Tatra T813 vznikla primárně pro potřeby armády, její schopnosti se ale hodily i v civilním sektoru, a tak sloužila nejen ve vojenských barvách. Připomeňte si její příběh.
Tuzemská armáda je pro automobilku Tatra dlouhé desítky let klíčovým odběratelem. Platilo to samozřejmě i v době socialismu, kdy mnohé projekty kopřivnické automobilky byly právě výsledkem vojenského zadání. To je případ i Tatry 813 „Kolos“, která vznikla na základě armádní zakázky na dělostřelecký tahač.
Práce na vozidle odstartovaly v roce 1960 v konstrukční kanceláři pobočného závodu Bánovce nad Bebravou. První prototyp vznikl z komponentů tehdy nové Tatry 138, šlo vlastně jen o funkční vzorek – stroj neměl karoserii, a tak tu byla jen čtyři sedadla upevněná k osmikolovému podvozku a motocyklový štít chránící řidiče.
Speciální byl i pohon, který obstarával nově vyvinutý vznětový dvanáctiválec T930 o objemu 17 640 cm³, vzniklý přidáním čtyř válců k původnímu osmiválcovému motoru. Výsledkem atmosférického motoru s přímým vstřikováním byl výkon 199 kW a točivý moment 990 Nm, což byly v době vzniku fantastické hodnoty. Později tu byly i prototypy s benzinovým osmiválcem, ten se ale moc neosvědčil.
Prototyp byl pečlivě testován, a to mimo jiné ve vojenském prostoru Libavá, kde si ho prohlédli i zástupci armády. Ty vůz nadchnul, vždyť zvládal překonat příkop široký až 1,5 metru, zdolat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů nebo jezdit s bočním náklonem až 30°. I díky tomu vývoj mohl pokračovat, už v upravené podobě, s karoserií.
Automobil tak dalšími jízdními zkouškami mířil k sériové výrobě, která byla nakonec zahájena v roce 1967. První se začal vyrábět osmikolový speciál určený pro armádu, tzv. Kolos 8 × 8 s dvěma řiditelnými nápravami a odpružením vpředu i vzadu podélnými listovými pery. Základem byl pro Tatru typický páteřový podvozek s centrální nosnou rourou, zde tvořený spojenými skříněmi montážních celků pohonu, a výkyvnými polonápravami.
O pohon se postaral už dobře známý dvanáctiválec, který v sériové podobě dosáhl na výkon 190 kW. Spárován byl s pětistupňovou mechanickou převodovkou s dvoustupňovou redukcí. Trambusová kabina byla dostupná v krátkém nebo prodlouženém provedení.
Tatra T813 měla v armádě na starosti rozličné úkoly. Vedle tahače přívěsů postupně vznikly i různé speciály jako třeba nosič mostní konstrukce pro ženisty nebo nosiče různých raketových systémů.
Nakonec však nezůstalo jen u vojenských speciálů. Uvolněná doba druhé poloviny šedesátých let znamenala, že bylo rozhodnuto o možnosti využití T813 také v civilním sektoru. Vůz zde měl nahradit zastaralou Tatru 141, jejíž konstrukce vycházela ještě z modelu T111, vzniklého už za války.
V roce 1969 tak vznikly další deriváty. Novým základem se stala čtyřkolka 4 × 4 s jednou řiditelnou nápravou, nad níž stála šestikolka 6 × 6 se dvěma řiditelnými nápravami. Civilním vrcholem byla osmikolka 8 × 8 pro přívěsy o hmotnosti až 100 tun.
Do sériové výroby se tak dostaly různé tahače či podvozky pro jeřáby stejně jako sklápěče nebo speciály pro hasiče. Právě podle sklápěče se T813 někdy přezdívá Drtikol nebo Drtikolka, a to podle filmu Prázdniny pod psa z roku 1980. V něm s vozem jezdila postava přezdívaná právě Drtikol.
Díky spolupráci se západoněmeckou společností SEMEX dokonce vznikl i výkonný letištní tahač schopný manipulovat letadly o hmotnosti až 300 tun. V době politické normalizace se ale takový vůz na Západ nakonec vyvážet nemohl.
Tatra 813 se vyráběla do roku 1982, kdy byla nahrazena modelem T815. Vzniklo celkem 11 751 exemplářů různých modifikací. Vedle Československa tahle tatra jezdila také v Indii, Rumunsku, NDR nebo SSSR.
Zdroj: www.garaz.cz
Ve čtvrtek 📅 25. 6. 2026 dojde v Příboře k plánované odstávce elektřiny, a to od 8:00 do 16:00 hodin. Omezení se týká lokality Jičínská – konkrétně č. p. 440, 1629 a 1630 a také parcel 3061/2 a 3305/6 v katastrálním území Příbor. 🔌
Společnost zároveň upozorňuje, že dotčené zařízení distribuční soustavy je nutné i během odstávky považovat za pod napětím.
Pro více informací je k dispozici infolinka 800 850 860 nebo web cezdistribuce.cz/odstavky.
V úterý 30. 6. 2026 proběhne plánovaná odstávka elektřiny, a to v čase od 7:45 do 12:30 hodin. Omezení se dotkne rozsáhlé části Prchalova a vybraných adres v Příboře. 🕗
V Příboře se odstávka týká objektů na ulici Masarykova (č. p. 564 a 642), v Prchalově pak většího počtu rodinných domů a souvisejících parcel. Obyvatelům doporučujeme počítat s dočasným omezením provozu elektrických spotřebičů a včas si zajistit potřebná opatření. 🔌
Společnost ČEZ Distribuce zároveň upozorňuje, že zařízení distribuční soustavy je nutné i během odstávky považovat za zařízení pod napětím, a proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti. ⚠️
V neděli 29. 6. 2026 proběhne plánovaná odstávka elektřiny, která potrvá od 8:00 do 11:00 hodin. Omezení se dotkne části Prchalova, vybraných adres v Příboře a rozsáhlé oblasti Skotnice. 🕗
V Příboře jde o adresy v části obce Prchalov a o vybrané domy na ulicích 9. května a Ostravská. Ve Skotnici bude odstávka zahrnovat velké množství čísel popisných i několik parcel. Distribuční společnost zároveň upozorňuje, že zařízení je nutné i během odstávky považovat za pod napětím. ⚠️
Obyvatelé by proto měli předem počítat s omezením provozu elektrospotřebičů a podle potřeby si připravit náhradní řešení. Bližší informace je možné ověřit také na stránkách distributora. 🔌
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks opět potvrzuje svou klíčovou roli tahouna celého regionu Lašské brány. Tradiční výrobce těžkých nákladních vozů v roce 2025 téměř zdesetinásobil svůj zisk a celá skupina se z předchozí ztráty přehoupla do mimořádně pozitivních čísel.
Tatra prožívá jedno z nejúspěšnějších období své novodobé historie. Samotná automobilka hospodařila v roce 2025 s čistým ziskem 185,7 milionu korun. To představuje obrovský skok oproti předloňskému roku, kdy zisk činil 19,3 milionu korun. Tržby společnosti zároveň mírně vzrostly o 4,2 % a překročily hranici 10,08 miliardy korun.
Klíčový poznatek: Nejvýraznější obrat zaznamenala celá skupina Tatra Trucks, do které spadá i Tatra Metalurgie a Tatra Export. Z předloňské ztráty 120,7 milionu korun se dokázala tvrdou prací a efektivní strategií vyšvihnout do zisku 384,9 milionu korun.
Konsolidované tržby skupiny: 11,5 miliardy Kč (meziroční nárůst o skvělých 17,8 %)
Celkový zisk skupiny: 384,9 milionu Kč
Zisk samotné automobilky: 185,7 milionu Kč
Kromě sériových nákladních vozů pokračuje Tatra v úspěšné produkci speciálních automobilů na míru. Právě unikátní koncepce podvozku a schopnost přizpůsobit se specifickým požadavkům zákazníků dělají kopřivnické značce vynikající jméno po celém světě.
Tento ekonomický rozmach má přímý pozitivní dopad na celé okolí. Pro Kopřivnici i přilehlé oblasti představuje Tatra naprosto zásadního zaměstnavatele, který drží tradici českého strojírenství. Aktuálně dává automobilka práci více než 1 800 lidem, přičemž dalších více než 700 zaměstnanců působí v dceřiném podniku Tatra Metalurgie.
Akcionáři společnosti, kterými jsou od roku 2013 průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group Michala Strnada a strojírenská skupina Promet Group rodiny Materových, tak mohou s vývojem za rok 2025 slavit zasloužený úspěch. Tatra je na vzestupu a s jistotou hledí do dalších let.
Foto: www.tatra.cz
|
|
