Nová Tatra Force e-Drive Hybrid najde uplatnění v civilní sféře i u bezpečnostních složek

Na pražském výstavišti v Letňanech se v listopadu v rámci veletrhu e-Salon 2024 uskutečnila světová výstavní premiéra nového vozu Tatra Force e-Drive Hybrid 8x8. Jde o další přírůstek rozšiřující se rodiny vozů Tatra s přídomkem e-Drive, které disponují různými alternativními systémy pohonu.

První den veletrhu e-Salon 2024 v Praze představili odborníkům, médiím a veřejnosti nové vozidlo s paralelním plug-in hybridním pohonem, vyvinuté nejstarší českou automobilkou, Radomír Smolka, člen představenstva Tatra Trucks odpovědný za výzkum a vývoj, a Jakub Pončík, ředitel výzkumu a vývoje automobilky. Vůz je postaven na základě nejnovější třetí generace modelové řady Tatra Force, která mimo jiné letos získala ocenění Red Dot za design. 
Prezentovaný čtyřnápravový valník s novou elektronickou architekturou představil i nejnovější základní verzi kabiny nové generace Tatra Force, a to konkrétně zkrácenou čtyřdveřovou variantu pro šestičlennou osádku se čtyřmi místy včetně řidiče v první řadě a dvěma místy v řadě druhé. Kabina je vybavena řadou nadstandardních bezpečnostních prvků, digitální palubní deskou s moderním řešením ergonomie, dále například střešním průlezem, klimatizací, vytápěním nebo elektrickým ovládáním oken. Užitečné zatížení vozidla činí 22 tun, celková hmotnost vozidla může dosahovat až 38 tun.

„Hybridní systém pohonu využívá kombinaci našeho vlastního vznětového vzduchem chlazeného osmiválcového motoru Tatra, dále elektromotoru, vícestupňové plně automatické převodovky s hydrodynamickým měničem a trakční baterie, přičemž je zabudován do našeho standardního podvozku s centrální nosnou rourou a nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami se vzduchovým pérováním. Podvozek jsme tedy nemuseli pro tento účel nijak speciálně upravovat. Kombinace spalovacího vznětového motoru a elektromotoru s trakční baterií nabízí několik druhů provozních módů a samozřejmě díky ní také dosáhneme snížení množství škodlivých emisí při provozu,“ vysvětlil Radomír Smolka.

Součástí hybridního systému je osmiválcový vzduchem chlazený motor Tatra s elektronickým řízením, výkonem 300 kW a maximálním točivým momentem 2 100 Nm. Ten je přímo spojen s elektromotorem v podobě synchronního motoru Danfoss EM-PMI375-T1100 s permanentními magnety (SRPM), který disponuje trvalým výkonem 300 kW, maximálním výkonem 500 kW a točivým momentem 2 400 Nm. Na něj pak navazuje plně automatická sedmistupňová převodovka Allison 4900 a přes spojovací hřídel (kardan) sestupná převodovka Tatra se standardní montáží do centrální nosné roury podvozku vozidla. Součástí vozidla je i trakční baterie typu LTO o kapacitě 89 kWh. Uvnitř hnacího traktu se nacházejí osové a mezinápravové diferenciály, nápravy jsou vybaveny novým typem redukcí, tzv. pravou planetou.

„Naše nová hybridní Tatra se dokáže pohybovat buď pouze pomocí elektromotoru při dojezdu až 70 km, nebo umožňuje provoz jen na spalovací motor, či jízdu při paralelním zapojení spalovacího motoru a elektromotoru. V případě prvně zmiňovaného provozního módu za využití pohonu elektromotorem a trakční baterie je tedy možný lokálně čistý bezemisní provoz. V kombinovaném módu zapojení spalovacího motoru, elektromotoru a trakční baterie celý pohonný systém navíc nabídne prodloužený dojezd,“ přiblížil provozní možnosti novinky Jakub Pončík. 

Provoz za pomoci elektromotoru a trakční baterie navíc nabízí možnost velmi tichého chodu při výrazně nižší tepelné stopě zachytitelné infračervenými čidly. Schopnosti tohoto typu jsou čím dál více požadovány armádními uživateli a bezpečnostmi složkami. Platformy s pohonnými systémy těchto vlastností mohou sloužit jako logistické prostředky pro přepravu, munice, personálu nebo zásob v rizikových oblastech či v blízkosti bojových zón. Dají se ale úspěšně používat i jako základ pro bojové systémy, které se potřebují v nebezpečných oblastech pohybovat skrytě a s co nejmenším rizikem odhalení. Další výhodou hybridního pohonu je dostatek elektrické energie pro napájení palubních a externích zařízení, pro které již běžné výkonné alternátory nestačí. Systém tak funguje i jako nezávislá elektrická centrála.

Platforma Tatra Force e-Drive Hybrid může být pro armádní použití opatřena i pancéřovanými kabinami dvou nebo čtyřdveřového provedení. Tatra Trucks navíc vyvíjí pro vozidla řady Force systém automatizovaného řízení s možností dálkového ovládání. V kombinaci s hybridním systémem pohonu a například ve spojení s průzkumnými a pozorovacími bezpilotními prostředky otevírá tento systém v obranném sektoru nové možnosti pro nasazení a použití vozidel z produkce kopřivnické automobilky.

Zdroj: www.czdefence.cz

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa.

Setkání se uskuteční ve středu 30. 9. 2026 od 11:30 hod.

Akce se bude konat na MÚK dálnice D48 ve městě Nový Jičín, viz mapka v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Finance na to poskytne rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jejž schválila vláda a pro ŘSD počítá na příští rok se sumou 87 miliard Kč, což je historicky největší rozpočet. V plánu je zahájit realizaci 90,8 kilometru nových dálnic, zkapacitnění téměř 13 kilometrů dálnic a stavba 50,3 kilometru nových silnic I. třídy. Začít stavět by se v příštích 15 měsících měly dva úseky dálnice D52, dva úseky dálnice D6, další úseky D7, D48, D55 či D35. Zahájí se také stavby mnoha obchvatů silnic I. třídy a bude pokračovat zkapacitnění klíčových tepen v ČR, jimiž jsou Pražský okruh nebo D1 kolem Brna.

„Ředitelství silnic a dálnic by mělo mít v příštím roce dostatek finančních prostředků, abychom mohli pokračovat v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je dokončení páteřní dálniční sítě. Zahájit chceme například výstavbu dalších úseků dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi a za nimi nebo nového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi a řadu dalších dálničních staveb. Vládou schválený rozpočet SFDI umožní pokračovat v rekordní výstavbě, ŘSD nyní realizuje 266,4 kilometru nových dálnic a silnic I. třídy. Díky tak vysokému rozpočtu můžeme také dál zajistit přípravu nových dálnic, zejména D0 v severní části, středočeské D3 či dokončení D55 a silnic I. tříd. Zároveň budeme mít dostatek finančních prostředků pro řádnou údržbu stávající sítě včetně potřebných oprav,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Příští rok by měla začít například stavba dvou úseků dálnice D52 na jižní Moravě směrem do Rakouska, které budou dohromady dlouhé 17,5 kilometru. Jeden povede od Pohořelic k vodní nádrži Nové Mlýny, druhý od nádrže k hranicím. Podobně očekávané jsou poslední dva úseky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, přes 15 kilometrů od Karlových Varů přes Olšová Vrata k Žalmanovu. K zahájení realizace na rok 2027 připravujeme i poslední úsek D7 na obchvatu Postoloprt a už za týden se začne stavět poslední úsek D48 u Bělotína. Začnou se také realizovat poslední dva nerozestavěné úseky dálnice D35, která je do určité míry alternativou k D1. Jde zhruba o 35 kilometrů mezi Svitavami a Mohelnicí, vznikat budou jako PPP projekt. V plánu je také rozestavět dva úseky dálnice D55, celkem 13 kilometrů. Jsou to úseky Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

Neméně zásadní, než dostavba základní dálniční sítě je rozšiřování a modernizace hlavních dopravních tepen v Česku. „Již v těchto dnech začaly přípravné práce ke zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Třebonice, kde se protíná Pražský okruh s dálnicí D5, hlavní stavební práce se rozjedou příští rok. MÚK Třebonice patří k nejvytíženějším místům na Pražském okruhu, místem projede podle posledního sčítání dopravy přes 75 000 aut za 24 hodin,“ popsal Radek Mátl. Na Pražském okruhu se počítá také se zkapacitněním téměř tříkilometrového úseku D0 od Satalic k Běchovicím, s rozšířením mostů u Počernického rybníka i zkapacitněním sedmi kilometrů mezi Slivencem a Třebonicemi.

ŘSD má na letošek a příští rok připravené k zahájení skoro 51 kilometrů nových silnic I. třídy. Již letos v listopadu začne stavět 6,5 kilometru dlouhý obchvat Pelhřimova. „Dále plánujeme například výstavbu západního obchvatu Krnova v Moravskoslezském kraji, obchvaty Bučovic, Znojma a Břeclavi na jižní Moravě, ale i jihozápadní obchvat Pardubic či obchvat Rychnova nad Kněžnou a další. Na Vysočině nás čeká například přestavba úseku silnice I/23 Třebíč – Vladislav. Uvědomujeme si, že obchvaty měst a obcí zásadně zlepšují jak život obyvatel dotčených míst, tak pomáhají i k plynulejší a bezpečnější jízdě,“řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

V rámci provozní platby bude mít ŘSD k dispozici necelých 22 miliard korun na provoz podniku, údržbu a opravy stávajících dálnic a silnic I. třídy, což umožní nadále zlepšovat podmínky pro veřejnost na nejdůležitější komunikacích v zemi.

• Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 266,4 kilometru nových staveb. Jedná se o 156,8 km dálnic a 109,6 km silnic I. třídy.

• Ve výběrovém řízení se nachází dalších 84,3 km dálnic a silnic I. třídy.

• Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.
  
  
  

Mgr. Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

www.rsd.cz