Obří náklaďák Kolos od Tatry nesloužil jen v armádě. Drtikolka T813 měla gigantický motor a tahala i letadla. Přezdívku dostala díky filmu

Tatra T813 vznikla primárně pro potřeby armády, její schopnosti se ale hodily i v civilním sektoru, a tak sloužila nejen ve vojenských barvách. Připomeňte si její příběh.

Tuzemská armáda je pro automobilku Tatra dlouhé desítky let klíčovým odběratelem. Platilo to samozřejmě i v době socialismu, kdy mnohé projekty kopřivnické automobilky byly právě výsledkem vojenského zadání. To je případ i Tatry 813 „Kolos“, která vznikla na základě armádní zakázky na dělostřelecký tahač.

Podivný prototyp bez kabiny

Práce na vozidle odstartovaly v roce 1960 v konstrukční kanceláři pobočného závodu Bánovce nad Bebravou. První prototyp vznikl z komponentů tehdy nové Tatry 138, šlo vlastně jen o funkční vzorek – stroj neměl karoserii, a tak tu byla jen čtyři sedadla upevněná k osmikolovému podvozku a motocyklový štít chránící řidiče.

Speciální byl i pohon, který obstarával nově vyvinutý vznětový dvanáctiválec T930 o objemu 17 640 cm³, vzniklý přidáním čtyř válců k původnímu osmiválcovému motoru. Výsledkem atmosférického motoru s přímým vstřikováním byl výkon 199 kW a točivý moment 990 Nm, což byly v době vzniku fantastické hodnoty. Později tu byly i prototypy s benzinovým osmiválcem, ten se ale moc neosvědčil.

Prototyp byl pečlivě testován, a to mimo jiné ve vojenském prostoru Libavá, kde si ho prohlédli i zástupci armády. Ty vůz nadchnul, vždyť zvládal překonat příkop široký až 1,5 metru, zdolat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů nebo jezdit s bočním náklonem až 30°. I díky tomu vývoj mohl pokračovat, už v upravené podobě, s karoserií.

Přichází sériový Kolos

Automobil tak dalšími jízdními zkouškami mířil k sériové výrobě, která byla nakonec zahájena v roce 1967. První se začal vyrábět osmikolový speciál určený pro armádu, tzv. Kolos 8 × 8 s dvěma řiditelnými nápravami a odpružením vpředu i vzadu podélnými listovými pery. Základem byl pro Tatru typický páteřový podvozek s centrální nosnou rourou, zde tvořený spojenými skříněmi montážních celků pohonu, a výkyvnými polonápravami.

O pohon se postaral už dobře známý dvanáctiválec, který v sériové podobě dosáhl na výkon 190 kW. Spárován byl s pětistupňovou mechanickou převodovkou s dvoustupňovou redukcí. Trambusová kabina byla dostupná v krátkém nebo prodlouženém provedení.

Tatra T813 měla v armádě na starosti rozličné úkoly. Vedle tahače přívěsů postupně vznikly i různé speciály jako třeba nosič mostní konstrukce pro ženisty nebo nosiče různých raketových systémů.

Do civilu!

Nakonec však nezůstalo jen u vojenských speciálů. Uvolněná doba druhé poloviny šedesátých let znamenala, že bylo rozhodnuto o možnosti využití T813 také v civilním sektoru. Vůz zde měl nahradit zastaralou Tatru 141, jejíž konstrukce vycházela ještě z modelu T111, vzniklého už za války.

V roce 1969 tak vznikly další deriváty. Novým základem se stala čtyřkolka 4 × 4 s jednou řiditelnou nápravou, nad níž stála šestikolka 6 × 6 se dvěma řiditelnými nápravami. Civilním vrcholem byla osmikolka 8 × 8 pro přívěsy o hmotnosti až 100 tun.

Do sériové výroby se tak dostaly různé tahače či podvozky pro jeřáby stejně jako sklápěče nebo speciály pro hasiče. Právě podle sklápěče se T813 někdy přezdívá Drtikol nebo Drtikolka, a to podle filmu Prázdniny pod psa z roku 1980. V něm s vozem jezdila postava přezdívaná právě Drtikol.

Díky spolupráci se západoněmeckou společností SEMEX dokonce vznikl i výkonný letištní tahač schopný manipulovat letadly o hmotnosti až 300 tun. V době politické normalizace se ale takový vůz na Západ nakonec vyvážet nemohl.

Tatra 813 se vyráběla do roku 1982, kdy byla nahrazena modelem T815. Vzniklo celkem 11 751 exemplářů různých modifikací. Vedle Československa tahle tatra jezdila také v Indii, Rumunsku, NDR nebo SSSR.

Zdroj: www.garaz.cz

Zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa.

Setkání se uskuteční ve středu 30. 9. 2026 od 11:30 hod.

Akce se bude konat na MÚK dálnice D48 ve městě Nový Jičín, viz mapka v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

www.rsd.cz

Mgr. Nina Ledvinová

ŘSD je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Finance na to poskytne rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jejž schválila vláda a pro ŘSD počítá na příští rok se sumou 87 miliard Kč, což je historicky největší rozpočet. V plánu je zahájit realizaci 90,8 kilometru nových dálnic, zkapacitnění téměř 13 kilometrů dálnic a stavba 50,3 kilometru nových silnic I. třídy. Začít stavět by se v příštích 15 měsících měly dva úseky dálnice D52, dva úseky dálnice D6, další úseky D7, D48, D55 či D35. Zahájí se také stavby mnoha obchvatů silnic I. třídy a bude pokračovat zkapacitnění klíčových tepen v ČR, jimiž jsou Pražský okruh nebo D1 kolem Brna.

„Ředitelství silnic a dálnic by mělo mít v příštím roce dostatek finančních prostředků, abychom mohli pokračovat v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je dokončení páteřní dálniční sítě. Zahájit chceme například výstavbu dalších úseků dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi a za nimi nebo nového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi a řadu dalších dálničních staveb. Vládou schválený rozpočet SFDI umožní pokračovat v rekordní výstavbě, ŘSD nyní realizuje 266,4 kilometru nových dálnic a silnic I. třídy. Díky tak vysokému rozpočtu můžeme také dál zajistit přípravu nových dálnic, zejména D0 v severní části, středočeské D3 či dokončení D55 a silnic I. tříd. Zároveň budeme mít dostatek finančních prostředků pro řádnou údržbu stávající sítě včetně potřebných oprav,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Příští rok by měla začít například stavba dvou úseků dálnice D52 na jižní Moravě směrem do Rakouska, které budou dohromady dlouhé 17,5 kilometru. Jeden povede od Pohořelic k vodní nádrži Nové Mlýny, druhý od nádrže k hranicím. Podobně očekávané jsou poslední dva úseky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, přes 15 kilometrů od Karlových Varů přes Olšová Vrata k Žalmanovu. K zahájení realizace na rok 2027 připravujeme i poslední úsek D7 na obchvatu Postoloprt a už za týden se začne stavět poslední úsek D48 u Bělotína. Začnou se také realizovat poslední dva nerozestavěné úseky dálnice D35, která je do určité míry alternativou k D1. Jde zhruba o 35 kilometrů mezi Svitavami a Mohelnicí, vznikat budou jako PPP projekt. V plánu je také rozestavět dva úseky dálnice D55, celkem 13 kilometrů. Jsou to úseky Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

Neméně zásadní, než dostavba základní dálniční sítě je rozšiřování a modernizace hlavních dopravních tepen v Česku. „Již v těchto dnech začaly přípravné práce ke zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Třebonice, kde se protíná Pražský okruh s dálnicí D5, hlavní stavební práce se rozjedou příští rok. MÚK Třebonice patří k nejvytíženějším místům na Pražském okruhu, místem projede podle posledního sčítání dopravy přes 75 000 aut za 24 hodin,“ popsal Radek Mátl. Na Pražském okruhu se počítá také se zkapacitněním téměř tříkilometrového úseku D0 od Satalic k Běchovicím, s rozšířením mostů u Počernického rybníka i zkapacitněním sedmi kilometrů mezi Slivencem a Třebonicemi.

ŘSD má na letošek a příští rok připravené k zahájení skoro 51 kilometrů nových silnic I. třídy. Již letos v listopadu začne stavět 6,5 kilometru dlouhý obchvat Pelhřimova. „Dále plánujeme například výstavbu západního obchvatu Krnova v Moravskoslezském kraji, obchvaty Bučovic, Znojma a Břeclavi na jižní Moravě, ale i jihozápadní obchvat Pardubic či obchvat Rychnova nad Kněžnou a další. Na Vysočině nás čeká například přestavba úseku silnice I/23 Třebíč – Vladislav. Uvědomujeme si, že obchvaty měst a obcí zásadně zlepšují jak život obyvatel dotčených míst, tak pomáhají i k plynulejší a bezpečnější jízdě,“řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

V rámci provozní platby bude mít ŘSD k dispozici necelých 22 miliard korun na provoz podniku, údržbu a opravy stávajících dálnic a silnic I. třídy, což umožní nadále zlepšovat podmínky pro veřejnost na nejdůležitější komunikacích v zemi.

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 266,4 kilometru nových staveb. Jedná se o 156,8 km dálnic a 109,6 km silnic I. třídy.

Ve výběrovém řízení se nachází dalších 84,3 km dálnic a silnic I. třídy.

Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.

Mgr. Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

www.rsd.cz

Programové dotace na rok 2027

Městský úřad Příbor, úsek právní a kontrolní, informuje, že Rada města Příbora dne 03.09.2026 schválila Programy pro poskytnutí dotace z rozpočtu města Příbora pro rok 2027 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby.

Žádosti o programovou dotaci pro rok 2027 pro výše uvedené oblasti bude možno podávat pouze elektronicky prostřednictvím Portálu občana na www.pribor.eu, a to v termínu od 01.11.2026 (neděle) do 30.11.2026 (pondělí) včetně.

Bližší informace k programům jsou k dispozici na /mestsky-urad/dotace-poskytovane-mestem/programove-dotace-vyhlasene-programy/, popř. na tel.: 556 455 410 nebo 731 486 419.

Ulice Místecká a Jičínská se otevřou dříve

Práce na rekonstrukci ulic Místecká a Jičínská se blíží ke svému závěru. Díky intenzivní spolupráci všech zúčastněných stran se podaří obnovit provoz dříve, než byl původně plánovaný termín 11. října 2026.

V těchto dnech probíhá na ulici Místecké finální dočištění stavby po pokládce poslední asfaltové vrstvy. Byly dokončeny asfaltové zálivky a probíhají také práce související s mostem přes řeku Lubinu.

Od pondělí 7. září 2026 byla po dohodě s objednatelem a společností KODIS vracena na ulici Místeckou autobusová doprava v obou směrech. Ostatní doprava bude až do 21. září nadále vedena jednosměrně ve směru do města. V týdnu od 14. do 18. září bude probíhat realizace dopravního značení.

V pondělí 21. září 2026 v odpoledních hodinách bude spuštěn obousměrný provoz na ulicích Místecké i Jičínské. Řidiči však budou komunikacemi projíždět stále v režimu průjezdu stavbou, a je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti a respektovat aktuální dopravní značení.

Současně upozorňujeme, že od 21. září 2026 bude obnovena částečná uzávěra související se stavbou chodníku k McDonald's, v rámci projektu „Přístupy k obchodní zóně v Příboře – I. etapa“.

Doprava bude umožněna ve směru od kruhového objezdu do města. Ve směru z města ven nebude průjezd v tomto úseku možný.

Prosíme řidiče, aby i nadále věnovali zvýšenou pozornost aktuálnímu dopravnímu značení a respektovali dopravní omezení.

Společnost COLAS CZ děkuje občanům za trpělivost a spolupráci během stavebních prací na ulici Místecké. Společně se všemi zúčastněnými stranami bylo vynaloženo maximální úsilí, aby mohl být provoz obnoven výrazně dříve, než stanovoval původní harmonogram.

Děkujeme také všem občanům za trpělivost a pochopení při probíhajících dopravních omezeních.

Po více než 30 letech prošla vzácná kulturní památka v Příboře kompletní obnovou

Jedna z historických památek města Příbora se opět představuje veřejnosti v plné kráse. Sloup se sochou Panny Marie na ulici Jičínské prošel po více než třiceti letech náročným a komplexním restaurátorským zásahem.

Obnova se týkala nejen samotného vrcholového sousoší, ale také sloupu, podstavce, dalších kamenných prvků i kovového oplocení, které památku obklopuje.

„Nejnáročnější část obnovy se týkala vrcholového sousoší Panny Marie. To bylo vzhledem k narušenému stavu hlavice nutné demontovat a převézt do specializovaného restaurátorského ateliéru. Zde prošlo důkladným očištěním a odborným restaurováním,“ uvedla Marika Demlová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

Restaurátoři provedli zpevnění kamene, opravy prasklin a poškozených míst, doplnili chybějící části a obnovili také pozlacené kovové atributy. Současně probíhaly přímo na místě práce na obnově samotného sloupu, podstavce, říms a dalších kamenných architektonických prvků.

Pozornost byla věnována rovněž kovovému plůtku, který památku obklopuje. I ten prošel restaurátorskou obnovou a společně s opraveným sousoším a kamennými prvky nyní vytváří opět důstojný celek.

„Jedním z nejzajímavějších momentů celé obnovy je návrat výrazného detailu, který na památce po dlouhá léta chyběl – paprsčité svatozáře Panny Marie. Ta za dosud neobjasněných okolností zmizela někdy po roce 2006. Ani tehdy však již nešlo o původní historickou svatozář, ale o její dříve vytvořenou kopii. Díky dochovaným historickým fotografiím mohli restaurátoři tento významný prvek znovu rekonstruovat. Paprsčitá svatozář byla kompletně nově vyrobena podle historických předloh a po dlouhých letech se vrátila na své původní místo,“ doplnila Marika Demlová.

Příbor je městem s mimořádně bohatou historií a zachování památek, které jsou součástí jeho veřejného prostoru a každodenního života obyvatel, má pro město velký význam.

Díky odborné práci restaurátorů se podařilo nejen odstranit následky dlouhodobého působení času a povětrnostních vlivů, ale také vrátit památce důležité detaily, které byly po mnoho let ztraceny.