zádi dvě nádrže, aby byl zaručen slušný dojezd. Brzdy byly pouze bubnové, pocházely z kupé Lancia Aurelia.

tatra jk 2500-2

Veřejnost se s autem poprvé seznámila v roce 1958 v Kopřivnici. Auto bylo přijato velmi pozitivně nejen veřejností, ale i ředitelem Tatry Ladislavem Hojeckým, Kubinský dostal místo v Tatře a měl zde zrealizovat výrobu pěti kusů pro zákazníky. Následně bylo auto podrobenou dvoutýdennímu testování. Později prý dostalo dokonce motor z Tatry 603 a výkon vzrostl na 140 koní. Dostalo také silnější brzdy a jiná kola, aby byly nové brzdy lépe chlazené. Ono se to hodilo, maximálka prý vzrostla na 200 km/h.

Jenže k výrobě ani malé série nedošlo, a tak existoval onen jeden jediný, i když nadále vylepšovaný kus. V socialistickém státě byla prostě výroba sportovního auta zbytečná, navíc na ní nebyly peníze. Kubinský své kupé 14 let používal jako soukromý automobil. Pak jej prodal a auto se ztratilo z povědomí i veřejnosti, ve zbědovaném stavu ale přežilo dodnes a prý jej čeká renovace. I když tato informace se během let objevila už několikrát.

Zdroj: www.garaz.cz

Den válečných veteránů

Město Příbor Vás zve dne 11. 11. 2025 v 16:00 hodin na pietní akt ke Dni válečných veteránů u pamětní desky před radnicí na náměstí S. Freuda v Příboře.

Den válečných veteránů

Máte už parkovací kartu na náměstí?

Listopad a prosinec jsou ideální doba, kdy si ji můžete v klidu vyřídit – ať už jde o rezidentskou, abonentskou nebo předplacenou kartu. Nenechávejte to až na Vánoce nebo na začátek nového roku! V té době se řeší spousta jiné agendy a vyřizování by se mohlo zbytečně zdržet. Teď je ten správný čas. Více informací najdete zde https://www.pribor.eu/.../zmena-predplaceneho-parkovani... Změna předplaceného parkování na náměstí S. Freuda od 11/2024 Kontakt: Ing. Sládečková – 731 537 130 Stačí zavolat, domluvit přípravu karty a pak si ji jen vyzvednout a zaplatit.

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 2 na náměstí S. Freuda č. p. 33 v Příboře za smluvní nájemné.

Velikost bytu 3+1.

Více v přílohách.

Přílohy

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor [pdf, 529 kB]

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor

Žádost k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor [pdf, 560 kB]

Žádost k podání přihlášky na pronájem obecního bytu 3+1 Příbor

Celostátní kampaň „72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“

V těchto dnech jsou do všech domácností nejen v Příboře, ale i v celé České republice, distribuovány tištěné příručky s názvem 72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“.

Příručku vytvořil Hasičský záchranný sbor ČR s Ministerstvem vnitra ČR a s řadou dalších odborníků na základě praktických zkušeností z terénu. Cílem je ukázat lidem, jak konkrétně se na krizové a mimořádné situace připravit a jak je zvládnout vlastními silami.

Příručka pomůže se připravit na situace, kdy například může nastat některá z těchto situací: z kohoutku nepoteče voda, nepůjde elektřina, přestane fungovat telefon, televize a internet, nebude kde si vyzvednout léky, nebude jak vařit, nebude fungovat topení, budou zavřené obchody, nezaplatíme platební kartou, toaletu nebude možné spláchnout, nenatankujeme na čerpacích stanicích či přestane jezdit hromadná doprava.

V České republice už jsme zažili mnoho mimořádných událostí a krizových situací, jako jsou povodně, vichřice nebo výpadky proudu. Nejnáročnější bývají první tři dny – tedy 72 hodin. Je zásadní, abychom byli připraveni a měli doma nouzové zásoby, které nám a naší rodině pomohou toto období zvládnout. Pokud se včas připravíme, pomůžeme tím i ostatním. Záchranné složky se pak mohou soustředit na pomoc lidem, kteří jsou v přímém ohrožení života.

Příručka obsahuje přesně ty informace a postupy, které se v praxi osvědčily jako nejužitečnější. Můžete se v ní dočíst, jak vypadají nouzové zásoby na 72 hodin, co dělat bez vody a bez jídla, jak zajistit přístup k informacím, co dělat při výpadku proudu, jak se bezpečně ukrýt, jak probíhá evakuace, jak pomoct zranitelným, jak komunikovat v krizových situacích s dětmi, hlavní zásady první pomoci a důležitá telefonní čísla.

Připravit se znamená chránit sebe i ostatní. Stačí málo - a můžete si být jistí, že i při výpadku proudu nebo jiné krizové situaci zůstanete v bezpečí. Více informací najdete v příručce na webu 72h.gov.cz nebo v aplikaci Záchranka. Pro více informací můžete shlédnout reportáž České televize z Události ze dne 02.11.2025 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/225411000101102/cast/1148472/ nebo část pořadu 90´ ČT24 věnovanou tématu 72 hodin v kritických situacích https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/225411058130527/cast/1118249/ .

Cyklopoint: Nové centrum pro cestovatele nabírá konkrétní obrysy!

Základy pokládají pevný základ pro budoucnost

Projekt Cyklopoint, který má ambici stát se novým cílem pro cyklisty, turisty a milovníky aktivního trávení volného času, rychle pokračuje vpřed. Jak je patrné z aktuálního stavu na staveništi, klíčová etapa je za námi: základy jsou hotové.

Na místě je již zabetonovaná základová deska, která je připravena nést budoucí objekt a stala se tak pevnou platformou pro další stavební práce. Z desky viditelně vyčnívají trubky pro inženýrské sítě a odpady (jak vidíme na fotografii s hutnícím strojem), což značí, že moderní řešení pro připojení budovy k infrastruktuře jsou již precizně připravena.

Tradiční trend: Obvodové stěny zídky

Nejvýraznějším prvkem současného postupu je však zahájení prací na obvodových stěnách a opěrných zídkách. Namísto konvenčního betonu či cihel je zde zjevná sázka na kvalitu a estetiku.

Z velkých kamenných bloků v přírodních šedých tónech vzniká robustní a vizuálně poutavá opěrná stěna (jak ukazují detailní fotografie). Toto použití tradičního, trvanlivého materiálu je v souladu se současnými architektonickými trendy, které kladou důraz na soulad stavby s okolím a vysokou životnost. Tato stěna dodává stavbě jedinečný charakter a vytváří vizuální most mezi moderní konstrukcí a historickým prostředím okolní zástavby.

Další kroky: Směr hrubá stavba a dokončení

S dokončenými základy a započatými obvodovými stěnami se nyní stavební tým zaměří na dokončení hrubé stavby a vztyčení hlavní nosné konstrukce.

Rychlost, s jakou práce postupují, naznačuje, že se brzy můžeme těšit na další významné milníky, které tento projekt, přinášející do regionu tolik potřebnou inovaci v turistické infrastruktuře, posunou k finální podobě.

Cyklopoint tak již brzy nabídne nové zázemí a stane se důležitým cestovatelským bodem pro všechny, kdo rádi cestují a objevují neotřelá místa.

ŘSD má na zimu 55 000 tun soli, poprvé nasadí nové sypače se speciálními tryskami

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má pro nadcházející zimu připravených 55 000 tun soli, 1,1 milionu litrů solanky a 213 sypačů. O to, aby víc než 1000 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se bude starat 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

V posledních dvou letech pořídilo ŘSD 27 nových sypačů. Jsou přesnější a umožňují lépe dávkovat posypový materiál podle toho, jak silnice vypadá. „Letos poprvé zapojíme několik nových sypačů vybavených automatickým systémem, který řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu. Na D8 u Petrovic vyzkoušíme jako první v Česku pluh s dvojitým ostřím a speciálními tryskami. Ty umí přímo stříkat slaný roztok proti námraze. Pod tlakem aplikují postřik a zadní břit ho ještě zatlačí do pórů silnice. Tahle nová metoda rychleji odstraní zbytky sněhu i ledu. A je to o hodně šetrnější k životnímu prostředí. Podobné radlice se už zkoušely třeba při údržbě Brennerského průsmyku v Alpách, v ČR to ale bude poprvé,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Jak doplnil, u nových sypačů se nezapomíná ani na digitalizaci: vozy mají telemetrickou jednotkou, takže dispečeři přesně vidí, kde se která technika pohybuje a kdy byl který úsek naposledy ošetřený. Na trend posledních let, tedy mírné zimy s kolísavou teplotou kolem nuly, reaguje ŘSD i tím, že pořizuje čistě solankové vozy pro maximalizaci prevence.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 672 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 213 sypačů má ŘSD také 62 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů má ŘSD 52 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby: za minulou zimu se spotřebovalo 6,1 milionu litrů solanky. Spotřeba soli byla v uplynulé zimě 17 000 tun.

„Důležitým prvkem zimní údržby jsou dispečerská pracoviště. Dispečeři na SSÚD mají většinou k dispozici online obrazové údaje z kamer, aktuální informace z meteorologických stanic, ale i ze snímačů umístěných přímo na vozovkách. Vyhodnocují zároveň krátkodobé, střednědobé i liniové předpovědi ČHMÚ pro jednotlivé dálnice. Součástí systému je i srážkový radar. A důležité také je, že dispečeři jsou v kontaktu s řidiči po celou dobu zásahu,“ popsal mluvčí ŘSD.

Minulou zimu byly náklady ŘSD za zimní údržbu 130 milionů Kč, externím dodavatelům ŘSD zaplatilo 665 milionů Kč. Na nastávající zimu jsou plánované náklady o něco vyšší. „Meziročně nás stojí údržba více, což jde samozřejmě ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 110 kilometrů, letos to bude téměř 67 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl.

Zdroj: www.rsd.cz