Odstávka elektrické energie dne 27. 3. 2025, 07:00–10:00 ČEZ

Příbor

náměstí Sigmunda Freuda

č. p. 42, 43, 45, 46, 47

Politických vězňů

č. p. 2, 48

Řehoře Volného

č. p. 26, 402-413

Stojanova

č. p. 358, 360, 361, 362

plánovaná odstávka č. 110061010071

Tatra zahájila vývoj přelomového náklaďáku. Bude to sci-fi

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks zahájila s partnery vývoj vodíkového nákladního vozidla Tatra Force e-Drive FCEV 6×4. Prototyp užitkového třínápravového auta pro komunální služby s možností automatizovaného řízení a ovládáním na dálku má být dokončen v polovině roku 2028.

První auto s pohonem využívajícím vodíkové palivové články Tatra představila před dvěma lety. Nové vozidlo má být ekologicky vhodným řešením pro provoz v nízkoemisních a bezemisních zónách. „Mezi typické příklady využití patří svoz komunálního odpadu přímo v centrech měst, ale také provoz na skládkách nebo v průmyslových areálech, kde se od komunálních a nákladních vozidel očekává vysoká spolehlivost a odolnost. Vůz může být osazen například i nástavbou pro úklid ulic, připraven bude i pro zimní údržbu silnic a nebo jako klasický sklápěč pro bezemisní provoz při stavebních pracích,“ uvedl mluvčí Tatry Trucks Andrej Čírtek.

Automobil bude podle něj nejen šetrný k životnímu prostředí, ale zároveň nabídne nové možnosti a režimy provozu díky pokročilým elektronickým systémům i asistenčním a automatizovaným funkcím. Vozidlo zvládne stoupání přes 30 procent, dosáhne rychlosti až 85 kilometrů v hodině, jeho maximální hmotnost přesáhne 25 tun a předpokládaný dojezd bude více než 200 kilometrů.

Vybavení vozu vysoce výkonným řídicím počítačem otevře cestu k plně autonomnímu provozu. „Vozidlo bude schopno jezdit i bez přítomnosti řidiče v kabině a bude možné jej také ovládat bezdrátově na dálku,“ uvedl člen představenstva Tatry Trucks Radomír Smolka. Tatra chce na vozidle vyzkoušet také integraci dronu, jenž bude vůz doprovázet a monitorovat jeho provoz.

„Základ vozu bude tvořit podvozek v konfiguraci 6×4 se dvěma zadními hnanými nápravami a přední nehnanou lichoběžníkovou nápravou. Toto na Tatru netradiční konstrukční uspořádání umožní instalaci kabiny řidiče a posádky níže než u běžných vozů Tatra, to zlepší výhled z kabiny i komfort nastupování a vystupování do ní,“ uvedl technický ředitel Tatry Jakub Pončík.

Projekt staví na konsorciu, které tvoří automobilka Tatra Trucks, jablonecká společnost Devinn, která se věnuje vývoji a testování v automobilovém průmyslu a alternativních zdrojích energie, a VŠB-Technická univerzita Ostrava. Podle jejího rektora Igora Ivana je spojení akademického prostředí s průmyslovou praxí klíčem k technologickému pokroku a k tomu, aby se výsledky vědy promítaly do každodenního života.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Loni prodala 1548 aut, o 97 více než v roce 2023.

zdroj: www.garaz.cz

Odstávka pitné vody 24.10.2025 - SMVAK

Datum	Plánované ukončení orientačně	Číslo	Obec	Předběžná lokalizace poruchy	Dotčená oblast	Způsob náhradního zásobování	Typ poruchy
23.10.2025	24.10.2025 11:00	121485	Příbor, Příbor	Štefánikova u č.p. 447 - porucha na řadu DN 80 GG	část ulice Jičínská, Štefánikova, dle mapového podkladu	Umožněno předzásobení a následně přistavení cisterny	Ověřená

Žádosti o programové dotace

Městský úřad Příbor, úsek právní a kontrolní, informuje, že Rada města Příbora dne 11.09.2025 schválila Programy pro poskytnutí dotace z rozpočtu města Příbora pro rok 2026 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby.

Žádosti o programovou dotaci pro rok 2026 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby bude možno podat pouze elektronicky prostřednictvím Portálu občana na www.pribor.eu, a to v termínu od 01.11.2025 (sobota) do 30.11.2025 (neděle) včetně.

Bližší informace k programům jsou k dispozici na https://www.pribor.eu/mestsky-urad/dotace-poskytovane-mestem/programove-dotace-vyhlasene-programy/, popř. na tel.: 556 455 410 nebo 731 486 419.

Přílohy

2026_Program pro poskytnutí dotace G [doc, 276 kB]

2026_Program pro poskytnutí dotace G

2026_Program pro poskytnutí dotace MTZ [doc, 278 kB]

2026_Program pro poskytnutí dotace MTZ

2026_Program pro poskytnutí dotace PČ [doc, 280 kB]

2026_Program pro poskytnutí dotace PČ

2026_Program pro poskytnutí dotace SOC [doc, 276 kB]

2026_Program pro poskytnutí dotace SOC

Třídenní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi

Omezení provozu na trati $271$ ( $21. - 23.10.2025$ )

Správa železnic, s. o., informuje cestující i veřejnost o plánovaném omezení vlakové dopravy, které proběhne ve dnech od úterý $21.ří jna$ do čtvrtka $23.ří jna 2025$ .

Omezení se týká úseku Příbor - Veřovice na frekventované trati $271$ (Hranice na Moravě - Bohumín/Chałupki, Veřovice - Mošnov, Ostrava Airport - Studénka).

Kdy a kde k výluce dojde?

Termín: $21.10. - 23.10.2025$ (úterý, středa, čtvrtek)
Čas: Vždy v denních hodinách, konkrétně od $7 : 35$ do $18 : 50$ hod.
Dotčený úsek: Příbor - Veřovice

Náhradní doprava a organizace: Po celou dobu trvání výluky budou všechny vlakové spoje v dotčeném úseku nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD).

Autobusy budou zajišťovat přepravu v úseku Příbor - (Štramberk) - Veřovice.

Cestujícím se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost výlukovému jízdnímu řádu, který přesně stanoví odjezdy a příjezdy náhradních autobusů.

Bližší informace k přesnému vedení autobusových linek a umístění zastávek jsou k dispozici na informačních kanálech dopravců.

Zastávky náhradní autobusové dopravy:

Příbor – autobusová zastávka „Příbor, žel. st.“

Kopřivnice zastávka – autobusová zastávka „Kopřivnice, Čs. armády“

Kopřivnice – před staniční budovou

Štramberk – autobusová zastávka “Štramberk, rest. Palárna“

Ženklava – autobusová zastávka “Ženklava, kostel“

Veřovice – před staniční budovou

Přílohy

Třídenní denní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi [pdf, 601 kB]

Třídenní denní výluka omezí vlaky mezi Příborem a Veřovicemi

Uzavírky ulic Jičínské a Místecké – výměna vodovodního řadu 🚧🚦💧

Město Příbor informuje občany, že od 17. září 2025 do 14. listopadu 2025 proběhne v našem městě výměna vodovodního řadu.

Stavební práce se dotknou zejména těchto úseků:

• ulice Jičínská – 1. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025 a v návaznosti na opravu povrchu silnice I/58 prováděnou ŘSD)
➡️ úsek mezi křižovatkou s ul. Tyršovou a křižovatkou s ul. Komenského

• ulice Místecká – 2. část (📅 17. 9. – 14. 11. 2025)
➡️ úsek mezi čerpací stanicí a křižovatkou s ulicí Lomenou

🚗 V souvislosti s těmito uzavírkami bude doprava vedena po objízdných trasách, které povedou po komunikacích města Příbora.

🙏 Děkujeme občanům za pochopení a trpělivost při dočasném omezení dopravy.

Srovnali jsme luxusní Tatru 700 s tehdejší sedmičkou od BMW. Nedopadlo to dobře

Tatra 700 je (dosud) poslední osobní automobil této značky. A vlastně není divu, srovnání s přímou konkurencí dokazuje, že na trhu neměla šanci.

Tatra je dnes známá jakožto úspěšný výrobce nákladních automobilů, v době socialismu (a pochopitelně i dříve) však hrála také roli výrobce reprezentativních vozidel pro nejvyšší představitele státu. Výroba luxusních automobilů pokračovala i po listopadu 89, brzy se však ukázalo, že na volném trhu Tatra se zastaralou koncepcí nemá šanci.

Místo hran obliny

Přesto se kopřivnická automobilka ještě nějakou dobu snažila prorazit. Vedení si uvědomovalo, že konkurence na volném trhu je tuhá a je potřeba nejen modernizovat styl dosavadní 613, ale také napravit některé její neduhy. Zároveň však kvůli nedostatku financí bylo potřeba inovace provést s co nejnižšími náklady. V dubnu 1996 se tak představil nový osobní model Tatra 700, což však nebylo nic jiného než rozsáhle modernizovaná verze dosavadní 613. Ostatně interní označení znělo Tatra 613-4 T 700.

Design navrhnul britský stylista Geoff Wardle, který místo přísně hranatých tvarů dosavadní 613 vsadil na tehdy moderní obliny. Přitom se inspiroval i vozy z historie Tatry, konkrétně ten chromovaný ovál na přídi kolem masky a světlometů měl odkazovat na obdobný motiv z Tatry 603.

V této podobě ale 700 vydržela vlastně jen rok. Už v roce 1997 dorazila inovovaná verze upravená akademickým sochařem Jiřím Španihelem, který pozměnil tvar zadního okna, kapoty a palubní desky.

Tatra 700 si logicky zachovávala koncepci předchůdce, což znamenalo vzadu uložený, vzduchem chlazený vidlicový osmiválec. Motor o objemu 3,5 litru dostal zcela nový systém vstřikování, výsledkem čehož byl výkon 148 kW, lepší průběh točivého momentu i nižší spotřeba. Později tu bylo i provedení s osmiválcem o objemu 4,4 litru s výkonem 172 kW.

O přenos síly na zadní kola se starala pětistupňová manuální převodovka. Tatra 700 se totiž rodila v době, kdy ruční řazení bylo časté také u luxusních automobilů.

Mnichovský konkurent Tatry

Právě koncepce nicméně v plné nahotě odhalovala zastaralost vozu, která byla obzvlášť patrná ve srovnání s přímou konkurencí ze západu. Mezi konkurenční automobily patřilo třeba sportovně laděné BMW 7, jehož generace E38 byla představena dva roky před Tatrou 700, tedy v roce 1994. Prodloužené provedení s délkou 5 124 mm velikostně přímo soupeřilo se sedmistovkou, jejíž délka činila 5 130 mm.

Právě mnichovská sedmička dokazovala, jak západní luxus je zcela jinde a jak je jeho technika mnohem modernější. Konkrétně BMW 7 (E38) už umělo nabídnout satelitní navigaci, a to jako jedno z prvních aut v Evropě, úplnou novinkou byly i okenní airbagy. Připlatit se dalo rovněž za televizi.

Řada 7 navíc uměla oslovit širší nabídkou motorů. K dispozici byly hned dva benzinové vidlicové osmiválce – zprvu s objemem tří a čtyř litrů, s výkonem 160 kW, respektive 210 kW, později o objemu 3,5 litru a 4,4 litru, o výkonu 173 kW a 210 kW. Komu to nestačilo, měl tu od roku 1995 také vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,4 litru. Kdo chtěl naopak ušetřit, mohl zvolit 2,8litrový řadový šestiválec. Jako první generace pak E38 nabídla i vznětové motory – od roku 1996 tu byl řadový šestiválec o objemu 2,5 litru se 105 kW. Později následovaly větší a silnější jednotky.

Pro všechny motorizace byla navíc dostupná samočinná převodovka. Na vybraných trzích šlo však pořídit i pětistupňový manuál, respektive šestistupňový.

Tatra zůstala státnickým vozem

V přímém srovnání Tatra 700 proti takové konkurenci zkrátka neměla šanci. V tehdejších tuzemských podmínkách možná nemohla být lepší, na to se ale volný trh neptal. BMW mělo s takovým typem vozu mnohem více zkušeností, navíc výrazně více prostředků, jak luxusní auto vyladit a vyšperkovat širokou výbavou. Tatra 700 rovněž ztrácela v otázce komfortu nebo jízdních vlastností. Tatra se navíc v devadesátých letech musela potýkat s negativní image, kdy s odkazem na tehdy ještě nedávnou minulost byla považována za auto papalášů.

To vlastně platilo i pro Tatru 700. Obchodně propadla, a tak většina postavených kusů zamířila do státní správy. Využívána byla ve státních podnicích, na okresních úřadech, ale i senátory nebo členy vlády. Vozil se v ní i velký propagátor tuzemských automobilů, Miloš Zeman, tehdy v roli předsedy vlády. V této roli nicméně sloužila také 7-Series.

Výroba byla de facto kusová, což produkci prodražovalo. A to opět snižovalo zájem zákazníků. Tatra si tak brzy uvědomila, že na modelu 700 nevydělává. V roce 1999 tak došlo k očekávanému a logickému kroku, výroba Tatry 700 byla ukončena. Vzniklo jen 75 kusů tohoto modelu.

Ve srovnání s řadou 7 je to opravdu žalostně málo. BMW 7 generace E38 se vyrábělo mezi lety 1994 až 2001, kdy vzniklo přes 340 000 exemplářů tohoto luxusního sedanu. I speciální superprodloužené varianty L7 s délkou 5,37 metru a dvanáctiválcem pod kapotou vzniklo výrazně více než sedmistovky, a to 899 kusů. Desítky let bez konkurence se zkrátka na osobní Tatře podepsaly. Kde by asi byla, kdyby nemusela působit ve státem řízené ekonomice…

Zdroj: www.garaz.cz